Osnova témat

    • Závěrečný znalostní test můžete vyplnit v rozmezí od  5. ledna (9:00) do 12. ledna 2021 (10:30). Po jeho otevření máte na vyplnění 90 minut. Po uplynutí časového limitu se test sám automaticky odešle. Maximum bodů je 50, minimum pro splnění 25. Přeji Vám hodně úspěchu.

    • Závěrečný znalostní test můžete vyplnit v rozmezí od  11. května (9:00) do 25. května 2021 (10:30). Po jeho otevření máte na vyplnění 90 minut. Po uplynutí časového limitu se test sám automaticky odešle. Maximum bodů je 50, minimum pro splnění 25. Přeji Vám hodně úspěchu.

  • 6.10.2020: Úvodní hodina

    a) Představení studentů

    b) Seznámení studentů s programem semináře a podmínkami atestace

    c) Úvod do problematiky českých dějin v období raného novověku: periodizace, literatura, prameny, edice

    d) Jak psát a prezentovat referáty – rozdělení referátů

    e) Bitva u Moháče 1526: četba pramenů, diskuse k tématu

    • Referáty - seznam témat

    • Texty k tématu:

      Petr Čornej Pavel Bělina (edd.): Slavné bitvy naší historie, Praha 1995, s. 111117.

      Zdeněk Vybíral: Bitva u Moháče. Krvavá porážka uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského v boji s Osmany 29. srpna 1526, Praha 2008.

    • Přečtěte si alespoň jeden ze studijních textů a pokuste se odpovědět na tyto otázky:
      a) Proč došlo k bitvě u Moháče
      b) Jaký byl průběh bitvy
      c) Jaké byly příčiny porážky vojsk krále Ludvíka Jagellonského

  • 13.10.2020: Nástup Habsburků na český trůn 1526

    • Volba Ferdinanda I. českým králem: Barbora Hlaváčová (sem. 14:10-15:40); Zdeněk Hrabě (sem. 17:30-19:05)
      Doporučená lit.:
      Antonín Rezek: Zvolení a korunování Ferdinanda za krále českého, Praha [1877].
      Josef Janáček: České dějiny I/1, Doba předbělohorská 1526–1547, 1968, s. 12–53.
      Petr Vorel: Velké dějiny zemí Koruny české, VII: 1526–1620, Praha 2005, s. 7–42.

    • Zdeněk Vybíral, Politická komunikace aristokratické společnosti českých zemí na počátku novověku, České Budějovice 2005, s. 68-97, kap. II.1.2. (Jednání o korunovační kapitulace)

    • Přečtěte si kapitolu z knihy Z. Vybírala o korunovačních kapitulacích českých panovníků a odpovězte na tyto otázky:
      1) Jak se lišily okolnosti volby Ferdinanda I. 1526 od předchozí volby Vladislava Jagellonského 1469?
      2) Jak se lišily cíle a strategie Ferdinanda I. a českých stavů při jednáních mezi oběma stranami v roce 1526?
      3) Jakým způsobem nastoupili na český trůn potomci a následníci Ferdinanda I.?

    • 1510, 11. ledna: Majestát Vladislava Jagellonského o dceři Anně jako dědičce Českého království
      1526, 13. prosince: První volbení revers Ferdinanda I.
      1526, 15. prosince: Ferdinand I. potvrzuje českým stavům jejich práva a privilegia
      1545, 2. září: Druhý volební revers Ferdinanda I.

  • 20.10.2020: Politický a správní systém českého předbělohorského státu a první krize habsburské monarchie 1547

    • Správní systém českého předbělohorského státu: Vojtěch Zmek (sem. 14:10-15:40)
      Doporučená lit.:
      František KAMENÍČEK: Zemské sněmy a sjezdy moravské. Jejich složení, obor působnosti a význam od nastoupení na trůn krále Ferdinanda I. až po vydání obnoveného zřízení zemského (1526–1628), I–III, Brno 1900–1905.
      František KAFKA: Bílá hora a české dějiny, Praha 1962 (druhé vydání 2003), kap. Předbělohorský český stát a jeho zřízení, Praha 1962.
      Zdeňka HLEDÍKOVÁ – Jan JANÁK: Dějiny správy v českých zemích do roku 1945, Praha 1989.
      Jaroslav PÁNEK: Český stát a stavovská společnost na prahu novověku ve světle zemských zřízení, in: Vladislavské zřízení zemské a počátky ústavního zřízení v českých zemích (1500–1619), usp. Karel MALÝ – Jaroslav PÁNEK, Praha 2001, s. 13–25.

      Stavovský odboj 1547 Vít Jeřábek (sem. 14:10-15:40); Tomáš Adamec (sem. 17:30-19:05)
      Doporučená lit.:
      Josef Janáček: České dějiny. Doba předbělohorská 1526–1547, kniha I, díl II, Praha 1984.
      Josef Petráň: Rok 1547 v českých dějinách, s. 5–10, in: Stavovský odboj roku 1547. První krize habsburské monarchie, Sborník příspěvků z konference konané v Pardubicích ve dnech 29. a 30. září 1997, ed. Petr Vorel, Pardubice-Praha 1999.
      Jaroslav Pánek: První krize habsburské monarchie, s. 11–28, in: tamtéž.
      Josef Válka: Konflikt české zemské obce s králem 1546–1547. Ferdinand a počátky absolutismu II., in: Časopis Matice moravské 125, 2006, s. 33–51.
      Josef Válka: Trest a obnova pořádku. Normalizace. Ferdinand a počátky absolutismu III., in: Časopis Matice moravské 125, 2006, s. 343–365.

    • Josef Válka: Konflikt české zemské obce s králem 1546-1547. Ferdinand a počátky absolutismu II., in: Časopis Matice moravské 125, 2006, s. 33-51.
      Josef Válka: Trest a obnova pořádku. Normalizace. Ferdinand a počátky absolutismu III., in: Časopis Matice moravské 125, 2006, s. 343-365.

    • Přečtěte si prosím alespoň jeden ze zde přiložených studijních textů a zformulujte odpovědi na následující otázky:

      1) Jaké důvody vedly české stavy k odmítnutí vojenské pomoci králi Ferdinandovi I. v bojích ve šmalkaldské válce?

      2) Z čeho obvinil král české stavy během povstání a po jeho potlačení?

