Systém organizace znalostí: studijní opora

Stránky: Moodle UK pro výuku 1
Kurz: Obsahová analýza - OBA
Kniha: Systém organizace znalostí: studijní opora
Vytiskl(a): Nepřihlášený host
Datum: pátek, 22. listopadu 2024, 00.08

1. Úvod

Mnozí autoři považují systém organizace znalostí (zkratka SOZ) spolu s procesem organizace znalostí za stěžejní předmět oboru organizace znalostí.

Navzdory abstraktní povaze všech tří slov, z nichž je termín "systém organizace znalostí" vytvořen, neoznačuje tento termín žádnou abstrakci, ale konkrétní artefakt, tj. záměrně za určitým účelem vytvořenou věc, přesně řečeno pomůcku pro realizaci procesů organizace znalostí a přístupu ke znalostem. V modelu procesu organizace znalostí a přístupu ke znalostem na obrázku 1 je znázorněn dvojí vztah systému organizace znalostí k procesu organizace znalostí: představuje jeho výstup a zároveň jeden z jeho nástrojů, tj. vstup.

Proces OZ

Obr. 1 SOZ v modelu procesu organizace znalostí a přístupu ke znalostem
(Zdroj: KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Karolinum, 2017, s. 95)

Toto těsné sepětí procesu a nástroje organizace znalostí se projevuje i v tom, že na SOZ lze vztáhnout i všechny konstantní problémy organizace znalostí, tj. obtížné určování efektivnosti, sémantickou nejednotnost v prostoru i v čase (subjektivita, kulturní rozdíly, zaujetí, vývoj poznání), lingvistické a sémantické problémy, a samozřejmě i dilema teoretických a pragmatických řešení. V plné míře se SOZ týká i krize paradigmatu organizace znalostí.

Fulvio Mazzocchi analogicky k rozlišování mezi širokým a úzkým pojetím organizace znalostí u Birgera Hjørlanda[1] uvažuje široké a úzké pojetí SOZ.[2] Konstatuje, že v nejširším slova smyslu by bylo možné za systém organizace znalostí považovat jakoukoli množinu uspořádaných znalostí (jako příklad uvádí encyklopedie, knihovny, bibliografické databáze, pojmové modely, teorie, vědní obory). Takové pojetí zhruba odpovídá termínu organizing system (organizační systém), který Robert J. Glushko definoval jako jakoukoli záměrně uspořádanou kolekci zdrojů[3]. V kontextu oboru organizace znalostí je však obvyklé používat termín SOZ v užším smyslu k označení nástroje organizace ve formě organizačního schématu, definujícího strukturu organizované množiny zaznamenaných znalostí.



[1] HJØRLAND, Birger. Knowledge organization (KO). In: Knowledge organization. 2016, 43(6), s. 482. ISSN 0943-7444.

[2] MAZZOCCHI, Fulvio. Knowledge organization system (KOS) [online]. Version 1.1. 2017-07-13 [cit. 2024-11-03]. In: ISKO Encyclopedia of knowledge organization. ISKO, 2017. Dostupné z: http://www.isko.org/cyclo/kos.

[3] GLUSHKO, Robert J., ed. The discipline of organizing: professional edition [online]. 4th ed. O'Reilly Media, 2016 [cit. 2024-11-03], s. 34-36. ISBN 978-1-4919-7062-1 (ebook). Dostupné z: https://www.ischools.org/discipline-of-organizing.

2. Definice systému organizace znalostí

Termín systém organizace znalostí (SOZ) se používá v oborové literatuře od 90. let 20. století, zatím však mezi odborníky nepanuje shoda v jeho vymezení. Uvedeme několik příkladů různých definic:

1. Definování SOZ pomocí jeho funkce

„Systémy/služby organizace znalostí […] modelují sémantickou infrastrukturu oboru. Jejich začlenění do webových služeb usnadňuje objevování a vyhledávání zdrojů. Fungují jako sémantické mapy a umožňují společnou orientaci indexátorů a budoucích uživatelů (lidských nebo strojových).”[1]

2. Definování SOZ výčtem jeho typů

„Termín systém organizace znalostí je určen k označení všech typů schémat pro organizaci informací a podporu znalostního managementu. Systémy organizace znalostí zahrnují klasifikační a kategorizační schémata, jež organizují materiál na všeobecné úrovni, předmětová hesla, jež umožňují detailnější přístup, a soubory autorit, jež slouží k řízení variantních verzí klíčových informací, jako například geografických nebo osobních jmen. […] zahrnují rovněž vysoce strukturované slovníky, jako jsou tezaury, a méně tradiční schémata jako sémantické sítě a ontologie.“[2]

Obdobně v datovém slovníku SKOS se používá pro vymezení SOZ následující výčet: „tezaury, klasifikační schémata, systémy předmětových hesel a taxonomie“.[3]

 

3. Definování SOZ pomocí struktury a funkce

„Systém organizace znalostí považujeme za reprezentaci znalostí založenou na pojmech s různými stupni vzájemných vztahů.”[4]

Pracovní definice SOZ pro účely této studijní opory

Systém organizace znalostí je pojmové schéma[5], modelující strukturu (tj. prvky a vzájemné vztahy) organizované množiny zaznamenaných znalostí. Funkcí systému organizace znalostí je podpora procesů organizace znalostí a přístupu ke znalostem. Základním strukturním prvkem systému organizace znalostí je pojem. Jádrem fyzické reprezentace každého systému organizace znalostí je slovník, tj. formální vyjádření pojmů.

Při formulování pracovní definice byly uplatněny dva komplementární pohledy na systém organizace znalostí, založené na systémovém přístupu: SOZ jako model metadat (blíže v kapitole 3) a SOZ jako řízený slovník (blíže v kapitole 4). Protože je velmi obecná, bude užitečné doplnit ji ještě upřesňujícími charakteristikami, které pomůžou odlišit systém organizace znalostí od podobných entit.

  • SOZ je záměrně vytvořený artefakt. Jeho účelem je sloužit jako
    a) nástroj organizace znalostí
    b) model (reprezentace) metadat (jak metadatových prvků, tak jejich hodnot)
  • Základní funkcí SOZ je indexace zaznamenaných znalostí
    Kromě této základní funkce může SOZ plnit i další funkce:
  • terminologická funkce (SOZ jako terminologický slovník domény)
  • překladatelská funkce (vícejazyčné SOZ, SOZ s anglickými ekvivalenty)
  • mapování na jiné SOZ (=> možnost využívat jejich obsah)
  • propojení s indexovanými zdroji (=> informace o počtu zdrojů, jimž byl termín/třídník SOZ přidělen)
  • Jednotkou organizace (tj. tím, co se pomocí SOZ indexuje) je zaznamenaná znalost
  • Struktura SOZ, odvozená ze systémového pohledu na jazyk:
    prvky = slovník metadat, tj. pojmy, vyjádřené termíny
    vztahy = syntax (paradigmatické a syntagmatické vztahy)
    pravidla, určující používání systému
  • Základní struktura SOZ může být vnitřně členěna na moduly, subsystémy, fasety (např. mikrotezaury, tematická pole)

Entity, které nesplňují všechny výše uvedené podmínky, nebudeme považovat za systémy organizace znalostí.

Příklady entit, které nejsou SOZ:

  • vědecká klasifikace
  • jazykový slovník
  • terminologický slovník
  • encyklopedie
  • abstrakty
  • soubor volně tvořených klíčových slov či tagů
  • rejstříky publikací
  • plnotextový index
  • seznam morfologických tvarů (viz např. https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=tvar)
  • pojmové a datové modely jiných entit, než jsou metadata (viz kapitola 3)
  • jazyk (např. RDF, SKOS, UML)

[1] TUDHOPE, Douglas, KOCH, Traugott. New applications of knowledge organization systems: introduction to a special issue. In: Journal of digital information [online]. 2004, 4(4) [cit. 2024-11-03]. ISSN 1368-7506. Dostupné z: https://jodi-ojs-tdl.tdl.org/jodi/article/view/jodi-125.

[2] HODGE, Gail. Systems of knowledge organization for digital libraries: beyond traditional authority files. Washington: The Digital Library Federation, Council on Library and Information Resources, April 2000, s. 1. ISBN 1-933645-06-7 (DLF). Dostupné též z: http://www.clir.org/pubs/reports/pub91/pub91.pdf.

[3] SKOS: Simple knowledge organization for the web [online]. Cambridge (MA): World-Wide Web Consortium, 2012 [cit. 2024-11-03]. Dostupné z: https://www.w3.org/2004/02/skos/intro.

[4] SOUZA, Renato Rocha, TUDHOPE, Douglas, ALMEIDA, Maurício Barcellos. Towards a taxonomy of KOS: dimensions for classifying knowledge organization systems. In: Knowledge organization. 2012, 39(3), 181. ISSN 0943-7444. Dostupné z: https://doi.org/10.5771/0943-7444-2012-3-179.

[5] Poznámka: Termín "schéma" v této definici je jedním ze synonym, jimiž lze označit model. Tímto termínem se obvykle označují statické modely struktury.

3. Systém organizace znalostí jako model metadat / metadatové schéma

Na obrázku 2 je schematicky znázorněna dvojí role metadat: ve vztahu k organizovaným zdrojům jsou v roli jejich modelu (informační zdroj je originál) a ve vztahu k pojmovému modelu metadat vystupují v roli originálu.

