Jaké techniky aktivního čtení jste vyzkoušeli a na jaké texty? Jaké to bylo? Co vám to přineslo, bylo to užitečné? Co se vám líbilo a co vás štvalo?
Prosím odpověď alespoň 200 slov, můžete přiložit dokumenty, fotky poznámek či pod..
Reflexe využití technik aktivního čtení
Pro mě se metoda čtení s poznámkami a konspektováním stala nejefektivnější. Po dokončení každé kapitoly jsem začala dělat poznámky. Ty byly vždy krátké, ale zaměřené na hlavní body, abych si mohla rychle a jasně zapamatovat informace, vynechávajíc nadbytečná slova.
Začala jsem si klást otázky o tom, co jsem právě přečetla, jaký to mělo význam a co si mohu vzít a zapamatovat. Otázky totiž dobře přispívají k formování znalostí. To mě nutilo zamýšlet se nad myšlenkami z různých pohledů, lépe pochopit text, aniž bych opomněla hlavní myšlenky a ideje. Krok za krokem jsem se učila a na konci uzavírala myšlenku.
Hlavním momentem při psaní konspektu bylo psaní poznámek v textovém dokumentu, což se ukázalo jako nejlepší varianta. Mohla jsem rychle najít potřebné informace a zaznamenat hlavní myšlenku. Když mám málo času a potřebuji si něco rychle připomenout, to mi dobře pomáhá, protože mám notebook vždy a všude, stačí otevřít dokument.
Chci uvést příklad svého konspektu z předmětu „Myslet a psát sociologicky“. Četla jsem o idejích Dürkheima. Když čtu o jeho idejích nebo teoriích, tímto způsobem je lépe zapamatuji a pochopím. Začínám jeho hlavní myšlenkou, pak přecházím k obecným otázkám o názorech kritiků a vždy s příklady. Při každém popisu jsem psala názvy, aby to bylo jasnější.
205 slov
Pri čítaní rôznych odborných textov najčastejšie využívam metódu čítania s poznámkami. Vždy, keď čítam nejaký odborný text, tak si automaticky zapisujem z toho poznámky na vedľajší papier. Nemám určené, že po každej kapitole si niečo zapíšem, ale ak prečítam niečo zaujimavé alebo dôležité, tak si to spoznamkujem. Väčšinou si k tej poznámke aj napíšem číslo strany, kde som to čítal, aby som mohol k tomu jednoducho naspäť vrátiť. Naposledy som túto metódu využil pri čítani odborného textu Různá vyprávění o jedné společnosti od Martina Buchtíka a vďaka tejto metóde sa mi jednoduchšie písala esej k tomúto textu. Táto metóda sa mi veľmi osvedčila, jediné negatívum, ktoré by som mohol nájsť na tejto metóde je, že stále musím pri čítaní si niečo zapisovať, čo zaberá čas a môže to byť niekedy až otravné. Ďalšiu metódu čítania som využil metódu písania otázok. Ak sa mi nechcelo si zapisovať dlhšie poznámky k textu, tak som si napisál iba nejakú krátke otázky, a na konci po prečítaní textu som sa mohol k ním vrátiť a hlbšie sa zamyslieť nad nimi. Jediné negatívum tejto metódy bolo, že niekedy som nevedel na čo sa tá otázka pýta, lebo som si nepamätal jej kontext, ale to skôr môže byť chyba na mojej strane.
206 slov
V odpovědi na První příspěvek
Re: Reflexe využití technik aktivního čtení
autor Angelina Butianina -
Při psaní recenze na knihu Daniela Prokopa "Slepé skvrny" jsem použila následující dvě metody aktivního čtení: Čtení s poznámkami a konspektování, INSERT (čtení se znaménky). Především se mi líbilo, že tyto dvě metody se skvěle doplňují a plánuju je používat i nadále.
-
Čtení s poznámkami a konspektování
Mezi výhody patří to, že když si píšu poznámky ručně, lépe si je zapamatuji. Poznámky usnadňují návrat k důležitým aspektům textu a opětovné studium. Plán, který jsem si vytvořila podle odstavců, mi pomohl orientovat se při potřebě citování nějakého tématu. Jedním z hlavních nevýhod pro mě je to, že ne vždy mám u sebe tužku s papírem nebo lepící papírek. A na okrajích knihy často není dostatek místa.
