Překlad literárních textů I (EN-CS)
Section outline
-
-
-
Níže připojuji básničky na výběr ze Shela Silversteina a také dva soubory s ukázkami toho, jak zhruba volně se to dá dělat (tedy jak volně jsem to dělala já - ale kamarádi, s nimiž jsme překládali dvě Silversteinovy knížky, mají podobný přístup), abyste měly nějakou představu, co si můžete dovolit, ať u v nespisovnosti gramatických tvarů, ve volbě jiného metra, nebo třeba v substitucích jmen. Ale je to hodně věc intuice a subjektivního vnímání - o čem má člověk pocit, že to jakž takž "funguje" a může fungovat i na děti (a někdy je to samozřejmě taky o tom, co je vůbec schopen ze sebe vypotit, i když s tím vůbec spokojený není :-)
-
Silverstein
-
-
Níže vyvěšuji Hotline (omlouvám se za počmárání). Zadání kdo co překládá je v mailu.
-
-
-
-
Vyvěšuji dva soubory pdf. s oskenovanými stránkami z knihy, kde jsou zaškrtnuté celkem 3 pasáže k překladu (u Curious-Incident-charakteristika je to jen pasáž se slovní hříčkou, kterou už většina z vás máte, v druhém souboru pak jsou další dva krátké úryvky. Pro ty, kdo nebyli na hodině, přikládám ještě komentář ke knize jako celku a k zadaným pasážím, a pro zájemce zcela nepovinně ještě soubor se dvěma dobovými recenzemi na Haddonův román, v nichž jsem zvýraznila zajímavé pasáže.
-
Ve složce najdete jednak scan jedné kapitoly z Goldingova románu The Inheritors a jednak komentář k textu - větší část jsem říkala už na hodině, nicméně ne úplně všechno, co je podstatné k pochopení celé kapitoly.
Čistě nepovinně pro zájemce pak přidávám to, o čem jsem mluvila na první hodině - protože budeme dělat Goldinga a možná i Orwella, vyvěšuju pro ty, kdo by se o nich chtěli dovědět víc (byť jste je určitě brali i s dr. Brotánkovou) přednášku o nich (a o Anthonym Burgessovi) a úryvky z jejich děl, které se k ní vážou. Ty přednášky upravené pro studenty do psané podoby mi "zbyly" ze záskoku za dr. Brotánkovou během lockdownu, tak budu ráda, pokud ještě někomu k něčemu budou (je to hlavně o nich samotných a jejich stylu, jejich recepci jsme dělali na seminářích).
-
-
-
-
-
-
Ve složce najdete originál: cca čtyři počáteční strany z knihy k načtení a poté navazující úryvek k překladu. Dále komentář a také krátký rozhovor s autorem Peterem Careym o knize a kus autentického dokumentu napsaného skutečným banditou Nedem Kellym.
-
-
-
-
-
Old Wives´ Tale (knížka, kterou mám momentálně v redakci u Academie) je starší věc, byť ne tak stará jako Austenová, a zadávám ji hlavně kvůli takové jemné ironii, která prolíná většinou Bennettových textů. Úmyslně posílám trochu delší část, abyste si udělali představu o stylu - my ale budeme překládat až od polovičky str. 151 (Daniel Povey had a way of assuming....) až po polovinu str. 152 - "things are so obstinately, so incurably unsentimental". Zejména ti, kdo jste nebyli na hodině, přečtěte si, prosím, i komentář (i ti, kdo byli, najdou na jeho konci poznámky k některým místům v textu a k B. ironii), a pokud možno i pár stránek z úvodu k románu, kde se John Wain věnuje Bennettově ironii podrobněji a jsou tam některé další její ukázky.
-
-
-
-
Do složky vkládám jednak úryvek z Northanger Abbey v odt. s komentářem k postavám a scéně přímo před textem a formou komentářových bublin v textu a jednak tentýž úryvek naskenovaný ještě z kritického anotovaného vydání, které jsem používala při překladu (tam je ještě pár dalších lexikálních poznámek, které byste mohly potenciálně potřebovat, pokud nejste na Austenové styl vyjadřování úplně zvyklé). V tom textu, do nějž můžete přímo vpisovat, je přesný rozsah scény, kterou chci, abyste přeložily, včetně přeškrtnuté části uprostřed, kterou nechci, abyste překládaly, protože by to bylo už moc dlouhé - ta je tam tedy jen pro návaznost (pro jistotu, kdyby se to přeškrtnutí v jiném formátu ztratilo: je to od "Her heart and faith" až po konec příslušného odstavce u "tears of joy".
-
Níže přikládám úryvek z románu To the Lighthouse a dva články k polopřímé řeči.