PojmovyModelMetadat

Obr. 2 Pojmový model metadat a jeho vztah k organizovaným zdrojům[1]

Detailní pohled na systém organizace znalostí ve funkci pojmového modelu metadat je schematicky znázorněn na obrázku 3. I v tomto případě je uplatněn systémový přístup, přičemž pozornost je soustředěna na charakteristiku funkce SOZ, tj. na jeho úlohu ve funkci nástroje procesu organizace znalostí. Tento pohled zároveň odkazuje na metaforu systému, jež je použita v označení tohoto nástroje. Jednotlivé vrstvy na obrázku 3 oddělují významné subsystémy organizovaného zdroje znalostí a jeho kontextu.

SOZ-ModelMetadat

Obr. 3 Funkce systému organizace znalostí ve vztahu k organizovaným zdrojům
 

V nejnižší vrstvě (0) se nachází neuspořádaná množina zdrojů, představující neorganizované zaznamenané znalosti. I přístup k neorganizovaným zdrojům je technicky uskutečnitelný. Pokud by například byly k dispozici ve formě digitalizovaného textu, třeba po zpracování technologií OCR, bylo by možné provést tzv. plnotextové vyhledávání. Takovéto vyhledávání, jakkoli rychlé, může ale zajistit přístup jen na základě porovnání slov (termínů) v dotazu a ve zdroji (angl. term matching).

Ve vrstvě (1) je znázorněna uspořádaná množina zdrojů (typicky zachycených v dokumentech, datových objektech či v záznamech). Základem tohoto typu uspořádání je struktura, která vznikla uplatněním techniky umístěnílokací (identifikace umístěním) či kolokací (kategorizace umístěním). Přístup k relevantním objektům je možný navigací v organizovaném prostoru.

Nad vrstvami (0) a (1), znázorňujícími neorganizované a organizované informační zdroje, jsou metadatové vrstvy. První z nich je vrstva (2), která představuje neuspořádanou množinu metadat. Metadata, jež jsou typickým produktem procesu organizace znalostí (např. indexace), jsou výsledkem uplatnění techniky označení. Vrstvy (1) a (2) je možné považovat za SOZ v širším pojetí, tak jak byl charakterizován v úvodu této studijní opory.

Vrstva (3) představuje SOZ v užším pojetí, uplatňovaném v rámci domény organizace znalostí. Znázorňuje uspořádanou množinu metadat, jež je oproti neustále se dynamicky proměňující množině metadat ve vrstvě (2) relativně trvalá. Její struktura vznikla uplatněním techniky zjednoznačnění a začlenění do kontextu. Jednoznačného významu metadat je dosaženo jejich definicemi. Začlenění do kontextu se děje vyjádřením vztahů mezi obsahy metadat. Výsledná struktura je využitelná jako referenční množina, díky níž je možné reprezentovat nejen jednotlivé komponenty organizovaných znalostí, ale i vztahy mezi nimi, a to jak v rámci jednoho zdroje, tak i mezi nimi navzájem. Na tuto referenční množinu se pak odkazují informační zdroje prostřednictvím metadat, vytvořených při analýze jejich obsahu. Díky její relativně stabilní sémantické struktuře je možné využít pro přístup k organizovaným zdrojům nejen hodnoty metadat, ale i vztahy mezi metadatovými prvky a jejich případné vlastnosti, definované v tzv. metadatovém schématu (viz definice v souboru Terminologie metadat). Až na této úrovni je možné uplatnit přístup ke zdrojům na základě porovnávání pojmů (angl. concept matching). SOZ je tedy nástrojem sémantického přístupu ke znalostem obsaženým ve zdrojích.

Vrstva (4) je schematickým znázorněním modelu struktury a funkce SOZ (např. klasifikačního schématu, tezauru, seznamu autorit). Jak vrstvu (3), tak vrstvu (4) lze označit jako pojmový model či pojmové schéma. Vrstva (4) se odlišuje tím, že představuje metamodel – "model modelu", "strukturu struktury" metadat. Pojmové modely systémů organizace znalostí (například datový model SKOS nebo datový model tezauru v normě ISO 25964[2]) zobecňují jejich strukturu a umožňují tak teoretický výzkum a zejména implementaci systémů organizace znalostí do současné informační infrastruktury síťového prostředí.


[1] Zdroj: KUČEROVÁ, Helena. Pojem modelu a pojmový model v informační vědě. In: Knihovna: knihovnická revue. 2018, 29(2), s. 25. ISSN 1801-3252 (print). ISSN 1802-8772 (online). Dostupné též z: https://knihovnarevue.nkp.cz/archiv/2018-2/recenzovane-prispevky/pojem-modelu-a-pojmovy-model-v-informacni-vede.


4. Systém organizace znalostí jako (řízený) slovník metadat

V této části se soustředíme na charakteristiku struktury SOZ, již tvoří pojmy, jejich označení a vzájemné vztahy. Tento pohled se zaměřuje na ty rysy SOZ, jež jsou obvykle vyjadřovány metaforou jazyka (například v anglickém termínu indexing language nebo v českém termínu selekční jazyk, případně v označení řízený nebo strukturovaný slovník). Sepětí systémů organizace znalostí s jazykem je skutečně velmi pevné, lexikálně sémantická problematika představuje jejich teoretický základ.

K popisu klíčových prvků a vlastností SOZ využijeme vybrané prvky datového slovníku SKOS (Simple knowledge organization system). SKOS je určený pro takový popis systémů organizace znalostí, který umožňuje jejich sdílení a propojování na webu. Jeho ambicí je definovat minimální množinu prvků, společných všem typům SOZ v celém rozsahu jejich škály, jež je charakterizována v kapitole 5. V roce 2009 byl SKOS přijat jako standard konsorcia W3C[1] a v současné době představuje nejvýznamnější a v praxi nejpoužívanější obecný metamodel systému organizace znalostí. Má charakter ontologie, formalizované v jazyce OWL, a jako takový je tvořen třídami a jejich vlastnostmi (predikáty).

SKOS-SOZ

Obr. 4 Struktura systému organizace znalostí podle SKOS

Na obrázku 4 jsou schematicky znázorněny vybrané prvky SKOS a jejich vzájemné vztahy ve formě diagramu tříd UML. Základní třídou SKOS je pojem[2] (skos:Concept), který je identifikován svým URI. Pojmy lze agregovat do pojmových schémat, tj. do systémů organizace znalostí (třída skos:ConceptScheme, k začlenění pojmu do schématu se používá predikát skos:inScheme), například do tezaurů nebo klasifikačních schémat. Další možností je seskupování pojmů v rámci daného SOZ do kolekcí (třída skos:Collection, k začlenění pojmu do kolekce se používá predikát skos:member), například do faset nebo mikrotezaurů.

Vlastnosti (predikáty) SKOS umožňují formálně vyjádřit pojmy SOZ a jejich vzájemné vztahy. Sémantiku pojmů pro lidské uživatele pomáhají upřesnit a definovat různé typy poznámek (skos:definition, skos:note ad.).

Skupina vlastností pro označení pojmů umožňuje každý pojem označit jazykovými výrazy (skos:prefLabel – preferované označení, skos:altLabel – alternativní označení, např. synonyma, skos:hiddenLabel – nezobrazované označení) nebo notací (skos:notation).

Nejdůležitějšími vlastnostmi jsou ty, jež umožňují vyjádřit sémantické vztahy mezi pojmy (skos:semanticRelation). Člení se na dvě vzájemně propojené skupiny: vztahy pojmů v rámci jednoho SOZ a vztahy pojmů z různých SOZ, nazývané mapování (skos:mappingRelation).

Vztahy pojmů v kontextu jednoho SOZ jsou asociace (skos:related), obecná hierarchie (skos:broader – širší pojem, skos:narrower – užší pojem) a hierarchie, umožňující tranzitivitu (skos:broaderTransitive, skos:narrowerTransitive).

Při mapování pojmů z různých SOZ je možné vyjádřit různé stupně ekvivalence: skos:exactMatch, skos:closeMatch. Navíc lze mezi pojmy z různých SOZ definovat asociativní (skos:relatedMatch) a hierarchické vztahy (skos:broadMatch, skos:narrowMatch), jež jsou významově ekvivalentní analogickým vztahům v rámci jednoho SOZ. Jediným vztahem mapování, který umožňuje tranzitivitu, je skos:exactMatch.


[1] MILES, Alistair, BECHHOFER, Sean, ed. SKOS Simple Knowledge Organization System Reference [online]. W3C Recommendation 18 August 2009 [version]. Cambridge (MA): World-Wide Web Consortium, © 2009 [cit. 2024-11-03]. Dostupné z: https://www.w3.org/TR/skos-reference/.

[2] To je v souladu s tím, jak byl definován SOZ v kapitole 2, v níž bylo konstatováno, že "základním strukturním prvkem SOZ je pojem".

5. Typologie systémů organizace znalostí

Pro vymezení pojmu systém organizace znalostí má typologie velký význam. Jak bylo ukázáno v kapitole 2, všeobecně akceptovaná intenzionální definice SOZ zatím chybí a mnozí autoři ji nahrazují extenzionální charakteristikou spočívající ve výčtu typů. Zevrubný aktuální přehled stávajících typologií SOZ podává Fulvio Mazzocchi v článku Knowledge organization system (KOS) v encyklopedii organizace znalostí ISKO.[1]

V českém prostředí je tradičně používána typologie vytvořená Blahoslavem Kovářem, jež je zavedena i v TDKIV. Tato typologie člení SOZ na systematické (≅klasifikační schémata) a předmětové (≅tezaury).

