Bílí:

Důvěra x nedůvěra v expertní vědění

Pro téma důvěra x nedůvěra v expertní vědění jsme se rozhodli analyzovat internetové prostředí s konkrétnějším zaměřením na sociální média. Naším cílem je zjistit, které skupiny populace mají převažující sklony k nedůvěře či důvěře ve vědecké informace nalezné v online sférách, případně jaké další faktory tuto důvěru ovlivňují a zda se výzkumy shodují. V našich zdrojích se také opakovaně objevuje téma důvěry ve vědecké informace týkající se zdraví v období pandemie koronaviru, která přístup k informacím a s nimi spojenými fake news výzarně ovlivnila a nutí tedy populaci si v zájmu dostatečné informovanosti ověřovat své zdroje více, než kdy dřív.

Modří:

Internet a knowledge gap - jaký má internet efekt na informační nerovnost podle sociálního statusu ?

Kvalitní demokracie vyžaduje informované občany, nerovnost v informacích pak může vést k mocenským nerovnostem, nerovnostem zastoupení zájmu daných skupin a exkluzi určitých skupin obyvatel. Koncept knowledge gap původně vznikl k popisu efektu masmédií na rozšiřování informační nerovnosti mezi socioekonomickými skupinami, kdy předpokládá, že s rozvojem nárůstu v rámci mediální distribuce  informací roste i informační nerovnost podle SES - neboť lidé s vyšším statusem získávají a osvojují si informace rychleji, než ti s nižším (Fabienne & Boomgaarden, 2019). V našem příspěvku bychom se chtěli zaměřit na roli internetu v rámci přemýšlení o knowledge gap - jaký má internet efekt na informační nerovnost podle sociálního statusu ?  Zvyšuje internet socioekonomické rozdíly v informovanosti, nebo je může snižovat?



Naposledy změněno: pondělí, 9. května 2022, 22.04