Topic outline

  • ÚVODNÍ SLOVO K PŘEDMĚTU

    Vážené studentky, vážení studenti, 

    Tento portál je pro předmět „Pedagogická psychologie“ vaším hlavním informačním zdrojem, který bude doplněný pravidelnou výukou. Poznatky uvedené v kapitolách níže budou povinným informačním zdrojem pro vaši přípravu na zkoušku a měly by vás připravit také na část státnic. Témata jsou řazena ve stejné posloupnosti, jak budou probírána na přednáškách. V přednáškách se však budeme stejnými tématy zabývat méně podrobně, větší prostor budeme věnovat společné diskusi nad nimi a osobním zkušenostem z naší vlastní "školní kariéry".

    KE KONZULTACÍM A INFORMACÍM

    V případě jednodušších dotazů mi prosím pište na můj fakultní mail (janosova@htf.cuni.cz). Pro řešení komplexnějších dotazů a záležitostí jsou určeny konzultační hodiny na HTF UK ve čtvrtky v L-201 v 13-15 hod. V průběhu semestru prosím procházejte své školní maily, kam vám budou zasílány aktuální informace či změny.

    KE ZKOUŠCE

    Pokud jste již předmět "Pedagogická psychologie" absolvovali během svého předchozího studia (na VOŠ apod.), doporučuji vám, abyste si pro kontrolu prošli jednotlivé kontrolní otázky, které jsou uvedeny u každého z témat. Budete-li na ně schopni s určitou mírou podrobnosti zodpovědět, pravděpodobně nebudete mít problém u zkoušky ani u státnic.

    Podstatou předmětu Pedagogická psychologie však není jen předání vědomostí. Součástí přípravy na práci pedagoga je i schopnost osobně reflektovat vlastní školní zkušenosti a aplikovat získané znalosti do praxe. Zcitlivění a vnímavost k různým dilematům psychologické oblasti jsou základními pracovními prostředky pracovníka v pomáhající profesi, učitele či sociálního pedagoga. Z tohoto důvodu jsou pro vás k dispozici otázky k zamyšlení, které by vám v rozvoji těchto kompetencí měly pomoci.

    Zkouška bude probíhat formou písemného testu, buď prezenčně, nebo mailem, případně prostřednictvím testu v MOODLE. O podrobnějších informacích k formě písemného testu vás budu informovat mailem nejpozději do Vánoc.  

    K SEMINÁRNÍ PRÁCI NA ZÁPOČET

    Podmínkou k udělení zápočtu a k zápisu na termín zkoušky je přijetí seminární práce v požadované podobě. Požadavky k seminární práci pro tento akademický rok 2021/2022 vycházejí z aktuální situace a jsou jiné než v před-covidových letech.

    Vyhotovená seminární práce má být v rozsahu 4-7 stran. V ní provedete analýzu určitého pedagogicko-psychologického či sociálně-psychologického jevu či tématu, které se týkají žáků ve věku 3-19 let (tj. od předškoláků po běžné maturanty). Lze se zabývat např. i jejich postoji k určitým sociálním, společenským, politickým či výchovným a výukovým oblastem.

    OBSAH SEMINÁRNÍ PRÁCE bude vycházet v rozsahu nejméně tří stran z odborné výzkumné literatury (časopiseckých výzkumných článků). Je zapotřebí využít alespoň dvou odborných časopiseckých zdrojů, z nichž alespoň jeden bude zahraniční. Teoretický popis tématu a výzkumných výsledků doplňte v rozsahu nejméně jedné strany vlastní sebereflexí, v níž porovnáte nastudované a popsané poznatky s vašimi vlastními zkušenostmi týkajícími se sledovaného tématu ze stejného věku, anebo s vašimi pracovními (či volnočasovými) zkušenostmi v této oblasti s danou věkovou skupinou. Část reflexe doplňte konkrétním příkladem (konkrétní dílčí vzpomínkou na určitou ilustrující situaci apod.).

    K práci připojte stručný úvod a závěr. Text čleňte do jednotných odstavců.

    • K vyhledávání zahraničních výzkumných studií lze z domova využít vyhledávač Google Scholar (https://scholar.google.com/), ve kterém si můžete zadat anglické pojmy pro vámi hledané téma (v případě problémů se zdroji je zapotřebí zkoušet různá anglická synonyma).
    • České výzkumné články, které se týkají dětí a dospívajících, seženete s 90% jistotou (pokud existují) v Komenského pedagogické knihovně v Jeruzalémské (rohový dům naproti Hlavnímu nádraží: https://katalog.npmk.cz/#!/). Bývají však často dostupné i online na internetu, např. v E-psychologii (https://e-psycholog.eu/o-casopise) nebo v online databázi Národní knihovny Praha pod „Souborným katalogem ČR“ ve vyhledávači ANL (https://aleph.nkp.cz/F/5C84JVVPRXY2D3UBQ37UKPTPIG896H5YE3AAF3F2R3MD7F26P7-26012?func=file&file_name=find-b&local_base=ANL). Ve vyhledávači ANL zadáte své téma (jednoslovně či dvouslovně) v kolonce: „zadejte slovo či slovní spojení“. - Také je najdete volně na internetu, např. na ResearchGate apod.