Další možná kritéria členění SOZ:

podle účelu

pro popisování/indexaci, vyhledávání, uložení, statickou prezentaci, fyzické uspořádání, navigaci, listování, prohlížení…

podle jednotky organizace

typy zaznamenaných znalostí (tj. informačních zdrojů): dokumenty, záznamy, data (např. statistické údaje)

podle způsobu vytvoření

metoda: top-down / bottom-up / middle-out (bázové kategorie)

tvůrce: profesionální / neprofesionální, naivní, laické (folksonomie)

podle způsobu reprezentace znalostí

kdy: pre- / post- koordinované

jak: enumerativní / expanzívní, otevřené, analyticko-syntetické, fasetové

počet kritérií členění: jednohlediskové / vícehlediskové (fasetové)

podle slovníku

řízený slovník / neřízený, volný slovník
jednojazyčný / vícejazyčný

podle pravidelnosti struktury

homogenní / heterogenní

stejný / nestejný počet podtříd

dichotomie, trichotomie, tetratomie, desetinný princip

podle vlastností tříd

„přirozené“ – „umělé“, subjektivní, metafyzické
podle kritéria členění: třídy "přirozených" SOZ jsou založené na vnitřních/podstatných vlastnostech, "umělé" SOZ tvoří třídy založené na vnějších/nepodstatných vlastnostech)[2]

monotetické – polytetické (hlediskové, aspektové)
monotetické: všechny prvky třídy mají vlastnosti splňující podmínky nutnosti a postačitelnosti

podle domény

univerzální
polytematické
speciální, oborové: jednotlivé obory,
obchod, daně, statistika, klasifikace činností, klasifikace výrobků, klasifikace území...

podle granularity

široké kategorizace (pro prohlížení a fyzické uspořádání) / podrobné klasifikace (pro vyhledávání)
pro hrubou (povrchovou) indexaci (makroindexace, collection level) / pro detailní (hloubkovou) indexaci (mikroindexování, item level)

Typologie SOZ podle typu vztahů (struktury) / sémantické síly

Následující vlastní typologie SOZ znázorněná v tabulce na obrázku 5 je kompilací existujících typologií, přičemž jako hlavní zdroj byly využity typologie Marcii Lei Zengové[3] a Gail Hodgeové[4]. Výsledkem je škála, jež zahrnuje 16 typů SOZ. Základním kritériem členění je jejich sémantická síla, tj. schopnost znaku vyjádřit přesně a v úplnosti obsah entity. Obrazné pojmenování sémantická síla označuje komplex struktury a funkce SOZ, toto kritérium je tedy založeno na systémovém přístupu. Při řazení jednotlivých typů bylo postupováno v souladu s teorií integrativních úrovní‚ tj. podle jejich „složitosti“. V kontextu SOZ se předpokládá, že spolu s tím, jak stoupá komplexnost SOZ, stoupá i jeho vyjadřovací potenciál a tím i míra přesnosti a úplnosti vyhledávání realizovaného s jeho pomocí. Zároveň však vzrůstá i obtížnost a pracnost konstrukce takového systému a do jisté míry i obtížnost jeho používání.

Přehled začíná nejjednodušším typem – seznamy slov, a uzavírají ho terminologické ontologie – nástroje umožňující reprezentovat nejbohatší strukturu obsahů a vztahů mezi nimi. S určitým zjednodušením by se daly vztahy postupného narůstání komplexnosti mezi skupinami typů označenými v tabulce písmeny vyjádřit následovně: skupina A = seznam slov; skupina B = A + definování významu slov; skupina C = B + seskupení významově příbuzných slov (vztahy ekvivalence); skupina D = C + určení preferovaných termínů; skupina E = D + určení hierarchických vztahů; skupina F = E + určení asociativních vztahů; skupina G = F + možnost odvozování a usuzování.

Na obrázku 5 je dále vyznačeno, že typy 1–9 se zaměřují na organizaci slov (termínů), zatímco typy 10–16 jsou nástrojem organizace na pojmové úrovni. S použitím mírně upravené trojice kategorií Gail Hodgeové[5] je aplikováno ještě kritérium členění založené na typologii struktur a vyjadřovaných vztahů, jehož výsledkem je trojice kategorií: slovníky s jednoduchou lineární strukturou, klasifikace se stromovou strukturou a pojmové sítě.

SOZ-Typologie

Obr. 5 Typy SOZ podle strukturních vztahů


[1] MAZZOCCHI, Fulvio. Knowledge organization system (KOS) [online]. Version 1.1. 2017-07-13 [cit. 2022-11-05]. In: ISKO Encyclopedia of knowledge organization. ISKO, 2017. Dostupné z: http://www.isko.org/cyclo/kos.

[2] Viz KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Díl 1. Úvod do problematiky, systematické pořádání. Praha: ÚVTEI. 1981, kap. 2.2.4 Objektivní a subjektivní klasifikace věd, s. 42.

[3] ZENG, Marcia Lei. Knowledge organization systems (KOS). In: Knowledge organization. 2008, 35(2-3), 160-182. ISSN 0943-7444.

[4] HODGE, Gail. Systems of knowledge organization for digital libraries: beyond traditional authority files. Washington: The Digital Library Federation, Council on Library and Information Resources, 2000, s. 4-7.

[5] Tamtéž, s. 5.

6. Deweyho desetinné třídění (DDT)

Autor: Melvil Dewey (1851-1931)

V současné době je DDT spravováno konsorciem OCLC (https://www.oclc.org), informace o klasifikaci jsou dostupné z: https://www.oclc.org/dewey/. Klasifikace je dostupná v tištěné podobě a v komerční online verzi WebDewey.

Používá se v 135 zemích světa, je přeloženo do 30 jazyků (údaje z roku 1989).

1. vydání z roku 1876     23. vydání z roku 2011   Tabulky (schedules) - 20. vyd.
   Rejstřík (relative index) - 20. vyd.
DDT1vyd       DDT23vyd     DDT-tabulky   rejstrik

1. vydání DDT:
DEWEY, Melvil. A classification and subject index for cataloguing and arranging the books and pamphlets of a library. Amherst, 1876. 42 s. Dostupné z: http://archive.org/details/classificationan00dewerich [cit. 2022-10-27]. Faksimile vydané v r. 1976 dostupné z: http://www.gutenberg.org/ebooks/12513 [cit. 2024-11-03].

20. vydání DDT:
DEWEY, Melvil, devised. Dewey decimal classification and relative index. Ed. By John Philipp COMAROMI, Julianne BEALL, Winton E. MATTHEWS, Jr., Gregory R. NEW. Ed. 20. Albany (N.Y.): Forest Press, 1989. 4 sv. ISBN 978-0-910608-37-4 (soubor).
Digitalizovaná verze dostupná z Internet Archive [cit. 2024-11-03]:

Volume 1 Introduction. Tables [Úvod, tabulky pomocných znaků:
T1 tabulky standardního členění
T2 tabulky geografických oblastí
T3 tabulky literárních forem
T4 tabulky standardního členění jazyků
T5 tabulky etnik a národností
T6 tabulky jazyků
T7 tabulky skupin osob] http://archive.org/details/deweydecimalcla01dewe,
Volume 2 Schedules [Tabulky hlavních znaků, třídy 000-599] http://archive.org/details/deweydecimalcla02dewe
,
Volume 3 Schedules [Tabulky hlavních znaků, třídy 600-999] http://archive.org/details/deweydecimalcla03dewe,
Volume 4 Relative index. Manual [Abecední rejstřík, návod] http://archive.org/details/deweydecimalcla04dewe

23. vydání DDT:

Úvod k 23. vydání je dostupný z: https://www.oclc.org/content/dam/oclc/dewey/versions/print/intro.pdf.

Výkladový slovníček k 23. vydání je dostupný z: https://www.oclc.org/content/dam/oclc/dewey/versions/print/glossary.pdf.

DDT jako propojená data: https://www.oclc.org/en/news/releases/2024/20240815-uniform-resource-identifiers-for-ddc-numbers.html.

DDC 23 Summaries:
1000 nejvyšších tříd z 23. vydání DDT se stručným návodem k použití, dostupné z: https://www.oclc.org/content/dam/oclc/dewey/ddc23-summaries.pdf [cit. 2024-11-03].


KOVÁŘ, Blahoslav. Deweyho desetinné třídění. In: Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Díl 1. Úvod do problematiky, systematické pořádání. Kapitola 2.4.2.1, s. 68-74. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1981. Dostupné prostřednictvím Národní digitální knihovny (Díla nedostupná na trhu - DNNT) z https://ndk.cz/view/uuid:ac001fc0-65ed-11e2-bc24-005056827e51?page=uuid:1f77d0e5fae87958f5790eab0be75df9.

DEWEY, Melvil. Decimal classification beginnings. In: Library journal. February 15, 1920, 45(4), 151-154. Reprint dostupný z: Library journal. 1990, 115(11), 87-90. ISSN 0363-0277.

ELLIOTT, Anna. Melvil Dewey: a singular and contentious life. In: Wilson library bulletin. May 1981, 55(9), 666-671. ISSN 0043-5651.

MITCHELL, Joan S., VIZINE-GOETZ, Diane. Dewey decimal classification (DDC). In: Marcia J. BATES a Mary Niles MAACK, ed. Encyclopedia of library and information sciences. 3rd ed. Boca Raton (Florida): CRC Press, © 2010, s. 1507-1517. https://doi.org/10.1081/E-ELIS3. https://doi.org/10.1081/E-ELIS3-120043240. ISBN 978-0-8493-9712-7 (soubor, print). ISBN 978-0-8493-9711-0 (online).

OCLC. Dewey Services. Dewey Decimal Classification for use with OCLC's online cataloging services. Dostupné z: https://www.oclc.org/en/dewey.html.

The Dewey decimal rap na YouTube:

.

7. Mezinárodní desetinné třídění (MDT)

Používá se ve 130 zemích světa, je přeloženo do 57 jazyků.

