Na počátku vývoje náboženství stojí monoteismus (Wilhelm Schmidt)

Druhým dílčím tématem jsou depravační (depravó, áre - zkřivit, zkazit) či degenerativní (de-generó, áre - odrodit, zvrhnout se, upadat) teorie původu náboženství. Vychází z toho, že na počátku vývoje náboženství stojí jednoduchá podoba monoteismu, která postupně degeneruje, upadá. Etnologickým východiskem byla Schmidtovi nauku a kulturních okruzích (Kulturkreislehre), kterou zastával jeho učitel Graebner. Velkou inspirací byly Schmidtovi myšlenky skotského básníka, novelisty, překladatele Andrew Langa (1844 —1912), podle něhož náboženství na počátku vývoje náboženství stojí víra v nejvyšší bytost, přičemž tato víra uspokojuje základní potřeby člověka.Pro výklad v hodině zásadní dvě Langovy knihy: The Making of Religion (1898) a Magic and Religion (1901).

Teorii prvotního monoteismus byla již za Schmidtova života z etnologického pohledu neudržitelná. Jinak tomu bylo v teologických, zvláště katolických kruzích, v českém prostředí ji katolický teolog Josef Kubalík zastával ještě v 80. letech 20. století! Na každém z přístupů, které usilují o vysvětlení vzniku a vývoje náboženství, jsou více nebo méně patrné osobní předpodrozumění a motivace autora. Tylorovi rodiče byli kvakeři a tak se mohl již během svého dospívání seznámit s negativní vlivem přežitků (náboženství). Schmidtova „teorie“ je motivována službou církvi ohrožené dle Schmidta rozvíjející se religionistikou a sociologií na jedné straně, katolickým modernismem na straně druhé.

Tematice vzniku víry v boha se v kritickém vymezení vůči Schmidtovi věnovali dva významní badatelé. N. Söderblom vyvrátil možnost užívat termín monoteismus pro předliterární náboženství a zakladatel italské religionistiky Raffaele Pettazzoni (1883-1959) se věnoval problému monoteismu a představám boha v dějinách náboženství.

Wilhelm Schmidt 

  • 1868 -1954
  • vystudoval teologii a orientalistiku
  • působil jako římskokatolický kněz, byl členem misijní kongregace S.V.D. (Societas Verbi Divini)
  • zakladatel časopisu Anthropos (1906) a antropologického institutu téhož jména (1932).
  • přednášel etnologii a lingvistiku na univerzitě ve Vídni 
  • řiditel misijně etnologického oddělení Lateránského muzea
  • hlavní dílem je dvanáctisvazkový Der Ursprung der Gottesidee, 1912 — 1955

Relevantní literatura

  • Schmidt, Wilhelm, Der Ursprung der Gottesidee, 12. Bde., Münster (1912),1926-1955.
  • Söderblom Nathan, Gudstrons uppkomst. Studier. Stockholm 1914. (Něm.: Das Werden des Gottesglaubens, Untersuchungen über die Anfänge der Religion, Leipzig 1916.)
  • Pettazzoni, Raffaele, L’onniscienza di Dio, Turin 1955. (Angl.: The All-Knowing God. Researches into Early Religion and Culture, London 1956.)
  • Pettazzoni, Raffaele, L’essere supremo nelle religioni primitive. L’onniscienza di Dio, Turin 1957. (Něm.: Der Allwissende Gott. Zur Geschichte der Gottes-Idee, Frankfurt a. M./Hamburg 1960.)

Doporučená četba

Ukázku ze Schmidtova textu obsahuje Horyna, Břetislav — Pavlincová Helena, Dějiny religionistiky. Antologie, Olomouc 2001, 381–388. 

Viz též: „NathanSöderblom“, ibid., 389–396.

Rozšiřující četba

Josef Kubalík, Dějiny náboženství, Praha : Česká katolická charita, 1984, 1988 (a jiná vydání).

Naposledy změněno: pondělí, 23. listopadu 2020, 11.27