Následující

1. Úvod

 Je-li řešení založené na ontologiích odpovědí, jak zní otázka?[1]

Mike Uschold, 2005

Slovo ontologie pochází z řečtiny a znamená „přemýšlení o bytí“, což je tradiční náplní filozofie. I když samotný termín ontologie se ve filozofii používá pro označení zkoumání otázek bytí až od 17. století[2], zkoumání toho, co je (řečeno slovy Martina Heideggera „jsoucí jakožto jsoucí“[3]), bylo pod nejrůznějšími názvy (metafyzika, první filosofie) součástí filozofie od jejích počátků. Za zakladatele ontologického bádání je považován Parmenides z Eleje (510–450 př. n. l.), který jako první v evropské filozofické tradici zpochybnil smyslový a empirický způsob zkoumání a byl zastáncem racionálního a logického poznávání světa.

Termín ontologie byl proto donedávna spojován především s filozofickou disciplínou zkoumající obecné principy bytí a s jejími výsledky. V poslední době se čím dál častěji objevuje i ve slovníku informatiků a informačních pracovníků včetně knihovníků, zejména v souvislosti s nástupem sémantického webu. Přes společné východisko, spočívající v zájmu o poznání skutečnosti, a obdobnou formu vyjádření v podobě pojmového / kategoriálního systému nabyl pojem ontologie v informatice svůj specifický význam.

Specifika informatických ontologií[4] oproti ontologiím filozofickým vyplývají z odlišně stanoveného cíle. Filozofické ontologie jsou vytvářeny pro „čisté“ poznání, informatické ontologie mají vždy specifický účel použití. Liší se i používané metody. Filozofické ontologie jsou výsledkem teoretického zkoumání v podobě abstraktních myšlenkových systémů, informatické ontologie jsou výsledkem inženýrského návrhu v podobě slovníků. Neusilují o řešení základních filozofických (ontologických) otázek, v tom jsou vždy závislé na některém filozofickém směru, tj. na některé z filozofických ontologií. John F. Sowa označuje filozofické ontologie (jež nazývá „vědecké ontologie“) za deskriptivní, informatické ontologie (jež nazývá „aplikované“ nebo „inženýrské“) mohou podle něj být deskriptivní i preskriptivní.[5]

Informatické ontologie jsou tedy inženýrské artefakty, které jsou navrhovány a implementovány se záměrem dosáhnout předem stanoveného cíle v nějaké konkrétní oblasti použití. Michael Grűninger a Jintae Lee zobecnili specifické oblasti využití informatických ontologií do tří základních okruhů: komunikace, počítačové odvozování, opakované využití a organizace znalostí[6] (blíže viz část 5).

Příklady ontologií:

Catalogue of exemplary ontologies: http://ontologydesignpatterns.org/wiki/Ontology:Main


Ontologie čínské keramiky z období dynastií Ming a Quing: http://www.dh.ketrc.com/otcontainer/data/otc.owl

[1] USCHOLD, Michael. An ontology research pipeline. In: Applied ontology. 2005, 1(1), s. 13. ISSN 1570-5838 (print). ISSN 1875-8533 (online).

[2] Viz např. hesla „bytí“, „existence“, „jsoucno“, „metafyzika“, „ontický, ontologie, ontologický“ v jednom z filozofických slovníků: DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André. Filozofický slovník. Přeložili Jan Binder aj. 1. vyd. Praha: EWA, 1994, 352 s. ISBN 80-85764-07-5.

[3] HEIDEGGER, Martin. Co je metafyzika? Praha: Oikúmené 1993, s. 7.

[4] V některých anglicky psaných textech se používá pro odlišení typů ontologií místo přídavných jmen „filozofická“ a „informatická“ rozdílné psaní – filozofická disciplína se píše s počátečním velkým písmenem a je nepočitatelná, informatické ontologie jsou označené počitatelným podstatným jménem s počátečním malým písmenem. Tento způsob odlišení používá např. Nicola Guarino v GUARINO, Nicola, OBERLE, Daniel, STAAB, Steffen. What is an ontology? In: STAAB, Steffen, STUDER, Rudi, ed. Handbook on ontologies. 2nd ed. Dordrecht: Springer, 2009, s. 1-17. https://doi.org/10.1007/978-3-540-92673-3. ISBN 978-3-540-70999-2 (print). ISBN 978-3-540-92673-3 (online).

[5] SOWA, John F. Signs and reality. In: Applied ontology. 2015, 10(3-4), 273-284. https://doi.org/10.3233/AO-150159. ISSN 1570-5838 (print). ISSN 1875-8533 (online).

[6] GRÜNINGER, Michael, LEE, Jintae. Ontology applications and design. In: Communications of the ACM. February 2002, 45(2), s. 40. https://doi.org/10.1145/503124.503146. ISSN 0001-0782 (print). ISSN 1557-7317 (online).

Následující