Úkol: Aktivita k lekci identita a vývojové aspekty
Podívejte se nejdřív na to, jaká témata jsou již zpracovaná a neduplikujte pojmy (stane se, že nevíte o tom, že už někdo jiný na tématu pracuje/ještě není zveřejněné, ale pokud už je vidět pro všechny, tak ho znovu nedělejte).
Zadání:
Projděte si znovu dnešní přednášku vyberte si zajímavý pojem/osobnost a zpracujte krátký slovníkový vstup (definice, další důležité informace, souvislosti - rozsah cca půl strany, může být v bodech).
U zpracovaného hesla vždy uveďte všechny využité zdroje, čerpejte primárně z odborných zdrojů (knihy, recenzované časopisy, nevhodné wikipedie a neověřené webové stránky). Můžete čerpat ze zdrojů, ze kterých čerpám v přípravě přednášky.
Po vložení se váš příspěvek zařadí "do fronty" a čeká na schválení z mé strany.
Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE
E |
---|
E. H. EriksonDefinice - Propojení identity z dětství Pojem - vývoj člověka z pohledu psychosociálního
E. H. Erikson Definice - Propojení identity z dětství
| |||||||||
E. H. EriksonPojem - Vývoj člověka z pohledu psychosociálního Definice - Propojení identity vyplývá z dětství | |||
E. H. Erikson - Teorie osmi věků člověkaVývoj ego probíhá v osmi stádiích - každé stádium má svůj optimální čas a obsahuje psychosociální krizi s možností růstu, ale zároveň ohrožení - vyřešení konfliktu je předpokladem růstu - ego získává novou mohutnost, ctnost absorbuje pozitivní komponentu - nevyřešení konfliktu oslabuje ego a způsobuje stagnaci vývoje, k napravení může dojít dodatečně - všechny krize jsou v latentní formě přítomny od narození, každá má svůj čas Vývojová stádia: 1. důvěra versus základní nedůvěra - ctnost - naděje - základní podmínka žití, kojenec potřebuje saturovat základní bio potřeby a předvídatelné chování mateřské osoby, pocit bezpečí, důvěry 2. autonomie versus zahanbení a pochybnosti - ctnost - vůle - dítě se učí mluvit, chodit a regulovat vyměšování, nutnost vyváženosti mezi zadržováním a pouštěním 3. iniciativa versus vina - ctnost - účelnost - dítě experimentuje s novými činnostmi, silná potřeba úspěchu při přehlížení potřeb ostatních, sexuální fantazie mohou vyvolat pocit viny 4. snaživost versus méněcennost - ctnost - kompetence - přechod od hry k produktivním činnostem vyžadující určitou dovednost, úspěch - radost, neúspěch - méněcennost 5. identita versus zmatení rolí - ctnost - věrnost - oddanost zvolené životní filozofii, zde jsou možnosti objevit sama sebe a nebo se ztratit, sjednocení představ mladého člověka o sobě samém, vědomí identity ego dává pocit důvěry 6. intimita versus izolace - ctnost - láska - intimita je zdravým spojením vlastní identity s identitou druhého bez hrozby ztráty sebe nebo rozpuštění své identity v něm, obsahuje závazek a může být vyjádřena sexuálně, v procesu intimity si může prostřednictvím identifikace s druhým vyjasnit vlastní identitu 7. generativita versus stagnace - ctnost - pečování - konstruktivní přispění společnosti, člověk se zapojuje do společnosti, aby vytvořil něco hodnotného - potomky, hmotné statky, umělecká díla, tvůrčí myšlenky 8. integrita versus zoufalství - ctnost - moudrost - výsledek celého vývoje jedince, pokud se člověk nemůže ohlédnout za svým uplynulým životem s pocitem naplnění a dobře vykonané práce, tak nastává zoufalství, vztah mezi dětskou důvěrou a dospělou integritou, děti se nebudou bát života, pokud jejich rodiče budou natolik integrovaní, že se nebudou bát smrti ZDROJ: E. H. Erikson - Teorie "osmi věků člověka" | PSYCHOWEB.cz. PSYCHOLOGIE | psychoweb.cz | PhDr. Michaela Peterková [online]. Copyright © PhDr. Michaela Peterková 2008 [cit. 20.03.2021]. Dostupné z: https://www.psychoweb.cz/psychologie/erikson-e-h-teorie-osmi-veku-cloveka-epigeneticka-stadia/