    Na použitou literaturu prosím odkazujte (a uveďte ji v seznamu literatury) podle České citační normy z roku 2011 (odkaz na ni najdete: https://sites.google.com/site/novaiso690/schema-a-priklady. Většinou budete používat „články v časopisech“, případně „knihy a monografické publikace“, jejichž příklady najdete na této stránce).

    Získání zápočtu je podmínkou pro zápis na termín zkoušky.

    Seminární práci mi prosím zasílejte na fakultní mail, uvedený v Karolince.

    PŘÍKLADY TÉMAT K SEMINÁRNÍ PRÁCI:
    • Motivace ke školní práci; vztah k určitým předmětům či tématům; preference určitého způsobu či metod výuky apod.
    • Školní fobie, problém separace dítěte předškolního či mladšího školního věku při nástupu do MŠ nebo ZŠ.
    • Žáci s různými zdravotními problémy a hendikepy ve školním prostředí.
    • Školní či třídní klima, vztahy ve třídě mezi vrstevníky určitého věku, školní šikana, ostrakizace.
    • Různé způsoby hodnocení (známkování aj.), různé prostředky k řešení kázeňských problémů ve škole.
    • Školní nekázeň, záškoláctví.
    • Agresivní chování ve škole. Práce pedagoga s emocemi ve třídě (nebo se svými emocemi).
    • Delikventní chování dětí či dospívajících.
    • Vztah mezi rodinou a školou, autorita učitele.
    • Školní inkluze a společné vzdělávání.
    • Tvořivost žáků. Kognitivní styly ve škole.
    • Postoje vůči rizikovým jevům (užívání návykových látek, extremismus, rasismus, kriminalita a postoje k různým menšinám).
    • Sociální sítě a IC technologie: postoje žáků k nim; možnosti a limity jejich využívání ve výuce, netolismus, hraní PC her.
    • Etické postoje žáků, postoje k různým náboženstvím a k určitému světonázoru, filozofické postoje, spirituální prožívání, hodnotová orientace. 
    • Aktivistická hnutí různého druhu ve střední adolescenci.
    • Volnočasové aktivity dětí a dospívajících, subkultury mládeže.
    • Postoje k seniorům a ke stárnutí.
    • Kyberšikana či online delikvence u dospívajících.
    • Představy dětí či dospívajících o vlastní budoucnosti, o rodinném životě apod.

    Výše uvedené jsou pouze příklady pro vaši inspiraci. Můžete si zvolit něco z této nabídky, nebo si vymyslet své vlastní téma

    Přeji vám hodně zdaru při studiu a těším se naviděnou s vámi.

    Srdečně vás zdraví

    Pavlína Janošová

  • 1. kapitola

    PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE – PŘEDMĚT, VYMEZENÍ A VÝVOJ OBORU

    V první kapitole bude nejprve vysvětleno, v jakých situacích pedagogové využívají poznatky pedagogické psychologie. Poté v krátkosti nahlédneme do historie vědního oboru pedagogické psychologie.

    KONTROLNÍ OTÁZKY:

    1. V jakých oblastech má pedagogická psychologie nejvíc styčných témat se sociální psychologií?

    2. Které podřazené disciplíny se vztahují k pedagogické psychologii?

    3. Která z popsaných paradigmat vývoje pedagogické psychologie se v současnosti nejvíce prosazují?

    4. Která z popsaných vztahů mezi pedagogikou a psychologií se u nás vyskytují nejméně?

    5. Vyjmenujte alespoň dva psychologické proudy, v jejichž zájmu byla aktivita samotného dítěte.

    OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ:

    1. Vzpomenete si na nějakou situaci, kdy jste měli ve škole pocit, že s Vámi Vaši učitelé zacházeli jako s malými dětmi? Co jste si tehdy o takovém učiteli mysleli?

    2. V jakých ročnících podle Vás dochází k nejčastějším konfliktům a nedorozuměním mezi učiteli a žáky? Jak to bylo v případě Vaší třídy?

  • 2. kapitola

    PSYCHOLOGICKÉ METODY ZKOUMÁNÍ VE ŠKOLNÍ PRAXI

    Ve druhé kapitole budou vysvětleny základní výzkumné metody, jejichž prostřednictvím pedagogové zjišťují informace o žácích a studentech.  Jedná se především o strukturované a nestrukturované pozorování, rozhovor a dotazník. Jsou zde také zmíněny nejčastější chyby, jichž se začátečníci ve výzkumu dopouštějí. Dalším podstatným cílem této kapitoly je, abyste se vyvarovali chyb i při kontrukci svého výzkumného nástroje ve své seminární práci, která je součástí výstupu předmětu Pedagogická psychologie.

