6. Fasetová analýza

6.2. Metodiky fasetové analýzy

Metoda fasetové analýzy je ojedinělým příkladem metody používané v četných oblastech, jejíž zdroje lze spatřovat v knihovní a informační vědě. Podle Vandy Broughtonové mají informatické ontologie „konceptuálně velmi blízko k fasetové struktuře a … fasetová analýza má hodně co nabídnout jako metoda pro tvorbu ontologií.“[1] Obdobně A. Neelameghan v komentáři k postulátům a normativním principům S. R. Ranganathana[2] konstatuje podobnost databázového datového modelu a fasetové struktury s tím, že „je pozoruhodné, že existuje paralela ve vývoji modelů klasifikačních a indexačních jazyků (například hierarchických, fasetových, relačních, volně fasetových) s vývojem datových modelů (hierarchických, síťových a relačních)“. Společné rysy spatřuje i v postupu návrhu[3]: jak návrh klasifikačních schémat, tak návrh databázových systémů lze členit do tří úrovní, jež Ranganathan pojmenoval jako úroveň idejí, úroveň slov a úroveň notace.

Tak jako existují různá pojetí faset, jsou k dispozici i rozdílné metodiky tvorby fasetového klasifikačního schématu, tezauru či jiné fasetově organizované struktury (např. konceptuálního modelu databáze).

Společným východiskem je metodika S. R. Ranganathana, jenž ji zformuloval prostřednictvím systému principů, kánonů a postulátů.[4] S určitým zjednodušením lze konstatovat, že z tohoto základu se vyvinuly dvě větve metodik, založené na rozdílném pojetí faset:

1. Metodiky Skupiny pro výzkum klasifikace (CRG) a 2. verze Blissova Bibliografického třídění (BC2)

faseta jako typ základní kategorie

aplikační oblast: knihovnictví, bibliografie

typický produkt: bibliografické klasifikační schéma, oborový tezaurus

2. Metodiky organizace webových sídel (W. Denton[5])

faseta jako kritérium členění

aplikační oblast: informační architektura

typický produkt: fasetová kategorizace webového obsahu, doménová ontologie

[1] BROUGHTON, Vanda. The need for a faceted classification as the basis of all methods of information retrieval. In: Aslib proceedings. 2006, 58(1/2), s. 66. doi:10.1108/00012530610648671. ISSN 0001-253X.

[2] NEELAMEGHAN, A., compiled. S. R. Ranganathan‘s postulates and normative principles: applications in specialized databases design, indexing and retrieval. Bangalore: Sarada Ranganathan Endowment for library science, 1997, s. 163. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10150/105602 [cit. 2023-03-09].

[3] Tamtéž, s. 176-177.

[4] Seznam viz KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2017, s. 155-159. - Kompletní přehled je obsažen v: NEELAMEGHAN, A., compiled. S. R. Ranganathan‘s postulates and normative principles: applications in specialized databases design, indexing and retrieval. Bangalore: Sarada Ranganathan Endowment for library science, 1997. 270 s. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10150/105602 [cit. 2023-03-09].

[5] KUČEROVÁ, Helena. Metodiky ontologického inženýrství. In: Ikaros [online]. 2011, 15(5) [cit. 2023-03-09]. urn:nbn:cz:ik-13630. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/node/13630.