2. INSERT (čtení se znaménky)
Tato metoda se mi líbila nejvíce, protože pomáhá rychle se orientovat v knize. Znaménka pomáhají zvýraznit důležité momenty textu, což usnadňuje opětovné studium. Ale pokud používáte příliš mnoho znamének, můžete se přetížit informacemi a ztratit hlavní podstatu textu. Také mi připadalo, že tato metoda nešetří čas, ale naopak vyžaduje více času na rozvržení znamének a analýzu textu. Kromě toho jsem si všimla, že někdy znaménka mohou odvádět pozornost od hlavního obsahu a komplikovat vnímání textu. Přesto tato metoda pomáhá strukturovat informace a zvýrazňovat klíčové body, což ji činí užitečnou pro analýzu a opětovné studium materiálu.
215 slov
Za tento semestr jsem postupně vyzkoušela všechny techniky aktivního čtení v různými texty v několika kurzech.
Při čtení textu o Zygmuntu Baumanovi na Anglický seminář jsem využívala obou technik s poznámkami i otázkami, protože to po nás zároveň chtěl úkol. Bohužel nemůžu najít zmíněný papír, avšak tato technika mi velmi pomohla. Opravdu mě donutila se nad textem zastavit a hloubkově zamyslet, ne ho pouze proletět očima a podtrhnout si části, ze kterých si poté zpětně udělám zápisky. Ty jsem si navíc dělala průběžné u plnění úkolu, což mi taky pomohlo text efektivněji a aktivněji přečíst. S touto technikou jsem tudíž byla velmi spokojená. Skutečně jsem se na text soustředila a nebyla roztěkaná kvůli světa kolem mě. Během čtení jsem se zamýšlela nad otázkami, které by mě mohli napadnout, co bych se chtěla dozvědět dál, a navíc jsem se snažila pochopit koncepty, které text představoval, které jsem si díky této technice zapamatovala a upevnila v paměti. Vnímám, že tyto techniky jsou velmi efektivní a pevně věřím, že je využiji ve svém dalším studiu. Naopak technika insert mě tolik nezaujala. Jedná se o techniku, kterou nás učili už na základní škole a upřímně se při ní spíše soustředím na to, jakou značku mám za danou informací zvolit, než že bych opravdu zpracovávala text. Proto ji nevnímám, jako příliš efektivní, i když jsem se snažila najít si k ní cestu. Možná pro mě byl efektivní značka otazníku, protože mi označuje část textu, které nerozumím a můžu ji například později reflektovat s AI, aby mi to více vysvětlila, ale dovedu si představit, že bych efektivnějšího výsledku dosáhla s předešlými dvěma technikami, a proto tuto nebudu používat.
272 slov
Během mého dosavadního studia na vysoké škole jsem si vyzkoušela dvě techniky aktivního čtení, tedy metodu INSERT a psaní poznámek. Každá z nich přinesla odlišné zkušenosti, ale ukázalo se, že pouze jedna z nich mi opravdu vyhovovala.
Metoda INSERT pro mě byla na první pohled atraktivní díky své jednoduchosti a přehlednosti. Označování informací pomocí symbolů (√, +, -, ?) se zdálo být skvělým způsobem, jak rychle roztřídit obsah textu a identifikovat klíčové části. Při čtení jsem však zjistila, že mi tento systém neumožňuje dostatečně se ponořit do obsahu textu. Značení symboly sice bylo rychlé, ale při zpětném pohledu na text jsem měla problém vybavit si detaily nebo pochopit širší souvislosti, které jsem při prvním čtení nezachytila. Tato metoda tedy pro mě nebyla tak užitečná, jak jsem očekávala, protože nenabízela prostor pro hlubší analýzu a promýšlení textu.
Naopak metoda psaní poznámek a konspektování se ukázala jako mnohem přínosnější. Při čtení s tužkou v ruce jsem si k textu zapisovala klíčové myšlenky a otázky, což mě nutilo nad textem neustále přemýšlet. Poznámky mi pomohly udržet pozornost i při náročnějších textech a zároveň vytvořily přehlednou osnovu, ke které jsem se mohla kdykoli během plnění úkolu s textem vrátit. Navíc jsem měla pocit, že tímto způsobem nejen získávám informace, ale také si je lépe pamatuji a propojuji s tím, co už znám. I když je psaní poznámek časově náročnější, tak jsem si jistá tím, že se to nakonec vyplatí, jelikož vždy textu lépe rozumím a v dalším průběhu úkolu mohu efektivněji pracovat.