Producent: UDC Consortium, Hague (https://udcc.org/)

1. vydání z roku 1904    13. vydání
(část 1. československého
úplného vydání z roku 1980)
  Tabulky   Abecední rejstřík
MDT1vyd   MDT13vyd   MDT-tabulky   MDT-Rejstrik

Struktura klasifikačního schématu MDT

Hlavní tabulky Všeobecné pomocné tabulky Zvláštní pomocné pododdíly
hlavní znaky všeobecné pomocné znaky zvláštní pomocné znaky
vyjadřují hlavní téma / významové jádro vyjadřují rozlišující prvky, hlediska (platné pro všechny hlavní znaky) vyjadřují rozlišující prvky, hlediska (platné pouze pro vybrané hlavní znaky)

Aktuální verze MDT - Master reference file (MRF). 
Cca 70.000 tříd

České MDT online je dostupné po přihlášení z http://www.udc-hub.com/

přihlášení pro členy akademické obce UK:

uživatelské jméno: ruk
heslo: uNIVERZITNImdt1

UDC Summary. 2 600 vybraných tříd z úplné verze (tj. z MRF) MDT. Dostupné z: http://www.udcsummary.info/.

Úplné vydání MDT

Cca 200.000 tříd, již neudržováno.

Vybrané části 1. československého úplného vydání MDT, dostupné prostřednictvím Národní digitální knihovny (Díla nedostupná na trhu - DNNT):

Mezinárodní desetinné třídění (FID 419). Třídy 159.9, 3/316, Psychologie, Společenské vědy, Teorie, metodologie a metody, Statistika, Demografie, Sociologie. 1. čs. úplné vyd. Praha: ÚVTEI, 1987. 10, 131 s. Dostupné z: https://ndk.cz/view/uuid:83afb7c0-872f-11e2-b238-005056827e52.
Mezinárodní desetinné třídění (FID 419). Třídy 35, 36, 389. 1. čs. úplné vyd. Praha: ÚVTEI, 1989. x, 203 s. ISBN 80-212-0053-7. Dostupné z: https://ndk.cz/view/uuid:55f1f350-81f4-11e3-a606-005056827e51.
Mezinárodní desetinné třídění (FID 419). Třída 37, Výchova. Vzdělávání. Vyučování. Volný čas. Třída 39, Národopis. Etnologie. Etnografie. Zvyky a obyčeje. Život lidu. Folklór. Překlad Zdeněk Valta, ed. 1. čs. úplné vyd., 13. mezin. vyd. Praha: Ústav školských inf. při min. školství ČSR, 1980. 10, 87 s. Dostupné z: https://ndk.cz/view/uuid:bce3ad20-830c-11e2-aa2b-005056827e51.
Mezinárodní desetinné třídění (FID 419). Oddíly 62/621.22, Technika, charakteristiky strojů, zkoušení materiálu, strojírenství, jaderná technika, výroba-rozvod a využití páry, hydraulická energie. M. Klimešová a Dušan Simandl, ed. 1. čs. úplné vyd., 13. mezin. vyd. Praha: ÚVTEI, 1974. 15, 232 s. Dostupné z: https://ndk.cz/view/uuid:ec4fe510-573d-11e7-bfb1-005056827e52.
Mezinárodní desetinné třídění (FID 419). Třída 9, Geografie. Biografické studie. Dějiny. Dušan Simandl, ed. 1. čs. úplné vyd., 13. mezin. vyd. Praha: ÚVTEI, 1981. 10, 66 s. Dostupné z: https://ndk.cz/view/uuid:25fe9470-872f-11e2-b238-005056827e52.


KOVÁŘ, Blahoslav. Mezinárodní desetinné třídění. In: Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Díl 1. Úvod do problematiky, systematické pořádání. Kapitola 2.4.2.2, s. 74-94. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1981. Dostupné prostřednictvím Národní digitální knihovny (Díla nedostupná na trhu - DNNT) z: https://ndk.cz/view/uuid:ac001fc0-65ed-11e2-bc24-005056827e51?page=uuid:4bee53f01b28cfe5261b816677969f1f.

Stručný návod k použití: MDT: praktický průvodce. Dostupné z: http://cz.udc-hub.com/cs/intro.php.

Informace o MDT na stránkách Konsorcia pro MDT (UDC Consortium): https://udcc.org/

Paul Otlet [online]. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie. 2013- [cit. 2024-11-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Paul_Otlet

Présentation du Répertoire bibliographique universel. Dostupné z:

Mundaneum - Small history of a big idea. Dostupné z:

.

Mundaneum & Google. Dostupné z:

8. Přehledy systémů organizace znalostí

Omlouvám se za to, že zveřejňuji přehledy v této provizorní neaktualizované podobě. Jsem si vědoma toho, že mnohé položky už jsou zastaralé a linky nefunkční. Přesto snad mohou posloužit jako názorná ukázka velkého množství SOZ a rozmanitosti jejich typů.

Poněkud aktuálnější přehledy SOZ lze najít na těchto místech (registry a repozitáře systémů organizace znalostí):

8.1. Řízené slovníky

Označení "řízený slovník" vychází z kategorizace jazyků. Zatímco kategorizace jazyků podle míry jejich formalizace je člení na přirozené a umělé, kategorizace podle slovníku se zaměřuje na povahu jejich slovní zásoby.

kategorizace jazyků podle formalizace

přirozený jazyk
jazyk, který se vyvíjí a jehož pravidla vyplývají z jeho používání, takže nemusí být explicitně předepsaná (národní jazyky, např. čeština)

umělý (formální) jazyk
jazyk vytvořený nebo řízený pomocí souboru pravidel předem stanovených s ohledem na jeho použití (jazyk logiky, matematiky, programovací jazyky, esperanto apod.)

kategorizace jazyků podle slovníku

volný jazyk / slovník (free language, natural language)
úplnost a specifičnost, přesnost (respektuje se jazyk tvůrce i uživatele)

Příklad "neřízeného" slovníku:
Pojmenování kategorií jednotek organizace, vytvořené metodou třídění kartiček v aplikaci OptimalSort. Dostupné z: https://www.optimalworkshop.com/optimalsort/26829dc/9d466b/shared-results#/t/analysisTools/categories.

řízený jazyk / slovník (controlled vocabulary/language, vocabulary control)
standardizace, úplnost
jednoznačná interpretace významu slov
vyznačení příbuznosti (vztahů) slov (strukturovaný slovník)

Příklady řízených slovníků

Sémantický slovník pojmů veřejné správy (SGoV). Dostupný z: https://slovník.gov.cz/prohl%C3%AD%C5%BE%C3%ADme/

Koncepce slovníku: https://opendata.gov.cz/_media/dokumenty:s%C3%A9mantick%C3%BD-slovn%C3%ADk-pojm%C5%AF:c1v2d1_n%C3%A1vrh_koncepce_s%C3%A9mantick%C3%A9ho_slovn%C3%ADku_pojm%C5%AF.pdf

1) Právnické texty, dohody, smlouvy

Licenční ujednání k antivirovému programu AVG. Část 1. Definice: http://www.avg.com/cz-cs/eula-avg-2015-all-1-0

Creative Commons – právní text licence: http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/3.0/cz/legalcode

Zákon č. 257/2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) [§2 – vymezení základních pojmů]: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/

Knihovní řád NTK. [typologie uživatelů v části II]: https://www.techlib.cz/files/download/id/85435/knihovni-rad.pdf


2) Glosáře ve firemních dokumentech

Glosář evropské soudní sítě: http://ec.europa.eu/civiljustice/glossary/glossary_cs.htm

Projekt pracoviště pro dlouhodobé ukládání a zpřístupňování dokumentů v digitální podobě. ICZ, 2008. 388 s. [slovník na s. 290] Dostupné z: https://docplayer.cz/51515-Titul-projekt-pracoviste-pro-dlouhodobe-ukladani-a-zpristupnovani-dokumentu-v-digitalni-podobe-typ-dokumentu-technologicky-projekt.html.

3) Řízené slovníky pro vyhledávání

RDA value vocabularies ("slovníky hodnot", řízené slovníky pro RDA)
http://www.rdaregistry.info/termList/

BALÍKOVÁ, Marie. Věcné údaje v BIB záznamu [online]. Datum poslední aktualizace 2013-01-03. Dostupné z: http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/vecne-zpracovani-vecne-autority/vec-udaje2.

Negativní slovník - Seznam stop slov ignorovaných vyhledávači: https://www.link-assistant.com/seo-stop-words.html

Terminologická databáze (TDB) České agentury pro standardizaci (ČAS): https://www.nlfnorm.cz/terminologicky-slovnik. Tip: Zkuste vyhledat např. termín "vanilka".

4) Oborová terminologie
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV): https://tdkiv.nkp.cz/. Tip: Zkuste vyhledat např. termín "kniha". Porovnejte výsledek vyhledávání s tímtéž termínem v tezauru Agrovoc.
Terminologický slovník pro národní infrastrukturu pro prostorové informace: http://ts-nipi.gov.cz/tezaurus. Tip: Zkuste vyhledat např. termín "informační systém". Porovnejte výsledek vyhledávání s tímtéž termínem v TDKIV.

