Obsahová analýza - OBA

Termín systém organizace znalostí (SOZ) se používá v oborové literatuře od 90. let 20. století, zatím však mezi odborníky nepanuje shoda v jeho vymezení. Uvedeme několik příkladů různých definic:

1. Definování SOZ pomocí jeho funkce

„Systémy/služby organizace znalostí […] modelují sémantickou infrastrukturu oboru. Jejich začlenění do webových služeb usnadňuje objevování a vyhledávání zdrojů. Fungují jako sémantické mapy a umožňují společnou orientaci indexátorů a budoucích uživatelů (lidských nebo strojových).”[1]

2. Definování SOZ výčtem jeho typů

„Termín systém organizace znalostí je určen k označení všech typů schémat pro organizaci informací a podporu znalostního managementu. Systémy organizace znalostí zahrnují klasifikační a kategorizační schémata, jež organizují materiál na všeobecné úrovni, předmětová hesla, jež umožňují detailnější přístup, a soubory autorit, jež slouží k řízení variantních verzí klíčových informací, jako například geografických nebo osobních jmen. […] zahrnují rovněž vysoce strukturované slovníky, jako jsou tezaury, a méně tradiční schémata jako sémantické sítě a ontologie.“[2]

Obdobně v datovém slovníku SKOS se používá pro vymezení SOZ následující výčet: „tezaury, klasifikační schémata, systémy předmětových hesel a taxonomie“.[3]

3. Definování SOZ pomocí struktury a funkce

„Systém organizace znalostí považujeme za reprezentaci znalostí založenou na pojmech s různými stupni vzájemných vztahů.”[4]

Pracovní definice SOZ pro účely této studijní opory

Systém organizace znalostí je pojmové schéma[5], modelující strukturu (tj. prvky a vzájemné vztahy) organizované množiny zaznamenaných znalostí. Funkcí systému organizace znalostí je podpora procesů organizace znalostí a přístupu ke znalostem. Základním strukturním prvkem systému organizace znalostí je pojem. Jádrem fyzické reprezentace každého systému organizace znalostí je slovník, tj. formální vyjádření pojmů.

Při formulování pracovní definice byly uplatněny dva komplementární pohledy na systém organizace znalostí, založené na systémovém přístupu: SOZ jako model metadat (blíže v kapitole 3) a SOZ jako řízený slovník (blíže v kapitole 4). Protože je velmi obecná, bude užitečné doplnit ji ještě upřesňujícími charakteristikami, které pomůžou odlišit systém organizace znalostí od podobných entit.

• SOZ je záměrně vytvořený artefakt. Jeho účelem je sloužit jako
  a) nástroj organizace znalostí
  b) model (reprezentace) metadat (jak metadatových prvků, tak jejich hodnot)
• Základní funkcí SOZ je indexace zaznamenaných znalostí
  Kromě této základní funkce může SOZ plnit i další funkce:
• terminologická funkce (SOZ jako terminologický slovník domény)
• překladatelská funkce (vícejazyčné SOZ, SOZ s anglickými ekvivalenty)
• mapování na jiné SOZ (=> možnost využívat jejich obsah)
• propojení s indexovanými zdroji (=> informace o počtu zdrojů, jimž byl termín/třídník SOZ přidělen)
• Jednotkou organizace (tj. tím, co se pomocí SOZ indexuje) je zaznamenaná znalost
• Struktura SOZ, odvozená ze systémového pohledu na jazyk:
  prvky = slovník metadat, tj. pojmy, vyjádřené termíny
  vztahy = syntax (paradigmatické a syntagmatické vztahy)
  pravidla, určující používání systému
• Základní struktura SOZ může být vnitřně členěna na moduly, subsystémy, fasety (např. mikrotezaury, tematická pole)

Entity, které nesplňují všechny výše uvedené podmínky, nebudeme považovat za systémy organizace znalostí.

Příklady entit, které nejsou SOZ:

• vědecká klasifikace
• jazykový slovník
• terminologický slovník
• encyklopedie
• abstrakty
• soubor volně tvořených klíčových slov či tagů
• rejstříky publikací
• plnotextový index
• seznam morfologických tvarů (viz např. https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=tvar)
• pojmové a datové modely jiných entit, než jsou metadata (viz kapitola 3)
• jazyk (např. RDF, SKOS, UML)