Z těchto dvou metod bych proto jednoznačně doporučila psaní poznámek. Nabízí hlubší porozumění a možnost lépe využít informace z textu, což je na vysokoškolské úrovni studia důležité. Metoda INSERT pro mě byla zajímavou zkušeností, ale neodpovídala mým potřebám při práci s odbornými texty.
Metoda INSERT pro mě byla na první pohled atraktivní díky své jednoduchosti a přehlednosti. Označování informací pomocí symbolů (√, +, -, ?) se zdálo být skvělým způsobem, jak rychle roztřídit obsah textu a identifikovat klíčové části. Při čtení jsem však zjistila, že mi tento systém neumožňuje dostatečně se ponořit do obsahu textu. Značení symboly sice bylo rychlé, ale při zpětném pohledu na text jsem měla problém vybavit si detaily nebo pochopit širší souvislosti, které jsem při prvním čtení nezachytila. Tato metoda tedy pro mě nebyla tak užitečná, jak jsem očekávala, protože nenabízela prostor pro hlubší analýzu a promýšlení textu.
Naopak metoda psaní poznámek a konspektování se ukázala jako mnohem přínosnější. Při čtení s tužkou v ruce jsem si k textu zapisovala klíčové myšlenky a otázky, což mě nutilo nad textem neustále přemýšlet. Poznámky mi pomohly udržet pozornost i při náročnějších textech a zároveň vytvořily přehlednou osnovu, ke které jsem se mohla kdykoli během plnění úkolu s textem vrátit. Navíc jsem měla pocit, že tímto způsobem nejen získávám informace, ale také si je lépe pamatuji a propojuji s tím, co už znám. I když je psaní poznámek časově náročnější, tak jsem si jistá tím, že se to nakonec vyplatí, jelikož vždy textu lépe rozumím a v dalším průběhu úkolu mohu efektivněji pracovat.
Z těchto dvou metod bych proto jednoznačně doporučila psaní poznámek. Nabízí hlubší porozumění a možnost lépe využít informace z textu, což je na vysokoškolské úrovni studia důležité. Metoda INSERT pro mě byla zajímavou zkušeností, ale neodpovídala mým potřebám při práci s odbornými texty.
291 slov
Vyzkoušel jsem dvě techniky. INSERT pro mě byl zcela nový a nikdy předtím jsem podobnou techniku nevyužíval. Na druhou stranu čtení s poznámkami a konspektováním jsem využíval poměrně často, a to i před vstupem na vysokou školu.
Musím říci, že INSERT vypadal původně jako velice jednoduchý způsob, jak se orientovat v textu a také proto jsem si ho chtěl vyzkoušet. Při používaní této metody jsem ovšem narazil na pár problémů. Když jsem text pročítal podruhé, a to po označení všeho symboly nedokázal jsem se v textu dobře orientovat. Vlastně jsem zjistil, že ačkoli mám věci označené, vůbec si nepamatuji, co vlastně jsou. Zároveň jsem měl trochu problém orientace v samotných symbolech, jelikož jsem si jich udělal více, což jsem si myslel, že bude přehlednější, ale naopak jsem přehlednost zhoršil. ( Je možné, že při dlouhodobějších používaní by tento problém zmizel. )
Čtení s poznámkami a konspektováním využívám dlouhodobě, ačkoli jsem to nikdy neoznačoval jako pojem. V podstatě vždy, když se snažím pochopit nějaký text nebo se učím na test využívám tuto metodu. Sice zabírá více času než metoda INSERT, ale je přehlednější a tím, že si sám zapisuji poznámky, tak si lépe pamatuji, co má, jaký kontext k textu. Zároveň pokud jsou poznámky udělané, dobře si text nemusím ani znovu celý procházet a stačí si projít pouze poznámky, abych všemu porozuměl.
