Jednosemestrální kurs seznamující s formováním hlavních současných proudů a témat sociální antropologie. Kurs je rozdělen do tří tematických celků, ve kterých diskutuje hlavní proudy sociálněvědního myšlení: 1) marxisticko-durkheimovskou tradici, 2) tradici weberovsko-boasovskou a 3) seznamuje i s hlavními tematickými okruhy, s nimiž se studenti mohou na katedře sociologie FSV UK setkat v dalších kursech: ANT, postkoloniální studia, studium kulturních reprezentací a postsocialismu.

V každé z těchto částí se studenti seznámí s klíčovými texty, které ovlivňovaly debatu o poslání a možnostech antropologie v posledních padesáti letech. Vedle této „historické“ dimenze se však budeme soustředit především na diskusi epistemologické dimenze. Neboť jak jinak souhlasit či nesouhlasit například s tvrzením, že:

„...problémy leží nejenom v pravdě, ale i v tom, co se dá udělat. Sebejistota (...) se zdá být stále více pro mnoho antropologů nedosažitelná. Nejenom, že se setkávají se společenstvími zároveň na půl zmodernizovanými a na půl tradičními; se závratně komplikovanou etickou situací během terénních výzkumů; s mnohostí ostře kontrastujících přístupů k popisu i k analýze; s předměty výzkumu, které nejenom mohou, ale i mluví sami za sebe. Dráždí je také vážná vnitřní nerozhodnost, divže nepřerůstající do epistemologické hypochondrie, a týkající se toho, jak s jistotou dosáhnout věrohodnosti, že to, co se říká o jiném způsobu života, je skutečně právě tím. Ztráta jistoty a za ní jdoucí krize v etnografické literatuře je současným jevem a souvisí se současným rozvojem. Tak se dnes věci mají.”

(Geertz 2000 [1973]: 101)