Studium rituálů: úvod a struktura výkladu
S tématem rituálů jsme se setkali již při výkladu sociologie (Durkheim) a také v rámci předchozího výkladu etnologie náboženství (Malinowski a Geertz). V rámci výkladu „studia rituálů“ se zaměřujeme na problémy vymezení rituálu a studia v kontextu religionistiky. Hlouběji se zabýváme třemi vybranými přístupy k rituálům. Kognitivní a performativní přístupy jsou tématem seminářů Studium rituálů I a II, které navazují na přednášku Úvod do religionistiky.
Struktura výkladu
- studium rituálů a religionistika
- problematika vymezení rituálu,
- etymologie a „dějiny“ rituálu,
- typologie rituálů
- vybrané přístupy k rituálům
- William Robertson Smith
- Arnold Van Gennep
- Victor Turner
Za jednoho z prvních teoretiků rituálů považujeme skotského orientalistu a starozákoníka Williama Robertsona Smitha (1846–1894). Smith pokládal rituál za ústřední součást starověkých náboženství. Podle něj bylo náboženství primárně komunikací mezi bohem a lidmi, přičemž základním prostředkem této komunikace byla oběť. Ve výkladu se zaměřujeme na Smithovo pojetí oběti a její funkci.
Druhým autorem, jímž se v hodině podrobněji zabýváme je Arnold van Gennep (1873-1957). Van Gennep ovlivnil zásadním způsobem studium rituálů prací Přechodové rituály z roku 1909. Podle něj každá společnost sestává z rozličných heterogenních skupin (dle stáří, příbuzenství, statutu, náboženských příslušností atp.), přičemž lidé v průběhu život mění příslušnost ke skupině. Předmětem van Gennepovy analýzy je struktura (jednotlivé fáze) a funkce ritualizovaného přechodu, „přechodových rituálů“.
Skotský antropolog Victor Turner (1920-1983) navázal na van Gennepovu analýzu struktury přechodových rituálů, zaměřil se přitom na pomezní, „liminální“ (limen – lat. práh) fázi rituálů. Při výkladu se zaměřujeme primárně na Turnerovo pojetí rituálů a na jeho koncepty liminality a communitas.
Výběrová bibliografie k výkladu Studia rituálů
Bell, Catherine, Ritual Theory, Ritual Practice, Oxford: Oxford University Press, 1992
Bell, Catherine, Ritual: Perspectives & Dimensions, Oxford University Press, 1997.
Durkheim, Emile, Elementární formy náboženského života, Praha: OIKOYMENH 2002.
Gennep, Arnold van, Přechodové rituály. Systematické studium rituálů, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1996.
Grimes, Ronald L. (ed.), Readings in Ritual Studies, Upper Saddle River: Prentice Hall 1996.
Humphrey, Caroline – Laidlaw, James, The Archetypal Actions of Ritual. A Theory of Ritual Illustrated by the Jain Rite of Worship, Oxford: Oxford University Press 1994.
Kreinath, Jens, Snoek, Jan, Stausberg, Michael, Theorizing Rituals: Issues, Topics, Approaches, Concepts, Leiden: Brill 2006.
Lawson, E. Thomas – McCauley, Robert N., Rethinking religion: Connecting cognition and culture, Cambridge: Cambridge University Press 1990.
Rappaport, Roy A., „The Obvious Aspects of Ritual“, in: Ecology, Meaning, and Religion, Richmond: North Atlantic Books 1979, 173-221.
Rappaport, Roy A., Ritual and Religion in the Making of Humanity, Cambridge: Cambridge University Press. 1999.
Schnechner, Richard, Performance Theory (revised and expanded edition), New York: Routledge: New York, 1988.
Smith, Jonathan Z., To Take Place. Toward Theory in Ritual, Chicago: University of Chicago Press 1987.
Smith, William Robertson, Lectures on the religion of the Semites, London: Black 1889.
Staal, Fritz, ‘The Meaninglessness of Ritual’, Numen 26:2–22. 1979.
Tambiah, Stanley Jeyaraja „A Performative Approach to Ritual“, Proceedings of the British Academy London, vol, 65, 1979, 116-142.
Turner, Victor W., The Forest of Symbols. Aspects of Ndembu Ritual, Ithaca (NY): Cornell University Press 1967.
Turner, Victor W., The ritual Process. Structure and Anti-Structure, London: Routledge & Kegan Paul 1969.
Whitehouse, Harvey, Modes of religiosity: a cognitive theory of religious transmission, Walnut Creek: AltaMira Press, 2004.