Topic outline

  • .

    Klíčové otázky sociální antropologie

    Vyučující: Jakub Grygar, Zdeněk Uherek, Ema Hrešanová
    Studijní zátěž: 5 ECTS kreditů (150 hodin)
    Výuka: pondělí, 12:30 - 13:50
    Učebna P104

    Anotace kursu: Semestrální kurs probíhající ve čtrnáctidenních intervalech. Kurs probírá vybrané teoretické a epistemologické problémy diskutované v současné sociální antropologii. Těžiště leží v moderované debatě studentů a vyučujících založené na důkladné znalosti zadaných textů.

    Povinná literatura k celému kursu:
    Fay, Brian. 2002. Současná filosofie sociálních věd. Multikulturní přístup. SLON: Praha.

    Odkaz pro připojení k distanční výuce zde.

  • Týden 2 (4. října)

    Uvedení do kursu

    (Zdeněk Uherek, Jakub Grygar, Ema Hrešanová)

    Záznam přednášky
    Passcode: #f9CAjLF

    • Týden 2 (11. října)

      Téma 1: Identita jako příběh

      klíčové pojmy: Heritage, tradiční x moderní, identita, narativita

      (Zdeněk Uherek)

      Záznam přednášky
      Passcode: tkE7q!6f

      Gellner, Anderson, Hobsbawm, či Anthony Smith ve svých teoriích nacionalismů ukazovali, že smyslem konstruování kontinuity národa do předindustriální epochy bylo vytváření sociální koheze, ustavování „imagined communities“, velkých skupin lidí, které se budou vnímat jako jedno společenství, přestože se navzájem neznají.

      Současná postmoderní společnost je již schopna vysvětlit, proč k tomu národní společenství potřebovala pojmy „tradiční“ a „moderní“ a proč k legitimizaci národního společenství potřebovali tehdejší architekti moderních politických národů kontinuitu a historii. Člověk potřebuje nejen důkaz o funkčnosti a o racionalitě svého jednání. Potřebuje k odůvodnění svého jednání příběh. Uvažuje v příbězích. Samotné členění času, společností, úkonů nebo chování na tradiční a moderní má řadu úskalí. Je ale narativní figurou, která pomáhá dát toku událostí smysl, pomáhá recipientovi určitého příběhu zorientovat se v čase. Nalezení, či vytvoření kontinuity je součástí identifikace se světem, který jedince nebo dané společenství obklopuje.

      V nejobecnějším smyslu slova lze vyjít z jednoduchého konstatování Bergera a Luckmana, že realita každodenního života je organizovaná kolem našeho těla a toho, co ho obklopuje, co je „zde“ v probíhajícím čase – „nyní“ (Berger, Luckman 1991: 36). K podchycení probíhajících procesů habitualizace a institucionalizace, které s touto realitou v Bergerovském a Luckmanovském světě souvisí, se jako standardním výchozím bodem jeví vzájemná rozprava a v jejím rámci spoluvytváření a následné analyzování příběhu o minulosti, současnosti a budoucnosti, jako časových dimenzí procesu konstituování lidské identifikace se světem. Máme za to, tato identifikace se prostřednictvím vyprávěného příběhu nejen sděluje, ale též utváří. Narace identitu konstituují (Olson, Witt 2019).

      Příběh o konstruování národů je mi blízký. Ne všechny identifikace jsou však prozkoumané. Na několik dalších bychom se mohli soustředit v rámci semináře.

      • Týden 5 (25. října)

        Téma 1: Seminář: Identita jako příběh

        (Zdeněk Uherek)

        Záznam semináře
        Passcode: m9!$1.Ax

        • Týden 7 (8. listopadu)

          Téma: Pandemie

          klíčové pojmy:  pandemická vitalita; epidemiologické imaginace; pandemická zranitelnost; koro-konspirace; nekropolitika

          (Ema Hrešanová)

          Záznam přednášky
          Passcode: n7m+3^.J

        • Týden 9 (22. listopadu)

          Téma: Pandemie - seminář

          (Ema Hrešanová)

          Záznam přednášky
          Passcode: MY7H#k2j

          Povinná literatura:
          Reubi D. (2020). Epidemiological Imaginaries of the Social: Epidemiologists and Pathologies of Modernization in Postcolonial Africa. Medical anthropology quarterly34(3), 438–455. https://doi.org/10.1111/maq.12609

        • Týden 11 (6. prosince)

          Téma 3: Klimatická změna

          Environmentální antropologie; modernita; nature vs. nurture: přehled debaty; antropocén; socio-příroda; kapitalocen; green economy; důvěra; vědění; teorie světového systému; teorie závislostí; kolonialismus a neokolonialismus; overheating; politická ekologie; klimatická spravedlnost

          (Jakub Grygar)

          Přednáška probíhá distančně prostřednictvím platformy Zoom; odkaz pro připojení zde.


          Povinná četba

          ERIKSEN, Thomas Hylland. Overheating: An Anthropology of Accelerated Change. London: Pluto Press. Pp. 1-32.
          TSING, A. L. 2015. The Mushroom at the End of the World: On the Possibility of Life in Capitalist Ruins. Princeton: Princeton University Press.

          Doporučená četba
          Moore, J., W. 2017. The Capitalocene, Part I: on the nature and origins of our ecological crisis, The Journal of Peasant Studies 
          Dalsgaard, S. 2013. The commensurability of carbon. Making value and money of climate change. HAU: Journal of Ethnographic Theory 3 (1): 80–98.
          CRATE, S., NUTTALL, M. (ed). 2016. Anthropology and Climate Change: From Encounters to Actions. Routledge.
          CRATE, S., NUTTALL, M. (ed). 2016. Anthropology and Climate Change: From Actions to Transformations. Routledge.
          Hastrup, K., Rubow, C. (Ed.). 2014. Waterwolds. Living with Environmental Change. London: Routledg
          Tsing, A., Swanson, H., Gan, E., Bubandt, N. (eds.). 2017. Arts of Living on a Damaged Planet. Ghosts and Monsters of the Anthropocene. University of Minnesota Press. 

          Doporučené video
          Thomas Hylland Eriksen: An Overheated World (2019)

           

          Naomi Klein: This Changes Everything - Capitalism vs. The Climate

        • Týden 13 (20. prosince)

          Klimatická změna. Seminář

          (Jakub Grygar)

          Povinná četba

          Doporučená četba

          • Týden 9 (22. listopadu)

            Jazyk a kultura

            (Zdeněk Uherek)

            Povinná četba
            Ingold, Tim (ed.). 1996. Key Debates in Anthropology. Routledge: N.Y., London. Str. 120-160.

            Doporučená četba
            Salzmann, Zdenek. 1997. Jazyk, kultura společnost. Úvod do lingvistické antropologie. Praha: Ústav pro etnografii a folkloristiku AV ČR: 20 - 38.
            Sapir, Edward. 1912. Language and Environment. American Anthropologist 14 (2): 226-242.
            Corballis, Michael C. 2009. The Evolution of Language. In: The Year in Cognitive Neuroscience 2009: Ann. N.Y. Acad. Sci. 1156: 19-43.
            Chomsky, Noam 1995. Language and Nature. Mind, New Series 104 (413): 1-61.