5) Basic English
OGDEN, Charles K. Basic english. Dostupné z: http://ogden.basic-english.org/

Simple english Wikipedia. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Simple_English_Wikipedia

8.2. Klasifikační schémata

  • ACM Computing Classification System (CCS)

Producent: Association for Computing Machinery, Inc. (ACM)
Dostupné z: https://dl.acm.org/ccs

  • BC - Bliss Bibliographic Classification

Producent (autor): Henry Evelyn Bliss (1870-1955)
Základní přehled o klasifikačním schématu je dostupný ze stránek Bliss Classification Association: http://www.blissclassification.org.uk/

  • BBK - Bibliotečno-bibliografičeskaja klassifikacija

Základní přehled o klasifikačním schématu je dostupný z: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%B8%D0%B1%D0%BB%D0%B8%D0%BE%D1%82%D0%B5%D1%87%D0%BD%D0%BE-%D0%B1%D0%B8%D0%B1%D0%BB%D0%B8%D0%BE%D0%B3%D1%80%D0%B0%D1%84%D0%B8%D1%87%D0%B5%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%BA%D0%BB%D0%B0%D1%81%D1%81%D0%B8%D1%84%D0%B8%D0%BA%D0%B0%D1%86%D0%B8%D1%8F

  • BSO - Broad System of Ordering

Producent: původně FID, v současné době je správcem School of Library, Archive and Information Studies (SLAIS) at UCL – University College London (http://www.slais.ucl.ac.uk/) Dostupné z: http://www.ucl.ac.uk/fatks/bso/

  • CC – Colon Classification

Producent (autor): Shyali Ramamrita Ranganathan (1892-1972)
Základní přehled o klasifikačním schématu je dostupný z http://www.iskoi.org/doc/colon.htm

  • Core Subject Taxonomy for Mathematical Sciences Education

Producent: Mathematics Taxonomy Committee of MathNSDL
Dostupné z: http://people.uncw.edu/hermanr/MathTax/

  • Expanzivní klasifikace Ch. A. Cuttera

Dostupné z: http://archive.org/details/cu31924092476260

  • ICC – Information Coding Classification

Autorka: Ingetraut Dahlbergová
Základní přehled o klasifikačním schématu je dostupný z: http://www.udcds.com/seminar/2011/media/slides/UDCSeminar2011_IngetrautDahlberg.pdf

  • ICONCLASS

Producent: Koninklijke Nederlandse Akademie van Wetenschappen (KNAW), Amsterdam (http://www.knaw.nl/)
Správce: Henri van de Waal Foundation (https://henrivandewaalfoundation.org)
Mezinárodní klasifikace pro dokumentaci a výzkum obrazových děl umožňující vyjádřit jejich obsah, dostupná z:  https://iconclass.org/ a z https://vocabs.dariah.eu/iconclass/.

  • ICS - Mezinárodní klasifikace norem

International Classification for Standards (ICS), 2015, 7th ed. Dostupné z: https://www.iso.org/publication/PUB100033.html

  • ILC - Integrative Levels Classification

Autor: Claudio Gnoli
Fasetová klasifikace, založená na teorii integrativních úrovní, dostupná z: http://www.iskoi.org/ilc/
2. vydání klasifikace ve formátu SKOS je dostupné z: http://www.iskoi.org/ilc/skos.php a z https://bartoc-skosmos.unibas.ch/ilc2/en/

  • IPC – International Patent Classification

Producent: World Intelectual Property Organization – WIPO, Geneva (http://www.wipo.int/)
Mezinárodní patentové třídění (MPT) – třídění věd a oborů pro účely zpracování, ukládání a vyhledávání informací o vynálezech.

Český překlad aktuálního vydání dostupný z: http://www.upv.cz/cs/publikace/tridniky/tridnik-vynalezy.html

  • LCC - Library of Congress Classification

Producent: Library of Congress, Washington (http://www.loc.gov/)
Klasifikace Kongresové knihovny, dostupná z: http://lcweb.loc.gov/catdir/cpso/lcco/lcco.html

  • MSC - Mathematics Subject Classification

Producent: American Mathematical Society (http://www.ams.org/)
Klasifikace využívaná v Mathematical Reviews Database (MRDB) a v časopise Zentralblatt MATH, dostupná z: http://www.ams.org/mathscinet/msc/

  • NLM Classification

Producent: US National Library of Medicine (NLM), Bethesda (http://www.nlm.nih.gov/)
Dostupné z: http://wwwcf.nlm.nih.gov/class/

  • RVINITI - Rubrikátor VINITI

Producent: VINITI - Vserossijskij institut naučnoj i techničeskoj informacii, Moskva (http://www2.viniti.ru/)
Univerzální klasifikace využívaná v Referativním žurnálu VINITI, dostupná z: http://scs.viniti.ru/rubtree/main.aspx?tree=RV

  • RVK - Die Regensburger Verbundklassifikation

Producent: Universitätsbibliothek Regensburg, Koordinierungsstelle der RVK (http://www.uni-regensburg.de/bibliothek/)
Klasifikace určená pro stavění fondu ve volném výběru ve velkých vědeckých knihovnách, dostupná z: http://rvk.uni-regensburg.de/

8.3. Předmětové hesláře

hesláře

Seznamy lexikálních jednotek používaných k prekoordinovanému obsahovému zpracování a vyhledávání dokumentů. Mezi prvky hesláře mohou být definovány vztahy ekvivalence, hierarchie a asociace.

  • BISAC Subject Headings

Producent: BISG - Book Industry Study Group (http://www.bisg.org/)
Dostupný z: http://www.bisg.org/
Heslář využívaný v knižním obchodě (Book Industry Standards and Communications Subject Heading List).

  • LCSH - Library of Congress Subject Headings

Producent: Library of Congress, Washington (http://www.loc.gov/)
Dostupné z: https://id.loc.gov/authorities/subjects/, příp. možnost prohlížet hesla v katalogu (browse subjects): https://catalog.loc.gov/vwebv/searchBrowse

FAST – Faceted Application of Subject Terminology

Producent: OCLC a Library of Congress
Modifikace LCSH založená na fasetovém principu. Informace o projektu dostupné z: http://www.oclc.org/research/projects/fast/.
Dostupné z: http://fast.oclc.org/searchfast/

  • MACS - Multilingual Access to Subjects

Projekt přímého propojení tří polytematických heslářů (LCSH - angličtina, SWD - němčina a RAMEAU - francouzština) realizovaný pod záštitou CENL (Conference of European National Librarians) ve spolupráci národních knihoven Velké Británie, Švýcarska, Francie a Německa. Informace o projektu dostupná z: https://www.dnb.de/EN/Professionell/ProjekteKooperationen/Projektarchiv/2016/macs/macs_node.html.

  • PSH - Polytematický strukturovaný heslář

Producent: Národní technická knihovna Praha
Dostupný z: http://www.techlib.cz/cs/katalogy-a-databaze/psh/

  • Předmětová kategorizace informačních zdrojů pro potřeby Konspektu

Producent: Národní knihovna ČR, Praha (http://www.nkp.cz)
Předmětová kategorizace informačních zdrojů tvořících knihovní fondy instituce nebo skupiny institucí, založená na MDT.
Vybrané znaky Konspektu jsou dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/vecne-zpracovani-vecne-autority/konspektove-schema-verze-2016

  • RAMEAU – Répertoire d'autorité-matière encyclopédique et alphabétique unifié

Producent: Bibliothèque nationale de France (BnF)
Dostupný z: http://rameau.bnf.fr/

  • Sears List of Subject Headings

Producent: H. W. Wilson - EBSCO
Seznam předmětových hesel určený pro menší až střední knihovny
Popis a pravidla použití dostupné z: https://www.ebscohost.com/promoMaterials/SearsFM.pdf

  • Gemeinsame Normdatei

Zahrnuje původní SWD – Schlagwortnormdatei
Producent: Die Deutsche Bibliothek
Dostupný z: https://www.dnb.de/DE/Professionell/Standardisierung/GND/gnd.html

  • Vocabulary of Basic Terms for Cataloguing Costume

Producent: ICOM International Committee for the Museums and Collections of Costume
Dostupný z: http://terminology.collectionstrust.org.uk/ICOM-costume/

8.4. Tezaury

Tezaury jsou:

Soubory lexikálních jednotek používaných k postkoordinovanému obsahovému zpracování a vyhledávání dokumentů. Mezi prvky tezauru jsou explicitně definovány vztahy ekvivalence, hierarchie (zpravidla nepříliš hluboké) a asociace.

Kolekce tištěných tezaurů v katalogu knihovny Torontské univerzity:
http://search.library.utoronto.ca/search?Ntx=mode%20matchallpartial|mode%20matchallpartial&results=20&Ntk=Anywhere|Anywhere&Nu=p_work_normalized&N=4294854265&Ntt=|&Np=1&uuid=ccfe1e9e-fbc9-4b31-9124-1842939185db

Roget's thesaurus

Tezaurus anglického jazyka, poprvé vydaný v r. 1852

ROGET, Peter Mark. Roget's thesaurus of english words and phrases. 1911.
Digitální verze, zpracovaná L. Johnem Oldem v r. 2003, dostupná z: http://www.gutenberg.org/ebooks/10681

Roget's New Millennium Thesaurus
Producent: Dictionary.com, LLC (http://thesaurus.com/)
Dostupný z: http://thesaurus.com/

  • African Studies Thesaurus

Producent: African Studies Centre (ASC) Leiden
Dostupný z: http://www.ascleiden.nl/Library/Thesaurus/

  • AIATSIS Thesauri

Producent: The Australian Institute of Aboriginal and Torres Strait Islander Studies, Canberra
Tezaurus termínů používaných při zpracování dokumentů o původním obyvatelstvu Austrálie, dostupný z: http://www1.aiatsis.gov.au/thesaurus/

  • AAT - The Art & Architecture Thesaurus

Producent: J. Paul Getty Trust, Los Angeles (http://www.getty.edu/)
Tezaurus termínů pro oblast výtvarného umění a architektury, vyvíjený od roku 1980, dostupný z: http://www.getty.edu/research/tools/vocabulary/aat/index.html

  • ADL FTT - Alexandria Digital Library Feature Type Thesaurus

Producent: University of California, Santa Barbara
Tezaurus místopisných termínů, dostupný z: https://apps.usgs.gov/thesaurus/thesaurus-full.php

  • AGROTERM – Český zemědělský tezaurus

Producent: Zemědělská, lesnická a potravinářská knihovna Antonína Švehly, Praha (https://kas.uzei.cz/)
Dostupný z: http://aleph.uzei.cz/F/?func=find-b-0&local_base=uzp10

  • AGROVOC

Producent: FAO – Food and Agriculture Organization of the United Nations (http://www.fao.org/)
Mezinárodní zemědělský tezaurus, dostupný z: http://www.fao.org/agrovoc/

  • ASIS&T thesaurus of information science, technology, and librarianship

Dostupné pouze v tištěné verzi v Knihovnickém institutu NK ČR: REDMOND-NEAL, Alice, HLAVA, Marjorie M. K., ed. ASIS&T thesaurus of information science, technology, and librarianship. 3rd ed. Medford: Information Today, 2005. xiii, 255 s. ASIST monograph series. ISBN 1-57387-243-1.

