Doporučená literatura

Otázce vztahu teologie a religionistiky bylo věnováno jedno číslo časopisu Religio (2/93), doporučuji prostudovat zejména následující texty:

Funda, Otakar A., „Rozdíl mezi teologem a religionistou“, Religio 2/93, str. 177 - 179.

Heller, Jan, „Ještě jednou teologie a religionostika“, Religio 2/93, str. 190 - 191.

Horyna, Břetislav, „Religionistika a teologie“, Religio 2/93, str. 183 - 189.

Štampach, Odilo, „Může být teolog religionistou?“ Religio 2/93, str. 180 - 182.

Rozšiřující literatura

Ahn, Gregor, „‘Monotheismus‘ - ‚Polytheismus‘. Grenzen und Möglichkeiten einer  Klassifikation von Gottesvorstellungen“, in: Dietrich, M. – Loretz, O. (Hg.), Mesopotamica - Ugaritica - Biblica, Levelaer; Neukirchen -Vlyun 1993, 1-24.

Bleeker C. Jouco, „The Future Task of the History of Religions“, Numen 7 (1960), 221-234. 

Fitzgerald, Timothy, The Ideology of Studies, Oxford: Oxford University Press 2000.

Horyna, Břetislav, „Nástin dějin religionistiky“, in: týž – Helena Pavlincová, Dějiny religionistiky. Antologie, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2001, 7-76.

Kippenberg, Hans G., Die Entdeckung der Religionsgeschichte. Religionswissenschaft und Moderne, München: C. H. Beck 1997.

McCutcheon, Russell T., Manufacturing Religion: The Discourse on Sui Generis Religion and the Politics of Nostalgia, Oxford: Oxford University Press, 1997.

Schimmel, Annemarie, „Summary of the Discussion“, Numen 7 (1960), 235-239.

Strenski, Ivan, Why Politics Can’t Be Freed From Religion, Chichester, West Sussex 2010. 

Stuckrad, Kocku von, The scientification of religion: An historical study of discursive change, 1800 - 2000, Berlin — Boston: DeGruyter 2014.

Sundermeier, Theo, Was ist Religion?: Religionswissenschaft im theologischen Kontext : ein Studienbuch, Gütersloh 1999.

Werblowsky, Zwi R. J., „Marburg: And After?“ Numen 7 (1960), 215-220.

 

Naposledy změněno: neděle, 8. listopadu 2020, 20.35