Seminář k Proměnám současných společností

A)
Zdroj je sice o rok starší, než si žádá zadání, nicméně vzhledem k nedostatku relevantní literatury a tomu, že mi tento článek přijde velmi relevantní, tak jsem se rozhodla si ho zvolit.

Dalisay, F., Hmielowski, J. D., Kushin, M. J., & Yamamoto, M. (2012). Social Capital and the Spiral of Silence. International Journal of Public Opinion Research, 24(3), 325–345. https://doi.org/10.1093/ijpor/eds023

B)
Dalisay et. al. (2012) v článku zkoumají jakou roli má sociální kapitál na spirálu mlčení. Jejich článek vychází z teorie sociálního kapitálu od Putnama, kde v článku odkazují na dvě jeho práce: Tuning in, tuning out: The strange disappearance of social capital in America (1995) a Bowling alone: The collapse and revival of American community (2000). V práci rozlišují a zároveň své výsledky reflektují s rozdělením sociálního kapitálu na svazující a přemosťovací.

Dalisay et. al. (2012) zkoumaly, jak individuální indikátory spojené právě se sociálním kapitálem souvisí s procesem, který představuje spirála mlčení. Ověřovali tři výzkumné problémy: zda dané indikátory souvisí s ochotou vyjadřovat své názory; zda souvisí s vnímáním podpory od okolí; zda podpora od okolí zprostředkovaná přes sociální vztahy souvisí s indikátory sociálního kapitálu, které ovlivňují ochotu vyjádřit svůj názor. Své stanovené výzkumné hypotézy pak ověřovali pomocí regresivních analýz, kde měli stanoveny nezávislé proměnné: důvěra, sousedství, občanská angažovanost; dále zprostředkující proměnnou – vnímaná podpora vlastního mínění; a závislou proměnnou – ochota vyjádřit své mínění.

C)
Jak již bylo popsáno výše, práce se přímo zabývala určitou souvislostí mezi sociálním kapitálem a spirálou mlčení, a to konkrétně na případu výzkumu veřejného mínění o výstavbě americké základy na ostrově Guam. Teoretické ukotvení autorům dodala potřebné podklady pro formování zkoumaných indikátorů a v závěru své výsledky diskutují s teorií, kde dávají důraz na důležitost rozlišování svazujícího a přemosťovacího sociálního kapitálu a tím, že jejich výsledky odpovídají zavedené teorii.
----------------------------------------------------------------------------
Zdroje dodatečně zmiňované:
Putnam, R. D. (1995). Tuning In, Tuning Out: The Strange Disappearance of Social Capital in America. PS, political science & politics, 28(4), 664-683. https://doi.org/10.2307/420517
Putnam, R. D. (2000). Bowling alone: the collapse and revival of American community. Simon & Schuster.

A) Reeskens, T., & Wright, M. (2013). Nationalism and the Cohesive Society: A Multilevel Analysis of the Interplay Among Diversity, National Identity, and Social Capital Across 27 European Societies. Comparative Political Studies, 46(2), 153–181. https://doi.org/10.1177/0010414012453033
B) Autoři využívají sociální kapitál nahlížený skrze Putnamovu teorii přemosťujícího kapitálu. Pro účely studie je měřen skrze otázku na obecnou důvěru k ostatním lidem a škálami zapojení do spolků a dobrovolnických aktivit. Autoři poté uvažují, že vysoká míra přemosťujícího kapitálu vede k lepšímu přijetí migrantů a bude korespondovat s tzv. občanským nacionalismem, protože hlavním principem této formy nacionalismu je orientace na lidi mimo vlastní skupinu. Lidé jiného původu jsou tedy považováni za součást národa, pokud dodržují základní normy a hodnoty daného národa.
C) Autoři se snaží odpovědět na otázku, jak podoba nacionalismu vede skrze přemosťující kapitál k lepšímu přijetí migrantů ve společnosti. Zjištují, že etnicky orientovaný nacionalismus doopravdy souvisí s nízkou důvěrou, nicméně vztah mezi vyšší důvěrou a občansky orientovaným nacionalismem se neprokázal.