    • (Přátelské) snešení stavů na sněmu zahájeném v Praze 17. března 1547

  • 27.10.2020: Výroba, obchod, peněžnictví

    • Pokusy Habsburků o měnovou unifikaci v 16. stol.: Martin Kolačkovský (sem. 14:10-15:40); Jan Kolčaba (sem. 17:30-19:05)
      Doporučená lit.:
      Petr VOREL: Měnová politika Ferdinanda I. v Čechách a ukončení ražby pražských grošů, in: Český časopis historický 100 (2002), s. 265–290.
      Petr VOREL: Od pražského groše ke koruně české (Průvodce dějinami peněz v českých zemích), Praha 2004, s. 111–188.

    • Petr VOREL: Velké dějiny zemí Koruny české VII (1526-1618), Praha 2005, s. 140-143 (Reformy Ferdinanda I.)
      Petr VOREL: Velké dějiny zemí Koruny české VII (1526-1618), Praha 2005, s. 242-255 (kapitola II/2, Cenová revoluce)
      Marie BUŇATOVÁ: Peněžní obchod pražských židů v době předbělohorské, in: Theatrum historiae 6, 2010, s. 249–262.

    • Přečtěte si všechny uvedené studijní texty a odpovězte na následující otázky:

      1) Vysvětlete, jaký proces 16. století označujeme pojmem "cenová revoluce".
      2) Charakterizujte stručně cíle, obsah a postup hospodářských reforem Ferdinanda I. v českých zemích.
      3) Jak se vyvíjely legislativní normy židovského úvěrování v českých zemích v době předbělohorské a jak se tyto normy odlišovaly od skutečné praxe?

      Písemné odpovědi vložte prosím do 26. 10. 2020.

    • Nařízení císaře Rudolfa II. o cenách, 1578

  • 3.11.2020: Společnost českých zemí v období předbělohorském

    • Národnostní poměry v českých zemích v 16. století: Michal Hořejší (sem. 14:10-15:40); Adam Kendziura (sem. 17:30-19:05)
      Doporučená lit.:  
      Josef KLIK: Národnostní poměry v Čechách od válek husitských až do bitvy bělohorské, in: Český časopis historický 1922, s. 8–62, s. 289–352.
      Alois MÍKA: Národnostní poměry v českých zemích před třicetiletou válkou, in: Československý časopis historický 20 (1972), s. 207–233.
      Tomáš PĚKNÝ: Historie Židů v Čechách a na Moravě, Praha 1993.

      Populační vývoj a morové epidemie: Josef Havránek (sem. 14:10-15:40); Anne-Marie Kratochvílová (sem. 17:30-19:05)
      Doporučená lit.:
      Otto PLACHT: Lidnatost a společenská skladba českého státu v 16.–18. století, Praha 1957.
      Eduard WONDRÁK: Historie moru v českých zemích. O moru, morových ranách a boji proti nim, o zoufalství, strachu a nadějích i o nezodpovězených otázkách, Praha 1999.
      Josef GRULICH: Populační vývoj a životní cyklus venkovského obyvatelstva na jihu Čech v 16. až 18. století, České Budějovice 2008.
      Karel ČERNÝ: Mor 1480–1730. Epidemie v lékařských traktátech raného novověku, Praha 2014.

    • Václav Bůžek a kol.: Společnost českých zemí v raném novověku. Struktury, identity, konflikty, Praha 2010.- kapitola IV. Společnost raně novověkých českých zemí z hierarchického pohledu, 1. šlechta, s. 77-101.

    • Přečtěte si kapitolu IV/1. z knihy Václav Bůžek a kol.: Společnost českých zemí v raném novověku. Struktury, identity, konflikty, Praha 2010 (s. 75-101) a odpovězte na následujcí otázky:

      1) Jak charakterizovali doboví pozorovatelé ve svých dílech českou šlechtu?
      2) Popište složení a hierarchii české šlechty z hlediska ekonomického, právního, společenského a národnostního.

    • Roedl, Bohumír (ed.): Svědectví z morového času. Kniha svědeckých výpovědí u městského soudu v Žatci z let 1580–1587. Edice pramene, Praha 2003 - vybrané ukázky zápisů svědeckých výpovědí

      Tzv.  „Jazykový zákon“ 1615

    • Alois MÍKA: Národnostní poměry v českých zemích před třicetiletou válkou, in: Československý časopis historický 20 (1972), s. 207-233.
      Iveta CERMANOVÁ - Ivo CERMAN: Židé v českých zemích raného novověku, in: Marie Šedivá Koldinská - Ivo Cerman (eds.), Základní problémy studia raného novověku, Praha 2014.

  • 10.11.2020: Školství, vzdělanost a věda v českých zemích před 1620

    • Školský systém v 16. století – pražská univerzita a česká města: Klára Brtková (sem. 14:10-15:40); Ivan Kafka (sem. 17:30-19:05)
      Doporučená lit.:
      Michal SVATOŠ a kol.: Dějiny Univerzity Karlovy I. 1347/1348–1622, Praha 1995.
      Jiří PEŠEK: Měšťanská vzdělanost a kultura v předbělohorských Čechách 1547–1620. Všední dny kulturního života, Praha 1993.

    • Jiří PEŠEK, M. Martin Bacháček z Nauměřic - rektor univerzity pražské, in: Acta Universitatis Carolinae - Historia Universitatis Carolinae Pragensis, 19, 1979, č. 1, s. 73–94.

    • Na základě přečteného textu od autora J. Peška charakterizujte osobnost M. Martina Bacháčka z Nauměřic jako intelektuála a jako člověka
      Pokuste se vysvětlit, v čem spočíval podle Vašeho názoru jeho přínos pro pražskou univerzitu a vývoj vědy v českých zemích.
      Své odpovědi vložte prosím do 16. listopadu 2020.

    • Jan Jessenius z Jasené, Průběh pitvy jím slavnostně provedené v Praze L. P. MDC, k níž byl přičleněn traktát o kostech, překl. B. Divišová et al, Praha 2004

  • 17.11.2020: Seminář se nekoná z důvodu státního svátku

  • 24.11.2020: Umění a kultura období renesance a humanismu

    • Humanismus a jeho česká specifika: Natálie Lisnerová (sem. 14:10-15:40); Tomáš Adamec (sem. 17:30-19:05)
      Doporučená lit.:
      Milan KOPECKÝ: Český humanismus, Praha 1988.
      Lucie STORCHOVÁ: Paupertate styloque connecti. Utváření humanistické učenecké komunity v českých zemích, Praha 2011.