  • The Astronomy Thesaurus

Autoři: Robyn M. Shobbrook (Anglo-Australian Observatory), Robert R. Shobbrook (Sydney University, School of Physics
Tezaurus termínů pro oblast astronomie, dostupný z: http://msowww.anu.edu.au/library/thesaurus/

  • BBT - Backbone thesaurus

Producent: DARIAH (https://www.dariah.eu/)
Metatezaurus humanitních věd, dostupný z: https://www.backbonethesaurus.eu/

  • Biocomplexity Thesaurus

Producent: USGS - United States Geological Survey
Dostupný z: https://www1.usgs.gov/csas/biocomplexity_thesaurus/

  • British Museum Materials Thesaurus

Producent: British Museum
Dostupný z: http://www.collectionslink.org.uk/assets/thesaurus_bmm/matintro.htm

  • British Museum Object Names Thesaurus

Producent: British Museum
Tezaurus názvů objektů uchovávaných v muzeích, dostupný z: http://www.collectionslink.org.uk/assets/thesaurus_bmon/Objintro.htm

  • CAB Thesaurus

Producent: CABI (http://www.cabi.org/)
Tezaurus zaměřený na přírodní vědy a příbuzné obory, dostupný z: http://www.cabi.org/cabthesaurus/

  • CALL Thesaurus

Producent: Center for Army Lessons Learned, Fort Leavenworth
Tezaurus vojenské terminologie dostupný z: http://usacac.army.mil/cac2/call/thesaurus.asp

  • CERES/NBII Thesaurus

Producent: CERES a National Biological Information Infrastructure (NBII) Biological Resources Division (BRD), USA
Dostupný z: http://ceres.ca.gov/search/index.epl

  • The Cook's Thesaurus

Autor: Lori Alden
Tezaurus kuchařské terminologie dostupný z: http://www.switcheroo.com/

  • Český pedagogický tezaurus

Producent: Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Praha (http://www.npkk.cz/)
Elektronická verze, implementovaná v souboru autorit, je dostupná prostřednictvím OPAC NPKK z: http://www.npkk.cz/opac.html

  • Český teologický tezaurus

Producent: Evangelická teologická fakulta UK, Praha (http://www.etf.cuni.cz/)
Dostupný z: http://www.etf.cuni.cz/~library/infoctt.html

  • DTIC Thesaurus

Producent: Defense Technical Information Center (DTIC)
Multidisciplinární tezaurus technické terminologie používané ve vojenství, dostupný z: https://discover.dtic.mil/thesaurus/

  • EET – European Education Thesaurus

Producent: Evropská komise a Rada Evropy
Vícejazyčný evropský tezaurus pro oblast vzdělání, dostupný z: http://www.freethesaurus.info/redined/en/

  • EgTez – Český egyptologický tezaurus

Producent: Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Dostupný z: http://egypt.ff.cuni.cz/EgTez/

  • ERIC Thesaurus

Producent: The Education Resources Information Center (ERIC), Lanham (http://www.eric.ed.gov/)

Tezaurus pro oblast vzdělávání a příbuzné obory, dostupný z: http://www.eric.ed.gov/ERICWebPortal/resources/html/thesaurus/about_thesaurus.html

  • ETDE/INIS Joint Thesaurus

Producent: ETDE (Energy technology Data Exchange, Oak Ridge), IAEA (International Atomic Energy Agency, Wien)

Tezaurus pro oblast energetiky a energetického a jaderného výzkumu, dostupný z: http://www.etde.org/edb/JRS1r1_web.pdf

  • Eurovoc Thesaurus (Tezaurus Eurovoc)

Producent: Evropský parlament, Evropská komise a Úřad pro úřední tisky ES

Vícejazyčný polytematický tezaurus zaměřený na oblast práva a legislativy Evropské unie, dostupný z: http://eurovoc.europa.eu/drupal/?q=cs

  • GEMET - Generalized Multilingual Environmental Thesaurus

Producent: Eionet - European Environment Information and Observation Network

Tezaurus zaměřený na oblast životního prostředí, určený pro popis zdrojů European Environment Agency (EEA). Dostupný z: http://www.eionet.europa.eu/gemet

  • GLIN - Global Legal Information Network Thesaurus

Producent: Library of Congress, Washington (http://www.loc.gov/)

Dostupný z: http://www.glin.gov/subjectTermIndex.action

  • HASSET - Humanities and Social Science Electronic Thesaurus

Producent: UKDA - UK Data Archive

Dostupný z: http://www.data-archive.ac.uk/find/hasset-thesaurus

  • HEREIN thesaurus

Dostupný z: http://thesaurus.european-heritage.net/

Vícejazyčný tezaurus pro oblast architektonického a archeologického kulturního dědictví.

  • HILT High-Level Thesaurus

Producent: Centre for Digital Library Research (CDLR) in the Department of Computer and Information Sciences at the University of Strathclyde

Projekt selekčního jazyka umožňujícího paralelní vyhledávání v heterogenních zdrojích, dostupný z: http://hilt.cdlr.strath.ac.uk/

  • IATE - InterActive Terminology for Europe

Producent: European Communities

Mnohojazyčná terminologická databáze EU

Dostupný z: http://iate.europa.eu/

  • ILO Thesaurus

Producent: International Labour Organization (ILO)

Dostupný z: http://www.ilo.org//thesaurus/

  • IPSV - Integrated Public Sector Vocabulary

Řízený slovník určený pro použití ve státní správě a místní samosprávě Velké Británie.

Producent: esd (electronic service delivery), Velká Británie

Dostupný z: http://www.esd.org.uk/standards/ipsv/

  • LIV - Legislative Indexing Vocabulary

Producent: Congressional Research Service, Library of Congress

Dostupný z: http://www.loc.gov/lexico/servlet/lexico

  • MDA Archaeological Objects Thesaurus

Dostupný z: http://thesaurus.english-heritage.org.uk/thesaurus.asp?thes_no=144&thes_name=MDA%20Object%20Type%20Thesaurus

  • MDA Object Type Thesaurus

Dostupný z: http://thesaurus.english-heritage.org.uk

  • MDA Railways Object Name Thesaurus

Dostupný z: http://www.collectionstrust.org.uk/railway/

  • MeSH - Medical Subject Headings

Producent: US National Library of Medicine (NLM), Bethesda (http://www.nlm.nih.gov/)

Řízený slovník termínů pro obor zdravotnictví, lékařství a příbuzné obory, zpracovávaný Národní lékařskou knihovnou USA, dostupný z: http://www.nlm.nih.gov/mesh/meshhome.html

MeSH CZ - český překlad tezauru v rámci portálu Medvik Národní lékařské knihovny.

  • MulThes - Multilingual thesaurus of geosciences

Dostupný z: http://en.gtk.fi/informationservices/databases/multhes.html

  • Music Thesaurus

Producent: Spindrift Music Company

Dostupný z: http://www.spindrift.com/Thesaurus/index.html

  • Multilingual Egyptological Thesaurus

Producent: CCER - The Centre for Computer-aided Egyptological Research (http://www.ccer.nl/)

Dostupný z: http://www.ccer.nl/apps/thesaurus/index.html

  • Múzejný tezaurus

Producent: Slovenské národné múzeum, Bratislava

Součást Centrálního katalogu muzejních sbírek SR, dostupný z: http://old.cemuz.sk/

  • NASA Thesaurus

Producent: NASA

Tezaurus zahrnující termíny z oblasti kosmického výzkumu a příbuzných oborů, dostupný z: http://www.cicred.org/Eng/Publications/content/2Thesaurus/Index.htm

  • ProQuest Thesaurus

Producent: ProQuest (http://www.proquest.com/)

Dostupný z: http://proquest.umi.com/i-std/en/lcd/tools/thesaurus.htm

  • Royal Air Force Museum's Aircraft Types Thesaurus

Dostupný z: http://www.collectionstrust.org.uk/aircraft/

  • TESE - Mezinárodní tezaurus pro vzdělávací systémy v Evropě

Producent: Eurydice Network

Dostupný z: http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/tese_en.php

  • Tezaurus datových typů

Producent: W3C

W3C XML Schema Definition Language (XSD) 1.1 Part 2: Datatypes. W3C Working Draft. 20 June 2008. Dostupné z: http://www.w3.org/TR/xmlschema11-2/

  • TGM - Thesaurus for Graphic Materials

Producent: Library of Congress, Washington (http://www.loc.gov/)

Dostupný z: http://www.loc.gov/rr/print/tgm1/

  • Thesaurus on Tourism & Leisure Activities

Producent: World Tourism Organization (http://www.unwto.org/)

Komerční produkt. Ukázka obsahu dostupná z: http://pub.world-tourism.org:81/WebRoot/Store/Shops/Infoshop/Products/1218/1218-1.pdf

  • TGN - Getty Thesaurus of Geographic Names

Producent: J. Paul Getty Trust, Los Angeles (http://www.getty.edu/)
Tezaurus zeměpisných názvů (včetně historických), dostupný z: http://www.getty.edu/research/tools/vocabulary/tgn/index.html

  • UKAT - UK Archival Thesaurus

Producent: National Archives a University of London Computer Centre (ULCC), Velká Británie
Dostupný z: http://www.ukat.org.uk/

  • UMLS - Unified Medical Language System

Producent: US National Library of Medicine (NLM), Bethesda (http://www.nlm.nih.gov/)

Komplexní ontologie pro obor lékařství. Zahrnuje metatezaurus (Metathesaurus), sémantickou síť (Semantic Network) a slovník (SPECIALIST Lexicon).