a) Sherman, J. (2023). “Please Don’t Take This”: Rural Gentrification, Symbolic Capital, and Housing Insecurity. Social problems (Berkeley, Calif.), 70(2), 491-510. https://doi.org/10.1093/socpro/spab041

b) Vzhledem k nedostatku relevantních textů jsem zvolila výzkum, který se netýká přímo genderových rozdílů, ale zůstává u nerovností v bydlení a tuto problematiku řeší také v souvislosti s celkově stále hůře dostupným bydlením. Autorka ve výzkumu pracuje s koncepcí sociálního kapitálu, přičemž ve studii mimo jiné používá právě definici dle Bourdieho. Ve studii jsou prováděny hloubkové rozhovory s obyvateli venkovské oblasti, která se aktuálně potýká s rapidně rostoucími cenami bydlení a gentrifikací. Výzkum tedy zjišťuje, do jaké míry je ve zkoumané oblasti důležitý sociální kapitál (dále zkoumá také "morální kapitál") v souvilsoti s bydlením. Sociální kapitál pojímá například jako různé druhy kontaktů a vztahy s komunitou, a takto odpovídá na otázku, jak souvisí sociální kapitál se stabilitou bydlení.

c) Autorka zjistila, že sociální a morální kapitál zajišťují vyšší stabilitu v bydlení - sociální kapitál umožňuje chudším obyvatelům zkoumené oblasti dostat se k více možnostem bydlení (neoficiální, u přátel atd.), avšak právě nižší příjmy obvykle souvisí i s nižším sociálním kapitálem.

1) Basaran, T., & Olsson, C. (2018). Becoming International: On Symbolic Capital, Conversion and Privilege. Millennium, 46(2), 96-118. https://doi.org/10.1177/0305829817739636
2) Článek Basarana a Olssona z roku 2018 se zabývá pojmem „mezinárodního“ jako fenoménu, prostřednictvím kterého se snaží lidé internacionalizovat své studium, získávat mezinárodní diplomy, cestovat do zahraničí nebo získávat mezinárodní zaměstnání, což má podle autorů vyjadřovat velmi žádanou formu symbolického kapitálu a znamenat určitou formu zisku, která doplňuje ekonomický, kulturní a sociální kapitál. Bourdieuho práci autoři kritizují za metodologický nacionalismus, který uzavírá společnost a sociální vztahy do hranic státu a opomíná nadnárodní vlivy. Autoři se tak dotýkají proměny projevu a funkce nacionalismu, kdy jedna z praktik, která umožňuje růst symbolického, ale i ostatních kapitálů, přechází z národní úrovně na úroveň globální.
3) Text zkoumá možnost získání tohoto druhu symbolického kapitálu a vyhodnocuje jej, nebo spíše možnost jej realizovat, jako formu privilegia vycházejícího ze sociální struktury. Formace privilegií podle nich nefunguje jen v rámci jednoho státu, ale i navzájem mezi státy, jazyky a dějinami. Autoři tak popisují zajímavou formu vyloučení z účasti v soutěži o symbolický kapitál „mezinárodního“.

A) Svoboda, A. (2016). Sportovní hvězda jako výsledek akumulace sportovního kapitálu. Sociologický Časopis/Czech Sociological Review, 52(04), 535-556. http://dx.doi.org/10.13060/00380288.2016.52A.271

B) Autor přímo navazuje na Bourdieho, přičemž zkoumané sportovní prostředí vnímá zároveň jako subkulturu. Klíčovým kapitálem pro sportovní pole je podle něj sportovní kapitál. Ten se podle autora skládá z více dílčích kapitálů, které přebírá od Bourdieho. Sportovní kapitál je tedy složen ze specifických forem sociálního, ekonomického, kulturního a symbolického kapitálu. Sociální a ekonomický kapitál byl v daném případě představován často rodiči, kteří vytvářeli pro sportovce vhodné prostředí. Sociální kapitál byl ale důležitý rovněž v podobě vztahů v rámci sportovního klubu. V tomto konkrétním poli byly dále ceněny především sportovní výkony a výsledky v soutěžích, oddanost sportu a další charakterové kvality.