221 slov
V průběhu studia jsem zjistila, že při čtení odborných textů využívám spoustu různých metod k zapamatování. Nejčastěji je to však metoda čtení s otázkami, Insert a anotování pomocí barevných papírků, či jiné barevné kategorizování. Insert mi vyhovuje hlavně u kratších a složitějších textů. Do jednotlivých okének si poznamenávám informace, které jsem již znala, informace pro mě nové, informace v rozporu s mým předchozím věděním a informace, kterým zcela nerozumím a potřebuji si o nich zjistit více. Například pro psaní konspektů, shrnujících textů nebo kratších referátů, je pro mě insert na třídění nových znalostí nejlepší.
U delších a abstraktnějších textů využívám poznámkovou/otázkovou metodu. Většinou mám hned vedle čtení položený notes, v ruce pero, a už při čtení si zapisuji poznámky a otázky, které mě k textu napadnou. Ke každému odstavci si snažím napsat alespoň jednu otázku, která by moji znalost ohledně tématu ještě prohloubila.
Při čtení odborných knih, na které mám následně psát recenze/čerpat z nich informace, často využívám barevných lepicích papírků. Každé barvě dám před čtením kategorii, které se velmi podobají kategoriím u metody Insert (např. důležité, pro mě nová informace, zjistit více,..) a štítky pak lepím k patřičným odstavcům přímo do knihy.
Musím se přiznat, že většinou se striktně nedržím pouze jedné z metod, ale využívám je tak nějak všechny najednou, jak zrovna uvážím za nejvýhodnější.
U delších a abstraktnějších textů využívám poznámkovou/otázkovou metodu. Většinou mám hned vedle čtení položený notes, v ruce pero, a už při čtení si zapisuji poznámky a otázky, které mě k textu napadnou. Ke každému odstavci si snažím napsat alespoň jednu otázku, která by moji znalost ohledně tématu ještě prohloubila.
Při čtení odborných knih, na které mám následně psát recenze/čerpat z nich informace, často využívám barevných lepicích papírků. Každé barvě dám před čtením kategorii, které se velmi podobají kategoriím u metody Insert (např. důležité, pro mě nová informace, zjistit více,..) a štítky pak lepím k patřičným odstavcům přímo do knihy.
Musím se přiznat, že většinou se striktně nedržím pouze jedné z metod, ale využívám je tak nějak všechny najednou, jak zrovna uvážím za nejvýhodnější.
217 slov
V odpovědi na První příspěvek
Re: Reflexe využití technik aktivního čtení
autor Anastasija Šavgalejeva -
Vyzkoušela jsem první a třetí techniku aktivního čtení, obě jsem používala v rámci přípravy na přednášky z politologie, na kterou máme zadanou povinnou četbu. První metoda - čtení s poznámkami - se mi zdá nejužitečnější pro zapamatování textu, jeho hlavních myšlenek a argumentace. Její velká výhoda tkví v tom, že se k poznámkám můžeme kdykoliv vrátit a nemusíme celý text po měsíci číst znovu, abychom si vzpomněli, o čem vůbec je. Nevýhodou je, že tato metoda zabere docela dost času, a taky si musíme poznamenávat i věci, které už víme / jsou jasné, aby celý konspekt vůbec dával smysl. Metodu INSERT jsem zkoušela poprvé, líbila se mi svou jednoduchostí a efektivitou; je také mnohem rychlejší než čtení s poznámkami. Na druhou stranu ale vím, že když se k textu vrátím po nějaké době, budu si ho muset důkladně projít od začátku. Také mi přišlo, že jsem vlastně celou dobu používala jenom dvě znaménka - pro nové informace a pro informace, které mi nebyly jasné. I přesto si myslím, že je tato metoda rozhodně lepší než jenom čtení bez jakýchkoliv poznámek, protože díky ní o textu více přemýšlíme, a zároveň zabere stejné množství času. Určitě ji budu využívat v budoucnosti.
199 slov
Vždy jsem tvrdila, že metody aktivního čtení nejsou nic pro mě. Byla jsem názoru, že mě jakákoliv technika bude jen okrádat o čas. Moje maximum většinou bývalo si vzít zvýrazňovač a vyznačit si vše, co pro mne bylo důležité, avšak tahle metoda se nejevila v důsledku jako moc efektivní, poněvadž jsem nakonec vždy skončila se zcela zabarvenou stránkou, a ještě sama sebe mylně přesvědčila o tom, že jsem se ony klíčové informace z textu tímto způsobem naučila – opak byl však pravdou.