| ||
E.H.EriksonE.H.Erikson (1902-1994) -narozen v Německu -neopsychoanalytik -potomek dánských rodičů -od raného dětství prožíval krizi identity, která se následně ukázala jako jeho rys osobnostní teorie -manželka Joan Sersonova, spolu dva syny -po nástupu A. Hitlera k moci emigroval do USA -ačkoli neměl patřičné univerzitní vzdělání, tak byl velmi uznávaný
Jeho díla: Dětství a společnost (1950), Výzva mládí (1965), Dimenze nové identity (1974), Identita: Mládí a krize (1968), Náhled a odpovědnost (1964) Periodizace lidského vývoje: - vývoj jedince není jen vložen do mantinelů společnosti - klíčový je psychosociální konflikt, který se musí vyřešit - vývoj člení do 8 fází, které se během života mění Vývojová stádia: důvěra x nedůvěra (účinná je naděje) autonomie x stud (vůle, síla chtění) iniciativa x vina (cíl) snaživost x méněcennost (kompenzace) identita x nejistota (poctivost) intimita x izolace (láska) reprodukce x stagnace (péče) integrita x stagnace (moudrost)
Zdroje: https://www.psychoweb.cz/psychologie/erik-h-erikson-psychosocialni-teorie-ego-teorie/ https://wikisofia.cz/wiki/Periodizace_lidsk%C3%A9ho_v%C3%BDvoje_(Erik_Erikson) E.H.Erikson, Děství a společnost (1950), str.269, (Childhood and Society (1950), p. 269), publikováno r.1993
| ||
Emerging adulthoodVynořující se dospělost Pozadí vzniku pojmu
Studie
Upřesnění zařazení pojmu Vynořující se dospělost rozhodně již není adolescencí. Byť se ve zmíněném období změny typické pro pozdní adolescenci objevují (např. potřeba emočního ukotvení, proměna vztahů ke společnosti a k rodičům, proměna vztahů k budoucím partnerům a výběr partnera, apod.) spíše jsou tyto změny během vynořující se dospělosti ještě posilovány a zintenzivňovány. Zároveň se však jedinec nenachází ani v období mladé dospělosti. Jak je z výše zmíněné studie znát, subjektivně se tito jedinci ještě jako dospělí nepovažují. Vágnerová (2007) sice ve své publikaci zmiňuje období mladé dospělosti jako období ve věku 20-40 let, ale toto období tak dynamické, že řadit všechny do tak velké skupiny je v dnešním světě až nesmyslné. Zde by bylo vhodné si spíše pomoci dělením této životní etapy dle Říčana (2004), který období rozdělil do dvou desetiletí, která si jsou bližší. Ani on však neodpovídá Arettovým poznatkům a první desetiletí popisuje jako období, během kterého jedince dokončuje hledání svého společenského postavení a pracovní zařazení. Shrnutí Vynořující se dospělost je období mezi dospíváním (adolescencí) a mladou dospělostí, které ohraničuje Arnett věkem 18 – 25 let. Toto období je charakteristické osamostatňováním, zkoumáním vlastních možností a způsobů uplatnění ve světě. Během vynořující se dospělosti mladí hledají životní lásku (a experimentují s ní – bohužel je toto období často doprovázeno rizikovým sexuálním životem), nacházejí první zaměstnání a naráží na první překážky, které dospělý život přenáší. Zároveň je však běžné zůstávat pod křídly rodičů, ať již z hlediska dalšího studia nebo hledání vlastních cest. Období je typické nerozhodností jedinců a vlastní nejistotou, kam ve společnosti vlastně patří. Komentář a ilustrační vložka na závěr V tomto období se nacházím aktuálně i já sama. Myslím si, že je naprosto běžné, že se cítíme tak nějak sami, i když máme rodinu, přátele a třeba i partnera, protože jde v tomto období právě o hledání sám sebe. V tomto období již tak nějak „nemusíme“ studovat a „konečně“ je možné zaměřit se na sebe. Po internetových sítích navíc koluje v různých formách právě ilustrace, která se krásně hodí na závěr a dokonale dle mého vystihuje období vynořující se dospělosti.