      Umění na dvorech Habsburků a české šlechty: Jonáš Vicherek (sem. 14:10-15:40); Aneta Kůšová (sem. 17:30-19:05)
      Doporučená lit.:
      Eliška FUČÍKOVÁ a kol. (eds.): Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy, Sborník studií a Katalog vystavených exponátů. Praha 1997.
      Ivo PURŠ – Vladimír KARPENKO (eds.): Alchymie a Rudolf II. Hledání tajemství přírody ve střední Evropě v 16. a 17. století, Praha 2011.
      Blanka KUBÍKOVÁ – Jaroslava HAUSENBLASOVÁ – Sylva DOBALOVÁ (eds.), Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Renesanční vladař a mecenáš mezi Prahou a Innsbruckem, Praha 2017.
      Eliška FUČÍKOVÁ a kol. (eds.): Rožmberkové: Rod českých velmožů a jeho cesta dějinami, Praha 2011.
      Petr SVOBODA (ed.): Pernštejnové a jejich doba. Výběrový katalog & stručný průvodce výstavou, Praha 2012
      + monografie k jednotlivým šlechtickým rodům – viz seznam doporučené literatury

    • R. J. W. Evans: Rudolf II. a jeho svět. Myšlení a kultura ve střední Evropě 1576-1612, Praha 1997, kapitola 5. Rudolf a výtvarné umění (s. 197-234)

    • Na základě prostudování 5. kapitoly z knihy R. J. W Evanse: Rudolf II. a jeho svět, 1997 nebo jiné další literatury k tématu se pokuste odpovědět na následující otázky:

      1) Jak byste charakterizovali vztah císaře Rudolfa II. k umění?
      2) Které umělecké obory patřily na dvoře Rudolfa II. k nejvíce pěstovaným?
      3) Vyberte si některého umělce, architekta či řemeslníka rudolfinského okruhu a popište jedno jeho dílo, které Vás zaujalo.

    • Tři francouzští kavalíři v rudolfínské Praze. Jacques Esprinchard, Pierre Bergeron, François de Bassompierre, ed. Eliška Fučíková – Josef Janáček, Praha 1989; s. 29-36.

  • 1.12.2020: Náboženství, církevní správa a politika Habsburků 1526–1620

    • Reformace a protireformace v českých zemích v 16. století – charakteristika: Nikola Stránská (sem. 14:10-15:40); Daniel Majer (sem. 17:30-19:05)
      Doporučená lit.:
      Ferdinand HREJSA: Česká konfese. Její podstata a dějiny, Praha 1912.
      Rudolf ŘÍČAN: Dějiny Jednoty bratrské, Praha 1957.
      Jaroslav KADLEC: Přehled českých církevních dějin, Řím 1987.
      Jaroslav PÁNEK: Zápas o Českou konfesi (Slovo k historii 30), Praha 1991; Ivana ČORNEJOVÁ: Tovaryšstvo Ježíšovo, Praha 1995.
      Jiří JUST – Zdeněk R. NEŠPOR – Ondřej MATĚJKA: Luteráni v českých zemích v proměnách staletí, Praha 2009.

    • Petr Hlaváček: Luteránství jako skrytý fenomén českých duchovních a kulturních dějin, in: Jiří JUST – Zdeněk R. NEŠPOR – Ondřej MATĚJKA, Luteráni v českých zemích v proměnách staletí, Praha 2009, s. 9-22.

      (Celá publikace je nyní dostupná online v digitálních zdrojích Národní knihovny ČR.)

    • Přečtěte si studii P. Hlaváčka: Luteránství jako skrytý fenomén českých duchovních a kulturních dějin a odpovězte na následující otázky:

      a) Co je to luterství / luteránství, kdo byl v 16. století označován jako luterán a v kterých oblastech Čech byl tento konfesní směr rozšířen?
      b) Které další konfesní proudy můžeme nalézt v českých zemích v době předbělohorské?
      c) Jak byste charakterizovali luterskou kulturu a v kterých společenských vrstvách se šířila?

      Své odpovědi vložte prosím do 30. listopadu 2020.

    • Sněmy české, sv. IV, č. 57, 61, 93, 94 - písemné prameny k dějinám tzv. České konfese (1575)

      • František Kavka – Anna Skýbová: Husitský epilog na koncilu tridentském a původní koncepce habsburské rekatolizace Čech (Počátky obnoveného pražského arcibiskupství 1561–1580), Praha 1969.
      • Jaroslav Pánek: Stavovská opozice a její zápas s Habsburky 1547–1577. K politické krizi feudální třídy v předbělohorském českém státě, Praha 1982.
      • Petr Hlaváček: Luteránství jako skrytý fenomén českých duchovních a kulturních dějin, in: Jiří JUST – Zdeněk R. NEŠPOR – Ondřej MATĚJKA, Luteráni v českých zemích v proměnách staletí, Praha 2009, s. 9–22
  • 8.12.2020: Vedlejší země Koruny české a jejich specifika

    • Správní, politická a kulturní specifika vedlejších zemí Koruny české: Anna Heráňová (sem. 14:10-15:40); Vojtěch Vaněček (sem. 17:30-19:05)
      Doporučená lit.:
      Zdeňka HLEDÍKOVÁ – Jan JANÁK: Dějiny správy v českých zemích do roku 1945, Praha 1989.
      Josef VÁLKA: Dějiny Moravy II. Morava reformace, renesance a baroka, Brno 1996.
      Radek FUKALA: Slezsko – neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740, České Budějovice 2007.
      Lenka BOBKOVÁ – Luděk BŘEZINA – Jan ZDICHYNEC: Horní a Dolní Lužice, Praha 2008.
      Radek FUKALA (ed.): Slezsko v dějinách českého státu. II. 1490–1763, Praha 2012.

    • Luděk BŘEZINA: Dolnolužické zemské fojtství za úřadování Albrechta Šlika v letech 1450–1555, in: Společné a rozdílné – Česká koruna v životě a vědomí jejích obyvatel ve 14. – 16. století, edd. Lenka BOBKOVÁ – Jana KONVIČNÁ, Praha 2005, s. 191–222.

