Diagnostické hodnocení: Na základní škole jsme myslím počítali nějaké základní úlohy z matematiky, a na základě těch poté paní učitelka vyčlenila ze třídy pár dětí, které vynikaly v matematice a které docházely na jednu hodinu týdně do speciální třídy, kde se počítaly jinak postavené (a složitější) typy příkladů, které byly zároveň i takovou malou přípravou na matematické úlohy k přijímačkám na osmiletá gymnázia.
Formativní hodnocení: Při psaní seminární práce v posledním ročníku gymnázia jsme měli několik průběžných termínů, ve kterých jsme měli povinně rozepsanou práci odevzdávat. Od vedoucí naší práce jsme vždy po každém uplynulém termínu odevzdání dostali zpětnou vazbu a komentáře jak k částem, které máme do příště zlepšit, tak ke stylistice a citacím. A po druhém roce studia na gymnáziu, kdy se naše skupiny na angličtinu slučovaly ze čtyř do tří, jsme psali testy, na základě jejichž výsledků jsme měli být rozřazeni do různých skupin různých úrovní.
Sumativní hodnocení: Sem bych mohla zařadit vlastně jakýkoli test, ať už průběžný nebo pololetní, protože k látce, ze které jsme testy psali, jsme se pak už nikdy, až na občasné případy, nevraceli. Ale napadají mě také čtvrtletní výpisy známek, ke kterým bylo připojeno i slovní hodnocení učitelů.