C) Autor řeší otázku toho, jak se ustavuje sportovní hvězda v prostředí nemedializovaného sportu (plavání) v návaznosti na akumulaci sportovního kapitálu. Mimo to je rozlišena autentická (tvrdě pracující, skromná) a neautentická (talentovaná, pozitivní vztah k médiím) sportovní hvězda.

Pileček, J., Chromý, P., Jančák, V. (2013): Social Capital and Local Socio-economic Development: The Case of Czech Peripheries. Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie, 104 (5), 604-620. https://doi.org/10.1111/tesg.12053

Autoři zkoumají vztah mezi sociálním kapitálem a socio-ekonomickým rozvojem periferních oblastí v ČR. Cílem je určit míru sociálního kapitálu v několika typologicky odlišných periferních oblastech a propojit ji s individuálními demografickými a socioekonomickými rysy obyvatelstva těchto oblastí. Operacionalizace konceptu sociálního kapitálu vychází z teoretického rámce Putnama, který jej pojímá skrze dílčí dimenze: sítě, důvěru a normy.

Ve studii jsou analyzovány teritoriální diferenciace sociálního kapitálu. Výsledky ukazují relativně vysoké korelace na individuální rovině u všech tří dimenzí, dále potvrzují regionální rozdíly sociálního kapitálu mezi oblastmi kontinuálně osídlenými vs. znovu osídlenými po druhé světové válce.

a) Moore, M. D. (2022). What about Development? Social Capital and Suicide. Sociological focus (Kent, Ohio), 55(4), 392-404. https://doi.org/10.1080/00380237.2022.2133032

b) Tato analýza využívá Putnamovu definici sociálního kapitálu, aby byla v souladu s většinou výzkumů prováděných v oblasti sociálního kapitálu. Putnam definoval sociální kapitál jako vazby mezi jednotlivci - sociální sítě a normy vzájemnosti a důvěryhodnosti, které z nich vyplývají. Měření v této analýze se skládalo z otázek zaměřených na sociální soudržnost a angažovanost, komunitní a rodinné sítě a občanskou a politickou angažovanost. Autor se dále v článku zaměřuje na rozlišení dvou forem sociálního kapitálu: přemosťující a spojující. Přemosťující sociální kapitál spojuje různé lidi, zatímco vazební sociální kapitál spojuje podobně smýšlející jedince. V zemích s vysokými a nízkými příjmy existují různé překážky rozvoje sociálního kapitálu, mohou vytvářet různé typy, přemosťující nebo spojující, na základě historie nebo kultury přítomné v zemi.

c) Tato analýza na základě údajů ze 118 zemí zkoumá, jak úroveň rozvoje ovlivňuje souvislost mezi sociálním kapitálem a sebevraždami, kdy Putnamova definice sociálního kapitálu slouží jako výchozí bod pro analýzu. Cílem analýzy je ukázat, že úroveň rozvoje je v budoucích analýzách potřebná, z důvodu současných nejednoznačných zjištěních o souvislosti mezi sociálním kapitálem a sebevraždami, které mohou být způsobené právě tím, že nebyla zahrnuta proměnná týkající se sociální struktury, kultury nebo rozvoje (Flavin a Radcliff 2009; Haynie, South a Bose 2006; Kelly et al. 2009; Smith, Lucia a Kawachi 2014). Autor díky výzkumu dochází k závěru, že vysoký sociální kapitál je významným prediktorem snížení sebevražd v zemích s vysokými příjmy, zatímco v zemích se středními a nízkými příjmy není sociální kapitál významným prediktorem sebevražd. Výsledky studie ukazují, že úroveň rozvoje hraje významnou roli v tom, jaký vliv má sociální kapitál na sebevražednost.