  • UNBIS (United Nations Bibliographic Information System) Thesaurus

Producent: OSN (Dag Hammarskjöld Library)

Vícejazyčný tezaurus (k dispozici v oficiálních jazycích OSN) určený k věcnému popisu dokumentů souvisejících s aktivitami OSN, dostupný z: http://unhq-appspub-01.un.org/LIB/DHLUNBISThesaurus.nsf

  • UNESCO Thesaurus

Producent: UNESCO
Tezaurus termínů z oblasti výchovy, vzdělávání, kultury, vědy, sociálních disciplín, informací a komunikace, dostupný z: http://databases.unesco.org/thesaurus/

  • World Bank Thesaurus

Producent: The World Bank
Dostupný z: http://multites.net/mtsql/wb/site/default.asp

  • World Gazetteer

Autor: Stefan Helders
Světový místopisný přehled včetně orientačních demografických údajů, dostupný z: http://www.world-gazetteer.com/

8.5. Soubory autorit

Soubory autorit jsou:

Lexikální jednotky povolené k použití při zpracování a vyhledávání dokumentů. Obsahují i seznam nepovolených jednotek spolu s odkazy na autority (vztahy ekvivalence řešící problém synonymie). Mohou obsahovat doplňující informace (např. biografické údaje u jmenných autorit) a definici hierarchických a asociativních vztahů mezi prvky.

  • VIAF - Virtual International Authority File

Mezinárodní projekt, koordinovaný OCLC, umožňující jednotný přístup k významným světovým souborům autorit, dostupný z: http://viaf.org/

  • Library of Congress Authorities

Producent: Library of Congress, Washington
Jmenné, věcné a názvové autority, dostupné z: http://authorities.loc.gov/

  • NA ČR - Národní autority ČR

Producent: Národní knihovna ČR, Praha (http://www.nkp.cz)
Zahrnuje jmenné, věcné a názvové autority.

BALÍKOVÁ, Marie. Zákulisí a specifika tvorby databáze národních věcných autorit. Dostupné z:

.

  • ULAN - Union List of Artist Names

Producent: J. Paul Getty Trust, Los Angeles (http://www.getty.edu/)

  • CONA - Cultural Objects Name Authority

Producent: J. Paul Getty Trust, Los Angeles (http://www.getty.edu/)

8.6. Vědecké klasifikace

Přehled aktuálních statistických klasifikací a číselníků

Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/aktualni-prehled-statistickych-klasifikaci-a-ciselniku-zavedenych-sdelenim-ve-sbirce-zakonu

Ekonomické klasifikace

UN classifications registry - seznam klasifikací OSN, využívaných pro statistické účely

RAMON - server Eurostatu věnovaný statistickým klasifikacím EU

Přehled klasifikací používaných v Českém statistickém úřadu http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/klasifikace_ciselniky

Klasifikace činností
  • ISIC - International Standard Industrial Classification of All Economic Activities

Producent: United Nations Statistics Division (http://unstats.un.org/unsd/)
Mezinárodní klasifikace ekonomických činností pro účely statistiky. Rev. 4 dostupná z: http://unstats.un.org/unsd/cr/registry/isic-4.asp

  • NACE - Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté européenne (Statistical Classification of Economic Activities in the European Community)

Producent: Commission of the European Communities (Statistical Office/Eurostat)
Klasifikace ekonomických činností pro účely statistiky EU, kompatibilní s ISIC. Rev. 2.1 dostupná z: https://ec.europa.eu/eurostat/web/nace/overview

  • CZ-NACE - Klasifikace ekonomických činností

Producent: Český statistický úřad
Národní verze NACE, dostupná z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_%28cz_nace%29

  • NAICS - North American Industry Classification System

Producent: US Economic Classification Policy Committee (ECPC), Statistics Canada, Instituto Nacional de Estadística Geografía e Informática (Mexico)
Klasifikace průmyslových oborů a ekonomických činností používaná v USA, v Kanadě a v Mexiku (nahradila klasifikaci SIC), dostupná z: http://www.census.gov/epcd/www/naics.html

Klasifikace výrobků a služeb (produktů)
  • CI/SfB - Construction Index/Samarbettskommiten för Byggnadsfragor

Producent: Svensk Bygtjänst Stockholm
Mezinárodní fasetová klasifikace pro stavební výrobky. Verze modifikovaná firmou ABF, a.s. pro použití v českých podmínkách dostupná z:http://www.urspraha.cz/

  • CPA - Statistical Classification of Products by Activity in the European Economic Community

Producent: Commission of the European Communities (Statistical Office/Eurostat)
Ústřední produktová klasifikace EU, kompatibilní s CPC (rozšíření CPC pro potřeby EU), dostupná z: http://europa.eu.int/comm/eurostat/ramon/

  • CZ-CPA - Klasifikace produkce

Producent: Český statistický úřad
Národní verze CPA, dostupná z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_produkce_%28cz_cpa%29

  • CPC - Central Product Classification

Producent: United Nations Statistics Division (http://unstats.un.org/unsd/)
Ústřední produktová klasifikace OSN používaná pro statistické účely, dostupná z: http://unstats.un.org/unsd/cr/registry/regcst.asp?Cl=16

  • CZ-CC - Klasifikace stavebních děl

Producent: Český statistický úřad
Klasifikace stavebních děl vypracovaná na základě standardu Eurostatu Classification of Types of Constructions, dostupná z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_stavebnich_del_(cz_cc)

  • HS - Harmonized Commodity Description and Coding System

Producent: United Nations Statistics Division (http://unstats.un.org/unsd/) a Commission of the European Communities (Statistical Office/Eurostat)
Harmonizovaná klasifikace zboží pro účely statistiky zahraničního obchodu a celní statistiky, dostupná z: http://europa.eu.int/comm/eurostat/ramon/nomenclatures/index.cfm?TargetUrl=LST_NOM

  • PRODCOM - PRODuction COMmunautaire (List of Products of the European Community)

Producent: Commission of the European Communities (Statistical Office/Eurostat)
Seznam produktů závazný pro potřeby realizace statistických šetření o průmyslové produkci (průmyslové výrobky, průmyslové práce, průmyslové služby) v zemích EU, kompatibilní s CPC a HS/CN. Každoročně aktualizovaný seznam dostupný z: http://europa.eu.int/comm/eurostat/ramon/nomenclatures/index.cfm?TargetUrl=LST_NOM

  • Číselník CZ-PRODCOM

Producent: Český statistický úřad
Národní verze číselníku PRODCOM

  • SITC - Standard International Trade Classification

Producent: United Nations Statistics Division (http://unstats.un.org/unsd/)
Klasifikace OSN zahrnující veškeré komodity pro účely statistiky mezinárodního obchodu, dostupná z: http://unstats.un.org/unsd/cr/registry/regcst.asp?Cl=14

  • SKP - Standardní klasifikace produkce (CZ-CPA)

Producent: Český statistický úřad
Klasifikace kompatibilní s HS/CN a NACE. Na rozdíl od HS/CN obsahuje i zboží a služby, které nejsou předmětem dovozu nebo vývozu a je vhodná pro různé ekonomické rozbory a analýzy. Dostupná z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/standardni_klasifikace_produkce_%28skp%29

  • UNSPSC - United Nations Standard Products and Services Code

Producent: UNSPSC - sdružení cca 4000 subjektů ( http://www.unspsc.org/)
Jednotná univerzálně použitelná klasifikace produktů a služeb, vytvořená v r. 1998 ve spolupráci United Nations Development Programme (UNDP) a firmy Dun & Bradstreet Corporation (D & B), v současné době spravovaná GS1.