    • Přečtěte si studii L. Březiny: Dolnolužické zemské fojtství za úřadování Albrechta Šlika v letech 1450–1555 a pokuste se odpovědět na následující otázky:
      a) Jakými zásadami a zájmy se řídil panovník při obsazování funkce zemského fojta v Dolní Lužici?
      b) Jaké byly pravomoci a povinnosti tohoto úředníka ve vztahu ke králi a ve vztahu k stavům a obyvatelstvu Dolní Lužice?
      c) Pokuste se charakterizovat politiku Ferdinanda I. vůči stavům Dolní Lužice v oblasti finanční a vojenské?

    • Sněmy české I., č. 55: 1526: Stavové horního a dolního Slezska odpovídají královským poslům.
      Sněmy české XI, 1, č. 72: 3.-8.6.1605: Moravští stavové žádají české stavy o pomoc proti Turkům

      • Integrační a partikulární rysy českého státu v pozdním středověku, ed. Lenka Bobková, Praha 2003.
      • Společné a rozdílné – Česká koruna v životě a vědomí jejích obyvatel ve 14. – 16. století, edd. Lenka Bobková Jana Konvičná, Praha 2005.
      • Rezidence a správní sídla v zemích České koruny ve 14. – 17. století, edd. Lenka Bobková Jana Konvičná, Praha 2007.
      • HOLÁ, Mlada: Holdovací cesty českých panovníků do Vratislavi v pozdním středověku a raném novověku (1437-1617), Praha 2012.
      • BŘEZINA, Luděk: Mezi králem a stavy. Dolnolužické zemské fojtství na prahu novověku, Praha 2016.
  • 15.12.2020: Rudolfův Majestát 1609 a cesta ke stavovskému povstání

    • Majestát Rudolfa II. z 9.7.1609 – příčiny a průběh jednání: Eliška Přeborovská (sem. 14:10-15:40); Jan Stejskal (sem. 17:30-19:05)
      Doporučená lit.:
      Majestát Rudolfa II., ed. Kamil KROFTA, Praha 1909.
      Jiří JUST: 9. 7. 1609. Rudolfův Majestát. Světla a stíny náboženské svobody, Praha 2009.
      Julius GLÜCKLICH: Koncept Majestátu a vznik Porovnání, in: ČČH 23, 1917, s. 110–128.

    • Jaroslav PÁNEK: K povaze vlády Rudolfa II. v Českém království, in: Folia Historica Bohemica 18 (1997), s. 71-86.

    • Přečtěte si studii Jaroslava Pánka: K povaze vlády Rudolfa II. v Českém království, FHB 1997, event. použijte i další zdroje (viz Další doporučená literatura) a odpovězte na následující otázky:

      a) Proč si Rudolf II. vybral Prahu jako svoji stálou residenci?
      b) Jaké strategie používal Rudolf II. při budování svého politického a správního okruhu v českém státě?
      c) Charakterizujte Rudolfa II. jako panovníka a státníka v souvislosti s jeho osobnostním vývojem.

    • Text Majestátu Rudolfa II. a tzv. Porovnání z r. 1609

    • Bedřich JENŠOVSKÝ: Politika kurfiřta saského v Čechách v posledních letech vlády Rudolfa II., Praha 1913.
      Julius GLÜCKLICH: Koncept Majestátu a vznik Porovnání, in: Český časopis historický 23, 1917, s. 110–128.
      Jan Bedřich NOVÁK: Rudolf II. a jeho pád, Praha 1935.
      Josef JANÁČEK: Rudolf II. a jeho doba, Praha - Litomyšl 1997.
      Jan KILIÁN: 11.12.1617 : zboření kostela v Hrobu : na cestě k defenestraci, Praha (Havran) 2007.
      Jaroslav PÁNEK: Majestát z roku 1609 jako téma novodobé české historiografie, in: ČČH 108, 2010, s. 220–243.
      Jaroslava HAUSENBLASOVÁ / Jiří MIKULEC / Martina THOMSEN (edd.): Religion und Politik im frühneuzeitlichen Böhmen. Der Majestätsbrief Kaiser Rudolfs II. von 1609, Stuttgart 2014.

  • 22.12.2020: Stavovské povstání 1618–1620, bitva na Bílé Hoře 1620

    • Bitva na Bílé Hoře – příčiny a průběh: Jan Dvořák (sem. 14:10-15:40)
      Doporučená lit.:
      Kamil KROFTA: Bílá hora, Praha 1913.
      Josef PEKAŘ: Bílá hora, Praha 1921.
      Josef POLIŠENSKÝ: Anglie a Bílá hora 1618–1620, Praha 1949.
      Jan P. KUČERA: 8. 11. 1620. Bílá hora. O potracení starobylé slávy české, Praha 2003.

    • Marie ŠEDIVÁ KOLDINSKÁ, Martin Fruwein z Podolí (?-1621). Život, smrt a krátké zmrtvýchvstání profesionálního politika předbělohorské éry, in: M. Bárta, M. Kovář et al., Lidé a dějiny. K roli osobnosti v historii v multidisciplinární perpektivě, Praha 2017, s. 291-324.

    • Na životních osudech Martina Fruweina z Podolí lze sledovat politický a společenský vývoj v českých zemích od posledních let vlády Rudolfa II. až do porážky stavovského povstání. Přečtěte si text studie M. Šedivé Koldinské a snažte se odpovědět na tyto otázky:

      • Jak lze tento vývoj popsat a charakterizovat?
      • Jakou roli v něm hrál Martin Fruwein?
      • Jak byste hodnotili jeho aktivity v právnickém, politickém, ekonomickém i kulturním prostředí předbělohorské Prahy?
      • Čím byly jeho činy podle Vašeho názoru motivovány?

      Své odpovědi vložte prosím do 21. prosince.

    • Pavel Skála ze Zhoře, Historie církevní - Příběhové roku 1618, in: Historie o válce české, ed. Josef Polišenský, Praha 1964 - ukázka

      První stavovská apologie, 25. květen 1618

  • 29.12.2020: Vánoční prázdniny

  • 5.1.2021: Psaní znalostního testu ZS

  • 16.2.2021: Bezprostřední důsledky bitvy na Bílé hoře

    a) Komentáře k výsledkům testů zimního semestru
    b) Rozdělení referátů na letní semestr
    c) Téma: Bezprostřední důsledky bitvy na Bílé hoře pro české země

    • Ivana Čornejová a kol., Velké dějiny zemí Koruny české VIII. 1618-1683, Praha 2008, hlava I, kap. II. Upevňování habsburské moci, část 1-3 (s. 65–89)

    • Charakterizujte hlavní vojenské, politické a ekonomické změny v českých zemích, k nimž došlo v období bezprostředně po bitvě na Bílé hoře. Připravte si své odpovědi na seminář, kde o nich budeme diskutovat.