A) Lafferty, L., Chambers, G. M., Guthrie, J., & Butler, T. (2015). Indicators of social capital in prison: a systematic review. Health & Justice, 3(1), 1-11. DOI 10.1186/s40352-015-0020-8

B) Sociální kapitál jakožto koncept zahrnující sociální oporu a soudržnost, umožňující jedincům využívat zdroje, ke kterým by při samostatném jednání neměli přístup může zlepšit kvalitu života a napomoci ke zlepšení zdraví a pohody. U lidí mající zkušenost s totálními institucemi, v tomto případě s vězni, mohou být dopady sociálního kapitálu dvojí.
Sociální kapitál vězňů může být posílen jak vazbami s vnějším světem, tak častými návštěvami a kontaktem s blízkými. Oproti tomu může dojít k oslabení v případech, kdy vězni zažívají izolaci, trpí nedostatkem kontaktu s vnějším světem a nabývají pocit, že na ně vnější společnost zapomíná.
Negativní dopady sociálního kapitálu autoři článku představují u Putnama či Porterse. Portes (1998) identifikoval čtyři potenciální negativní důsledky sociálního kapitálu – vyloučení ostatních, ostrovní obstrukce, konformita a odpor.

C) Článek se zabývá tím, že přístup k sociálnímu kapitálů u vězňů není omezen pouze na vnitřní prostory věznice, mohou ho nabývat jak v samotné věznici, tak mimo ni. Bylo zjištěno, že sociální kapitál existuje v několika tématech/dimenzích pro odsouzené vězně a že výhody získané z něj jsou někdy specifické pro pohlaví a liší se mezi sociálním kapitálem dostupným ve vězení a tím, který je poskytován externě.

A) Thomas, P. (2016). Exploring Anti-Semitism in the Classroom: A Case Study Among Norwegian Adolescents from Minority Backgrounds. Journal of Jewish Education, 82(3), 182–207. https://doi.org/10.1080/15244113.2016.1191255


B) Autor výsledky dochází k výsledkům studie skrze analýzu sociálního kapitálu studentů a literatury o antisemitismu. K objasnění sociálního kapitálů autor používá Putnamovu teorii sociálního kapitálu. Pro účely studie autor používá sociální kapitál jako nástroj pro studenty, kteří se pomocí anti-semitistických myšlenek vymezují a vytvářejí si na jejich základě skupinovou identitu, kterou tím podporují.

C) Autor řešil anti-semitistické názory studentů na střední škole v Oslu pomocí za pomocí používání Putnamovo vymezení sociálního kapitálu, kterou autor používá ve smyslu „anti-sociálního kapitálu“. Tím zde myslí, koncept vazby, pomocí které se členové skupiny vymezují proti jiné skupině a podporují tím své vnitroskupinové hodnoty a normy. Výsledkem studie byl popis fungování sociálního kapitálu napříč komunitou muslimských studentů, autor popisuje, že studenti z muslimských/arabských zemí navzájem antisemitismem živí a podporuje vnitroskupinové uspořádání hodnot a norem.

a) Metcalfe, S. N., & Llewellyn, A. (2020). “It’s Just the Thing You Do”: Physical and Digital Fields, and the Flow of Capital for Young People’s Gendered Identity Negotiation. Journal of adolescent research, 35(1), 84-110. https://doi.org/10.1177/0743558419883359

b) Tento článek se primárně zaměřuje na sociální kapitál. Metcalfe a Llewelly (2020) zmiňují, že mladí lidé často přikládají velkou váhu své popularitě a sociálnímu kapitálu. Ten lze v digitálním světe měřit přes indikátory popularity, kam spadají například "lajky" na sociálních sítích. V reálném životě byla pozornost směřována na přátele a pozici mladistvého v kolektivu. Autorky zjistily, že statusy v rámci reálného světa a toho digitálního, jsou úzce propojeny a kapitál, který jednotlivec získal na sociálních sítích může být využitelný v reálu (Metcalfe & Llewellyn, 2020). Což by souhlasilo i s myšlenkami Bourdieua (1984), který říkal, že se dá kapitál vytvářet ve více oblastech.


c) Metcalfe a Llewellyn se zabývaly problémem, jak mladí lidé konstruují své genderové identity v souvislosti s reálným a digitálními prostředím, a jakým způsobem je tento proces ovlivněn sociálním kapitálem. Došly k závěru, že pro získání sociálního kapitálu je důležité zachovat konzistentnost identity mladých lidí v reálném a digitálním světem.