    KONTROLNÍ OTÁZKY

    1. Vyjmenujte základní kvalitativní a kvantitativní metody poznávání žáka (studenta). 
    2. Co je to validita výzkumu a jakým způsobem je zapotřebí ji zajistit? Na co je zapotřebí dávat pozor? 
    3. Co jsou to víceznačné otázky? Uveďte příklad: 
    4. Co jsou to subjektivní otázky? Uveďte příklad: 
    5. Chcete zjistit, zda studentům vyhovoval nový způsob výuky. Jakým způsobem byste postupovali (jaký nástroj byste zvolili, jak byste formulovali otázky), abyste dodrželi co nejvyšší validitu tohoto šetření?  
    6. Proč je pozorování metodou přímou? 
    7. Vysvětlete rozdíl mezi strukturovaným a nestrukturovaným pozorováním. 
    8. Co je to časový vzorek či vzorek události? 
    9. S jakými (praktickými i etickými) problémy se spojuje zúčastněné pozorování? Jak se jim snaží výzkum v posledních desetiletích předejít? 
    10. Popište princip experimentu. 
    11. Proč se o dotazování (tj. o rozhovoru i dotazníku) hovoří  jako o metodě nepřímé? 
    12. Jaké jsou typy rozhovorů z hlediska formy? 
    13. Co jsou to sekundární dotazy, kdy a proč se používají? Vyjmenujte aspoň 2 varianty a uveďte jejich příklady. 
    14. Proč se ve výzkumu nemáme ptát otázkou „proč“? 
    15. Jaké jsou výhody a nevýhody (1) nahrávání rozhovorů na diktafon (2) a jejich průběžného zapisování během rozhovoru? 
    16. V jakých případech je při výzkumu školních dětí bezpodmínečně nutný i souhlas rodičů? 
    17. K čemu je vhodný pilotní výzkum či předvýzkum? 
  • 3. kapitola

    UČENÍ – DRUHY UČENÍ, PAMĚŤ, KOGNITIVNÍ STYLY, TVOŘIVOST

    Ve třetí kapitole bude nejprve uvedeno, co je to učení. Dále budou vysvětleny nejtypičtější druhy učení, včetně některých novějších přístupů. Pozornost bude věnována také problematice paměti, vybavování a zapomínání. Zmíněny budou také kognitivní učební styly a otázka tvořivosti ve školním prostředí.   

    KONTROLNÍ OTÁZKY:

    1. Zkuste vytvořit vlastní definici učení a poté ji porovnejte s jejími definicemi uvedenými na začátku kapitoly.
    2. Je při výuce senzomotorického učení na začátku vhodnější klást důraz na přesnost, nebo na rychlost?
    3. Hraje při senzomotorickém učení nějakou roli intelekt učícího se? Proč ano, nebo proč ne?
    4. Jaké znáte druhy podmiňování?
    5. Jaké znáte druhy paměti?
    6. Proč je verbální učení náročnější na zapamatování než učení pojmové a problémové?
    7. Co může učitel udělat pro to, aby se nové informace staly součástí dlouhodobé paměti žáků? 
    8. Co může udělat student či žák pro to, aby si lépe zapamatoval naučené poznatky?
    9. Zkuste vyjmenovat co nejvíc variant aktivně pojatého opakování
    10. Jak byste vysvětlili tyto myšlenkové operace: „indukce“ a „dedukce“?
    11. Proč je podle Vás vhodnější u mladších školáků vysvětlovat pojmy pomocí indukce, zatímco u starších školáků využívat spíše dedukci?
    12. Vyjmenujte fáze postupu řešení úkolů či problémů.
    13. Jaké jsou výhody problémového (produktivního) učení a jaké jsou jeho nevýhody?
    14. Co je to zóna nejbližšího vývoje?
    15. Jaké přínosy má kooperativní vyučování?
    16. Které dvě dimenze měří dotazníky ke zjišťování míry reflexivity-impluzivity žáků?
    17. Které učební metody a mnemotechnické pomůcky byste doporučili studentům s vizuálním kognitivním stylem?
    18. Které učební metody a mnemotechnické pomůcky byste doporučili studentům s auditivním kognitivním stylem?
    19. Čím se od sebe liší kognitivní styly a učební styly?
    20. Které druhy učení je zapotřebí během absolvování autoškoly zapojit, aby dostal uchazeč řidičský průkaz?

    OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ: 

    1. Učili jste se někdy jako žáci či studenti na některý předmět pravidelně? Vzpomenete si, co Vás k tomu vedlo?
    2. V čem je podle Vás výhodné používání diskusí při výuce? V čem je to naopak nevýhodné?
    3. Proč si podle Vás lépe pamatujeme začátek a konec učební látky než její prostředek?
    4. Jaké strategie učení Vám nejvíce vyhovovaly, když jste navštěvovali ZŠ? Považujete je i dnes za nejvhodnější? Je něco, co byste si zpětně doporučili?
    5. Jaký druh opakování naučené látky se Vám v současnosti nejvíc osvědčuje? 
    6. Je podle Vás ztracená energie, kterou člověk vynaloží na pochopení něčeho, co ve svém životě nebude potřebovat?
    7. Jaké kognitivní styly podle vlastního odhadu preferujete?
    8. Zažili jste v průběhu základní školy učitele, který podporoval Vaši tvořivost? Jakým konkrétním jednáním to prováděl?