    • Mikuláš Dačický z Heslova: Paměti (ed. Josef Janáček), Praha 1996, s. 198–205

  • 23.2.2021: Třicetiletá válka a země České koruny – průběh, ekonomické a demografické změny

    • Ivana Čornejová: Boje o Prahu roku 1648 a pražské univerzity, in: Jiří Hrbek et al. (eds.), Od konfesijní konfrontace ke konfesijnímu míru, Ústí na Orlicí 2008, s. 192-200 - viz Digitální knihovna NKČR, odkaz: https://ndk.cz/view/uuid:73139100-c529-11e3-b110-005056827e51?page=uuid:b8d455c0-d34e-11e3-94ef-5ef3fc9ae867

    • Přečtěte si studii I. Čornejové a pokuste se odpovědět na následující otázky:
      1) Jak probíhaly boje o pražská města v roce 1648 a jak se do obrany zapojili studenti univerzity.
      2) Jaké důsledky měla účast univerzity v bojích o Prahu.
      3) Zamyslete se nad faktem, že Pražané, kteří ještě v roce 1618 považovali císařská vojska za svého nepřítele, stáli v r. 1648 již na straně habsburského panovníka a bojovali proti Švédům.
      Své písemné odpovědi vložte do 22. února 2021.

      Protože se mi nepodařilo zajistit PDF studie I. Čornejové, prosím, abyste si ji vyhledali v rámci mimořádného zpřístupnění digitálních publikací v NKČR. Je třeba primárně hledat sborník "Od konfesijní konfrontace ke konfesijnímu míru", nejlépe pomocí odkazu: https://ndk.cz/view/uuid:73139100-c529-11e3-b110-005056827e51?page=uuid:b8d455c0-d34e-11e3-94ef-5ef3fc9ae867 Poté postupujte pomocí přihlášení přes Vaše přihlašovací údaje v rámci univerzity.

    • Dopis zbirovského hejtmana Jana Kolence z 11.3.1640 o řádění nepřátelských vojsk

      Kniha o bolesti a smutku. Výbor z moravských kronik 17. století, uspořádal Josef Polišenský, Praha 1948 - ukázka

  • 2.3.2021: Rekatolizace českých zemí, náboženský vývoj v 17. a 18. století

    • Rekatolizace a česká společnost: Martin Kolačkovský (sem. 14:20-15:40); Zdeněk Hrabě (sem. 17:30-19:05)

      Doporučená literatura:
      Ivana Čornejová: Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách, Praha 19951 a 20022
      Jiří Mikulec: Barokní náboženská bratrstva v Čechách, Praha 2000
      Ivana Čornejová (ed.): Úloha církevních řádů při pobělohorské rekatolizaci, Praha 2003
      Jiří Mikulec: 31. 1. 1627. Rekatolizace šlechty v Čechách – Čí je země, toho je i náboženství (Dny, které tvořily české dějiny), Praha (Havran) 2005
      Alessandro Catalano: Zápas o svědomí. Kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu (1598–1667) a protireformace v Čechách, Praha 2008
      Howard Louthan: Obracení Čech na víru aneb rekatolizace po dobrém a po zlém, Rybka Publishers, 2011 (zejm. úvod, vybraná kapitola a závěr)

    • Olga Fejtová, "Já pevně věřím a vyznávám..." Rekatolizace na Novém Městě pražském v době pobělohorské, Praha 2012, kap. IV.2.

      Ivana Čornejová a kol., Velké dějiny zemí Koruny české, sv. 8, 2008, s. 90-102 (Počátky rekatolizace), 180-186 (Dovršení reforem církevní správy), 288-327 (Vítězství katolické církve)

    • Přečtěte si prosím vybranou ukázku z knihy O. Fejtové a odpovězte na následující otázky:
      Charakterizujte hlavní kroky v postupu rekatolizace ze strany zeměpanské a církevní správy a uveďte příklady, které oblasti života měšťanů zasáhly?
      Jak na tato nařízení měšťané reagovali?
      Co podle Vašeho názoru zpomalovalo postup rekatolizace?
      K jakým změnám ve strategii rekatolizace došlo po skončení třicetileté války?

    • Rekatolizační patent Ferdinanda II., 1627

      Dekrety reformační komise pro Nové Město pražské z let 1627-1629, ed. Jaroslava Mendelová, Praha 2009 - ukázka

  • 9.3.2021: Politický a náboženský exil

    • Český exil a Jan Ámos Komenský: Hana Valentová (sem. 14:10-15:40); Jan Stejskal (sem. 17:30-19:05)

      Doporučená literatura:
      Lenka Bobková: Exulant, in: Václav Bůžek – Pavel Král (edd.), Člověk českého raného novověku, Praha 2007, s. 297–326
      Josef Polišenský: Komenský. Muž labyrintu a naděje, Praha (Academia) 1996
      Jan Kumpera: Jan Ámos Komenský. Poutník na rozhraní věků, Praha – Ostrava 1992
      nebo jiná monografie o J. A. Komenském
      Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století, Praha 1999

    • Lenka Bobková, Exulant, in: Václav Bůžek – Pavel Král (edd.), Člověk českého raného novověku, Praha 2007, s. 297–326.

      Ivana Čornejová a kol., Velké dějiny zemí Koruny české, sv. 8, 2008, s. 102-107 (Exil).

    • Přečtěte si prosím text prof. Lenky Bobkové, Exulant, a formulujte odpovědi na následující otázky:

      a) Proč došlo k hromadnému exodu obyvatelstva českých zemí během třicetileté války a které události či zásahy panovníka ho vyvolaly?
      b) Jak byste charakterizovali skupinu lidí, pro něž se vžilo označení "exulanti"?
      c) Do kterých zemí odcházeli a co ovlivňovalo výběr jejich "destinace"?
      d) S jakými problémy byli v nových působištích konfrontováni?

      Své odpovědi vložte prosím do pondělí 8. března 2021.

