Žlutí:

Proměna pracovního trhu v kontextu internetu

V dnešní době sociálních médií dochází k proměně trhu práce, nejen z hlediska šancí jednotlivců danou práci získat skrze sociální média a zejména sociální sítě utvořené v rámci daných platforem jako jsou ku příkladu LinkedIn, Instagram. Je tedy důležité to, jak se jedinec prezentuje na daných médiích a na tom, jaké si utváří konexe. Mimo to dochází k utváření nových pracovních pozic, které souvisejí čistě se sociálními médii (influenceři, headhunteři, online marketing atp.). Dochází tedy k novým výzvám mezi zaměstnanci i zaměstnavateli, které je nutno řešit, ale mění se také požadavky, kompetence znalosti či dovednosti zaměstnanců.

Otázky:

Proměna pracovního trhu v kontextu internetu: Existují data na procentuální zastoupení zaměstnání závislých na fungování internetu? Jaká zaměstnání se přesunula na internet? Jaká jsou demografická složení pracujících s internetem oproti nikoliv?

Jakou roli hraje online sociální kapitál z hlediska šancí na pracovním trhu?

Jaké ICT dovednosti jsou z hlediska trhu práce poptávány a jak jsou distribuovány v rámci populace mezi různými soc/eko/dem skupinami?

Zabýval se někdo srovnáním úspěšnosti uchazečů o zaměstnání v závislosti na užívání sociálních médií typu LinkedIn ?

Jaké dopady na komunikaci se zaměstnavateli či úřady práce mělo rozšíření internetu?

Zelení:

Online seznamování

V rámci diskuze bychom rádi prozkoumali fenomén seznamování a budování nových vztahů (přátelských, intimních i partnerských) na internetu. Podíváme se nejen na rozdíly mezi seznamováním online a offline, ale i na rozdílné motivace, přístupy a chování uživatelů online seznamek.

Dle dohledaných zdrojů se liší přístupy a sebe-prezentování z pohledu mužů i žen. V prostoru online datingu se drží stereotypizované přístupy (muži prezentují primárně svůj status, vzdělání a ambice, ženy naopak svůj vzhled). Obě pohlaví ale ve své sebeprezentaci často upravují fakta. V rámci naší přípravy jsme se zaměřili i na mezigenerační rozdíly.


Otázky:

Jak se liší využívání online seznamek vzhledem k různým sociodemografickým charakteristikám?

Jaké jsou motivace využívání online seznamek u mužů a žen v ČR?

Jakým způsobem se na online seznamkách profilují muži a ženy?

Existují nějaké studie/výzkumy popisující, kolik procent celkového stráveného času na internetu věnují uživatelé sociálním aktivitám? A případně, co všechno tyto sociální aktivity zahrnují?

Existuje nějaká evidence o možných dopadech COVIDU - 19 na online seznamovací strategie?

Online seznamování: Jaké jsou rozdíly mezi online a offline? Existují studie na úspěšnost vztahů (např. míry rozvodovosti), které vznikly seznámením se online X offline? Existují data kriminologické povahy - vnímané nebezpečí při seznamování se online + genderové rozdíly v tomto ohledu? 

Je vztah mezi osobnostními charakteristikami a užíváním online seznamek?

Existují výzkumy srovnávající úspěšnost např. sňatků lidí, kteří se seznámili skrze seznamky vs. offline? Může se tento vztah lišit podle různých statusových skupin?

Existuje vztah mezi užíváním sociálních medií a partnerstvím, sňatky?

Jak mění online seznamování sňatkový trh?



Naposledy změněno: úterý, 26. dubna 2022, 16.40