Section outline

    • - každý/á alespoň 1x za semestr představí nějakou nedávno vydanou knihu formou ústní recenze - vychází to cca 2 představení na každou hodinu; stačí na 5 minut

      - může to být základem i pro písemnou recenzi, kterou budete mít povinnost odevzdat v průběhu roku - za celý akad. rok uděláme 2-3 sezení zaměřené na recenze

      - na začátku každé hodiny probereme, co je nového v medievistice (nové knihy, konference, události, výstavy atd.)

      - co se týče odevzdávání klauzur a částí diplomek a bakalářek, budou informace upřesněny; zatím platí obecně to, co je v sylabu


  • 1) dokončení diskuze nad tématem bc. práce Jendy Müllera

    2) recenze: 

    a) studenti odevzdají recenze (pošlou mně mailem), které pak vyvěsím zde na Moodle

    b) prostudují si zásady písemných korektur (viz téma níže, příslušné stránky z publ. Pistorius "Jak se dělá kniha"); 

    c) na hodině ve skupinkách (2-4 lidi) budou korigovat odevzdané recenze, které jim vytisknu a rozdám (cca 30 min)

    d) příslušní korektoři a korektorky pak prodiskutují své návrhy a opravy s příslušnými autorkami a autory (cca 30 min). 

    • Kniha obsahuje množství užitečných rad k přípravě knihy. Pro účely našeho semináře jsem vybral zejména část o redakční práci (s. 98-133) - tu si nastudujte, až budete provádět ruční korektury písemných recenzí vašich kolegů.

    • Vytvořilo nakl. Karolinum - ačkoli se různé verze programu Adobe trochu liší, měl by být více méně univerzální. K použití při elektronických korekturách písemných recenzí vašich kolegů.

    • Dokončete, prosím, přepis stránky příslušného rukopisu nebo provotisku (podle toho, co jste dostali). 

      Zkuste porozumět textu a vztáhnout ho k historickém kontextu. 

      Na hodině si porovnáme vaše přepisy, znění jednotlivých verzí a povíme si víc o Kronice Martimiani.

      Kdo na úvodní hodinu chyběl, ať si zkusí přepsat a přečíst jednu z nabízených ukázek ve složce.

    • - rkp. A = KNM, II C 10, fol. 148r

      - rkp. B = KNM, IV E 29, fol. 59v

      - tisk T = KNM, 25 C 4a, fol. 55v

    • Kronika Martina z Opavy – představení autora a díla (Jan Sklenář + Jan Strupek)

      Kronika Jakoba Twinger z Königshofenu – dtto (Václav Paděra)

      Beneš z Hořovic – medailonek (Michal Hokeš)




    • Rukopisná tradice a tisk – s ukázkami (Natálie Lisnerová + Veronika Hejlová)

      Vložené části do Martimiani – popis Svaté země a Mohamed (Sabina Millerová + Michal Štaffl)



    • - k referátu Natálie a Veroniky o rukopisech Martimiani

    • - list krále Abgara Ježíši Kristu (Dávid Frigyik)

      - žánr světových kronik – místo Martimiani v rámci typologie kronik, příklady, jejich účel a podoba; příklady písemné i ikonografické (Julie Kadlecová + Jana Jeřichová)

      - předkřesťanské dějiny v kronice Martimiani – Starý zákon a antika (Martin Wolf + Jan Müller)

      - české dějiny v kronice Martimiani (Anna Pazourková)


  • Zjistěte:
    a) vše o rukopise, v němž se dopis nachází
    b) historický kontext písemnosti (samotného dopisu i jeho opisu)
    c) vymyslete otázku, kterou lze prameni položit 
    


    • O současné situaci na filozofických fakultách a o nízkém platovém ohodnocení tamních učitelů vzniklo velké množství textů a studií, byla natočena spousta pořadů. Následující odkazy jsou pouze výsekem z těchto mediálních vystoupení, které vám snad pomohou se v problematice zorientovat.

      Důležité a čerstvé informace o plánované protestní akci HODINA PRAVDY naleznete zde: https://www.facebook.com/events/686258709935576/

    • na knihu: EBERSONOVÁ, Adéla, Roudnická statuta: zvyklosti augustiniánské kanonie v Roudnici nad Labem: (komentovaná edice a překlad), Vydání první, Dolní Břežany: Scriptorium, 2021.

