6. Typologie informatických ontologií

6.2. Typologie ontologií podle oblasti použití

Zajímavou typologii, již nazývá členění „podle historických paradigmat“, představuje Vojtěch Svátek[6] v podobě členění na terminologické, informační a znalostní ontologie. Tato typologie odráží existenci různých odborných komunit, jež ontologie vytvářejí a používají, a jimi aplikovaných vědních disciplín.

Terminologické či lexikální ontologie[7] využívají obory terminologie, jazykověda, informační věda a knihovnictví. Jejich jádrem je formalizovaný slovník, tj. zahrnují řízené slovníky a systémy organizace znalostí. V komunitě paměťových a fondových institucí se pro ně aktuálně používá označení slovníky metadat (angl. value vocabularies).[8] Obvykle spadají do kategorie lehkých ontologií. Příkladem je ontologie WordNet nebo tezaurus AGROVOC. John F. Sowa je definuje jako ontologie, jejichž kategorie nemusejí být plně specifikovány axiomy a definicemi a terminologickou ontologii staví do protikladu k tzv. axiomatizované ontologii, což je podle něj

„ontologie, jejíž kategorie jsou rozlišeny pomocí axiomů a definic uvedených v jazyce logiky nebo v nějakém počítačovém jazyce, jenž může být automaticky do logického jazyka přeložen.“

Sowa zároveň konstatuje, že rozdíl mezi axiomatizovanou a terminologickou ontologií je spíše záležitostí míry axiomatizace a možností automatického odvozování a definování než rozdíl v typu.[9]

Teoretickým základem informačních ontologií je informatika. Zahrnují datové modely a metadatová schémata (tj. modely struktury metadat, angl. metadata element sets). Typickým zástupcem tohoto typu ontologií jsou Abstraktní model DCMI[10] nebo ontologický metamodel ODM[11].

Znalostní ontologie tvoří formalizované logické teorie (např. základní ontologie KR Ontology navržená J. F. Sowou). Obvykle spadají do kategorie těžkých ontologií, jejich teoretickým základem je logika a umělá inteligence.

[7] Viz např. LACASTA, Javier, NOGUERAS-ISO, Javier, ZARAZAGA-SORIA, Francisco Javier. Terminological ontologies: design, management and practical applications. New York: Springer, 2010. xvii, 197 s. Semantic Web and Beyond. Computing for Human Experience, vol. 9, ISSN 1559-7474. https://doi.org/10.1007/978-1-4419-6981-1. ISBN 978-1-4419-6980-4 (print). ISBN 978-1-4419-6981-1 (online).

[8] ISAAC, Antoine, WAITES, William, YOUNG, Jeff, ZENG, Marcia. Library Linked Data Incubator Group: Datasets, value vocabularies, and metadata element sets [online]. W3C Incubator Group report 25 October 2011. W3C, 2011 [cit. 2021-03-18]. Dostupné z: http://www.w3.org/2005/Incubator/lld/XGR-lld-vocabdataset-20111025/.

[9] SOWA, John F. Knowledge representation: logical, philosophical, and computational foundations. Pacific Grove: Brooks/Cole, © 2000. s. 493-497. Computer Science Series. ISBN 978-0-534-94965-5.

[10] POWELL, Andy, NILSSON, Mikael, NAEVE, Ambjörn, JOHNSTON, Pete, BAKER, Thomas. DCMI abstract model. DCMI, 2007-06-04 [cit. 2021-03-18]. Dostupné z: http://dublincore.org/documents/abstract-model/.

[11] Object Management Group. Ontology definition metamodel (ODM) [online]. Version 1.1. Needham (MA, USA): Object Management Group, September 2014 [cit. 2021-03-18]. 348 s. OMG Document Number: formal/2014-09-02. Dostupné z: http://www.omg.org/spec/ODM/.