ZDROJE:
Bourdieu, P. (1984). Distinction: A social critique of the judgement of taste. Harvard University Press.
Metcalfe, S. N., & Llewellyn, A. (2020). “It’s Just the Thing You Do”: Physical and Digital Fields, and the Flow of Capital for Young People’s Gendered Identity Negotiation. Journal of adolescent research, 35(1), 84-110. https://doi.org/10.1177/0743558419883359

a) Simmons, R., Connelly, D., & Thompson, R. (2020). ‘Education ain’t for us’: Using Bourdieu to understand the lives of young White working-class men classified as not in education, employment or training. Research in Post-Compulsory Education, 25(2), 193–213. https://doi.org/10.1080/13596748.2020.1742992
b) V štúdií sú zisťované a analyzované všetky 3 druhy neekonomického kapitálu v Bourdieho teórií na skupine mladých nezamestnaných mužov v mestskom prostredí Veľkej Británie. Sociálny kapitál je rozdelený na zväzujúci, ktorý sa týka najmä ľudí z okolia respondenta, ktorí majú podobné množstvo a zloženie jednotlivých kapitálov a premosťujúci, ktorí sa definuje ako väzby na ľudí s vyšším množstvom aspoň 1 druhu kapitálu alebo iným vzájomným zložením jednotlivých kapitálov. Kultúrny kapitál je v štúdií meraný najmä vzdelaním respondenta a jeho rodičov, taktiež sa však kladie dôraz na znalosť a manipuláciu s kultúrnymi kódmi a symbolmi, ktoré môžu respondentovi pomôcť napríklad pri hľadaní zamestnania. Symbolický kapitál je tu konceptualizovaný najmä ako kultúrne artefakty, vkus a viditeľné začlenenie do kultúry a komunity resp. odlíšenie sa od dominantnej, legitímnej kultúry. V študovanej komunite výskumníci vytvorili pracovný názov „street capital“, ktorý označoval kombinácie kultúrneho a symbolického kapitálu, ktorý dával jednotlivcom v študovanej komunite vysokú prestíž a status, zatiaľ čo v dominantnej, legitímnej kultúre zvyšku spoločnosti sú znaky „street capital“ skôr znevýhodňujúce.
c) Ľudia vo vylúčených lokalitách majú často svoju špecifickú kultúru, v ktorej sa naučia akumulovať a zúžitkovávať kultúrny a symbolický kapitál, pri strete s dominantnou, legitímnou kultúrou však tento druh kultúrneho a symbolického kapitálu slúži skôr k sociálnej exkluzii a izolácii. Preto aj v oblasti sociálneho kapitálu sa tvorili skôr zväzujúce väzby s ľudmi, ktorí boli v zložení a množstve jednotlivých kapitálov podobní respondentom a respondenti zároveň mali veľmi nízky premosťujúci sociálny kapitál, práve kvôli spomínanému mechanizmu kultúrno-sociálnej exklúzie a izolácie.

A)
Nakhaie, M. R., & Sacco, V. F. (2009). Social capital, individual disorders and property offences. International Journal of Law and Psychiatry, 32(6), 392–399. https://doi.org/10.1016/j.ijlp.2009.09.009
Parcel, T. L., & Hendrix, J. A. (2014). Family Transmission of Social and Cultural Capital. The Wiley Blackwell Companion to the Sociology of Families, 361–381. https://doi.org/10.1002/9781118374085.ch18