    • na knihu: 

      FERNÁNDÉZ COUCEIRO, Eduardo. Pronikání humanismu a renesance do české knižní kultury. Praha: Academia, 2022. Knižní kultura, svazek 5.

    • na knihu: FOLETTI, Ivan, Martin F. LEŠÁK, Veronika PICHANIČOVÁ a Sabina ROSENBERGOVÁ. Je (středověk) doba temna?: umění, migrace a moc. Druhé vydání. Brno: Books & Pipes, 2022

    • - přednáška se koná v 17h v učebně 200

      - bude simultánně tlumočena do češtiny

      Alain de Libera (1948) - jeden z největších současných odborníků na středověkou filosofii, autor knihy Středověká filosofie (česky 2001), Filosofie v období středověku (česky 2019) a Kam kráčí středověká filosofie (česky 2022)

      heslo na fr. Wikipedii: https://fr.wikipedia.org/wiki/Alain_de_Libera

    • - rukopis překladu Josefa Fulky

      - vyšlo knižně v nakl. Filosofia, 2023

      - NEŠÍŘIT PROSÍM!

    • Sem můžete vkládat své recenze do 23. 4.

    • ... vkládejte prosím sem

    • Studenti zjistí na základě dostupných zdrojů základní informace o "skutečném" Marco Polovi a odevzdají soubor s těmito údaji. Důležité ovšem bude uvést, z kterých zdrojů získávají informace. Na hodině můžeme porovnat relevantnost informací a zdrojů.

    • - zmínka o výpravě bratrů Polových za velkým chánem

      in: Thesaurus novus anecdotorum, vol. 3, Paris 1717, sl. 746

    • Martin W. a Michal H. si připraví debatu o tom, zda Marco Polo skutečně cestoval do Číny, a to na základě knihy:

      Frances Wood, Did Marco Polo Go to China?, London 1995 (česky "Byl Marco Polo opravdu až v Číně?", Praha 1996) - k dostání v mnoha knihovnách v ČR

      a článku Igora de Rachelwitz, Marco Polo Went to China, Zentralasiatische Studien 27, 1997, s. 34-92 - naskenováno zde v Moodlu

      (je mi jedno, kdo bude zastávat jaké stanovisko; na obranu autenticity Polovy cesty lze případně použít i jinou literaturu) 

    • I. de Rachelwitz, Marco Polo Went to China, Zentralasiatische Studien 27, 1997, s. 34-92 

    • Zuzana M. a Zuzana M. se pokusí ostatním přiblížit složitou filiaci textů díla Marca Pola, a to na základě knihy 

      GADRAT-OUERFELLI, Christine, Lire Marco Polo au Moyen Âge. Traduction, diffusion et réception du Devisement du monde, Turhnout 2015, zejména s. 15-109 (pošlu přes úschovnu)

      případně mohou vycházet i ze starší kritické edice

      MARCO POLO, Il Milione, ed. Luigi Foscolo Benedetto, Firenze 1928

    • z knihy GADRAT-OUERFELLI, Christine, Lire Marco Polo au Moyen ÂgeTraduction, diffusion et réception du Devisement du monde, Turhnout 2015, s. 17

    • ... ale asi jste to už četli...

    • in: Marco Polo, La Description du monde, ed. Pierre-Yves Badel, Paris 1998, s. 84-95

    • - studenti si přečtou pasáž v díle Marca Pola, pojednávající o zázračném přenesení hory nedaleko Bagdádu, a to v těchto verzích:

      1) ed. Hodura - Horák (viz nahoře), s. 37-40 (kap. XVI-XVIII)

      2) lat. "kratší" verze v ed. Prášek (viz nahoře), s. 21-22 v pozn. (De miraculo translacionis...)

      3) lat. "delší" verze v rkp. BAV, Reg. Lat. 1846, fol. 11r-13r

      4) fr. verze (FG) v edici Badel 1998 (viz přiložený soubor výše)

      Pokusí se též odpovědět na otázky:

      - čemu se nejvíce textově podobá česká verze Marca Pola?

      - jak "věrný" je český překlad své předloze?

    • - zázrak o přenesení hory je na fol. 11r-13r

    • Suzanne C. Akbari - Amilcare Iannucci (ed.), Marco Polo and the Encounter of East and West, Toronto, 2008

    • Přečtěte si prosím z knihy "Marco Polo and the Encounter..." určitě studii od Suzanne M. Yeager: The World Translated...

      - můžete číst i další části, doporučuji zejména kapitoly od Marion Steinicke a Johna Larnera

      - níže pak nahlédněte do literatury o Mandevillovi (služebně starší účastníci semináře už znají...)

      - pro historický kontext cest do Asie doporučuji knihu Jany Valtrové, Středověká setkání s jinými (viz literatura ke kursu)

    • Článek z Dějin a současnosti, 2/2017 - pro základní orientaci

    • Anežka Vidmanová, Středolatinská "beletrie" jako prostředek k poznávání cizích zemí v Čechách Jana Lucemburského, in: Ianua 2, 1996, s. 11-39

      - doporučuji přečíst celé; k Mandevillovi se vztahují s. 24-27, kde je stručně vysvětlena geneze originálu i české vernakulární verze

    • Jehan de Mandeville, Le livre des merveilles du monde, ed. Christiane Deluz, Paris 2000, (do s. 80)

      - obsahuje přehled dochovaných rukopisů, rozdělení do skupin, stemmata apod.

    • - in: Josef Krása, České iluminované rukopisy 13.–16. století, Praha 1990
      - analýza iluminovaného rukopisu London, British Library Add MS 24189, který vznikl v Čechách na poč. 15. stol.
    • - o recepci Mandevillova díla napříč evropskou literární tradicí

    • Cestopis tzv. Mandevilla, ed. František Šimek, Praha 1963

    • - jeden z nejkrásnějších rukopisů Mandevilly pro Jana z Berry, obsahuje i jiné cestopisné texty (Odorico, Ricoldo de Monte Croce, Marco Polo), vše přeložené do francouzštiny

    • Rukopisy díla Marca Pola se dochovaly po celé Evropě v mnoha verzích (viz schéma z 18. 10.). Vaším úkolem bude dohledat co nejvíce rukopisů tohoto díla, které se vážou k českému prostředí (jsou tzv. bohemikální): buď zde vznikly, nebo zde byly čteny, případně se sem dostaly později. Za české prostředí považuji teritorium Zemí Koruny české ve 14.-16. století.

      JAK POSTUPOVAT?

      Doporučuji hledat v dostupných soupisech (katalozích) knihoven ČR i v zahraničí, včetně knihovních sbírek, které již zanikly. Ne všechno je podchyceno v dosavadní literatuře, ale samozřejmě vám bude k užitku. Existuje i velké množství nových databází, kde můžete na rukopisy Marca Pola narazit.

      Úkol odevzdávejte prosím ve formě dokumentu MS Word sem DO PONDĚLÍ 14. 11.

      Začněte s hledáním pokud možno co nejdříve - není to věc, kterou byste stihli 1-2 dny před odevzdáním, je to spíše mravenčí práce, ne zas tak intelektuálně náročná (ale přesto potřebná), kterou můžete provádět ve volných chvílích.

      Můžete pracovat ve dvojicích - byl bych rád, kdyby ti zkušenější ze semináře si vzali "pod křídla" ty méně zkušené. 

      V soupisu by mělo být uvedeno místo uložení rukopisu, varianta, použitý katalog/databáze, případně další díla v kodexu (pokud vám připadají důležitá) a důvod, proč si myslíte, že je rukopis bohemikální.

      Budete-li potřebovat sehnat naskenovaný soupis, obraťte se klidně na mě, i když ne vše mám digitálně k dispozici.

      Přeju hodně zdaru!

    • Základ tvoří soupis od F. M. Bartoše z r. 1927, obohacený opravami a doplňky z katalogů Dragoun - Marek 2012 a s odkazy na katalog Brodského 2000

      ÚKOL:

      - najděte položky u cestopisů Marca Pola, Jana z Mandevilly a Odorika z Pordenone a prostudujte si tyto záznamy.

    • III E 42: Marco Polo (čes.), Mandevilla (čes.) = rkp. B

      II C 10: Mandevilla (čes.) = rkp. A

      V E 11: Mandevilla (čes.) = rkp. C

      XVII E 2: Odorico (red. Henrici)

      25 E 8: Traktát o zemi svaté

    • článek v Listech filologických 140/1-2, 2017 obsahující i edici prvotisku 

    • - tisk Lucas Brandis, Lübeck 1475

      - sv. uchován v NK ČR, sign. 39 B 22

      - řazeno podle folií, popis díla i svazku viz wordový dokument Rudiemntum noviciorum

  • dílčí témata již přednesená 10. 5.:

    Struktura III. knihy (Zuzana Macháčová); Koncepce císařství (Michal); Města a království (Václav P.)

    dílčí témata přislíbená na 17. 5.:

    Odbočky ve vyprávění - o hampejzech a biskupstvích (Zuzana Meluzinová); Starozákonní králové (Marie); Další starozákonní známé postavy (Martin)

  • TÉMATA HODINY (kromě prvního tématu k rozvržení):

    - struktura a koncepce třetí knihy (Zuzana Macháčová - může dodat písemně níže do sekce Úkoly)

    - zdroje třetí knihy Správovny

    - žánr tzv. "světových kronik"

    - Martin Opavský a jeho papežsko-císařská kronika

    - Martimiana Jakoba Twingera z Königshofenu

    - Staročeská Martimiana

    - co jsou to exempla? jejich role v rámci Správovny

    LITERATURA (jen pár tipů, ostatní si dohledáte sami):

    - P. Cermanová a kol., Přenos vědění, Praha 2021

    - Staročeská kronika Martimiani, ed. Š Šimek, Praha 2019

    - studie Anne-Dorothee von den Brincken k tématu

    - K. Dvořák, Soupis staročeských exempel, Praha 2016 (2. vyd.)

    • Prezentace ukazuje 2 různé úryvky ze 2 rukopisů Spravovny. Starší z kapitulního G 8 (zde úryvek k přepsání označen fialově) a novější z NK XVII D 11 (taktéž označeno). Přepište prosím dle vlastních schopností (a bez dívání se do edic) oboje ukázky do souboru word a přiložte ho níže do "Úkolů". Pověste to tam prosím do velikonočního pondělí.

      Prezentace je ve 2 formách - ppt a pdf - vyberte si, co vám víc vyhovuje, je to stejné.

    • instrukce viz výše

  • Sem můžete vkládat své recenze (až nějaké napíšete). Délka 3 NS (tj. 5400 znaků vč. mezer), normy libovolné.

    • - na knihy, které vyšly v posledních 3 letech

      - budou-li z oblasti duchovních dějin, mohou být eventuálně přijaty do tematických čísel HOPu (1/2022 nebo 2/2022)

      - prosím odevzdat do 10. 4., aby byl čas se na to před seminářem 12. 4. podívat

    • Reinhold Röhricht (ed.), Die Jerusalemfahrt des Heinrich von Zedlitz (1493), in: Zeitschrift des Deutschen Palästina-Vereins (1878-1945) , 1894, Bd. 17 (1894), pp. 98-114, 185-200 a 277-301

    • Praha 1908

    • Jerzy Grygiel: Ideal wladcy średnowiecznego w dziele Pavla Žídka Správovna Jiřího krále, in: A. Barciak, W. Iwańczak, Piśmiennictwo Czech i Polski w średnowieczu i we wczesnej epoce novozytnej, Katowice 2006, s. 329-341

    • Zwei volkssprachliche Studien für König Georg von Podiebrad, in: Bohemia, Bd. 58, 2018, s. 246-266

    • - Tereza Hejdová, K pravopisu díla Pavla Žídka Jiří(ho) Spravovna, in:  É. Császári, M. Imrichová (eds.): Király Péter 100: Tanulmánykötet Király Péter tiszteletére II. Budapest: ELTE BTK Szláv Filológiai Tanszék, 2019, s. 20–27

    • Jaká je základní myšlenka v první knize Spravovny?

      Je tam nějaký systematický postup, má text svoji strukturu?

      Jaká je podle PŽ příčina neutěšeného stavu v království? Kdo mu nejvíc vadí?

      Jak definuje spravedlivou válku?

      Jak hodlá řešit otázku Jiříkova nástupnictví?

      V kterých částech a v jaké souvislosti hovoří PŽ o sobě?

       

      OTÁZKY na 15. 3.

      Jaké jsou možné zdroje Žídkova spisu?

      Jakého druhu jsou autoritativní texty, které PŽ používá? V kterých kontextech?

      Které konkrétní události, místa a vůbec reálie českého království se v textu popisují? (konkrétní historické události, Pragensia)

       

      Pokuste se zařadit Spravovnu do širšího rámce žánru knížecích zrcadel. (na základě četby v oddílu Obecná literatura ke knížecím zrcadlům)

  • Z české dostupné literatury upozorňuji na knihu Martina Nejedlého, Pohleďte do zrcadla!, Praha 2016, zejména úvodní a závěrečnou pasáž

    Základní poučení lze najít i v knize Pavlína Cermanová a kol., Přenos vědění, Praha 2021, zejména s. 511-536

    • Wilhelm Berges, Die Fürstenspiegel des hohen und späten Mittelalters, Stuttgart 1938

      - obecná základní syntéza k žánru knížecích zrcadel

      - Aegidius Romanus na s. 211-228 + vzadu 320-328

      - obsahuje "přehled" knížecích zrcadel na konci (s. 291n)

    • Ulrike Grassnick, Ratgeber des Königs. Fürstenspiegel und Herrscherideal im spätmittelalterlichen England, Wien (Böhlau) 2004, s. 1-78 

      - obecné texty o politické teorii a knížecích zrcadlech ve středověku

    • Carry J. Nederman, The Mirror Crack'd: The Speculum principum as Political and Social Criticism in the Late Middle Ages. In: The European Legacy 3, 1998, 18–38

      - obecné, ale velmi užitečné pro pochopení žánru a funkce "knížecích zrcadel" v pozdním středověku

    • Michel Senellart, Les Arts de gouverner. Du régimen médiéval au concept de gouvernement, Paris 1995

      - k tématu vhodné hlavně části 1A (regimen), 2A (knížecí zrcadla) a 4B (Gilles de Rome)

    • - zde i základní literatura k oběma tématům

    • Enee Silvii Piccolominei, postea Pii PP II, De Europa, ed. Adrianus van Heck, Città del Vaticano 2001

      - sken obsahuje úvod edice, předmluvu a kapitoly o Uhrách, Moravanech, Slezsku a o Češích 

    • Rolando Montecalvo, The New Landesgeschichte: Aeneas Silvius Piccolomini on Bohemia and Austria, in: Pius II, 'el piu expeditivo pontifice'. Selected Studies on Aeneas Silvius Piccolomini (1405-1464), ed. Z. von Martels - A. Vanderjagt, Leiden - Boston 2003, s. 55-86

      - analýza Historia Bohemica a srovnání s podobným dílem Historia Friderici III imperatoris

    • - malba v klášterním kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Olomouci (foto (c) Antonín Kalous)

    • 1) zjistěte, komu adresoval ESP popis příchodu Čechů do Germánie a v kterém to bylo dopise (viz kap. I, 8, str. 13)

      2) přečtěte si další kapitoly II (o původu českého národa) a III (o Čechovi) a srovnejte tyto narativy s kronikářskými vyprávěními, která znáte (Kosmas, Dalimil. Pulkava...)

      3) přečtěte a pro sebe si přeložte krátký úryvek o české zemi ze spisu Descriptio orbis terrarum 

      (obrázek zde: https://www.bibliotekacyfrowa.pl/dlibra/publication/47363/edition/79855/content)

  • - četba kap. IV-XV (jen vybrané pasáže; přečíst ale klidně celé)

    - soustřeďte se zejména na kap. XII - přijetí křesťanství Bořivojem, kap. XIII - o (Velké) Moravě a XV. o sv. Václavovi a Boleslavovi

    - srovnejte míru závislosti ESP na Pulkavově kronice - nejlépe vidět u latinských vydání, Pulkava viz FRB V: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&cat=11&bookid=1103&page=47

  • četba kap. XXVI-XXXIV

  • četba kap. XXXIV-XXXVIII

    • 1) Pokuste se udělat chronologický pořádek ve sledu událostí, které popisuje Enea v kap. XXXV

      2) Jakým způsobem popisuje ESP doktrínu (věrouku) husitů? Do jaké míry se to shoduje s různými reformními proudy?

      3) Proč pojednává ESP o Husovi a Jeronýmovi dohromady?

      4) Pokuste se vyhledat zdroj Eneových informací o smrti Jeronýma Pražského. Co se v něm píše?

      5) Je popis událostí první pražské defenestrace u ESP pravděpodobný?

      6) Jaký byl osud těla Václava IV. po jeho smrti?

      7) Srovnejte vyprávění o počátcích husitské revoluce (kap. XXXVIII.) s "věrohodnějším" historiografickým dílem.

    • in: Kacíři, barbaři, nepřátelé, ed. V. Bažant - V. Vejrychová, Praha 2014

  • - otázky 4, 5, 6 a 7 z minula

  • Highlighted

    Úkol 1: dokončit srovnání pojetí husitské revoluce u ESP a u dalších pramenů (Vavřinec, SLČ...) - Martin Wolf a Zuzana Macháčová

    Úkol 2: připravit si jednotlivé medailonky postav - srovnání ESP s "realitou" (na 5-10 minut každý)

    Jan Hus - Zuzana Macháčová

    Jan Žižka - Jana Jeřichová

    Václav IV. - Michal Hokeš

    Zikmund Lucemburský - Marie Francová 

    Jan Rokycana - Václav Loučka

     

  • četba kap. XL, XLIX-LI - porůznu i jiné

    Basilejský koncil v Historia Bohemica, kap. XLIX-L (Zuzka Meluzinová?)

  • - četba korespondence, ed. Rudolf Wolkan, FRA Bd. 68, vybrané pasáže

    • Wolkan, Rudolf: Der Briefwechsel des Eneas Silvius Piccolomini : Abt. 3: Brief als Bischof von Siena : Briefe von seiner Erhebung zum Bischof von Siena bis zum Ausgang des Regensburger Reichstages (23. September 1450 - 1. Juni 1454), Wien 1918, s. 22-57

    • vyd. Augustin Kadlec, in: Jihočeský sborník historický XXII, 1953, s. 107-112, 133-148

    • in: Jihočeský sborník historický XX, 1951, s. 61-64

    • Brno, MZA, fond G 10, sign. Hd 37, fol. 25r-42r

      klášter OSB Rajhrad

    • 1) Kdo je adresát dopisu Juan Carvajal? Co o něm lze vyčíst z dopisu samotného a co o něm víte odjinud?

      2) Jak je dopis strukturován? Popište jeho základní části. Proč vlastně ESP do Čech mířil?

      3) Jak je dopis formulován? Co vlastně připomíná a kde a jak se k jeho formě sám autor vyjadřuje? 

      4) Které pasáže jsou později použity v Historia Bohemica? Pokuste se srovnat oba texty v těchto pasážích?

      5) Co nejvíc vadí ESP na táborských? Je to jejich kacířství nebo (ještě) něco jiného?

      6) Které skutečnosti z vlastní zkušenosti dávají ESP příležitost k moralizování? Na jakých místech dopisu je nalezneme?

      7) Jaké jsou příčiny zpustošení Českého království podle ESP?

      8) Dá se z dopisu samotného vyčíst, v jaké situaci se přesně nachází České království, tzn. kdo mu vládne apod.?

      9) Jakým způsobem reflektuje dopis basilejský koncil a kompaktáta?

      10) Proč ESP vlastně jednal s Jiřím z Poděbrad? Z jakého titulu se tito dva vlastně setkali?

      11) Jaké jsou hlavní argumenty ESP a jaké jsou Jiříkovy při vzájemné rozmluvě? Jaké jsou hlavní tři body jejich rozpravy?

      12) Co je podstatou Eneovy promluvy Táborským?

      13) Kdo byli táborští účastníci debaty s ESP? Kdo je onen Galet a shoduje se s Galkem/Galetem? ( viz HB, s. 151)

      14) Co je podstatou sporu ESP a Galeta? Dokážete to shrnout?

      15) Jakým způsobem a proč jsou zejména v disputaci s Táborskými používané citáty z Bible?

      Zkuste sami položit další otázky tomuto textu.

  • četba IV. a V. knihy (vybrané pasáže)

    • - překlad do angličtiny, ed. E. Denison Ross - E. Power, Pero Tafur: Travels and Adventures (1435-1439), New York - London 1926

      - popis českých zemí na s. 91-95