Jaké techniky aktivního čtení jste vyzkoušeli a na jaké texty? Jaké to bylo? Co vám to přineslo, bylo to užitečné? Co se vám líbilo a co vás štvalo?
Prosím odpověď alespoň 200 slov, můžete přiložit dokumenty, fotky poznámek či pod..
D11 - Reflexe využití technik aktivního čtení
V odpovědi na První příspěvek
Re: D11 - Reflexe využití technik aktivního čtení
autor Tereza Schoberová -
1. Metoda INSERT
Metodu INSERT jsem zkoušela při prvním průchodu textem. Tato technika mi pomohla oddělit to, co už dávno vím, od skutečně nových poznatků. Nejvíce se mi osvědčilo sledovat značku + (nové informace) a ? (nejasnosti). Zjistila jsem, že běžně čtu pasivně a nechám se uspat známými fakty. INSERT mi pomohl konfrontovat text s vlastními dosavadními znalostmi. Po dočtení jsem měla jasnou mapu toho, čemu nerozumím a co musím dohledat.
Štvalo mě neustálé rozhodování o tom, které znaménko zvolit, poměrně výrazně zpomalovalo tempo. Občas jsem se přistihla, že více přemýšlím o samotných symbolech než o hlubším smyslu celého odstavce.
2. Čtení s otázkami
Tuto techniku jsem zvolila ve druhé fázi u vybraných pasáží, které byly argumentačně nejhutnější. Zde byl posun oproti pouhému podtrhávání největší. Formulování otázek typu „Jak to souvisí s předchozí kapitolou?“ a „Neodporuje tento závěr výzkumu jiného autora?“ mě posunulo z role pasivního příjemce do role kritického oponenta. Zapsané otázky mi navíc posloužily jako přímá osnova mi pomohla si uspořádat myšlenky a vyznat se v textu i zpětně.
Technika je nesmírně náročná a vyčerpávající. Vymyslet smysluplnou a netriviální otázku ke každému odstavci vyžaduje plné soustředění a po deseti stranách jsem pociťoval silnou mentální únavu.
Obě metody hodnotím jako velmi užitečné. Pro hrubou orientaci a rychlé zmapování textu se mi nejvíce osvědčil INSERT, zatímco pro detailní porozumění a přípravu na psaní vlastního textu bylo klíčové právě čtení s otázkami.
Zatímco INSERT mi posloužil jako způsob, který okamžitě odhalil kostru textu a slabá místa v mých znalostech, čtení s otázkami fungovalo jako výslech u soudu. Autor musel v mé hlavě každé své tvrzení obhájit, jinak nemělo šanci v mém konspektu přežít.
Metodu INSERT jsem zkoušela při prvním průchodu textem. Tato technika mi pomohla oddělit to, co už dávno vím, od skutečně nových poznatků. Nejvíce se mi osvědčilo sledovat značku + (nové informace) a ? (nejasnosti). Zjistila jsem, že běžně čtu pasivně a nechám se uspat známými fakty. INSERT mi pomohl konfrontovat text s vlastními dosavadními znalostmi. Po dočtení jsem měla jasnou mapu toho, čemu nerozumím a co musím dohledat.
Štvalo mě neustálé rozhodování o tom, které znaménko zvolit, poměrně výrazně zpomalovalo tempo. Občas jsem se přistihla, že více přemýšlím o samotných symbolech než o hlubším smyslu celého odstavce.
2. Čtení s otázkami
Tuto techniku jsem zvolila ve druhé fázi u vybraných pasáží, které byly argumentačně nejhutnější. Zde byl posun oproti pouhému podtrhávání největší. Formulování otázek typu „Jak to souvisí s předchozí kapitolou?“ a „Neodporuje tento závěr výzkumu jiného autora?“ mě posunulo z role pasivního příjemce do role kritického oponenta. Zapsané otázky mi navíc posloužily jako přímá osnova mi pomohla si uspořádat myšlenky a vyznat se v textu i zpětně.
Technika je nesmírně náročná a vyčerpávající. Vymyslet smysluplnou a netriviální otázku ke každému odstavci vyžaduje plné soustředění a po deseti stranách jsem pociťoval silnou mentální únavu.
Obě metody hodnotím jako velmi užitečné. Pro hrubou orientaci a rychlé zmapování textu se mi nejvíce osvědčil INSERT, zatímco pro detailní porozumění a přípravu na psaní vlastního textu bylo klíčové právě čtení s otázkami.
Zatímco INSERT mi posloužil jako způsob, který okamžitě odhalil kostru textu a slabá místa v mých znalostech, čtení s otázkami fungovalo jako výslech u soudu. Autor musel v mé hlavě každé své tvrzení obhájit, jinak nemělo šanci v mém konspektu přežít.
272 slov