Jacques Waardenburg se narodil 15.3.1930 v nizozemském Haarlemu, studoval teologii a religionistiku (m.j. u C. J. Bleekera) v Amsterdamu, později se zaměřil na studium islámu a arabštiny. V letech 1968 až 1987 vyučoval islám a religionistiku na univerzitě v Utrechtu a následně religionistku v Lausanne. Waardenburg zemřel 8. dubna roku 2015 v Utrechtu. Základní biografická data uvádí stručný portrét Waardenburga od Břetislavy Horyny „Náboženství zblízka. Jacques Waardenburg a současná religionistika“, in: Bohové zblízka, 144-148.

Vedle snahy o vypracování  nových přístupů ke studiu náboženství má Waardenburg velkou zásluhu o reflexi dějin religionistiky, především pokud jde o metody studia náboženství. Waardenburg editoval dvoudílnou „čítanku“ z dějin religionistiky (Classical Approaches to the Study of Religion). Jeho úvod do religionistiky Religionen und Religion náležel dlouho dobu k nejpoužívanějším uvedením do vědeckého studia náboženství v německé jazykové oblasti a  k dispozici je i v českém překladu (Bohové zblízka). Waardenburg byl rovněž renomovaným islamistou. Z rozsáhlé badatelské činnosti v této oblasti vystupují zřetelně do popředí především dvě témata: přístup muslimských učenců k jiným náboženstvím a dialog mezi muslimy a křesťany. (Např. Islamisch-christliche Beziehungen).

Svůj přístup označoval Waardenburg nejprve jako „neofenomenologii“ či „fenomenologii nového stylu“ („Neustil-Religionsphänomenologie“). Později, aby zdůraznil, že se jedná o perspektivu širší než jen fenomenologickou, hovoří o „aplikované hermeneutice“. (Ansätze zu einer religionswissenschaftlichen angewandten Hermeneutik, 106.) Waardenburg třídí fenomenologické přístupy v religionistice na fenomenologii  „popisnou“, „rozumějící“, „fenomenologií nového stylu“ a fenomenologii „reflexivní“. (Religionsphänomenologie, 734–745.) 

Při výkladu se zaměřujeme na teoretická východiska Waardenburgovy hermeneutiky (konstrukce a dekonstrukce "náboženského", intence, náboženství coby systém znaků a symbolů) a na jeho přístup k religionistickým kategoriím.

Použitá literatura:

Gebelt, Jiří, „Aplikovaná hermeneutika Jacquese Waardenburga. Sémantický a fenomenologický výzkum náboženství“, Religio. Revue pro religionistiku 12, 2004, 5-28. 

Horyna, Břetislav, „Náboženství zblízka. Jacques Waardenburg a současná religionistika“, in: Bohové zblízka. Systematický úvod do religionistiky, Brno: Masarykova univerzita — Georgetown 1997, 144–148.

Waardenburg, Jacques, „Ansätze zu einer religionswissenschaftlichen angewandten Hermeneutik“, in: týž: Perspektiven der Religionswissenschaft, Würzburg: Echter Verlag – Altenberge: Oros Verlag 1993, 96–119.

Waardenburg, Jacques, art. „Religionsphänomenologie“, in: Gerhard Krause — Gerhard Müller (eds.), Theologische Realenzyklopädie, Bd. 28, Berlin — New York: W. de Gruyter 1998, 731–749.

Důležité publikace J. Waardenburga

Bohové zblízka. Systematický úvod do religionistiky, Brno 1997. (Původně německy Religionen und Religion. Systematische Einführung in die Religionswissenchaft, Berlin, New York 1986.)

Classical Approaches to the Study of Religion. Aims, Methods and Theories of Research. Vol. 1: Introduction and Anthology, The Hague 1973; Vol. 2: Bibliography, The Hague 1974. 

Nové vydání 1. dílu: Berlin: W. de Gruyter 1999, 2017.

Islam. Historical, social, and political perspectives, Berlin: de Gruyter 2002.

Perspektiven der Religionswissenschaft, Würzburg: Echter Verlag – Altenberge: Oros Verlag 1993.

Reflections on the Study of Religion. Including an Essay on the Work of Gerardus van der Leeuw, The Hague -  Paris - New York: Mouton 1978.

Islamisch-christliche Beziehungen. Geschichtliche Streifzüge, Würzburg: Echter Verlag – Altenberge: Oros Verlag 1992.

Muslims as actors: Islamic meanings and Muslim interpretations in the perspective of the study of religions. New York: Walter de Gruyter, 2007.

Naposledy změněno: pondělí, 23. listopadu 2020, 19.30