Co se ale osvědčilo jako užitečné byla technika s poznámkami k danému textu. Daný článek jsem si četla zvlášť odstavec po odstavci, pokaždé když jsem daný paragraf dočetla, zapsala jsem si napravo od textu své dojmy, pocity, případně otázky k dané problematice a nalevo krátký souhrn, o čem daná část článku vypráví, na co se zaměřuje a co chce sdělit.
Psaním si člověk opravdu zapisuje čtením nabyté vědomosti do paměti a když se k danému textu (či dokonce specifické části z něj) jedinec vrací, je pro něj jednodušší si pomocí poznámek, které si k němu již zpracoval, osvěžit a rozpomenout o čem text pojednává.
Přestože metody aktivního čtení opravdu zaberou na začátku o trochu více času, musím uznat, že následně, i když se to na první pohled třeba nezdá, mnoho času nakonec ušetří.
Co se ale osvědčilo jako užitečné byla technika s poznámkami k danému textu. Daný článek jsem si četla zvlášť odstavec po odstavci, pokaždé když jsem daný paragraf dočetla, zapsala jsem si napravo od textu své dojmy, pocity, případně otázky k dané problematice a nalevo krátký souhrn, o čem daná část článku vypráví, na co se zaměřuje a co chce sdělit.
Psaním si člověk opravdu zapisuje čtením nabyté vědomosti do paměti a když se k danému textu (či dokonce specifické části z něj) jedinec vrací, je pro něj jednodušší si pomocí poznámek, které si k němu již zpracoval, osvěžit a rozpomenout o čem text pojednává.
Přestože metody aktivního čtení opravdu zaberou na začátku o trochu více času, musím uznat, že následně, i když se to na první pohled třeba nezdá, mnoho času nakonec ušetří.
214 slov
1. Čtení s poznámkami a konspektování
Výhody:
Pomáhá mi udržovat pozornost a hlubší porozumění textu.
Tato technika mi napomohla s přehlednou osnovu hlavních myšlenek, což usnadňuje opakované využití textu.
Nevýhody:
Vyžaduje více času a koncentrace během čtení.
Může být obtížné organizovat poznámky z různých textů, pokud nemám předem promyšlený systém.
2. Čtení s otázkami
Výhody:
Nutí mě přemýšlet o textu v širších souvislostech a kriticky ho analyzovat.
Umožňuje mi snadnější prolínání s jinými zdroji a vlastními závěry.
Nevýhody:
Formulace smysluplných otázek může být náročná, zejména u složitých textů.
Odvrací mou pozornost od samotného obsahu, pokud se zaměřím pouze na hledání otázek.
3. INSERT (čtení se znaménky)
Výhody:
Umožňuje rychlé třídění a orientaci v textu podle významu jednotlivých informací.
Motivuje mě k dohledávání nejasných informací nebo potvrzování rozporů.
Nevýhody:
Metoda vyžaduje pravidelné přehodnocování a organizaci poznámek po přečtení, což mi přišlo zdlouhavé.
U nové látky může být těžké rozhodnout, jaké znaménko přiřadit, což zpomaluje proces čtení.
155 slov
V odpovědi na První příspěvek
Re: Reflexe využití technik aktivního čtení
autor Kateřina Sedláčková -
Nejvíce mi vyhovovalo čtení s poznámkami a zvýrazňováním. Tuhle metodu jsem se naučila používat už na střední škole a zvykla jsem si na ni. Mám velmi dobrou vizuální paměť, takže když si text zvýrazním nebo si vypisuji poznámky barevně, velmi mi to pomůže. Vždy si text průběžně zvýrazňuji a po přečtení kapitoly si ze zvýrazněných částí vypisuji poznámky. Trvá to relativně dlouho, ale zapamatuji si toho nejvíc. Tuhle metodu používám prakticky na všechny texty, které čtu. Přijde mi to jako nejjednodušší a nejefektivnější. Většinou si poznámky píšu na zvláštní papír. Lépe se mi v tom potom orientuje. Pro mě tato metoda asi nemá žádná negativa nebo jsem zatím na žádná nepřišla.