B)
Vzhledem ke své tématice jsem si vybrala dvě studie. První, ze které vycházím pochází od Parcela a Hendrixe (2014). Ti se zaměřují na vztah sociálního a potažmo i kulturního kapitálu vzhledem k delikvenci a kriminalitě mladých jedinců. Vychází jak z Hirschiho myšlenky sociální kontroly, tak z Bourdieuho a Colemanovy koncepce kapitálu. Autoři se v této studii zabývají problematikou předávání kapitálu skrze rodinné prostředí na adolescentní mládež. Došli k závěrům, že kapitál (získaný skrze rodinné investice) hraje významnou roli v životech mládeže – má celkový podíl na úspěšnosti ve vzdělání, sociálním kontextu (vytváření, navázání a udržení vztahů k okolím – přáteli, institucemi atd.), socializaci, postavení na žebříčku sociální třídy. Rozebírají zde i otázku nerovností napříč dětmi a jejich vrstevníky na základě nerovných investic v podobě sociální a kulturního kapitálu. Sociálním kapitálem je míněno například navazování vztahů, chození na komunitní aktivity, poskytování zdrojů pro rozvoj a možné adaptace, a kulturním je míněno například vzdělání, přenos zkušeností, vlastnictví knih atd. Druhá vybraná studie od Nakhaje a Sacca (2009) tematicky navazuje a zaměřuje se především na vztah sociálního kapitálu, který dělí na tzv. přímý a nepřímý, a sociálního kontextu. Přímým sociálním kapitálem je myšlen kapitál v podobě sociálních vztahů – rodiče, vrstevníci, spolupracovníci a jako nepřímý kapitál jsou brány určité „východy/nevýhody, zisky/ztráty“, které daní jedinci získávají právě skrze navázané vztahy. Autoři se zmíněný kapitál snaží změřit na základě 3 prediktorů (výzkum sestával z adolescentních studentů) – síť přátel, kvalita sítě a vztah s vyučujícími + osobnostní rysy.

C)
Nakhaje a Sacca (2009) došli k závěru, že sociální kapitál významně ovlivňuje mladé jedince v tendenci spáchat trestní čin nebo se zapojit do delikventního chování, díky ne/dostatku kvalitních vazeb a vztahů ve svém okolí. To nám říká, že kvalitní vztahy mohou mít efekt prevence proti delikvenci. A novější studie od Parcela a Hendrixe (2014) , která spojuje sociální kapitál s kulturním, také dokazuje, že u dětí, které mají kvalitnější vazby s rodiči, vrstevníky, existuje menší možnost zapojení se do delikvence. Zároveň tvrdí, že významnou roli odehrává i kulturní kapitál říkající, že děti, které mají nižší kulturní kapitál, spíše nebudou dodržovat společenské normy a budou mít tendenci zapojení se do delikventního chování. Potvrzují zde tedy teorii o kapitálu jako možné formě prevence proti delikvenci.

A) Jarkovská, L. (2018). Ohrožují soukromé školy rovný přístup ke vzdělávání v České republice? Sociální Pedagogika, 6(1), 47-57. https://doi.org/10.7441/soced.2018.06.01.03

B) Přestože hlavním záměrem článku byla reflexe českého školství v souvislosti s rodičovskou volbou a reprodukcí sociálního řádu, kulturní kapitál hraje v tomto tématu důležitou roli. Rodiče z různých tříd mají různé úrovně kulturního kapitálu, což mimo jiné ovlivňuje výběr škol pro své potomky. Nejenže soukromé školy často nabízejí vyšší kvalitu vzdělaní, ale také představují způsob, jakým se střední třída může odlišit a určitým způsobem odpoutat od nižší třídy, což může mít za následek segregaci dětí z různě kulturně orientovaných rodin (Jarkovská, 2018). K podpoře sociální koheze nenapomáhá fakt, že soukromé školy plně naplňují poptávku střední třídy, která narozdíl od nižší třídy dosáhne na lepší vzdělání (Jarkovská, 2018) Kulturní kapitál je ve článku chápán tradičně podle pojetí Bourdieuho.

C) Autorka se ve článku vyjadřuje ke stále se zvyšujícímu počtu soukromých mateřských a základních škol a zkoumá, jak soukromé školy přispívají k prohlubování sociálních nerovností. Téma kapitálu se zde projevu u výběru školy rodiči, kdy rodič ze střední třídy, který má vyšší jak kulturní kapitál, tak ekonomický kapitál, si je vědom významu kvalitního vzdělání pro své potomky a je odhodlán své kapitály směnit za studium na soukromé škole pro svého potomka (Jarkovská, 2018). Naopak nižší třídy si soukromé školy nemohou dovolit, což může prohlubovat sociální nerovnosti.