     

  • 4. kapitola

    ŠKOLNÍ ÚSPĚŠNOST ŽÁKA A STUDENTA

    Kapitola čtvrtá je velmi stručná. Jejím cílem je podat základní informaci o tom, co je školní úspěšnost a z jakých složek se skládá.

    KONTROLNÍ OTÁZKY:

    1. Vyjmenujte dvě základní složky, ze kterých se skládá školní úspěšnost.
    2. Která z těchto dvou složek je laickou veřejností více přehlížená a proč?
    3. Vysvětlete rozdíl mezi školní zdatností a školní výkonností.
  • 5. kapitola

    PŘÍČINY ŠKOLNÍ NEÚSPĚŠNOSTI S BIOLOGICKÝM PODKLADEM

    Kapitola pátá se zaměřuje na příčiny školní neúspěšnosti, které jsou způsobeny určitými fyziologickými či neuropsychologickými příčinami. Patří mezi ně zejména mentální postižení, školní nezralost, výkyvy související s dospíváním, nerovnoměrné nadání spolu se specifickými poruchami učení (SPU), syndrom ADHD a zdravotní či smyslové postižení. Na témata této kapitoly pak navazuje kapitola Školní inkluze v praxi, které zde uvedená témata sleduje v kontextu současné koncepce školní inkluze.

    KONTROLNÍ OTÁZKY

    1. Jaké jsou biologicky dané příčiny školní neúspěšnosti? 
    2. Jak se liší způsob uvažování u žáků s mentální retardací na prvním a druhém stupni ZŠ od jejich vrstevníků? 
    3. Jaké pásmo IQ začíná způsobovat potíže žákům na druhém stupni ZŠ? 
    4. Jaké dvě skupiny žáků je možné rozlišit z hlediska příčin vzniku mentálního postižení? 
    5. Vyjmenujte jednotlivé složky, v nichž jak se projevuje školní nezralost. 
    6. Jakým způsobem se mění vztah dospívajících ke škole a k dospělým autoritám?
    7. Co způsobuje větší konfliktnost a neuváženost dospívajících?
    8. Jakými dysfunkcemi může být způsobena dyslexie?
    9. Jaké jsou rozdíly mezi dysgrafií a dysortografií?
    10. Jak se projevuje dyskalkulie?
    11. Která z uvedených poruch je z hlediska školní neúspěšnosti nejzávažnější?
    12. Proč se specifické poruchy učení vyskytují často společně?
    13. Do jakých tří variant je členěn syndrom ADHD?
    14. Jaký bývá typický vývoj dětí a dospívajících s ADHD a které varianty tohoto syndromu se objevují v určitých vývojových obdobích?
    15. Jaké kognitivní funkce ADHD postihuje?
    16. Jak ovlivňuje ADHD školní práci žáka?
    17. Jaké bývají vztahy žáka s ADHD se spolužáky?
    18. Jakou intervenci byste jakožto učitelé doporučili rodičům žáka s podezřením na ADHD?
    19. Jaké faktory a okolnosti komplikují školní práci žákům s chronickým onemocněním či zdravotním postižením?
    20. Jaké vztahy mají k žákům s postižením jejich spolužáci? Co je pro ně charakteristické?    

     OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ:

    1. Vzpomenete si na nějakého spolužáka s velmi slabým školním prospěchem? Čím byl podle Vás způsobený? Jak se tento žák cítil ve třídě? Jaké v ní měl postavení?
    2. Vzpomenete si, zda se změnil Váš postoj ke škole v dospívání? Změnil se vůči některým předmětům? Co Vás k této změně postoje vedlo?
    3. Jakým způsobem by měl učitel ve škole řešit konflikt s dospívajícím žákem?
    4. Měli jste na ZŠ ve třídě žáka s ADHD? Jaké měl ve třídě postavení? Co si o něm mysleli spolužáci, co učitelé? Co si o sobě myslel žák sám? Co myslíte, že by mu tehdy pomohlo jeho situaci ve škole zlepšit?
    5. Co podle vás může být příčinou toho, že žáci s nejtěžší (kombinoanou) formou ADHD trpí také častěji poruchou opozičního vzdoru?
    6. Měli jste ve třídě spolužáka s nějakým závažnějším chronickým onemocněním? Jaké postavení měl u učitelů? Jaké postavení měl mezi spolužáky? V čem ho vnímali jinak než ostatní?
  • 6. kapitola

    ŠKOLNÍ NEÚSPĚŠNOST PODMÍNĚNÁ PSYCHOSOCIÁLNÍMI PŘÍČINAMI

    Kapitola šestá navazuje na předchozí kapitolu o příčinách školní neúspěšnosti. Cílem tohoto textu je popsat psychosociální příčiny školní neúspěšnosti, jejich projevy ve školním prostředí a poskytnout základní informaci o možnostech pomoci žákovi a jeho rodině ze strany školy.