Jako druhou metodu jsem si vybrala čtení s otázkami. Metodu jsem nikdy předtím nevyužívala, ale po vyzkoušení mi přišla zajímavá. Nevyhovuje mi tolik jako první zmíněná metoda, ale určitě je to nějakým způsobem efektivní. Párkrát se mi ale stalo,
že jsem se zamotala sama do vlastních otázek a musela jsem začít znovu. Vyzkoušela jsem ji při čtení cestu do Úvodu do politologie. Bylo to fajn, ale více mi vyhovuje vypisování poznámek. Stejně jsem vždycky tuhle metodu doplňovala poznámkami a zvýrazňováním, protože jsem si pak byla jistější a zapamatovala jsem si toho víc.
Jako druhou metodu jsem si vybrala čtení s otázkami. Metodu jsem nikdy předtím nevyužívala, ale po vyzkoušení mi přišla zajímavá. Nevyhovuje mi tolik jako první zmíněná metoda, ale určitě je to nějakým způsobem efektivní. Párkrát se mi ale stalo,
že jsem se zamotala sama do vlastních otázek a musela jsem začít znovu. Vyzkoušela jsem ji při čtení cestu do Úvodu do politologie. Bylo to fajn, ale více mi vyhovuje vypisování poznámek. Stejně jsem vždycky tuhle metodu doplňovala poznámkami a zvýrazňováním, protože jsem si pak byla jistější a zapamatovala jsem si toho víc.
203 slov
Po nastudování jsem vyzkoušel dvě techniky aktivního čtení, psaní poznámek s konspektem a INSERT. Aktivní čtení jsem používal k přípravě na prezentaci na předmět Politický systém EU.
Při čtení odborných textů jsem používal první metodu, která spočívá v psaní poznámek k textu. Když jsem dočetl každý odstavec nebo víc, zastavil jsem se a napsal si stručné shrnutí hlavních myšlenek nebo klíčových informací. Po přečtení textu jsem se podle těchto poznámek zorientoval a vytvořil z nich výtah textu. Tato metoda mi pomohla udržet pozornost při čtení a snadněji pochopit hlavní strukturu textu. Výtah byl skvělý nástroj, ke kterému jsem se mohl vrátit a vytvořit rešerši k prezentaci. Tato metoda měla však i své nevýhody, protože celkový proces byl časově náročný, obzvlášť u složitějších textů. Někdy jsem měl pocit, že místo přemýšlení spíš bezhlavě vypisuji klíčové body.
V druhé metodě, INSERT, jsem při čtení textu označoval jednotlivé pasáže pomocí různých symbolů. Pro informace, které jsem již znal, jsem použil „fajfku“. Nové a zajímavé poznatky jsem označil značkou „+“. Pro informace, které byly v rozporu s mým předchozím věděním, jsem použil „-“. A pro věci, kterým jsem nerozuměl nebo které jsem potřeboval více prozkoumat, jsem přidal otazník. Po dokončení čtení jsem si tyto poznámky roztřídil podle těchto kategorií, což mi umožnilo se zaměřit na nové informace, na to, co bylo v rozporu s mým dosavadním věděním, a na pasáže, které si zasloužily další prověření. Tato metoda mi pomohla propojit nový text s tím, co už jsem věděl, a podpořila hlubší analýzu tématu prezentace. Nevýhodou však bylo, že jsem někdy označil příliš mnoho informací, což vedlo k nepřehlednosti, pokud jsem si následně neudělal poznámky přehledné.
Obě metody mě donutily přemýšlet o textu a lépe si ho zapamatovat, každá má své výhody i nevýhody. Celkově mi ale obě techniky pomohly lépe pochopit texty a propojit nové informace s tím, co už znám.
Při čtení odborných textů jsem používal první metodu, která spočívá v psaní poznámek k textu. Když jsem dočetl každý odstavec nebo víc, zastavil jsem se a napsal si stručné shrnutí hlavních myšlenek nebo klíčových informací. Po přečtení textu jsem se podle těchto poznámek zorientoval a vytvořil z nich výtah textu. Tato metoda mi pomohla udržet pozornost při čtení a snadněji pochopit hlavní strukturu textu. Výtah byl skvělý nástroj, ke kterému jsem se mohl vrátit a vytvořit rešerši k prezentaci. Tato metoda měla však i své nevýhody, protože celkový proces byl časově náročný, obzvlášť u složitějších textů. Někdy jsem měl pocit, že místo přemýšlení spíš bezhlavě vypisuji klíčové body.