-
-
-
-
-
-
Atwoodové román Hag Seed je moderní adaptací děje Shakespearovy Bouře. V původní hře vystupuje bývalý milánský vévoda Prospero, kterého jeho bratr zrádně připravil o trůn a on se stal namísto toho vládcem kouzelného ostrova, na nějž ho s jeho dcerou Mirandou původně vyvrhlo moře a na němž teď sám nechává ztroskotat loď s oním zrádcem (a dalšími pasažéry) na palubě a s pomocí služebných duchů, zejména Ariela, provádí symbolickou pomstu. Nakonec těm, kdo ho sesadili a vyhnali, odpouští, ale zbavuje uzurpátora Antonia trůnu a vrací se jako vládce do Milána.
V románu Atwoodové je Prosperem slavný divadelní režisér Felix Philips, který byl svým nejbližším spolupracovníkem Tonym zrádně připraven o místo uměleckého ředitele divadelního festivalu (Tony přitom využil Felixovy osobní krize po tragické ztrátě manželky a později tříleté dcery Mirandy). Felix se stáhl do ústraní a teď pod jménem Mr Duke nabízí výuku divadelních kursů pro vězně ve výkonu trestu. Už s nimi takto nastudoval několik Shakepearových her a teď chce dělat Bouři (poslední představení, které měl rozpracované ještě jako známý režisér, ale které nedostal příležitost dokončit). A v románu využije právě této iscenace k tomu, aby se pomstil svým protivníkům.
Scéna, kterou děláme, je z jednoho z prvních setkání (pokud si přečtete i stránky před, budete mít celý kontext od začátku Felixovy spolupráce s jeho "herci"). Na úplně první hodině Felix zadal účastníkům kursu, aby vypsali z Bouře všechny nadávky, které se tam používají, protože jedním z jeho pravidel je, že během kursu a divadelních zkoušek nesmějí jeho "studenti" používat žádná sprostá slova ani nadávky krom těch, které jsou přímo v Shakespearovi samotném. Takže proto ty doprovodné tabulky, abyste si mohli vybrat u každé z oněch šťavnatých shakespearovských kleteb ze tří variant.
Dalším zajímavým úkolem budou "umělecká jména" těch herců, kteří už se účastnili předchozích Felixových kursů - to už je na vaší tvořivosti. Některé ty přezdívky souvisí s tím, co ti lidé předtím dělali (třeba účetní, který se dopustil podvodů - Bent Pencil) - ty jejich předchozí "profese" nebo jiné charakteristiky, které souvisejí s tím jménem, jsou většinou buď zmíněné na předchozích oskenovaných stránkách nebo si je můžete najít na Wikipedii v heslu věnovaném románu. Někde ta souvislost ale jasná není a tam můžete samozřejmě improvizovat.-
Přikládám pro kontext trochu delší scan z románu Hag Seed - my ale překládáme jen kapitolu First Assignment: Curse Words). K ní mátek dispozici dva soubory s výběrem Shakespearových nadávek ve třech různých překladech (můžete i kombinovat).
-
-
-
-
Níže přikládám kus z románu Toni Morrisonové The Bluest Eye - román sám je velmi známý, pokud jste nečetly, můžete se podívat na jeho dějovou synopsi na Wikipedii, ale pro účely překladu našeho úryvku není celkový děj tak nezbytný. V tom úryvku jde o celkem emocionálně čitelný střet dětské nevinnosti s dospělou "zkušeností" tří prostitutek. Ty bydlí v patře nad bytem rodičů holčičky Pecoly a Pecola je navštěvuje, protože na rozdíl od zbytku města, které ji považuje za ošklivou a ponižuje ji (proto také Pecola touží po modrých očích jako symbolu "bílé" krásy), se k ní tyhle tři dámy chovají laskavě. Za ten text k překladu připojuji výňatek z loňské eseje v New Yorkeru, která mu je věnovaná, protože ten se zmiňuje právě o téhle scéně. Pro ty, kdo by si chtěli přečíst víc o knize jako celku, ať už proto, že ji znají, nebo naopak, přikládám v samostatném souboru i celou esej.
Jelikož ten rozhovor je opravdu překladatelsky vděčný (tři černošky se vzájemně špičkují v Black English) a zároveň celkem "odsýpá", výjimečně bych ho rozdělila na dvě části, abychom ho stihly trochu větší kus. O první zvýrazněnou část prosím skupinu, která posílala teď naposled, o druhou část tu skupinu, která dělala Byattovou, a ze skupiny, která naposledy posílala Bennetta (Tereza M., Jana Sh., Katka O., Eva Ž., Sára G. a je tedy teď "na řadě" se zasíláním předem, prosím o první část Terezu, Janu a Katku a o druhou Evu a Sáru).
-
-
-
-