-        od ranného dětství prožíval krizi identity, která hluboce ovlivnila jeho myšlení a stala se znakem jeho teorie osobnosti 

-        během svého působení ve Vídni na soukromé škole pro děti rodičů, kteří podstoupili analýzu u Sigmunda Freuda, byl Erikson analyzován Annou Freud, tehdy již uznávanou psychoterapeutkou

-        po nástupu Hitlera Erikson s rodinou emigroval do Ameriky, kde se věnoval odborné práci jako psychoanalytik a badatel

Hlavní body Eriksonovy teorie:

Modifikace psychoanalýzy - omezil význam pudových motivů, které jsou podle jeho názoru vyvažovány společenskými a kulturními vlivy.

Epigenetická stádia lidského růstu - jeden prvek vzniká na podkladě jiného v čase a prostoru, nejen jako sled stádií, ale i jejich hierarchií.

Identita a ego - utváření osobnosti úzce souvisí s vývojem ego. Rituály a obřady v dospívání jsou nástroji, kterými se potvrzuje získání identity a integrace ego. Ego v Eriksonově pojetí se uplatňuje jak uvnitř mysli, tak i ve vztahu k sociálnímu prostředí.

Struktura vývoje osobnosti podle Eriksona

-        má osm stádií a každé stádium je popsáno jako psychologická krize, která obsahuje dva konfliktní póly

-        vyřešení konfliktu přináší pro ego novou sílu – ctnost

Stádium	Konflikt	Ctnost	Období
1.	Důvěra proti základní nedůvěře	Naděje	Kojenec
2.	Autonomie proti zahanbení a pochybnosti	Vůle	Batole
3.	Iniciativa proti vině	Účelnost	Předškolák
4.	Snaživost proti méněcennosti	Kompetence	Školák
5.	Identita proti zmatení rolí	Věrnost	Mladistvý
6.	Intimita proti izolaci	Láska	Mladý dospělý
7.	Generativita proti stagnaci	Pečování	Střední věk
8.	Integrita ego proti zoufalství	Moudrost	Stáří

 

(Drapela 2011, s. 67-70)

 

Zdroj:

DRAPELA, Victor J. Přehled teorií osobnosti. 6. vyd. Přeložil Karel BALCAR. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-262-0040-6.