    KONTROLNÍ OTÁZKY

    1. Jaké nedostatky na straně žáka souvisejí se školní nepřipraveností?
    2. Co je to syndrom migrujícího žáka a jaké jsou jeho dopady?
    3. S čím souvisí sociokulturní hendikep u žáků, kteří pocházejí z českého prostředí?
    4. Popište rozdíly mezi omezeným a rozvinutým jazykovým kódem.
    5. Jak se může odrážet omezený jazykový kód v hodnocení žáka učitelem?
    6. Jak se liší fobická úzkostná porucha a obsedantně kompulzivní porucha?
    7. Jak byste vysvětlili anticipační úzkost a separační úzkost?
    8. Co je charakteristické pro sociální fobii a jak se projevuje ve škole?
    9. Jakými projevy chování se mohou projevovat žáci s posttraumatickou stresovou poruchou?
    10. Jaký mívá obvykle dopad depresivní porucha žáka na jeho školní práci?
    11. Jak byste vysvětlili vznik psychosomatických potíží?
    12. Jaký typ dětí je nejvíc ohrožený zanedbáváním a týráním? Jaký je vztah těchto dětí ke světu a k druhým lidem?
    13. Jaké jsou právní povinnosti učitele při podezření na CAN? Jak by měl učitel při podezření na výskyt tohoto syndromu u žáka postupovat?
    14. Co je to citová deprivace a subdeprivace a jakými způsoby chování se u školních dětí může projevovat?
    15. Jak byste popsali syndrom neúspěšného žáka? Jak je možné mu ve škole předcházet? 

    OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ:

    1. Vzpomenete si na nějakého spolužáka, který pocházel ze sociálně slabšího rodinného prostředí. Zkuste popsat, v čem všem se jeho znevýhodnění ve škole projevovalo. Mohli mu podle Vás tenkrát učitelé nějak pomoci? Co pro něj mohli tenkrát udělat? 
    2. Vzpomenete si na nějakého spolužáka, který během školní docházky zažil nějaký závažnější problém v rodině? Jak se s tímto obdobím ve škole vypořádával?
    3.  Vybavíte si nějakého spolužáka, u kterého se rozvinul syndrom neúspěšnosti? Jak se u něj tento syndrom projevoval? Co by podle Vás mohlo jeho situaci ve škole zlepšit?

     

  • 7. kapitola

    ŠKOLNÍ INKLUZE V SOUČASNÉ ČESKÉ LEGISLATIVĚ

    Sedmá kapitola se zaměřuje na problematiku školní inkluze z hlediska současné právní legislativy. Z velké části vychází z vyhlášky č. 27 z roku 2016, která stanovuje, jak má postupovat škola při inkluzivní práci s žákem, který má speciálně vzdělávací potřeby (SVP). Ustanovuje také pět stupňů podpory, rámcově též stanovuje stupně postižení či znevýhodnění, které by jim měly odpovídat. Poukazuje také na povinnosti školských poradenských zařízení (speciálně pedagogických center a pedagogicko-psychologických poraden), které by měly být škole, žákům se SVP a jejich rodičům k dispozici. Na konci kapitoly jsou uvedeny další informace o konkrétních krocích začleňování žáků se SVP, které z uvedené legislativy vyplývají. Poslední část se zaměřuje na uplatnění legislativy školní inkluze na žáky s mentálním oslabením či postižením. Je zapotřebí upozornit, že se příslušná legislativa bude s nejvyšší pravděpodobností do budoucna upravovat. Text kapitoly je tedy víceméně platný aktuálně, nemusí však platit za několik let.

    KONTROLNÍ OTÁZKY

    1. Vyjmenujte skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
    2. Vyjmenujte příklady podpůrných opatření.
    3. Do kolika stupňů se dělí pedagogická podpora žákům se speciálně vzdělávacími potřebami?
    4. Od jakého stupně pedagogické podpory v případě žáka může podle současné legislativy škola žádat o peníze na zřízení místa asistenta pedagoga?
    5. Co je to plán pedagogické podpory (PLPP) a v jakých situacích jej škola vytváří? Jakého stupně pedagogické podpory se týká?
    6. Co je to individuální vzdělávací plán?
    7. Jaký je další postup školy a rodiny v případě žáka, u kterého nedojde ke zlepšení vzdělávacích potíží ani po zavedení plánu pedagogické podpory (PLPP)?
    8. Na jaký typ žáků se speciálně vzdělávacími potřebami se zaměřuje pomoc speciálně vzdělávacích center (SPC)?
  • 8. kapitola