    • Martina Lisá (ed.), Die Chronik des Václav Nosidlo von Geblice (Kronika Václava Nosidla z Geblic). Aufzeichnungen aus der böhmischen Exulantengemeinde in Pirna zur Zeit des Dreißigjährigen Krieges. Edition und Übersetzung, Stuttgart 2014 - ukázka

      Jan Ámos Komenský, O sobě, edd. A. Molnár – N. Rejchrtová, Praha 1989 (2. vyd.) - ukázka

  • 16.3.2021: Státoprávní vývoj, politický systém a stavovská společnost pobělohorské doby

    • Politické a sociální aspekty pobělohorských konfiskací: Diana Smolová (sem. 14:10-15:40)

      Doporučená literatura:
      Tomáš Knoz: Pobělohorské konfiskace: moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty, Brno 2006, vybrané zobecňující a srovnávací kapitoly v závěru: např. kap.  s. 501–544, 622–657, 688–752
      Tomáš V. Bílek: Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618, Praha 1882–1883

      • Karel Malý, K otázce právního zakotvení feudálního absolutismu v Čechách, in: AUC - Philosophica et historica: Studia historica - Historická úloha absolutní monarchie ve střední Evropě 17. - 18. století 3 (1989), s. 63-73.
      • Ivana Čornejová a kol., Ivana Čornejová a kol., Velké dějiny zemí Koruny české, sv. 8, 2008, s. 107-115 (Obnovené zřízení zemské).
    • Přečtěte si studii K. Malého a pokuste se formulovat následující odpovědi:
      a) Co to je zemské zřízení, jak byste charakterizovali tento právní dokument a na jaká předchozí zemská zřízení navazovalo OZZ?
      b) Co vyvolalo potřebu vydání tohoto dokumentu a jak probíhala jeho příprava?
      c) K jakým hlavním změnám došlo v textu OZZ a jaké důsledky přinesly tyto změny pro další státoprávní vývoj českých zemí?
      d) Jak rozumíte pojmu (panovnický) absolutismus?

      V případě potřeby se orientujte v tématu také dle kapitoly Obnovené zřízení zemské, in: Velké dějiny zemí Koruny české, sv. 8, 2008, s. 107-115 (viz přiložený soubor), popřípadě v dalších dostupných zdrojích.

      • Obnovené Právo a Zřízení Zemské dědičného království Českého, ed. Hermenegild Jireček, Praha 1888 – ukázka.
      • Svědectví o ztrátě starého světa. Manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna, ed. Pavel Marek, České Budějovice 2005 – ukázka.
  • 23.3.2021: Ekonomický vývoj českých zemí v 17. a 18. století

    • Šlechtický velkostatek – hlavní rysy vývoje od 16. do 18. století: Ivan Kafka (sem. 17:30-19:05)
      nebo
      analýza některé z vydaných monografií na toto téma (J. Pekař, E. Maur apod.): Barbora Hlaváčová + Klára Brtková (sem. 14:10-15:40)

      Doporučená literatura:
      Josef Pekař: Kniha o Kosti. Kus české historie, I–III, Praha 1998
      Josef Válka: Hospodářská politika feudálního velkostatku. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1962. (Opera Universiatis Purkynianae Brunensis. Facultas Philosphica. Spisy Univerzity J. Ev. Purkyně v Brně. Filosofická fakulta; sv. 82). S. 264. (cze)
      Eduard Maur: Český komorní velkostatek. Příspěvek k otázce "druhého nevolnictví" v českých zemích, Praha 1975
      Václav Ledvinka: Úvěr a zadlužení feudálního velkostatku v předbělohorských Čechách (Finanční hospodaření pánů z Hradce 1560–1596), Praha 1985
      Václav Ledvinka: Feudální velkostatek a poddanská města v předbělohorských Čechách, in: Česká města v 16.–18. století, Praha, Historický ústav ČSAV 1991, s. 95–120
      Jaroslav Čechura: Šlechtický podnikatelský velkostatek v předbělohorských Čechách, in: Vědecká konference k 100. výročí narození Bedřicha Mendla, prvního profesora hospodářských dějin Univerzity Karlovy 1892–1992, Praha (Karolinum) 1997, s. 145–160

    • a) Ivana Čornejová a kol., Velké dějiny zemí Koruny české, sv. VIII. 1618-1683, s. 158-166 (Ve stínu válečných běd).
      b) Ivana Čornejová a kol., Velké dějiny zemí Koruny české, sv. VIII. 1618-1683, s. 235-243 (Hospodářství, obchod, peníze).
      c) Pavel Bělina a kol., Velké dějiny zemí Koruny české, sv. IX. 1683-1740, s. 255-268 (Úroveň řemeslné výroby a obchodu v českých zemích).

      d) Petr Vorel, Velké dějiny zemí Koruny české, sv. VII. 1526-1618, s. 214-229 (Města a šlechtický velkostatek), Praha 2005.

    • Přečtěte si vybrané kapitoly z Velkých dějin zemí Koruny české (a, b, c) a odpovězte na následující otázky:
      a) Jaké důsledky měla třicetiletá válka na demografický a ekonomický vývoj českých zemí? Z jakých pramenů lze sledovat tyto změny?
      b) Vysvětlete principy teorie merkantilismu a uveďte, jak lze její uplatňování sledovat v ekonomickém vývoji českých zemí.
      c) Jak probíhal proces zavádění manufaktur v českých zemích?

    • August Sedláček (ed.), Rozvržení sbírek a berní r. 1615 dle uzavření sněmu generálního, Praha 1869 - ukázka.
      Iva Čadková - Magda Zahradníková (edd.), Berní rula, sv. 6. Kraj bechyňský II, Praha 2014 - ukázka.
      Aleš Chalupa a kol. (edd.), Tereziánský katastr český, sv. 1. Rustikál (kraje A-CH), Praha 1964 - ukázka.

      • Václav Černý (ed.), Hospodářské instrukce : přehled zemědělských dějin v době patrimonijního velkostatku v XV.-XIX. století, Praha  1930.
      • Josef Pekař, České katastry 1654–1789 : se zvláštním zřetelem k dějinám hospodářským a ústavním, Praha 1932 (2. vyd.).
      • Eduard Maur - Ivo Cerman, Proměny vesnických sociálních struktur v Čechách v letech 1650-1750, in: ČČH 2000, č. 4, s. 737-774.
      • Josef Grulich, Selský grunt a jeho obyvatelé mezi normou a skutečností. Sonda do českých poddanských poměrů v 17. a 18. století, in: Společnost v zemích habsburské monarchie a její obraz v pramenech (1526-1740), České Budějovice 2006, s. 555-567.
  • 30.3.2021: Poddanská otázka, povstání na venkově

    • Selské rebelie v 17. a 18. století: Marek Folda (sem. 14:10-15:40); Adam Kendziura (sem. 17:30-19:05)

      Doporučená literatura:
      Josef Petráň: Rebelie. Příběh jednoho týdne a dvou dní v březnu roku 1775, Praha 1975
      Jaroslav Čechura:  Broumovská rebelie, Praha 1997
      Jaroslav Čechura: Selské rebelie roku 1680, Praha 2001

    • Jaroslav Dibelka - Josef Grulich, Venkov na křižovatce konfliktů ve společnosti raného novověku, in: V. Bůžek a kol., Společnost českých zemí v raném novověku. Struktury, identity, konflikty, s. 660–675.

