When do international actors prefer conflict, and when are they willing to compromise in order to settle their disagreements ? This course will examine that question in various ways, with the help of theories of international relations. Besides analyzing, we shall discuss ethical issues such as the morality of nuclear deterrence, Just War requirements, and the “dirty hands” ambivalence between an ethics of conviction vs. an ethics of responsibility. The contemporary case of the Ukraine war will be used as the most important illustration of the theories and ethical doctrines presented.

Thus, we will examine bargaining and negotiation approaches, explain why and how the weak sometimes prevail over the strong, study international crises, evaluate the impact of nuclear weapons on foreign policy. Rational choice, the sociology of organizations, political and psychological approaches to explain impediments and possibilities of action, will be used to better study decision-making in the complex world of foreign affairs, and to uncover its potentials for leading to dangerous crisis developments. Simple game-theoretical models will show the interrelationships between strategies and tactics of strength and weakness, promise and threat, violence and peace.

Focussing on states making decisions allows us to consider their morality. Ethical ideals do impede on states' decisions, but the critical question is, how much? So we will study the ethical doctrine of Just War, whether nuclear deterrence can be morally justified or not, and, more generally, the “dirty hands” ambivalence between what Max Weber called an ethics of conviction vs. an ethics of responsibility.

The contemporary case of the Ukraine war will be used as the most, but not the only, important illustration of the theories and ethical doctrines presented. The course aims at providing students with useful theories for their own analyses. Students will be encouraged to think deeper about their personal views of international relations and morality and critically evaluate both. Thus they will become familiar with concepts and theories helping them to develop their own thoughts about the challenges of international crises, wars, justice, and morality.

JMB 252 (JMB029) Seminář k evropské integraci (LS 2019): „Česká republika a Evropská unie“

(Seminar in European Integration: „Czech Republic and the European Union“)

Vyučující: Vít Havelka (88059180@cuni.cz)

Anotace

Seminář má za cíl doplnit látku hlavní přednášky předmětu Evropská integrace o českou perspektivu. Zaměřen bude na pohled České republiky na vybrané politiky Evropské unie a aplikaci vybraných socio-vědních teorií. První polovina kurzu se bude skládat především z výsledků základního výzkumu, zatímco druhá polovina semestru se bude zaměřovat na policy-oriented výzkum. Studenti se tak naučí pracovat s různými přístupy ke studiu evropské integrace.

Rozsah výuky je 0/2, seminář je zakončen zápočtem

Cíle předmětu

Cílem semináře je zprostředkovat studentům české vnímání evropské integrace od 90. let minulého století, přičemž hlavní důraz bude kladem na současné postoje České republiky k aktuálně projednávaným změnám ve vybraných evropských politikách. Cílem semináře je zároveň zlepšit schopnost studentů spolupracovat, zpracovat zadané téma v podobě prezentace a kriticky pracovat s akademickou literaturou a primárními zdroji.

Metody výuky

Semináře se budou skládat z diskuze nad aktuálním děním hýbajícím Evropou, zadanou literaturou a studentských prezentacích, které rozšiřují povinnou četbu.

Podmínky pro získání zápočtu

1) Pravidelná docházka (nejvýše 1 neomluvená a 1 omluvená absence; vyšší počet absencí může být důvodem pro vyloučení z kurzu nebo zadání dodatečných povinností), průběžná příprava a aktivní zapojení do diskusí včetně oponentury prezentace a jednoho krátkého expozé k aktualitám.
Průběžná příprava je pravidelně ověřována formou odpovědí na dvě otázky týkající se zadané četby. Otázky k textu bude možné vyplnit v Moodle, přičemž musí být nahrány nejpozději do pondělní půlnoci předcházející samotný seminář.

2) Jedna prezentace/analýza zadaného problému v rozsahu 15-20 minut; handout v rozsahu nejméně 1 strana A4 obsahující základní faktografické informace a seznam zdrojů. Obsah prezentací je nutné konzultovat s vyučujícím nejpozději týden před jejím konáním s tím, že vypracovaný handout a prezentace je nutné zaslat nejpozději do pondělní půlnoci).

3) Písemná verze jednoho z referátů v rozsahu 3 normostrany (plus odkazy a bibliografie), termín odevzdání stanoví vyhláška ředitele IMS