    ŠKOLNÍ INKLUZE V PRAXI

    Školní inkluze je jedním ze školních témat, které se nachází uprostřed mnoha změn. Dochází k jejímu rozšiřování do různých oblastí a resortů a naopak, k hledání jejích hranic a přenastavování limitů. Dopady školní inkluze na českou školní populaci, zda budou pozitivní či negativní, zatím nejsou dostatečně probádány. To se odráží i v legislativě, která se bude s velkou pravděpodobností ještě upravovat na základě budoucích poznatků v této oblasti. Text následující kapitoly tedy vychází ponejvíce ze zahraničních výzkumných studií a je do určité míry sdělením předběžným. Na základě osobních zkušeností s českým školním prostředím a s rozhovory s dotčenou populací učitelů a pedagogických psychologů však lze aktuálně odhadovat, že většina z těchto nálezů odpovídá i situaci u nás.

    KONTROLNÍ OTÁZKY:

    1. Jak byste charakterizovali podstatu školní inkluze? Jaké jsou její hlavní myšlenky?
    2. Zkuste vysvětlit hlavní argumenty hovořící pro současnou podobu školní inkluze, i argumenty, které hovoří spíše proti ní.
    3. Jaké okolnosti na straně žáka se zdravotním postižením či znevýhodněním je třeba zvážit při rozhodování o jeho začlenění do běžné ZŠ?
    4. Jaké jsou výhody začlenění žáka se zdravotním či smyslovým postižením do běžné ZŠ?
    5. Jaká jsou rizika inkluze pro začleněného žáka, pokud se jeho začlenění do běžné ZŠ nezdaří?
    6. Jaké připomínky mají učitelé vůči školní inkluzi?
    7. Jaké typy postižení mají velkou šanci na úspěšné začlenění do běžných školních tříd?
    8. Jaké typy postižení jsou z hlediska školní inkluze rizikové a proč?
    9. Jaké jsou možnosti a rizika začlenění do běžných tříd u žáků s mentálním postižením? 
    10. Jak jsou na tom ve třídách žáci se slabým školním prospěchem, kteří nemají mentální postižení?
    11.  Jaká jsou specifika žáků s těžkým sluchovým postižením?
    12. Jaká jsou specifika žáků s těžkým zrakovým postižením?
    13. Jaké rizikové faktory existují u žáků s poruchami autistického spektra? Jaké faktory mohou jejich začlenění podpořit?
    14. Jaká jsou specifika začlenění do běžných tříd u žáků se závažnějším tělesným postižením?
    15. Jaké jsou postoje spolužáků k žákům s ADHD? Co by měl učitel zajistit pro jich úspěšné začlenění?
    16. Jakým způsobem má učitel pracovat s třídou v případě začleňování žáka s vyšším stupněm pedagogické podpory? Uveďte konkrétní příklady.
  • 9. kapitola

    PŘÍČINY ŠKOLNÍ NEÚSPĚŠNOSTI – ETNICKÁ A NÁBOŽENSKÁ ODLIŠNOST A IMIGRACE

    Cílem této kapitoly je alespoň ve stručnosti přiblížit situaci dětí, které svým etnickým či náboženským zázemím nejsou součástí mainstreamu české školní populace. Mezi nejrůznějšími etnickými a imigrantskými minoritami jsou zmíněny jen skupiny, s nimiž se pedagogové setkávají nejčastěji. Jedná se o romské žáky, o žáky vietnamského, čínského původu a o žáky z postsovětského regionu. Někteří žáci s tímto původem se v ČR narodili, jiní se sem přistěhovali někdy v průběhu školních let. Z náboženských minorit, s jejichž dětskými příslušníky se učitelé ve svých třídách setkávají, jsou zmíněni žáci pocházející z muslimského zázemí. Okrajově jsou zmíněna i výchovná specifika a jejich možný odraz ve školních situacích u českých dětí z rodin orientovaných na výrazné minoritní náboženské skupiny, jako jsou např. Svědkové Jehovovi, a různé alternativně a ekologicky orientovaných rodin.

  • 10. kapitola

    MOTIVACE VE ŠKOLE

     Čtvrtá kapitola se týká motivace, její funkce ve vztahu ke školnímu prostředí, jejích variant a strategií, které se určitým způsobem a za určitých podmínek uplatňují ve škole a ve vztahu ke vzdělávání. Obsah kapitoly vychází z předpokladu, že čtenář má základní znalosti o motivaci z předmětu Úvod do psychologie, případně že si je doplní ze základní literatury uvedené v anotaci předmětu.

