Klasifikace a systémová analýza - AISPV1001

Pojmy neboli kategorie jsou tradičně považovány za základní jednotku obsahu. Jednou ze základních filozofických otázek je rozhodnutí, zda kategorie existují objektivně, a priori, či zda jsou subjektivními konstrukcemi.

Ve středověku se pokusy o řešení této otázky označovaly jako spor o univerzálie. Termínem univerzálie byly ve středověké filozofii označovány obecné pojmy (obecniny) či kategorie, jejichž protikladem jsou tzv. partikulárie (jednotliviny).

Kromě otázky objektivní existence univerzálií je další významnou otázkou diskutovanou rovněž už ve středověké filozofii vztah pojmů a věcí. Krajními póly řešení této otázky jsou realismus a nominalismus. Realismus tvrdí, že univerzálie, eventuálně univerzální charakteristiky jednotlivých věcí, objektivně existují (tj. jsou to věci). Pro realisty univerzálie existují ve věcech (universalia sunt in re) nebo dokonce před věcmi (universalia sunt ante rem). Nominalismus považuje univerzálie za slova, jež pouze odkazují na věci (universalia sunt nomina post rem). Někdy se ještě vyčleňuje tzv. konceptualismus, jehož zastánci rovněž tvrdí, že univerzálie existují po věcech (universalia sunt post rem), ovšem nikoli jako slova, ale pouze jako myšlenky o věcech (tj. pojmy).

Středověký spor o univerzálie dnes ožívá v oblasti ontologického inženýrství v souvislosti s digitálními zdroji, jejichž prostřednictvím jsou vyjadřovány ontologické pojmy. Problematiku realismu, konceptualismu a nominalismu v souvislosti s daty řeší i matematik a informatik George H. Mealy (1927–2010) v článku Jiný pohled na data[1]. Mealy v úvodu článku upozorňuje, že jeho teorie je založena na „četných starých myšlenkách“ (míní tím především myšlenky filozofické a sémiotické), jež ovšem nejsou v informatice běžně uplatňovány. Připomíná, že na filozofické úrovni se obvykle uvažují tři oblasti zpracování dat: reálný svět, myšlenky lidí o světě a symboly zaznamenané na nějakém záznamovém médiu, přičemž myšlenky (ve středověké terminologii univerzálie) se považují za modely reality a symboly za modely myšlenek. Konstatuje, že na to, která z těchto oblastí "skutečně existuje" v ontologickém smyslu, existují různé filozofické názory. Mealy se přiklání k nominalistické teorii; považuje data za reálně existující symboly, jež nazývá „fragmenty teorie o reálném světě“.