Diagnostické hodnocení - v ruských školách neexistuje standardní praxe používání takového hodnocení, ale na mých školách se něco podobného používalo. Když jsem nastoupil na fyzikální a matematické lyceum, absolvoval jsem testy, včetně psychologických, ale tento příklad je méně relevantní, protože neovlivnil mé další studium. Druhým příkladem byly na jiné škole, když jsem přestoupil na vyšší ročník, provaděli testy z anglického jazyka, podle jejichž výsledků jsme byli rozděleni do odpovídajících skupin tohoto předmětu, kde se výuka poměrně dost lišila co do látky, cílů a přístupu k této výuce.
Formativní hodnocení - v ruských školách je tento způsob hodnocení velmi oblíbený a rozšířený, četnost záleží na škole, ale čím je škola "přísnější a serióznější", tím je to absurdnější, podle mých zkušeností bylo fyzikální a matematické lyceum nejvíce naplněno tímto způsobem hodnocení, každý týden byly testy, obrovské množství domácích úkolů, které byly také povinně hodnoceny, byly různé aktivity, za které se také dostávaly známky
Sumativní hodnocení - zkoušky na konci čtvrleti a testy, maturita, které jsou rovněž popsány výše. Tento a výše uvedený bod se v ruských školách velmi rozmazávají, neboť ve školách není úkolem spíše výuka předmětu, ale příprava na ni a její hodnocení. Tento přístup rozmazává pojmy formativní hodnocení a sumativní hodnocení.