V druhé metodě, INSERT, jsem při čtení textu označoval jednotlivé pasáže pomocí různých symbolů. Pro informace, které jsem již znal, jsem použil „fajfku“. Nové a zajímavé poznatky jsem označil značkou „+“. Pro informace, které byly v rozporu s mým předchozím věděním, jsem použil „-“. A pro věci, kterým jsem nerozuměl nebo které jsem potřeboval více prozkoumat, jsem přidal otazník. Po dokončení čtení jsem si tyto poznámky roztřídil podle těchto kategorií, což mi umožnilo se zaměřit na nové informace, na to, co bylo v rozporu s mým dosavadním věděním, a na pasáže, které si zasloužily další prověření. Tato metoda mi pomohla propojit nový text s tím, co už jsem věděl, a podpořila hlubší analýzu tématu prezentace. Nevýhodou však bylo, že jsem někdy označil příliš mnoho informací, což vedlo k nepřehlednosti, pokud jsem si následně neudělal poznámky přehledné.
Obě metody mě donutily přemýšlet o textu a lépe si ho zapamatovat, každá má své výhody i nevýhody. Celkově mi ale obě techniky pomohly lépe pochopit texty a propojit nové informace s tím, co už znám.
307 slov
Počas štúdia na VŠ využívam hlavne metódu čítania s poznámkami. Popri čítaní si zvýrazňujem najdôležitejšie časti, alebo časti, ku ktorým si musím dohľadať informácie. Väčšinou čítam texty na iPade, kde si ich vždy stiahnem do aplikácie, v ktorej si píšem poznámky (Goodnotes) a zvýražujem postupne, ako čítam text. Po prečítaní si iba otvorím nové okno a zhrniem si najdôležitejšie info, najprv na základe toho, čo si pamätám z 1. čítania a následne si text prečítam znovu a poznámky si ešte doplním. Táto metóda je ale časovo náročnejšia a využívam ju len vtedy, keď mám čas sa takto dlhšie venovať jednej aktivite. Na minulej VŠ som študovala analytickú chémiu a takéto poznamkovanie popri učive bolo veľmi fajn a pomáhalo mi si údaje lepšie zapamätať, ale hlavne ich aj pochopiť.
Skúšala som aj metódu insert, ale vôbec mi nevyhovovala. Sústredila som sa len na hodnotenie danej pasáže a detaily mi unikali. Po prečítaní som si aj tak vypisovala informácie, ktorým som buď nerozumela alebo ich nepoznala, takisto ako pri mojej klasickej metóde s poznámkami. Jasné, že so zvykom by som mala byť schopná ju využívať efektívnejšie, no nemám pocit, že by to bolo pre mňa to pravé.
Najviac mi teda písanie si poznámok popri/po prečítaní textu. Pri písaní cítim, že si automaticky viac pamätám a od detstva to bol môj hlavný spôsob učenia sa.
222 slov
Vyzkoušel jsem některé agresivní techniky čtení, jako je podtržení důležitých bodů, psaní poznámek na okraje textu a vytváření myšlenkových map. Tyto metody jsem použil především pro odborné texty a učebnice. Například při přípravě školní eseje nebo studiu sociologie bylo nutné porozumět tak složitým pojmům, jako je otázka mezigenerační solidarity a sociálních zájmů. Jednou ze specifických zkušeností bylo analyzovat kapitoly knihy o sociálních systémech, podtrhnout důležitá prohlášení a přepsat souhrny do sešitů. V beletrii, jako jsou romány, jsem zkoušel metodu záznamového listu psát krátké souhrny kapitol nebo odrážet pocity postav.
Aktivní čtení mi velmi pomohlo soustředit se a vzpomenout si na hlavní myšlenky. Díky tomu, že jsem text rozdělil na malé části a hledal mezi nimi logické spojení, zvládl jsem látku rychleji a efektivněji. Na druhou stranu mě někdy štve příliš silný text a psaní poznámek mi připadalo jako nekonečný proces. Ale to, co mě bavilo, bylo vytvoření myšlenkové mapy.Protože myšlenková mapa byla nejen užitečná, ale také zábavná, což nám umožnilo vizuálně vidět souvislosti mezi různými koncepty.
Celkově hodnotím tuto zkušenost velmi pozitivně. Aktivní čtení mi pomohlo lépe pracovat s textem, zlepšit mé učební návyky a lépe porozumět předmětu.
