Poznámky k Hippolytovi

Hippolytos Římský je postava, které různí starověcí autoři připisují různý počet spisů (např. Eusebios z Caesareje 8, Jeroným 19). Je tradičně pokládán za presbytera žijícího v Římě asi v rozmezí let 189–235. Roku 235 byl císařem Maximinem Thrákem poslán do vyhnanství na Sardinii spolu s biskupem Pontianem, kde oba zemřeli. Kolem spisů, které jsou mu připisovány, vznikla řada otázek, která dala ve 2. pol. 20. stol. vzniknout hypotézám, že se jedná o dva autory – jeden byl římský presbyter a schizmatický římský biskup za pontifikátu biskupa Callixta, který je autorem protiheretického spisu o 10 knihách Refutatio omnium haeresium; druhý působil na Východě a napsal ona exegetická díla, která jakémusi Hippolytovi připisuje Eusebios z Caesareje.

Tento druhý Hippolytos, o kterém nejsou známy žádné biografické údaje, je prvním křesťanským autorem, od kterého se dochovala čistě exegetická díla věnovaná souvislé interpretaci rozsáhlejších pasáží Písma, ne-li celých knih. Křesťanská exegeze byla do té doby hlavně prostředkem pro polemické, katechetické a doktrinální cíle, a nyní se stala autonomním literárním podnikem. Je však pravděpodobné, že Hippolytos sám nebyl přímo zakladatelem samostatné exegeze, ale že měl předchůdce, jejichž díla se nedochovala. Už před ním máme zprávy o existenci exegetických spisů Theofila z Antiochie a dalších a nesmíme také opomenout komentář k Janovu evangeliu od valentinovce Hérakleóna.