Reflexe modulu kritického myšlení a čtení
Tento modul pro mě představoval posun od teoretického chápání pojmu „kritické myšlení“ k jeho praktickému uchopení jako sady konkrétních dovedností. Zpočátku jsem tento koncept vnímal jako abstraktní akademický požadavek, ale skrze analýzu tří naprosto odlišných textů jsem si uvědomil, že jde o systematický a univerzálně použitelný nástroj.
Nejdůležitějším poznatkem pro mě bylo, jak zásadně autor a kontext určují, jak k textu přistupovat. Srovnání textů bylo v tomto ohledu nesmírně poučné:
-
Text Jana Sokola jsem se naučil číst jako expertní komentář, jehož síla nespočívá v tvrdých datech, ale v autoritě podložené osobní zkušeností a názory. Jeho argumenty tak vnímám jako podnět k zamyšlení, nikoli jako objektivní fakt.
-
Zpráva Scio byla pravým opakem – její důvěryhodnost stojí na prezentaci vlastních a převzatých dat. Cvičení, kde jsme hodnotili důvěryhodnost tvrzení, mě naučilo rozlišovat mezi přímým popisem dat (např. o stagnaci počtu studentů) a spekulativní predikcí do budoucna (o významu kvality nad titulem).
-
Bakalářská práce Jany Vašákové mi zase ukázala, jak přistupovat ke studentské kvalifikační práci. Její hodnota je ve spojení rešerše jiných autorů s originálním, byť limitovaným výzkumem založeným na vlastních datech. Díky tomu vím, že její závěry (např. 16% korelace mezi prokrastinací a plagiátorstvím) musím vnímat v kontextu jejího specifického výzkumného vzorku.
Díky tomuto modulu si odnáším především praktický návyk klást si u jakéhokoliv textu základní otázky: Kdo to napsal a proč? O jaký typ argumentů se opírá? Jsou jeho tvrzení podložená, nebo jde o názor či predikci? Kritické myšlení pro mě přestalo být jen frází a stalo se aktivním procesem, který budu využívat nejen při studiu, ale i při každodenním vyhodnocování informací.