V první třídě jsem narazila také na tyto pracovní listy – překvapila mě právě ta jednoruční prstová abeceda v levém horním rohu. Tato třída je sice kompletně slyšící, ale tyto pracovní listy používají rádi – podle paní učitelky si tyto listy tvořily kdysi přímo paní učitelky z Ječné (pravdivost jsem neověřovala). 
Týno,
dobrý úlovek:-) Vymyslela jste, proč na těch listech ta 1PA je?
dobrý úlovek:-) Vymyslela jste, proč na těch listech ta 1PA je?
No, asi záleží, z jakého pohledu je ta otázka položena. Je tam proto, že ji tam někdo dal. :) Ten někdo byl dle paní učitelky učitel z 1. stupně školy v Ječné. V Ječné se i historicky užívá především jednoruční PA (až dodnes). Umí ji žáci i učitelé. Všimla jsem si, že je používaná např. při následujících situacích:
-nácvik odezírání – doplňování odezírání 1PA blízko pusy (nevím, jak moc je to funkční, já to zkoušela a i když zvládám používat 1PA rychle, neumím si představit, kdyby to někdo dělal na mě – nevěděla bych, jestli mám spíš koukat na tu ruku, co artikuluje hlásky, nebo na pusu a snažit se odezírat. Takže to ve výsledku není spíš k nácviku odezírání, ale 1PA). Takové trochu jako cued speech pro pomoc rozlišení hlásek.
-nácvik mluvení – zobrazují se tím prodloužené hlásky, kdy se při nějakých slabikách artikuluje jednoruční samohláska a její délka – tedy třeba MÁ se dělá jako (M)-A a A se protáhne dolů a celou dobu při tom se to vyslovuje. MÉ – (M)-E a E se táhne do strany pro zobrazení délky
-historicky se to do Ječné možná dostalo ze sovětské daktylotické metody? A ještě se do toho zamíchaly PAZ.
Takže k rozboru tohoto pracovního listu – tyto slyšící děti, u kterých zrovna jsem, myslím 1PA neznají, alespoň ne celou, ale samohlásky umí a vědí, že když se samohláska táhne nějakým směrem, je dlouhá a mají ji vyslovovat dlouze.
-nácvik odezírání – doplňování odezírání 1PA blízko pusy (nevím, jak moc je to funkční, já to zkoušela a i když zvládám používat 1PA rychle, neumím si představit, kdyby to někdo dělal na mě – nevěděla bych, jestli mám spíš koukat na tu ruku, co artikuluje hlásky, nebo na pusu a snažit se odezírat. Takže to ve výsledku není spíš k nácviku odezírání, ale 1PA). Takové trochu jako cued speech pro pomoc rozlišení hlásek.
-nácvik mluvení – zobrazují se tím prodloužené hlásky, kdy se při nějakých slabikách artikuluje jednoruční samohláska a její délka – tedy třeba MÁ se dělá jako (M)-A a A se protáhne dolů a celou dobu při tom se to vyslovuje. MÉ – (M)-E a E se táhne do strany pro zobrazení délky
-historicky se to do Ječné možná dostalo ze sovětské daktylotické metody? A ještě se do toho zamíchaly PAZ.
Takže k rozboru tohoto pracovního listu – tyto slyšící děti, u kterých zrovna jsem, myslím 1PA neznají, alespoň ne celou, ale samohlásky umí a vědí, že když se samohláska táhne nějakým směrem, je dlouhá a mají ji vyslovovat dlouze.