Podle Hellera spíše než začínat u nějaké nejvyšší bytosti či jiných teorií, je třeba začít u člověka neboť je to on, kdo tvoří náboženství. Náboženství vzniká, když si člověk potřebuje objasnit smysl lidské existence. Tzv. responzivní hypotézu, jež hledá odpověď na to, proč člověk potřebuje náboženství a jakou funkci náboženství má, podal Heller mj. v monografii „Nástin religionistiky“ (1988, s. 20-23), jež byla na přelomu 80. a 90. let 20. století jediným v češtině přístupným moderním uvedením do religionistiky. 

Stručná biografie

  • evangelický teolog a religionista, narozen 22.4. 1925 v Plzni
  • teologii studoval v Praze a později v Basileji
  • působil na Komenského bohoslovecké fakultě 
  • docent religionistiky, profesor Starého zákona
  • podílel se mj. na vzniku Českého ekumenického překladu Bible
  • sehrál důležitou roli v procesu obnovení české religionistiky v 90. letech 20. století, byl prvním předsedou České společnosti pro studium náboženství
  • zemřel 15.1.2008

Relevantní texty

Pro českou religionistiku jsou zásadní dva Hellerovy texty:

Starověká náboženství. Náboženské systémy starého Egypta, Mezopotámie a Kanaanu, Praha: Kalich, 1988 (nové vydání: Neratovice: Verbum, 2010).

Nástin religionistiky, (společně s M. Mrázkem), Praha: Kalich Praha 1978, 1988 (2. rev. 2004).

Doporučená literatura

„Jan Heller“, in: Horyna, Břetislav — Pavlincová Helena, Dějiny religionistiky. Antologie, Olomouc 2001, 193-196.

Rozšiřující literatura

Heller, Jan — Mrázek, Milan, Nástin religionistiky, Praha: Kalich Praha 1978, 1988 (2. rev. 2004).a

Naposledy změněno: neděle, 8. listopadu 2020, 15.07