      Pro doplnění znalostí:
      Ivana Čornejová a kol., Velké dějiny zemí Koruny české, sv. VIII., s. 261–277 (Vrchnosti a poddaní).
      Pavel Bělina a kol., Velké dějiny zemí Koruny české, sv. IX, s. 213–228 (Poddanský venkov, pozemkové vrchnosti a stát).

    • 1) Přečtěte si prosím kapitolu autorů J. Dibelky – J. Grulicha, "Venkov na křižovatce konfliktů" z publikace Společnost českých zemí v raném novověku, ed. V. Bůžek, a odpovězte na následující otázky:
      a) Jaké byly příčiny a formy odporu poddaných vůči vrchnosti v období předbělohorském a pobělohorském?
      b) Lze najít mezi oběma obdobími nějaký zásadní rozdíl? Pokud ano, čím myslíte, že byl tento rozdíl způsoben?

      2) Text robotního patentu z roku 1680 si přečtěte (včetně uvedené poznámky) a pokuste se charakterizovat, jak zasáhl tento patent do vztahu mezi poddanými a vrchnostmi a do vztahu mezi vrchnostmi a státem.

    • Robotní patent císaře Leopolda I. z  roku 1680

  • 6.4.2021: Vzdělanost a kultura doby baroka

    • Barokní umění a kultura: Josef Havránek (sem. 14:10-15:40)
      nebo
      Vzdělanost a věda barokní doby: Natálie Lisnerová (sem. 14:10-15:40)

      Doporučená literatura:
      Zdeněk Kalista (ed.): České baroko, Praha 1941
      Viktor Kotrba: Česká barokní gotika. Dílo Jan Santiniho-Aichla, Praha 1976
      Josef Halama: Od baroka k romantismu. Ke zrození novodobé české kultury, Praha 1987
      Zdeněk Kalista: Česká barokní gotika a její žďárské ohnisko, Brno 1970
      Zdeněk Kalista: Zdeněk: Tvář baroka, Praha 1992
      Zdeněk Kalista: Zdeněk: Století andělů a ďáblů. Jihočeský barok, Jinočany 1994
      Václav Černý: Čtrnáct studií o baroku našem i cizím, Praha 1996
      Josef Petráň a kol.: Dějiny hmotné kultury II/1–2. Kultura každodenního života od 16. do 18. století, Praha 1995 a 1998
      Josef Válka: Dějiny Moravy II. Morava reformace, renesance a baroka, Brno 1996
      Jan Royt: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 1999
      Vít Vlnas (ed.): Sláva barokní Čechie, Stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století, Praha 2001
      Pavel Preiss: František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách, Praha – Litomyšl 2003
      Olga Fejtová – Václav Ledvinka – Jiří Pešek – Vít Vlnas (edd.): Barokní Praha – Barokní Čechie 1620–1740. Sborník příspěvků z vědecké konference o fenoménu baroka v Čechách, Praha 2004
      Jiří Hrbek: Barokní Valdštejnové v Čechách 1640–1740, Praha 2013
      Josef Vašica: České literární baroko. Příspěvky k jeho studiu, Praha 1995
      Rosario Villari a kol.: Barokní člověk a jeho svět, Praha 2004
      Ivana Čornejová a kol.: Dějiny Univerzity Karlovy II. 1622–1802, Praha 1996
      Kateřina Bobková Valentová: Každodenní život učitele a žáka jezuitského gymnázia, Praha 2006

    • Ivana Čornejová (ed.), Velké dějiny zemí Koruny české, sv. 8, hlava třetí, kap. II. Vítězné tažení baroka, Praha 2008, s. 419-486.
      Ivana Čornejová: Barokní vzdělanost, in: Barokní Praha – Barokní Čechie 1620–1740. Sborník příspěvků z vědecké konference o fenoménu baroka v Čechách, Praha 2004, edd. O. Fejtová et al., s. 575-581.
      Jan P. Kučera - Jiří Rak: Bohuslav Balbín a jeho místo v české kultuře, Praha 1983 – kapitola životopis B. Balbína.

    • Úkol pro oba semináře:
      Prosím vyberte si některé dílo (architektonické, výtvarné či literární), osobnost či fenomén doby baroka, který Vás zaujal, popište ho a vysvětlete krátce okolnosti jeho vzniku. Nezapomeňte také sdělit, proč jste si vybrali právě toto dílo - čím Vás zaujalo či oslovilo. Stručnou charakteristiku prosím vložte do Moodlu. 

      Úkol pro seminář oboru historická demografie:
      Snažte se ujasnit si, co je to baroko, jaké oblasti kultury ovlivnilo, jakými cestami se dostalo do českých zemí. Můžete pro to využít zde vložené studijní texty nebo jiné přístupné zdroje. Nemusíte odpovídat písemně, stačí, když se zapojíte v průběhu semináře do diskuse a budete schopni své odpovědi formulovat.

    • Bohuslav Balbín: Rozmanitosti z historie Království českého, Praha (Academia) 2017, ukázka - s. 34-64.

  • 13.4.2021: Marie Terezie, zápas o středoevropské habsburské dědictví, reformy

    • Války o habsburské dědictví: Karolína Libichová (sem. 14:10-15:40)
      nebo
      Reformy Marie Terezie: Anna Heráňová (sem. 14:10-15:40); Anne-Marie Kratochvílová (sem. 17:30-19:05)

      Doporučená literatura:
      Josef Frais: Reformy Marie Terezie a Josefa II. : (nejen v českých a moravských zemích), Třebíč 2005
      Victor L. Tapié: Marie Terezie a Evropa, Praha 1998
      Pavel Bělina et al.: Velké dějiny zemí Koruny české, X (17401792), Praha 2001, např. s. 4151, 7277, 310312
      Jan Procházka: Parcelování velkostatků (raabisace) za Marie Terezie v Čechách, Praha 1925
      Pavel Bělina: Česká města v 18. století a osvícenské reformy, Praha 1985

    • Valentin Urfus: 19.4.1713. Pragmatická sankce. Rodný list podunajské monarchie, Praha 1994, s. 32-47.
      Pavel Bělina a kol., Velké dějiny zemí Koruny české, sv. IX, Praha - Litomyšl 2011, s. 89-96.