Zdroj: čilichili
Zdroje: ARNETT, Jeffrey Jensen. Emerging adulthood: A theory of development from the late teens through the twenties. American Psychologist [online]. 2000, 55(5), 469-480 [cit. 27. 3. 2021]. ISSN 0003-066X. Dostupné z: doi:10.1037//0003-066X.55.5.469 ERIKSON, Erik H. a John P. KEMPH. Identity, youth and crisis. New York: W. W. Norton Company, 1968. Behavioral Science [online]. 1969, 14(2), 154-159 [cit. 28. 3. 2021]. ISSN 00057940. Dostupné z: doi:10.1002/bs.3830140209 ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem: vývojová psychologie, přepracované vydání. Vyd. 2. Praha: Portál, 2006, c2004. ISBN 80-7367-124-7. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 80-7184-803-4. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5. | |||
ERIK ERIKSON (1902-1982)- od ranného dětství prožíval krizi identity, která hluboce ovlivnila jeho myšlení a stala se znakem jeho teorie osobnosti - během svého působení ve Vídni na soukromé škole pro děti rodičů, kteří podstoupili analýzu u Sigmunda Freuda, byl Erikson analyzován Annou Freud, tehdy již uznávanou psychoterapeutkou - po nástupu Hitlera Erikson s rodinou emigroval do Ameriky, kde se věnoval odborné práci jako psychoanalytik a badatel Hlavní body Eriksonovy teorie: Modifikace psychoanalýzy - omezil význam pudových motivů, které jsou podle jeho názoru vyvažovány společenskými a kulturními vlivy. Epigenetická stádia lidského růstu - jeden prvek vzniká na podkladě jiného v čase a prostoru, nejen jako sled stádií, ale i jejich hierarchií. Identita a ego - utváření osobnosti úzce souvisí s vývojem ego. Rituály a obřady v dospívání jsou nástroji, kterými se potvrzuje získání identity a integrace ego. Ego v Eriksonově pojetí se uplatňuje jak uvnitř mysli, tak i ve vztahu k sociálnímu prostředí. Struktura vývoje osobnosti podle Eriksona - má osm stádií a každé stádium je popsáno jako psychologická krize, která obsahuje dva konfliktní póly - vyřešení konfliktu přináší pro ego novou sílu – ctnost
(Drapela 2011, s. 67-70)
Zdroj: DRAPELA, Victor J. Přehled teorií osobnosti. 6. vyd. Přeložil Karel BALCAR. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-262-0040-6.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Erik Homburger EriksonProfesní zaměření: vývojová psychologie, psychoanalýza, ego psychologie, osobnost Narozen: 15. června 1902, Frankfurt nad Mohanem, Německo Zemřel: 12. května 1994, Harwich, Massachusetts, USA Vzdělání: Vídeňský psychoanalytický institut, 1933 (Diplom Vídeňské psychoanalytické společnosti) ŽivotZájem o budoucí profesi u Eriksona nastal už v mládí. Když chodil na základní školu v Německu, tak se mu spolužáci smáli za jeho severský vzhled. Na střední škole byl spolužáky odmítán za jeho židovský původ. Chování spolužáků mělo vliv na utváření jeho vlastní identity. Kvůli pocitu méněcennosti v mladé dospělosti navštívil Annu Freudovou, která mu pomohla se stavy úzkosti a u ní vznikl i jeho velký zájem pro psychoanalýzu. Roku 1933 emigroval do USA a založil si vlastní soukromou psychoanalytickou praxi zaměřenou na děti. Pracoval na harvardské lékařské fakultě. Mezi roky 1936 a 1939 na yaleské lékařské fakultě působil ve funkci výzkumného pracovníka v psychiatrii. Dále přednášel na Harvardu, Yale a Chicagské univerzitě. Zkoumal život Siouxů a Yuroků, původní obyvatelé USA. Poznatky o kulturních a sociálních vlivech, které během života u indiánských kmenů získal, použil pro hlubší propracování psychoanalytické teorie. Berkeley, Yale a Psychologický institut v San Franciscu byla místa, kde pokračoval ve své profesi. Svá desetiletá studia dětí z různých sociálních a etnických seskupení publikoval roku 1963 v knize Childhood and Society. Roku 1970 získal emeritní status a stal se hlavním konzultantem v psychologii v Nemocnici Mount Zion v San Franciscu. Erikson rozpracoval jednotlivé psychologické stupně života člověka a nazval je životní cyklus. Vývojové fáze životního cyklu:
