Klasifikace a systémová analýza - AISPV1001

Porovnáme-li pojmový obsah pracovní definice informatické ontologie, zformulované v kapitole 2, s pojmovým obsahem definice systému organizace znalostí (SOZ)[1], jsou patrné významné analogie a v mnoha případech i shoda pojmů, na nichž jsou tyto definice založeny. V obou případech se jedná o specifický typ pojmového modelu, základním strukturním prvkem SOZ i informatických ontologií je pojem. Lze tedy konstatovat, že oba pojmy mají společný nejbližší nadřazený rod (genus proximum), jímž je pojmový model. Shodu lze najít i v rozlišujících druhových rozdílech (differentia specifica), které oba tyto specifické typy odlišují od jiných typů pojmových modelů. Jak SOZ, tak informatické ontologie jsou inženýrské artefakty, jejichž funkcí je podpora procesů organizace znalostí, oba jsou opakovaně použitelné a sdílené rozsáhlejším okruhem uživatelů.

Vzájemný vztah systémů organizace znalostí a ontologií je vnímán různými způsoby.[2] Výše uvedené společné rysy SOZ a informatických ontologií vedou některé autory zejména z oblasti informatiky k tomu, že používají označení „ontologie“ souhrnně jak pro informatické ontologie, tak pro jednotlivé typy SOZ. Takové pojetí tedy chápe SOZ jako podmnožinu informatických ontologií. V tomto textu se pokusíme předložit alternativní pohled, v jehož rámci nahlížíme SOZ a informatické ontologie jako dvě sice rozdílné, ale částečně se překrývající množiny.

Při porovnání vyjdeme z typologie informatických ontologií, představené v kapitole 6, a z níže uvedené typologie SOZ. Konkrétně využijeme členění ontologií na lehké (terminologické) a těžké (znalostní) a členění SOZ na slovníky, klasifikace a pojmové sítě. V obou případech lze konstatovat, že ve skutečnosti se nejedná o zřetelně ohraničené a oddělené skupiny, ale spíše o orientační body v rámci plynulého spektra, v němž jsou jednotlivé typy řazeny podle své sémantické síly.

Obr. 6 Typologie systémů organizace znalostí

S využitím této typologie lze uvažovat tři stupně sémantické síly, k nimž lze jednotlivé typy přiřadit:

1. V první skupině jsou SOZ s nejnižší sémantickou sílou, v nichž převažuje důraz na funkce slovníku či terminologie. Tato skupina zahrnuje SOZ ze skupiny označené jako slovníky (tj. typy 1–9 v tabulce na obrázku 6).

2. Druhá skupina se střední sémantickou sílou zahrnuje SOZ orientované na pojmy – klasifikace a pojmové sítě (tj. typy 10–16 v tabulce na obrázku 6). Do této skupiny řadíme rovněž lehké (terminologické) ontologie. Klíčovým procesem je klasifikace, tj. spojování a oddělování zkoumaných entit na základě podobnosti a odlišnosti.

3. Třetí skupina zahrnuje těžké (znalostní) ontologie s nejvyšší sémantickou sílou. Jak bylo uvedeno v části 6.1, tento typ ontologií disponuje kromě uvedených společných rysů se SOZ ještě specifickými vlastnostmi. Klíčovým procesem je konceptualizace, tj. tvorba pojmové reprezentace (modelu) zkoumané skutečnosti. Ontologické pojmy (třídy) mají explicitně definované vlastnosti a axiomaticky definovanou sémantiku. Funkce těžkých ontologií jsou oproti lehkým ontologiím rozšířeny o komunikaci, opakované využití znalostí, popis skutečnosti pro počítačové zpracování a především automatické odvozování.

Členění na tři výše uvedené skupiny demonstruje chápání vztahu SOZ a informatických ontologií jako průniku dvou množin: první skupina zahrnuje výhradně SOZ, druhá skupina představuje průnik množin SOZ a informatických ontologií a ve třetí skupině jsou opět výhradně informatické ontologie.