Klasifikace území
  • Geonom - Nomenclature of Countries and Territories for the External Trade Statistics of the Community and Statistics of Trade between Member States

Producent: Commission of the European Communities (Statistical Office/Eurostat)
Klasifikace území pro účely statistiky zahraničního obchodu uvnitř i vně EU, dostupná z: http://ec.europa.eu/eurostat/ramon/other_documents/geonom/index.cfm?TargetUrl=DSP_GEONOM

    • CZ-GEONOM - národní verze klasifikace zemí
  • NUTS - Nomenclature of Territorial Units for Statistics (NUTS Statistical Regions of Europe)

Producent: Commission of the European Communities (Statistical Office/Eurostat)
Klasifikace územních jednotek EU pro potřeby statistiky, dostupná z: http://europa.eu.int/comm/eurostat/ramon/nuts/home_regions_en.html

    • CZ-NUTS - národní verze Klasifikace územních statistických jednotek České republiky

Ostatní ekonomické klasifikace

  • CPV - Common Procurement Vocabulary

Společný slovník veřejných zakázek zemí EU, dostupný z: http://www.isvz.cz/ISVZ/Ciselniky/Strom.aspx?typ=1

  • ISCO - International Standard Classification of Occupations
  • CZ-ISCO - Klasifikace zaměstnání

Producent: Český statistický úřad
Národní verze ISCO, dostupná z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_zamestnani_%28cz_isco%29

  • KZAM-R - Klasifikace zaměstnání - rozšířená

Producent: Český statistický úřad
Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_zamestnani_%28kzam_r%29

  • KKOV - Klasifikace kmenových oborů vzdělání
  • Klasifikace oblastí vědy a technologií (Frascati manuál 2002, OECD 2007)

Dostupné z: http://csugeo.i-server.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/59001FFAB6/$File/960111p06.pdf

  • CZ-ICSE - Klasifikace postavení v zaměstnání

Producent: Český statistický úřad
Klasifikace pro účely statistiky práce vypracovaná na bázi Mezinárodní klasifikace postavení v zaměstnání (International Classification of Status in Employment) - ICSE-93, dostupná z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_postaveni_v_zamestnani_%28cz_icse%29

  • SNA System of National Accounts - Classifications of expenditures by purpose
  • CZ - COICOP Klasifikace individuální spotřeby podle účelu
  • CZ - COFOG Klasifikace funkcí veřejnoprávních subjektů

Ostatní klasifikace

  • ICD - International Classification of Diseases

Producent: WHO - World Health Organization ( http://www.who.int/)
Dostupné z: http://www.who.int/classifications/icd/en/

  • MKN-10 - Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů

Producent: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (http://www.uzis.cz/)
Národní verze ICD, dostupná z: http://www.uzis.cz/cz/mkn/

  • The Collier Classification System for Very Small Objects

Autor: Brian D Collier
Dostupné z: http://verysmallobjects.com/

  • International Code of Botanical Nomenclature (Vienna Code)

Producent: IAPT - International Association for Plant Taxonomy ( http://www.botanik.univie.ac.at/iapt/)
Mezinárodní pravidla botanické klasifikace a nomenklatury, dostupná z: http://ibot.sav.sk/icbn/main.htm

  • ITIS - The Integrated Taxonomic Information System

Společný produkt státních i soukromých organizací USA, Kanady a Mexika, dostupný z: http://www.itis.gov/

Nomenklatury, číselníky

Formálně (např. abecedně) uspořádaná řada dvojic notace (nejčastěji číselná) – slovo nebo slovní spojení, sloužící k vyjádření obsahu. Mezi prvky číselníku nejsou definovány žádné vztahy kromě posloupnosti.

Přehled číselníků používaných v Českém statistickém úřadu http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/ciselniky

  • Kódy názvů jazyků

ČSN ISO 639-1 (01 0182) Kódy pro názvy jazyků – Část 1: Dvoupísmenný kód. Praha: Český normalizační institut, 2003. 40 s.

ČSN ISO 639-2 (01 0182) Kódy pro názvy jazyků – Část 2: Třípísmenný kód. Praha: Český normalizační institut, 2000. 68 s.

  • Kódy názvů zemí

ČSN EN ISO 3166-1 (97 1002) Kódy pro názvy zemí a jejich částí – Část 1: Kódy zemí. Praha: Český normalizační institut, 1999. 44 s.

ČSN EN ISO 3166-2 (97 1002) Kódy pro názvy zemí a jejich částí – Část 2: Kód částí zemí. Praha: Český normalizační institut, 2000. 106 s.

ČSN EN ISO 3166-3 (97 1002) Kódy pro názvy zemí a jejich částí – Část 3: Kód dříve používaných názvů zemí. Praha: Český normalizační institut, 2000. 12 s.

  • ČZEM - Číselník zemí

Producent: Český statistický úřad
Vyhází z ISO 3166, obsahuje: třímístný numerický kód, dvoumístný a třímístný alfabetický kód, plný a zkrácený název země v češtině a v angličtině, převodní klíč na bývalou Jednotnou klasifikaci zemí (JKZEM). Dostupné z: http://dw.czso.cz/pls/metis/TUCC_N.KATAL?obr=1024768

  • ČMF - Číselník měn a fondů

Producent: Český statistický úřad
Kódové a textové označení (název v češtině a v angličtině) peněžních zdrojů spojených s měnou, s návazností na číselník zemí. Dostupné z: http://dw.czso.cz/pls/metis/TUCC_N.KATAL?obr=1024768

8.7. Ontologie

Přehledy a registry ontologií

Bioportal
https://bioportal.bioontology.org/

  • BFO - Basic Formal Ontology

Producent: IFOMIS (Institute for Formal Ontology and Medical Information Science) Universität des Saarlandes, Saarbrücken (http://www.ifomis.org/)
Dostupné z: http://www.ifomis.org/bfo

  • BIBO - Bibliographic Ontology

Dostupné z: http://bibliontology.com/

  • CyC

Producent: Cycorp, Inc., Austin (http://www.cyc.com/)
Multidisciplinární znalostní báze, využitelná v systémech umělé inteligence; open source verze OpenCyc je dostupná z: http://www.opencyc.org/

  • DBpedia Ontology

Dostupné z: http://wiki.dbpedia.org/Ontology

  • DOAP - Description of a Project

Dostupné z: http://trac.usefulinc.com/doap

  • DOLCE

Producent: Laboratory for Applied Ontology (ISTC-CNR), Trento

Dolce Full

MASOLO, Claudio, BORGO, Stefano, GANGEMI, Aldo, GUARINO, Nicola, OLTRAMARI, Alessandro. WonderWeb deliverable D18: Ontology library (final) [online]. Version 1.0. ISTC-CNR, 2003-12-31 [cit. 2021-04-13], s. 129-164. Dostupné z: http://wonderweb.man.ac.uk/deliverables/D18.shtml a z http://www.loa.istc.cnr.it/old/Papers/D18.pdf.

DOLCE+DnS Ultralite

Dostupné z: http://www.ontologydesignpatterns.org/ont/dul/DUL.owl

  • EuroWordNet

Systém navzájem propojených sémantických sítí pro evropské jazyky, dostupný z: http://www.illc.uva.nl/EuroWordNet/

  • FOAF Vocabulary

Dostupné z: http://xmlns.com/foaf/spec/

  • GO - the Gene Ontology

Producent: Gene Ontology Consortium
Dostupné z: http://www.geneontology.org/#ontologies

  • ChEBI - Chemical Entities of Biological Interest

Producent: The European Bioinformatics Institute (EBI)
Dostupné z: http://www.ebi.ac.uk/chebi/

  • Intellidimension Semantic Web Search

Producent: Intellidimension (http://www.intellidimension.com/)
Dostupné z: http://www.semanticwebsearch.com/

  • KR Ontology

Autor: John F. Sowa
Dostupné z: http://www.jfsowa.com/ontology/

  • PO - the Plant Ontology

Producent: Plant Ontology Consortium
Dostupné z: http://www.plantontology.org/

  • SUMO - Suggested Upper Merged Ontology

Producent: IEEE
Dostupné z: http://www.ontologyportal.org/

  • Swoogle

Producent: UMBC eBiquity Group (http://ebiquity.umbc.edu/)
Dostupné z: http://swoogle.umbc.edu/

  • UMBEL - Upper-level Mapping and Binding Exchange Layer

Dostupné z: http://www.umbel.org/

  • WordNet – a lexical database for the English language

Producent: Cognitive Science Laboratory at Princeton University, Princeton (http://www.princeton.edu/main)
Znalostní báze anglického jazyka založená na psycholingvistických představách o lexikální paměti člověka, dostupná z: http://wordnet.princeton.edu/

  • YAGO

Dostupné z: http://www.mpi-inf.mpg.de/yago-naga/yago/

9. Literatura

BRATKOVÁ, Eva, KUČEROVÁ, Helena. Systémy organizace znalostí a jejich typologie. In: Knihovna: knihovnická revue. 2014, 25(2), 5-29. ISSN 1801-3252 (print). ISSN 1802-8772 (online). Dostupné též z: https://knihovnarevue.nkp.cz/archiv/2014-02/recenzovane-prispevky/systemy-organizace-znalosti-a-jejich-typologie.

KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. Praha: ÚVTEI. 2 sv.
Díl 1. Úvod do problematiky, systematické pořádání. 1981. 144 s.
Díl 2. Předmětové pořádání, mezinárodní spolupráce, automatické indexování. 1982. 138 s.
(příp. ekvivalentní 2. vydání: KOVÁŘ, Blahoslav. Věcné pořádání informací a selekční jazyky. 2. vyd. Praha: ÚVTEI, 1984. 251 s.)

Vydání z roku 1984 je k dispozici prostřednictvím Národní digitální knihovny (Díla nedostupná na trhu - DNNT): https://ndk.cz/view/uuid:afa74890-33d6-11e2-824c-005056827e5.

MAZZOCCHI, Fulvio. Knowledge organization system (KOS): an introductory critical account. In: Knowledge organization. 2018, 45(1), 54-78. https://doi.org/10.5771/0943-7444-2018-1-54. ISSN 0943-7444. – Text odvozený z online článku MAZZOCCHI, Fulvio. Knowledge organization system (KOS) [online]. Version 1.1. 2017-07-13, last edited 2024-11-11 [cit. 2024-11-15]. In: ISKO Encyclopedia of knowledge organization. ISKO, 2017. Dostupné z: https://www.isko.org/cyclo/kos.

ŠAMURIN, Jevgenij Ivanovič. Očerki po istorii bibliotečno-bibliografičeskoj klassifikacii. Moskva: Izdatelstvo Vsesojuznoj knižnoj palaty. Tom 1, 1955. 395 s. Tom 2, 1959. 562 s.