Dále se zabýval Identitou a krizí identity. Knihy:Childhood and society, 1963/1950 Insight and responsibility, 1964 Identity, youth, and crisis, 1968 Gandhi’s truth: On the origins of militant nonviolence, 1969 Dimensions of a new identity, 1974 Young man Luther, 1976/1958 Toys and reasons, 1977 Identity and the life cycle, 1980 Configurations in children’s play, 1982 The life cycle completed, 1986
Zdroj:SOUDKOVÁ, Miluše. Významné postavy americké psychologie. Brno: Doplněk, 2009. ISBN 978-80-7239-241-4. | |||
Erik Homburger EriksonErik Homburger Erikson - Narozen 15.června 1902 – zemřel 12.května 1994 - Německý psycholog židovského původu - Zástupce psychoanalytické psychologie, spolupracoval například D. Burlinghamovou - Přednášel a výzkumně pracoval na univerzitách v USA (Boston, Yale, San Francisco…) - Jeho práce vychází z teorií S. Freuda, ale liší se zejména těmito aspekty: a) zdůrazňuje syntetizující vrstvu ego – já b) klade větší důraz na historické a kulturní podmínky c) zaměřuje se na aspekty normálního vývoje dítěte (optimistická perspektiva vyřešení všech vývojových krizí VS. Patologické důsledky vývojové psychologie) Osm věků člověka - Jedno z nejznámějších teorií E.H. Eriksona - Teorie, která pojednává o vývoji osobnosti - Tento vývoj je ovlivněn biologickými, společenskými, kulturními a historickými faktory - Je rozdělen na osm stupňů - Na každém stupni vývoje musí osobnost vyřešit psychologický rozpor/krizi – po vyřešení postupuje v rozvoji osobnosti
Zdroje: E. H. Erikson - Teorie "osmi věků člověka" | PSYCHOWEB.cz. PSYCHOLOGIE | psychoweb.cz | PhDr. Michaela Peterková [online]. Copyright © PhDr. Michaela Peterková 2008 [cit. 01.04.2021]. Dostupné z: https://www.psychoweb.cz/psychologie/erikson-e-h-teorie-osmi-veku-cloveka-epigeneticka-stadia/ 8 Stages of Development by Erik Erikson - YouTube. YouTube [online]. Copyright © 2021 Google LLC [cit. 01.04.2021]. Dostupné z: Welcome to JeronymovoLand [online]. Dostupné z: http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/erikson.htm
| |||||||||||||||||||||||||||
ERIK HOMBURGER ERIKSONERIK HOMBURGER ERIKSON (1902-1994)
- potomek dánských rodičů, narodil se v Německu - průměrný student, připravoval se na univerzitní studia, která ale nenastoupil - od r. 1927 učil ve Vídni, po nástupu Hitlera emigroval do USA - učil na Kalifornské univerzitě, vedl středisko pro narušené adolescenty, přednášel na Harvardu - vydal práce o indiánských kmenech Siouxů, psychohistorické studie o Lutherovi, Ghándím, Maximu Gorkém, Hitlerovi - Eriksonova koncepce je orientována na vývoj ego - nezdůrazňoval pudové motivy, větší váhu má ego - významným činitelem vývoje dítěte jsou nejen rodiče, ale celé sociální prostředí a kulturní kontext - vývojové změny probíhají celý život - každý konflikt v sobě obsahuje výzvu k řešení – je třeba poznat, jak člověk své krize zvládá a jak ho případné nevyřešení minulého konfliktu znevýhodňuje při řešení pozdějších problémů - vývoj osobnosti chápal jako sled epigenetických stádií od narození po stáří (epigeneze – jeden prvek vzniká na podkladu jiného) - hlavním tématem vývoje je utváření osobní identity související s vývojem ego - před objevením se zralého ega je třeba získat přiměřený pocit identity - různé rituály v dospívání jsou nástroji, jimiž se identita a integrace ego potvrzuje - ego se uplatňuje jak uvnitř mysli, tak ve vztahu k sociálnímu okolí Zdroje Erik H. Erikson - psychosociální (ego) teorie | PSYCHOWEB.cz. PSYCHOLOGIE | psychoweb.cz | PhDr. Michaela Peterková [online]. Copyright © PhDr. Michaela Peterková 2008 [cit. 11.04.2021]. Dostupné z: https://www.psychoweb.cz/psychologie/erik-h-erikson-psychosocialni-teorie-ego-teorie/
| |||