    • Prosím přečtěte si oba studijní texty a odpovězte na následující otázky:
      a) Jaké byly okolnosti a příčiny vyhlášení tzv. Pragmatické sankce?
      b) Jaký byl obsah tohoto dokumentu?
      c) Jaké důsledky pro postavení českého státu v rámci habsburské monarchie přinesl?

    • Pragmatická sankce, in: Základní zákonové státní království Českého: Knížka příruční ku potřebě poslanců sněmovních, voličů a vůbec každého občana, Praha 1864, s. 85-88.

  • 20.4.2021: České a moravské osvícenství

    • Osvícenství v českých zemích – vlivy, myšlenkové proudy, komparace s Evropou: Michal Hořejší (sem. 14:10-15:40); Vojtěch Vaněček (sem. 17:30-19:05)

      Doporučená literatura:
      Jan Halada: Osvícenství, Věk rozumu, Praha 1984
      Stanislav Sousedík: Filosofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím, Praha 1997
      Jiří Kroupa: Alchymie štěstí. Pozdní osvícenství a moravská společnost 1770–1810, Kroměříž 19871 a Brno 20062
      Ivo Cerman: Šlechtická kultura v 18. století. Filozofové, mystici, politici, Praha 2012

    • Zdeňka Stoklásková, Osvícenství a vznik veřejného zdravotnictví, in: Post tenebras spero lucem. Duchovní tvář českého a moravského osvícenství, edd. Jaroslav Lorman – Daniela Tinková, Praha 2008, s. 88-105.

    • a) Jaké byly důvody zájmu státu v době osvícenství o stav a zdraví jeho obyvatel?
      b) Jak zjišťoval stát početní stav obyvatelstva?
      c) Jaké konkrétní kroky učinila Marie Terezie a Josef II. pro zlepšení péče o zdraví obyvatel?
      d) Které z opatření vydaných pro české země Vás nejvíce zaujalo?

    • Pamětí Františka J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického, část I. (1791-1794), Praha 1915 - ukázka (s. 43-56)

  • 27.4.2021: Vláda Josefa II.

    • Toleranční patent a české nekatolictví: Klára Tiefenbachová (sem. 14:10-15:40)

      Doporučená literatura:
      Antonín Rezek, Dějiny prostonárodního hnutí náboženského v Čechách od vydání tolerančního patentu až na naše časy, Praha 1887
      Eva Melmuková: Patent zvaný toleranční, Praha 1999
      Pavel Bělina: Velké dějiny zemí koruny české, X, 1740–1792, Praha-Litomyšl 2001, s. 89–101
      Zdeněk R. Nešpor: Víra bez církve? Východočeské toleranční sektářství v 18. a 19. století, Ústí n.L. 2004
      Ondřej Macek: Tajné evangelictví jako následek vestfálského míru? Pokus o charakteristiku jednoho fenoménu, in: Jiří Hrbek – Petr Polehla – Jan Zdichynec (eds.), Od konfesijní konfrontace ke konfesijnímu míru. Sborník z konference k 360. výročí uzavření vestfálského míru, Hradec Králové 2008


      • Karel Beránek - Věra Beránková: Rušení klášterů v Čechách za Josefa II., in: Pražské arcibiskupství 1344-1994. Sborník statí o jeho působení a významu v české zemi, Praha 1994, s. 209-224. - přístupné v digitální verzi: https://ndk.cz/view/uuid:f9bb9170-3271-11e4-8f64-005056827e52?page=uuid:249fd190-5dcd-11e4-be62-005056825209
      • Ondřej Bastl: Josef II. - osvícený katolík nebo nepřítel církve?, in: J. Lorman – D. Tinková (edd.), Post tenebras spero lucem. Duchovní tvář českého a moravského osvícenství, Praha 2008, s. 271-277.
      • Velké dějiny zemí Koruny české, sv. X. 1740-1792, kap. III. Církev a stát v habsburské monarchii ve 2. po. 18. stol.
    • Přečtěte si studii K. Beránka ­– V. Beránkové, popř. také studii O. Bastla a odpovězte na následující otázky:
      a) Jaké konkrétní důvody vedly císaře Josefa II. k rušení klášterů v Čechách?
      b) Jak lze toto rozhodnutí zařadit do systému státních reforem probíhajících v 18. století od počátku vlády Marie Terezie?
      c) Jaké byly důsledky církevní reformy Josefa II. v Čechách?

      Studenti semináře Historická demografie si na základě textu Velké dějiny zemí Koruny české X. 1740-1792, kap. III. (viz studijní texty) připraví krátký přehled o vydání tolerančního patentu v r. 1781.

      • Patent o zrušení nevolnictví Josefa II., 1781
      • Toleranční patent Josefa II., 1781
  • 4.5.2021: Počátky českého národního obrození

    • Příčiny a hlavní rysy českého národního obrození: Vít Jeřábek (sem. 14:10-15:40)

      Doporučená literatura:
      František Kutnar: Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu. Trojí pohled na český obrozenský lid jako příspěvek k jeho duchovním dějinám, Praha 1948
      Josef Petráň a kol.: Počátky českého národního obrození. Společnost a kultura v 70. až 90. letech 18. století, Praha 1990
      – další literatura bude upřesněna

    • Josef Hanzal: Vzdělanost a lidová osvěta v počátcích národního obrození, in: Sborník historický 18 (1971), s. 39-69.

    • Na základě četby studie J. Hanzala:
      a) charakterizujte úroveň vzdělání lidových vrstev v českých zemích ve druhé polovině 18. století a především okolnosti, jež ji ovlivňovaly
      b) napište svůj názor na to, zda míra vzdělanosti mohla ovlivnit růst národního sebevědomí a nastartovat "obrodu" českého národa.

    • Františka Martina Pelcla, c. k. veřejného profesora českého jazykozpytu, ... akademická nástupní řeč o užitečnosti a důležitosti české řeči, in: Josef Johanides, František Martin Pelcl, Praha 1981, s. 358-373.

  • 11.5.2021: Psaní zápočtového testu LS