Aktivní čtení mi velmi pomohlo soustředit se a vzpomenout si na hlavní myšlenky. Díky tomu, že jsem text rozdělil na malé části a hledal mezi nimi logické spojení, zvládl jsem látku rychleji a efektivněji. Na druhou stranu mě někdy štve příliš silný text a psaní poznámek mi připadalo jako nekonečný proces. Ale to, co mě bavilo, bylo vytvoření myšlenkové mapy.Protože myšlenková mapa byla nejen užitečná, ale také zábavná, což nám umožnilo vizuálně vidět souvislosti mezi různými koncepty.
Celkově hodnotím tuto zkušenost velmi pozitivně. Aktivní čtení mi pomohlo lépe pracovat s textem, zlepšit mé učební návyky a lépe porozumět předmětu.
188 slov
Během svého studia jsem se rozhodl vyzkoušet dvě techniky aktivního čtení, které mi pomohly lépe pochopit a zpracovat odborné texty. První technikou, kterou jsem aplikoval, bylo čtení s poznámkami při studiu článku o vlivu home office na produktivitě práce. Tento způsob čtení se ukázal jako velmi přínosný - díky systematickému zapisování poznámek na okraj textu jsem dokázal lépe udržet pozornost a později se snadno orientovat v klíčových bodech. Vytváření konspektu bylo díky průběžným poznámkám mnohem efektivnější, i když celý proces byl časově náročnější. Občas jsem se přistihl, že se příliš soustředím na samotné zapisování poznámek místo na plynulé čtení textu. Druhou vyzkoušenou metodou byla technika INSERT, kterou jsem použil při čtení anglické studie o nutriční vědě. Systém značek mi pomohl rychle rozlišit mezi informacemi, které jsem již znal, a novými poznatky. Zvláště užitečné bylo označování nejasností pomocí otazníků, což mi později umožnilo cíleně se zaměřit na problematické části. Nicméně i tato metoda měla své slabiny - někdy bylo obtížné jednoznačně určit, jakou značku použít, a při komplexnějších textech se stránky stávaly poněkud nepřehlednými kvůli množství značek. Celkově hodnotím obě techniky jako velmi užitečné, každou však pro jiný účel. Zatímco čtení s poznámkami se osvědčilo při detailním studiu a tvorbě podrobných konspektů, INSERT metoda byla vynikající pro první seznámení s novým tématem a rychlou orientaci v textu.
216 slov
V průběhu studia na sociologii jsem zjistila, že obor také obsahuje mnoho čtení a k jeho pochopení je nutno využít nějaké techniky. Sama jsem ze začátku fungovala tak, že jsem si zvýrazňovala nebo podtrhávala klíčové a pro mě důležité informace z textu. Tahle metoda mi za chvilku začala přicházet neefektivní – po vyzkoušení technik aktivního čtení v doplňkové aktivitě to šlo mnohem lépe. Úplně všechny mi sice nevyhovovaly, jako třeba insert – měla jsem problém se v textu dále vyznat a bylo to pro mě lehce nepřehledné, tato metoda by však mohla být efektivní na kratší texty, než jsem já využívala například k mojí akademické práci. Avšak velmi příjemně mě překvapila metoda poznámek k textu, ráda text pojmu vlastními slovy, což mi pomáhá ho lépe pochopit, avšak je velmi časově náročný. Kdybych ke každému odstavci měla něco připsat, tak u textu budu sedět hrozně dlouhou dobu. Tuto metodu jsem využívala hlavně v předmětu myslet a psát sociologicky, kde jsme dostávali vždy text k přečtení a na jeho základě jsme psali do sociologického deníku.
A abych se vyjádřila i k té poslední metodě, je to něco, co jsem dělala už před tím, než jsem o metodě četla. Hlavně při učení – když se snažím něco pochopit tak si neustále kladu otázky, jak to mohl autor myslet? Co tyto informace dohromady dokazují? A tak dále. Pro mě je tato aktivita efektivní jenom při učení, ne při aktivním čtení.
A abych se vyjádřila i k té poslední metodě, je to něco, co jsem dělala už před tím, než jsem o metodě četla. Hlavně při učení – když se snažím něco pochopit tak si neustále kladu otázky, jak to mohl autor myslet? Co tyto informace dohromady dokazují? A tak dále. Pro mě je tato aktivita efektivní jenom při učení, ne při aktivním čtení.
233 slov