Mircea Eliade
Eliade se narodil 9. 3. 1907 v Bukurešti. Studium filosofie v letech 1925 - 1928 zakončil prací o italské renesanci a poté odcestoval do Indie, kde studoval nejprve v Kalkatě u Surendranáta Dasgupty indickou filosofii, později se v ášramu v Rišikeši pod vedením Swami Šivanandy zabýval praxí jógy. Práci o józe pak po svém návratu předložil na univerzitě v Bukurešti jako disertaci. V letech 1934 - 1938 působil jako asistent N. Ionescu na univerzitě v Bukurešti. Do této doby spadají rovněž jeho politické aktivity spojené s pravicovým hnutím „Legie archanděla Michaela“ či „Železná garda“, jež, minimálně jako publicista, podporoval. Roku 1938 byl v Rumunsku krátce internován, později působil na rumunských velvyslanectvích nejprve v Londýně a později v Lisabonu (1941 - 1945). Po druhé světové válce působil v Paříži, kde vznikla díla Mythe de l’eternal retour (1947) a Traité de l’histoire des religions (1949). Roku 1957 byl Eliade povolán jako nástupce Joachima Wacha na katedru dějin náboženství (History of Religions) chicagské Divinity School, kde působil až do své smrti (22.4.1986). Do této periody spadají především Eliadeho Histoire des croyances et des idées religieuses (1976—1983) a editační práce na pravděpodobně nejrozsáhlejší religionistické encyklopedii, šestnáctidílné Encyclopedia of Religion (1987). Eliadeho životopis uvádí např. Ulrich Berner, „Mircea Eliade“, in: Michaels, Klassiker der Religionswissenschaft, 343-353. Stručný portrét společně s krátkou ukázkou z tvorby a výběrovou bibliografií obsahují Dějiny religionistiky od Heleny Pavlincové a Břetislava Horyny. (Olomouc: Olomouc 2001, 139-147.)
S Eliadeho pojetím religionistiky jsme se seznámili již při výkladu fenomenologie náboženství. Zde se zaměříme na jeho pojetí hermeneutiky. Eliade je kritikem nejen dobové religionistiky, ale rovněž kritikem západní společnosti. Usiluje o proměnu religionistiky v hermeneutickou disciplínu, přičemž tato transformace je společensky podmíněna jednak rozpadem koloniální soustavy ve 2. pol. 20. stol., jednak duchovním úpadkem Západu. Při výkladu nejprve rekapitulujeme poznatky z výkladu v hodině věnované fenomenologii náboženství a následně se věnujme východiskům a cílům Eliadeho hermeneutiky.
Použitá literatura
Berner, Ulrich, „Mircea Eliade“, in: Michaels, Axel (Hg.), Klassiker der Religionswissenschaft. Von Friedrich Schleiermacher bis Mircea Eliade, München 1997, 343-353.
Pavlincová, Helena — Horyna, Břetislav, Dějiny religionistiky. Olomouc: Olomouc 2001, 139-147.
Vybrané Eliadeho texty
Eliade, Mircea, The Quest: History and Meaning in Religion, Chicago: University of Chicago Press 1969.
Eliade, Mircea, Ordeal by Labyrinth: Conversations with Claude-Henri Roquet, Chicago: University of Chicago Press 1978.
Eliade, Mircea, Obrazy a symboly: Esej o magicko-náboženských symbolech, Brno: Computer Press 2004