Friedrich Heiler
Friedrich Heiler (1892-1967)
Heiler se narodil v Mnichově 30. ledna 1892. Vyrůstal v katolické rodině, studoval na univerzitě v Mnichově orientální jazyky, dějiny náboženství, psychologii, filosofii a katolickou teologii. Seznámil se s katolickým modernismem a s protestantskou liberální teologií. V roce 1917 promoval prací „Das Gebet“ (Modlitba). Ta vyšla knižně o rok později a do roku 1923 se dočkala pěti vydání. Kniha představovala a dodnes představuje nejrozsáhlejší srovnávací monografii k tomuto tématu. Heiler se habilitoval roku 1918 na filosofické fakultě v Mnichově prací „Buddhistische Versenkung“. Roku 1920 se stal mimořádným profesorem dějin náboženství v Marburgu. Heiler usiloval celoživotně o ekumenismus a mezináboženský dialog. Od roku 1962 přednášel na univerzitě v Mnichově až do své smrti 28. 4. 1967.
Klíčem k pochopení Heilerovy religionistiky je jeho pojetí náboženství. Za rozmanitostí jednotlivých náboženských forem stojí podle něj vposledku jednota božského. Všechna náboženství přitom mají stejný základ, tím je vztah mezi člověkem a bohem. Člověk, který do tohoto vztahu vstupuje, se k božstvu vztahuje v modlitbě. Modlitba je základním náboženským jevem, proto právě ji věnoval Heiler svou monografii. Druhým zásadním fenomenologickým textem, který Heiler publikoval na sklonku své akademické kariéry, jsou „Erscheinungsformen und Wesen der Religion“ (Jevové formy a podstata náboženství). V této monografii Heiler nastínil svou metodu průniku od jednotlivých jevů k jejich podstatě (Wesen).
Hlavní Heilerova díla:
Heiler, Friedrich, Das Gebet. Eine religionsgeschichtliche und religionspsychologische Untersuchung, München 1918, 51923. (Anglický překlad Prayer. A Study in the History and psychology of Religion. London: Oxford Univ. Press 1958.)
Heiler, Friedrich, Erscheinungsformen und Wesen der Religion, Stuttgart 1961, 21979.