Obsahová analýza - OBA

Pro vymezení pojmu systém organizace znalostí má typologie velký význam. Jak bylo ukázáno v kapitole 2, všeobecně akceptovaná intenzionální definice SOZ zatím chybí a mnozí autoři ji nahrazují extenzionální charakteristikou spočívající ve výčtu typů. Zevrubný aktuální přehled stávajících typologií SOZ podává Fulvio Mazzocchi v článku Knowledge organization system (KOS) v encyklopedii organizace znalostí ISKO.[1]

V českém prostředí je tradičně používána typologie vytvořená Blahoslavem Kovářem, jež je zavedena i v TDKIV. Tato typologie člení SOZ na systematické (≅klasifikační schémata) a předmětové (≅tezaury).

Další možná kritéria členění SOZ:

podle účelu

pro popisování/indexaci, vyhledávání, uložení, statickou prezentaci, fyzické uspořádání, navigaci, listování, prohlížení…

podle jednotky organizace

typy zaznamenaných znalostí (tj. informačních zdrojů): dokumenty, záznamy, data (např. statistické údaje)

podle způsobu vytvoření

metoda: top-down / bottom-up / middle-out (bázové kategorie)

tvůrce: profesionální / neprofesionální, naivní, laické (folksonomie)

podle způsobu reprezentace znalostí

kdy: pre- / post- koordinované

jak: enumerativní / expanzívní, otevřené, analyticko-syntetické, fasetové

počet kritérií členění: jednohlediskové / vícehlediskové (fasetové)

podle slovníku

řízený slovník / neřízený, volný slovník
jednojazyčný / vícejazyčný

podle pravidelnosti struktury

homogenní / heterogenní

stejný / nestejný počet podtříd

dichotomie, trichotomie, tetratomie, desetinný princip

podle vlastností tříd

„přirozené“ – „umělé“, subjektivní, metafyzické
podle kritéria členění: třídy "přirozených" SOZ jsou založené na vnitřních/podstatných vlastnostech, "umělé" SOZ tvoří třídy založené na vnějších/nepodstatných vlastnostech)[2]

monotetické – polytetické (hlediskové, aspektové)
monotetické: všechny prvky třídy mají vlastnosti splňující podmínky nutnosti a postačitelnosti

podle domény

univerzální
polytematické
speciální, oborové: jednotlivé obory, obchod, daně, statistika, klasifikace činností, klasifikace výrobků, klasifikace území...

podle granularity

široké kategorizace (pro prohlížení a fyzické uspořádání) / podrobné klasifikace (pro vyhledávání)
pro hrubou (povrchovou) indexaci (makroindexace, collection level) / pro detailní (hloubkovou) indexaci (mikroindexování, item level)

Typologie SOZ podle typu vztahů (struktury) / sémantické síly

Následující vlastní typologie SOZ znázorněná v tabulce na obrázku 5 je kompilací existujících typologií, přičemž jako hlavní zdroj byly využity typologie Marcii Lei Zengové[3] a Gail Hodgeové[4]. Výsledkem je škála, jež zahrnuje 16 typů SOZ. Základním kritériem členění je jejich sémantická síla, tj. schopnost znaku vyjádřit přesně a v úplnosti obsah entity. Obrazné pojmenování sémantická síla označuje komplex struktury a funkce SOZ, toto kritérium je tedy založeno na systémovém přístupu. Při řazení jednotlivých typů bylo postupováno v souladu s teorií integrativních úrovní‚ tj. podle jejich „složitosti“. V kontextu SOZ se předpokládá, že spolu s tím, jak stoupá komplexnost SOZ, stoupá i jeho vyjadřovací potenciál a tím i míra přesnosti a úplnosti vyhledávání realizovaného s jeho pomocí. Zároveň však vzrůstá i obtížnost a pracnost konstrukce takového systému a do jisté míry i obtížnost jeho používání.

Přehled začíná nejjednodušším typem – seznamy slov, a uzavírají ho terminologické ontologie – nástroje umožňující reprezentovat nejbohatší strukturu obsahů a vztahů mezi nimi. S určitým zjednodušením by se daly vztahy postupného narůstání komplexnosti mezi skupinami typů označenými v tabulce písmeny vyjádřit následovně: skupina A = seznam slov; skupina B = A + definování významu slov; skupina C = B + seskupení významově příbuzných slov (vztahy ekvivalence); skupina D = C + určení preferovaných termínů; skupina E = D + určení hierarchických vztahů; skupina F = E + určení asociativních vztahů; skupina G = F + možnost odvozování a usuzování.

Na obrázku 5 je dále vyznačeno, že typy 1–9 se zaměřují na organizaci slov (termínů), zatímco typy 10–16 jsou nástrojem organizace na pojmové úrovni. S použitím mírně upravené trojice kategorií Gail Hodgeové[5] je aplikováno ještě kritérium členění založené na typologii struktur a vyjadřovaných vztahů, jehož výsledkem je trojice kategorií: slovníky s jednoduchou lineární strukturou, klasifikace se stromovou strukturou a pojmové sítě.

Obr. 5 Typy SOZ podle strukturních vztahů

---