    KONTROLNÍ OTÁZKY:

    1. Vyjmenujte druhy potřeb podle Maslowovy pyramidy, které mohou v případě nenasycenosti blokovat motivaci žáka (studenta) k učení.
    2. Jak se ve školních situacích projevuje žák, který cítí, že ztratil naději a sebedůvěru? Jaké motivační strategie ze strany učitele a rodičů by mu mohly pomoci?
    3. Jak byste charakterizovali zážitek „flow“? K jakým výukovým situacím se může vztahovat?
    4. Jakými fázemi prochází proces změny motivace z vnější na vnitřní?
    5. Jaké tři základy motivační oblasti se týkají školy?
    6. Zkuste popsat dvě základní složky sociální motivace
    7. Zkuste popsat, jak se od sebe liší čtyři typy žáků z hlediska konfigurace jejich výkonových potřeb.
    8. Jakým způsobem je možné snížit u žáků potřebu vyhnout se neúspěchu?
    9. Co je to aspirační úroveň?
    10. Co je to „afekt neadekvátnosti“ a jak je možné mu předejít?
    11. Co to znamená, když je žák orientován na krátkodobou budoucnost? Jaká rizika z této orientace plynou pro jeho rozvoj?
    12. Jak byste v roli učitele mohli u žáků (studentů) podpořit jejich perspektivní orientaci na budoucnost?
    13. Jak je možné zamezit tomu, aby u hůře prospívajících žáků nedošlo k vytvoření předčasně uzavřené perspektivní orientaci?
    14. Jak se projevuje ve škole nuda? Jakými cestami je možné jí z pozice učitele předcházet? Zkuste vyjmenovat i konkrétní zásady a formy výuky, které by měla být zajímavá.
    15. Jakými cestami je možné podpořit motivaci žáků (studentů) u zvlášť náročného učiva?
    16. Proč je podle Vás důležité podporovat autonomii žáků (studentů)? Jak je možné ji z pozice učitele podpořit? Jaký způsob komunikace učitele je pro ni naopak kontraproduktivní?

      OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ:

    1. Zažili jste někdy při nějaké vzdělávací činnosti zážitek „flow“? Jaké jste měli tenkrát pocity?
    2. Vzpomenete si na nějaký obzvlášť zraňující komentář Vašeho učitele na Váš nepříliš zdařilý školní výkon?  Jak jste se tehdy cítili? Jak jste se cítili, když nějaký učitel sdělil něco ponižujícího Vašemu spolužákovi?
    3. Vzpomenete si na nějaké povzbuzení, které Vám dal některý z učitelů? Pomohlo Vám v něčem?
    4. Vzpomenete si na to, kdy jste si začali tvořit realistické plány o své budoucnosti? Pamatujete si, jaký podnět Vás k tomu přivedl?
    5. U jaké učební látky jste v minulosti prožívali nejvíc beznaděje a nízké kompetence?  Vzpomenete si na to, jak jste se přitom cítili?
    6. U jaké učební látky jste v minulosti se cítili nejvíc kompetentní?  Vzpomenete si na to, jak jste se přitom cítili?
    7. U kterého předmětu na ZŠ Vás nejvíc bavila jeho výuka? Co bylo na jeho výuce jiné, v čem se lišila od výuky jiných předmětů?
    8. Stalo se Vám, že Vaše školní výkony rodiče (učitelé) srovnávali s výkony ostatních vrstevníků (sourozenců)? Jaké to tehdy pro Vás bylo? Jak to vnímáte nyní, s odstupem let?
  • 11. kapitola

    ODMĚNY, TRESTY, DIAGNOSTIKA A HODNOCENÍ ŠKOLNÍHO VÝKONU 

    Jedenáctá kapitola se souhrnně zaměřuje na zpětnou vazbu učitelů na chování a školní výkony žáků a studentů. Zaměřuje se na informační a motivační aspekty odměňování a trestání, upozorňuje na jejich rizika i na zásady efektivního zpětnovazebního procesu. V další části je pozornost věnovaná způsobu zjišťování znalostí žáka – písemnému a ústnímu zkoušení i jeho výhodám a nevýhodám hlediska určitých žákovských (studentských) skupin. Pozornost je dále věnována známkování, jeho diagnostickým přínosům i kritice, jíž školní klasifikace čelí. Poukazuje na rozdíly mezi formativním a sumativním hodnocení a na přínos i rizika norem, na jejichž základě probíhá školní klasifikace. Zmíněno je také slovní hodnocení a autoevaluace a zásahy jejich používání.

    KONTROLNÍ OTÁZKY:

