Topic outline

  • Předkřesťanská exegeze: židovské a řecké tradice

    Studijní cíle:

    1. Charakterizovat a zasadit do odpovídajícího kulturního kontextu metody židovské exegeze (targúm, midraš, pešer).
    2. Charakterizovat cíle a metody gramatické neboli filologické kritiky řeckých gramatiků.
    3. Charakterizovat počátky a formy řecké filozofické kritiky básníků a mýtů a charakterizovat hlavní autory (Xenofanés z Kolofónu, Platón, Palaifatos, Euhémeros z Messiny).
    4. Vysvětlit důvody a podoby alegorické metody výkladu řeckých básníků a mýtů.
    5. Charakterizovat využití alegorické metody na biblické texty u židovských exegetů (List Aristeův, Filón Alexandrijský) a odlišit je od řecké aplikace na básnické texty.
  • Nový zákon: křesťanský komentář židovských Písem

    Studijní cíle:

    1. Charakterizovat situaci prvních Ježíšových učedníků v rámci židovských komunit.
    2. Vysvětlit kristologickou interpretaci mesiánských proroctví a uvést typické NZ autory a perikopy.
    3. Vysvětlit historickou interpretaci židovských posvátných textů ze strany Ježíšových učedníků a uvést a interpretovat typické NZ texty.
    4. Vysvětlit alegorickou interpretaci židovských posvátných textů ze strany Ježíšových učedníků a uvést a interpretovat typické NZ texty.
  • Protichůdné tendence vůči židovské literatuře u tzv. apoštolských otců

    Studijní cíle:

    1. Vysvětlit termín "apoštolští otcové" jeho původ a vývoj tohoto literárního korpusu.
    2. Umět geograficky zařadit hlavní texty literárního korpusu apoštolských otců.
    3. Charakterizovat (schematicky) hlavní postoje Ježíšových učedníků poapoštolské generace k židovským posvátným textům a doložit je jednotlivými spisy tzv. apoštolských otců.
    4. Charakterizovat exegetickou pozici ve zlomcích Papiáše z Hierapole, v listech Ignáce z Antiochie, v listě Barnabášově a listě Klementa Římského Korinťanům.
  • Kontinuita a diskontinuita ve vztahu k židovské tradici: Markión, Justin a Tatianos

    Studijní cíle:

    1. Znát základní chronologické a biografické údaje Markióna ze Sinópy. Justina Mučedníka a Tatiana, jejich hlavní díla a znát hlavní prameny pro Markiónovu teologii.
    2. Charakterizovat Markiónův postoj k židovským posvátným textům, jeho exegetickou motivaci a jeho teologické důsledky.
    3. Vysvětlit cíle a podstatu tzv. "důkazu z proroctví" Justina Mučedníka a jeho souvislost s formováním kánonu křesťanských textů.
    4. Vysvětlit hodnotu starobylosti v kulturní propagandě pozdní antiky a její využití v apologetice Justina Mučedníka a Tatiana.
  • Gnostická exegeze a heresiologická polemika: Irenej z Lyonu

    Studijní cíle:

    1. Charakterizovat typickou strukturu gnostické teologie (kosmologie, antropologie a soteriologie).
    2. Vyjmenovat některé postavy a díla valentinovské gnóze.
    3. Znát základní chronologické a biografické údaje Ireneje z Lyonu a charakterizovat jeho dílo.
    4. Vysvětlit Irenejovu kritiku gnostické exegeze a jeho protiargumentaci pomocí gramatického termínu "hypothesis" a teologického "kánon pravdy".
  • Hippolytos Římský: první doklad specializované exegeze

    Studijní cíle:

    1. Chronologicky zařadit Hippolyta Římského.
    2. Vyjmenovat a charakterizovat díla dochovaná pod tímto jménem.
    3. Charakterizovat pozici Hippolytových exegetických děl v dějinách biblické exegeze.
  • Alexandrijská exegetická škola: Klement Alexandrijský

    Studijní cíle:

    1. Charakterizovat Alexandrii jako centrum politických a kulturních dějin východního Středomoří a shrnout dostupné znalosti o charakteru alexandrijského křesťanství prvních dvou staletí.
    2. Znát základní chronologické a biografické údaje Klementa Alexandrijského a charakterizovat jeho hlavní díla.
    3. Charakterizovat kontext a hlavní motivy Klementovy teologie (křesťanská gnóze).
    4. Vysvětlit Klementovu exegetickou metodu v souvislosti s jeho názory na symbolický charakter náboženského jazyka.
    5. Vysvětlit Klementova pravidla proti exegetické libovůli vyčítané gnostikům.
  • Órigenés a počátek vědecké biblistiky

    Studijní cíle:

    1. Znát základní chronologické a biografické údaje Órigenova života.
    2. Charakterizovat rozdílný kontext Órigenova působení v Alexandrii a v Caesareji.
    3. Vysvětlit úlohu gramatické tradice v Órigenově exegetickém projektu a pravděpodobný účel a strukturu Hexaply.
    4. Charakterizovat Órigenovo pojetí smyslů Písma na základě antropologických, kosmologických a kristologických analogií.
    5. Charakterizovat zásady Órigenovy exegetické metody (jednotný skopos, ófeleia, inspirace).
  • Historizující exegeze Eusebia z Caesareie a reakce proti Órigenovi

    Studijní cíle:

    1. Vysvětlit možné důvody odvratu řady exegetů od Órigenovy alegorické metody.
    2. Znát základní chronologické a biografické údaje života Eusebia z Caesareie a jeho pozice k órigenovskému dědictví.
    3. Charakterizovat hlavní rysy Eusebiova teologického myšlení a jeho exegetického přístupu.
    4. Vysvětlete paradoxy polemiky Eustathia z Antiochie s Órigenovou interpretací perikopy 1Sam 28 o věštkyni z En-doru.
  • Antiochijská polemika s alexandrijskou metodou: Diodóros a Theodóros z Mopsuestie

    Studijní cíle:

    1. Charakterizovat obecné rysy antiochijské exegetické tradice ve srovnání s órigenovskou alegorezí.
    2. Znát základní chronologické a biografické údaje života Diodóra z Tarsu a Theodóra z Mopsuestie.
    3. Charakterizovat rozdílné exegetické postupy Eusebia z Caesareie a Diodóra z Tarsu při výkladu Žalmů.
    4. Charakterizovat exegetický přístup Theodóra z Mopsuestie k výkladu Písně písní, Žalmů a Dvanácti proroků.