Úvod do akademické práce 2024

Technik aktivního čtení a psaní existuje celá řada, pro účely čtení odborných textů a vysokoškolského studia představíme jen pár.

1. Čtení s poznámkami a konspektování

Psaní poznámek k textu je jedna ze základních technik hloubkového čtení. Poznámky je možno psát na okraj textu, ale také na zvláštní papír, do zvláštního dokumentu (záleží na tom, co vám vyhovuje, a také, zda text nemusíte někam vracet). Psaní poznámek pomáhá udržovat pozornost a umožňuje se k textu vracet. Je nutným krokem při vytváření konspektu z četby. 

Jak na to? Čtěte s tužkou v ruce, na konci každého odstavce nebo po několika odstavcích (záleží na náročnosti textu) se zastavte a ptejte se, co je podstatou právě přečteného, co se nám autor snaží sdělit. Na okraj textu si poznamenejte odpovědi. Když budete takto postupovat, vytvoříte osnovu textu, jež vám pomůže uvědomit si hlavní myšlenky a sledovat argumentaci. Po přečtení textu je dobré poznámky ještě souhrnně zpracovat - vytvořit konspekt z četby.

Hned na začátku studia doporučujeme rozmyslet způsob, jak budete s četbou a konspekty zacházet, abyste se v nich orientovali i později a šetřili tak čas.

2. Čtení s otázkami

Otázky jsou specifickým typem poznámek. Jejich výhodou je, že text jen neshrnují, ale nutí více přemýšlet o jeho souvislostech, konfrontují text s jinými zdroji a realitou. Hodí se zejména při zpracovávání textu jako zdroje pro psaní vlastních textů, zvlášť ve fázích, kdy už máte něco načteno.

Jak na to? Ke každému odstavci se snažte naformulovat smysluplnou otázku. Můžete se ptát na text (Co to znamená? Jak to autor myslí? Jak souvisí tato teze s s předchozí pasáží?), ale také za text (Jak by to vypadalo za těchto okolností? Není to v rozporu s informacemi ze zdroje X? Souhlasí s tímto autor Y?)

3. INSERT (čtení se znaménky)

INSERT patří mezi techniky aktivního čtení, je to zkratka anglického „interactive noting system for effective reading and thinking“. Doporučuje se zejména při prvním čtení. 

Jak na to? Při čtení si v textu označujete místa, která vás zaujala, a připisujete k nim znaménka. Většinou se používají čtyři znaménka:

Po přečtení je dobré roztřídit poznámky/úryvky podle znamének. Různé značky se hodí pro různé účely čtení textu. Pokud se z textu učíte, jde především o vyhledání pro vás nových informací (plus). Pokud text využíváte jako zdroj pro psaní vlastního textu, kromě nových informací vás zajímají i korespondence (fajfka) či rozpory s jinými texty a autory (minus). Pro vaše učení se jako takové jsou možná nejzajímavější nejasné informace (otazník), které provokují k přemýšlení, dalšímu hledání.

Vyzkoušejte alespoň dvě z těchto technik při čtení textů pro konspekt a reflektujte jejich přínos i slabiny ve fóru.