    1. Odměny a tresty v sobě zahrnují složku informační a motivační. V případě obou způsobů zpětné vazby se však nejedná o rovnoměrné působení. Na který z nich působí víc? Svou odpověď zdůvodněte.
    2. Jaká existují výchovná rizika u trestání? Jakými zásadami by se mělo trestání řídit tak, aby se snížily jeho negativní vlivy?
    3. Z jakých důvodů se žáků při rozhovoru s nimi o nějakém přestupku neptáme otázkou „proč“?
    4. Jaká výchovná rizika existují u odměňování a pochval?  Jakým způsobem by měli být žáci a studenti oceňovaní, aby byli oceněním motivovaní všichni žáci (studenti)?
    5. Pro jaké žáky je výhodnější písemné zkoušení a proč?
    6. Pro jaké žáky je výhodnější ústní zkoušení a proč?
    7. Co je to autentické hodnocení?
    8. Co může vypovídat o žákově situaci jeho náhlé zhoršení prospěchu?
    9. Jaké jsou hlavní námitky současné veřejnosti vůči školnímu známkování?
    10. Jaké jsou tři hlavní systémové nepřesnosti známkování? Vyjmenujte je a vysvětlete je.
    11. Jaký je rozdíl mezi sumativním a normativním hodnocením?
    12. Jaké existují normy hodnocení? Vyjmenujte a vysvětlete je.
    13. Jaké jsou výhody a nevýhody kriteriálního hodnocení?
    14. Jaká jsou rizika skupinově vztahové normy při hodnocení?
    15. Jaké jsou výhody a rizika využívání individuální normy při školním hodnocení?
    16. Vysvětlete, co je to autoevaluace, její výhody a rizika.  

    OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ:

    1. Co na Vás osobně nejvíc působilo ve škole jakožto odměna?
    2. Jaké varianty trestů jste ve škole považovali za spravedlivé? Které jste pokládali naopak za nespravedlivé – a proč? Které typy trestů byly ve Vašem případě neúčinné – a proč? 
    3. Setkali jste se někdy s učiteli, kteří během roku neznámkovali a hodnotili pouze slovně? V čem byl pro Vás tento přístup přínosný? Nesl s sebou také nějaké nevýhody?
    4. Z jakého předmětu pro Vás bylo důležité dostat dobrou známku – a proč?
    5. Měli jste také předměty, u nichž Vám na známkách nezáleželo? Jak si to dnes vysvětlujete? Mohl tenkrát učitel udělat něco pro to, aby pro Vás byla známka od něj důležitější? Co by to bylo?
    6. Ve kterém věku mají známky největší vliv na skupinové postavení žáka/studenta v jeho třídě?
    7. Jaké jsou výhody slovního hodnocení? Jaká jsou jeho rizika?
    8. Jaké informace by měla obsahovat zpráva o školním prospěchu v rámci zavedeného slovního hodnocení?
  • 12. kapitola

    SOCIÁLNÍ PERCEPCE A KAUZÁLNÍ ATRIBUCE

    Témata této kapitoly částečně spadají do oblasti sociální psychologie. Jedná se o chyby ve vnímání druhých, k nimž patří tendence ke schematičnosti, haló efekt a efekt prvního dojmu, Pygmalion a Golem efekt a také předsudečnost. Zmíněno bude i téma konstruování sociální skutečnosti spolu s vhodnými a nevhodnými typy konstruktů, které si lidé vytvářejí o různých sociálních situacích. Druhá kapitola bude věnována problematice kauzálních atribucí a jednotlivých atribučních tendencí a chyb. Všechny tyto percepční jevy zásadním způsobem ovlivňují práci pedagogů i dalších pracovníků v pomáhajících profesích.

    KONTROLNÍ OTÁZKY

    1. Vysvětlete, co je to haló efekt.
    2. Vysvětlete, co je to kontrastní vnímání a favoritismus u učitele.
    3. Vysvětlete, co je to Pygmalion efekt (Golem efekt). Jaké okolnosti jej posilují?
    4. Jak byste vysvětlili označení „kauzální atribuce“?
    5. Zkuste vyjmenovat jednotlivé obecné kategorie kauzálních atribucí.
    6. Co je základní atribuční a základní autoatribuční chyba?
    7. Co je to nešťastná, defenzivní kauzální atribuce a autoatribuce? Jaký je mezi nimi vztah? Jaký dopad může mít na žáka?
    8. Co je to šťastná, ofenzivní kauzální autoatribuce a jak ji může pedagog podpořit?
    9. Co je to naučená bezmocnost a co je pro ni charakteristické? Jaká se u ní vyskytují zdravotní rizika?

    OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ:

    1. Zkuste si vzpomenout a sepsat konkrétní výroky učitelů ze základní a střední školy, jimiž hodnotili Vaše výkony. Které z nich dnes hodnotíte jako podpůrné? Které jste prožívali jako demotivující? Zkuste je roztřídit na (1) šťastné (ofenzivní) a (2) nešťastné (defenzivní) kauzální atribuce. Výroky z druhé kategorie zkuste přeformulovat tak, aby na Vás působily podpůrně.

    2. Prožívali jste někdy v nějakém školním předmětu určitou dobu naučenou bezmocnost? Co ji podle Vás pravděpodobně způsobilo?

  • Ilustrativní video - Veselá, M. (2019). Seminář 1. února 2019 - ukázka "školní řád" (dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=JuOEGf01TCg)

    Níže uvedené video se týká problematiky kázně a odměn a trestů, které pedagogové někdy používají spíše kontraproduktivně. Svou pozornost věnují negativnímu chování (a tím ho nevědomky upevňují) a opomíjejí chování, které je vhodné. Tím žáky nevědomky informují o tom, že takové chování není podstatné: