Календарный план

  • Haddon - materiály

    Vyvěšuji pro ty, kdo nebyli na hodině, soubor s komenářem k textu, dva soubory pdf. s oskenovanými stránkami z knihy a pro zájemce nepovinně ještě dvě dobové recenze na Haddonův román, v nichž jsem zvýraznila zajímavé pasáže.

  • Zadání Inheritors

    Ve složce najdete jednak scan jedné kapitoly z Goldingova románu The Inheritors a jednak komentář k textu - větší část jsem říkala už na hodině, nicméně ne úplně všechno, co je podstatné k pochopení celé kapitoly. Zároveň vyvěšuji, možná zejména pro Zdeňka a Báru, kteří nebyli na hodině, reflexi problémů v Haddonově textu na studentských ukázkách z minulého roku, kdy jsme to dělali distančně - jsou tam tedy jiná jména účastníků a občas trochu jiná řešení, než jste měli vy, ale ten obecný komentář k nim a ke všem těm zajímavým místům, která jste museli řešit, platí obecně ("hitparáda" se to jmenuje proto, že jsme tehdy hlasovali o nejlepší řešení té hříčky - tuhle část ale přesouvám v tom dokumentu až na konec, protože komentář k cizím řešením, která vzhledem k tomu, že byla samozřejmě také substituční, se radikálně lišila od vašich, není pro vás tak zajímavý). 

  • Zadání Neda Kellyho

  • Zadání Arnolda Bennetta - Old Wives´ Tale

  • Zadání Northanger Abbey

    Do složky vkládám jednak úryvek z Northanger Abbey v odt. s komentářem k postavám a scéně přímo před textem a formou komentářových bublin v textu a jednak tentýž úryvek naskenovaný ještě z kritického anotovaného vydání, které jsem používala při překladu (tam je ještě pár dalších lexikálních poznámek, které byste mohli potenciálně potřebovat, pokud nejste na Austenové styl vyjadřování úplně zvyklí).  V tom textu, do nějž můžete přímo vpisovat, je přesný rozsah scény, kterou chci, abyste přeložili, včetně přeškrtnuté části uprostřed, kterou nechci, abyste překládali, protože by to bylo už moc dlouhé - ta je tam tedy jen pro návaznost (pro jistotu, kdyby se to přeškrtnutí v jiném formátu ztratilo: je to od "Her heart and faith" až po konec příslušného odstavce u "tears of joy".

  • 5 November - 11 November

  • Zadání Woolfové

    Níže přikládám úryvek z románu To the Lighthouse a dva články k polopřímé řeči.

  • A. S. Byatt - Possession

  • 26 November - 2 December

  • Zadání M. Atwoodové - Hag Seed

    Atwoodové román Hag Seed je moderní adaptací děje Shakespearovy Bouře. V původní hře vystupuje bývalý milánský vévoda Prospero, kterého jeho bratr zrádně připravil o trůn a on se stal namísto toho vládcem kouzelného ostrova, na nějž ho s jeho dcerou Mirandou původně vyvrhlo moře a na němž teď sám nechává ztroskotat loď s oním zrádcem (a dalšími pasažéry) na palubě a s pomocí služebných duchů, zejména Ariela, provádí symbolickou pomstu. Nakonec těm, kdo ho sesadili a vyhnali, odpouští, ale zbavuje uzurpátora Antonia trůnu a vrací se jako vládce do Milána.
    V románu Atwoodové je Prosperem slavný divadelní režisér Felix Philips, který byl svým nejbližším spolupracovníkem Tonym zrádně připraven o místo uměleckého ředitele divadelního festivalu (Tony přitom využil Felixovy osobní krize po tragické ztrátě manželky a později tříleté dcery Mirandy). Felix se stáhl do ústraní a teď pod jménem Mr Duke nabízí výuku divadelních kursů pro vězně ve výkonu trestu. Už s nimi takto nastudoval několik Shakepearových her a teď chce dělat Bouři (poslední představení, které měl rozpracované ještě jako známý režisér, ale které nedostal příležitost dokončit). A v románu využije právě této iscenace k tomu, aby se pomstil svým protivníkům.
    Scéna, kterou děláme, je z jednoho z prvních setkání (pokud si přečtete i stránky před, budete mít celý kontext od začátku Felixovy spolupráce s jeho "herci"). Na úplně první hodině Felix zadal účastníkům kursu, aby vypsali z Bouře všechny nadávky, které se tam používají, protože jedním z jeho pravidel je, že během kursu a divadelních zkoušek nesmějí jeho "studenti" používat žádná sprostá slova ani nadávky krom těch, které jsou přímo v Shakespearovi samotném. Takže proto ty doprovodné tabulky, abyste si mohli vybrat u každé z oněch šťavnatých shakespearovských kleteb ze tří variant.
    Dalším zajímavým úkolem budou "umělecká jména" těch herců, kteří už se účastnili předchozích Felixových kursů - to už je na vaší tvořivosti. Některé ty přezdívky souvisí s tím, co ti lidé předtím dělali (třeba účetní, který se dopustil podvodů - Bent Pencil) - ty jejich předchozí "profese" nebo jiné charakteristiky, které souvisejí s tím jménem, jsou většinou buď zmíněné na předchozích oskenovaných stránkách nebo si je můžete najít na Wikipedii v heslu věnovaném románu. Někde ta souvislost ale jasná není a tam můžete samozřejmě improvizovat.

  • Hag Seed 2 - zadání

    Přikládám druhý kousek z Hag Seed - k přečtení (byť ne celé k překladu) je to od posledního odstavečku na s. 154 až do konce kapitoly. Jde o situaci, kdy Felixovi herci s pomocí herečky Anne-Marie hrající Mirandu (profesionální mladá herečka najatá Felixem) nacvičí monologickou "rapovou" verzi jednoho dialogu, v němž v původní hře Prospero vypráví Mirandě, co mu jeho bratr udělal, jak ho zlovolně připravil o vládu. Protože hercům přijde Felixovo vyprávění zdlouhavé, jeden z "týmů", které Felix sestavil pro každou z hlavních postav (tým zahrnuje vždy samotného herce, jeho náhradníky - understudies - a popř. další podpůrný personál), se rozhodl vytvořit tenhle vlastní text, v níž příběh vypráví namísto Prospera alias Felixe právě jeho zlý bratr Antonio. Hned po tomto monologu pak navrhují další inovaci - zatímco se bude (v rámci multimediálního pojetí představení) promítat divákům obraz loďky kymácející se na vlnách, v níž byl Prospero s Mirandou poslán na moře a budou znít Prosperova slova k Mirandě, kde ji nazývá svým andělem, díky němuž přežil, chtějí promítat fotografie svých nejdražších, zejména dětí, které "drží nad vodou" je samotné - a nakonec, pravděpodobně aniž tuší, že Felix sám přišel o dítě, navrhnou i jemu, aby přidal něco za sebe - což vyvolá onu reakci popisovanou v samotném závěru té scény. Zároveň přikládám přímo sem už i zkrácenou příslušnou scénu z původní Bouře, k níž se toto vše vztahuje, tj. Prosperovo vyprávění Mirandě (které chtějí herci "uzmout" Felixovi a dát v oné svérázné úpravě Antoniovi) a pak na konci i onu pasáž (výrazněji zažlucenou) z níž jsou narážky v samotném závěru kapitoly. A příslušná místa ve dvou překladech - víc jich bohužel k dispozici nemám.

    Určitě si pro kontext přečtěte celý ten kus, nicméně my bychom překládali od konce Antoniova rapu do konce kapitoly. A jak už jsem říkala, ale opakuju pro Zdeňka, který nebyl, kdyby si někdo z vás chtěl místo standardního překladu střihnout kus toho rapu - třeba alespoň po "new suit, whatever", nebo o sloku víc, tak to je legitimní alternativa - Anička Štádlerová jí před dvěma lety využila a stvořila docela šťavnatou českou verzi, kterou vám můžu na hodině ukázat. O zaslání (ať už rapu, nebo standardního překladu) prosím tradičně ty z vás, kteří neposílali minule. 

  • Zadání na poslední hodinu

    Níže najdete úryvek z románu australského spisovatele Patricka Whitea The Vivisector, komentář k němu a jednu s tématem související báseň loňské nobelistky Louise Glückové ke zcela nepovinnému přečtení. O zaslání v lednu prosím opět ty, na nichž je řada - a kdyby si někdo (zejména z těch, kdo nebudou muset dopilovávat Whitea k odevzdání, ale samozřejmě kdokoli) - chtěl zkusit udělat  a poslat tu Gluckovou, bylo by to moc zajímavé, protože ta báseň za to také stojí a byl by to hezký doplněk na zbytek hodiny, protože s tím Whitem, jakkoli je obtížný, asi přece jen nevystačíme na celých 90 minut.

  • Zadání Morrisonové

    Níže přikládám kus z románu Toni Morrisonové The Bluest Eye - román sám je velmi známý, pokud jste nečetli, můžete se podívat na jeho dějovou synopsi na Wikipedii, ale pro účely překladu našeho úryvku není celkový děj tak nezbytný. V tom úryvku jde o celkem emocionálně čitelný střet dětské nevinnosti s dospělou "zkušeností" tří prostitutek. Ty bydlí v patře nad bytem rodičů holčičky Pecoly a Pecola je navštěvuje, protože na rozdíl od zbytku města, které ji považuje za ošlivou a ponižuje ji (proto také Pecola touží po modrých očích jako symbolu "bílé" krásy), se k ní tyhle tři dámy chovají laskavě. Za ten text k překladu připojuji výňatek z loňské eseje v New Yorkeru, která mu je věnovaná, protože ten se zminuje právě o téhle scéně. Pro ty, kdo by si chtěli přečíst víc o knize jako celku, ať už proto, že ji znají, nebo naopak, přikládám v samostatném souboru i celou esej.

    Jelikož ten rozhovor je opravdu překladatelsky vděčný (tři černošky se vzájemně špičkují v Black English)  a zároveň celkem "odsýpá", výjimečně bych ho rozdělila na dvě části, abychom ho stihli trochu větší kus. Je to takový "dárek" pro všechny z vás, kteří rádi překládají hodně hovorové nebo dialektické věci (Báro :-) - zatím jsme tu nespisovnost a obecnou češtinu museli většinou držet na uzdě (snad krom Neda Kellyho a Hag Seed, zejména toho rapu), tak se po artistní Woolfové a Byattové můžete opět trochu odvázat. O první zvýrazněnou část prosím Zdeňka a pak z těch, kdo posílali minule a nemusejí posílat povinně, jen pokud chtějí, třeba Janu, Andreu, Vojtu a Žanetu, a o druhou Tadeáše a krom něj pak Annu, Michala, Veroniku a Báru. Jak říkám, kdo posílal minule, ať už rap, nebo běžný text, posílat nutně nemusí, ale měl by to mít také vypracované, jako vždycky. Snad se mi i tak sejdou u každé části aspoň dva překlady k porovnání. 

  • 31 December - 6 January

  • 7 January - 13 January