Zájem o budoucí profesi u Eriksona nastal už v mládí. Když chodil na základní školu v Německu, tak se mu spolužáci smáli za jeho severský vzhled. Na střední škole byl spolužáky odmítán za jeho židovský původ. Chování spolužáků mělo vliv na utváření jeho vlastní identity. Kvůli pocitu méněcennosti v mladé dospělosti navštívil Annu Freudovou, která mu pomohla se stavy úzkosti a u ní vznikl i jeho velký zájem pro psychoanalýzu.
Roku 1933 emigroval do USA a založil si vlastní soukromou psychoanalytickou praxi zaměřenou na děti. Pracoval na harvardské lékařské fakultě. Mezi roky 1936 a 1939 na yaleské lékařské fakultě působil ve funkci výzkumného pracovníka v psychiatrii. Dále přednášel na Harvardu, Yale a Chicagské univerzitě.
Zkoumal život Siouxů a Yuroků, původní obyvatelé USA. Poznatky o kulturních a sociálních vlivech, které během života u indiánských kmenů získal, použil pro hlubší propracování psychoanalytické teorie. Berkeley, Yale a Psychologický institut v San Franciscu byla místa, kde pokračoval ve své profesi. Svá desetiletá studia dětí z různých sociálních a etnických seskupení publikoval roku 1963 v knize Childhood and Society. Roku 1970 získal emeritní status a stal se hlavním konzultantem v psychologii v Nemocnici Mount Zion v San Franciscu.
Erikson rozpracoval jednotlivé psychologické stupně života člověka a nazval je životní cyklus.
Vývojové fáze životního cyklu:
Důvěra versus nedůvěra (období nemluvněte) – získání důvěry, významný vztah vytváří matka
Nezávislost versus stud a nejistota (období raného dětství) – přiměřený stupeň nezávislosti, minimalizace krize studu a nejistoty, významný vztah vytváří rodiče
Iniciativa versus vina (předškolní věk, období her) – dítě se učí být iniciativní, bez nadměrného pocitu viny, významný vztah vytváří rodina
Usilovnost versus méněcennost (školní věk, přibližně 6-12 let) – vývoj schopnosti pro usilovnost a kompetenci a schopnost vyhýbat se nadměrnému pocitu méněcennosti, významné vztahy vytváří sousedství a škola
Ego identita versus nejasnost vlastní role (adolescence, začínající pubertou a končící přibližně okolo 18-20 roku) – významné vztahy vytváří jiní dospívající a jednotlivci, v nichž vidí své vzory
Intimita versus izolace (raná dospělost) – významné vztahy vytváří přátelé a životní partneři
Generativita versus stagnace (střední dospělost) – úspěšným zvládnutím je péče o druhé a produktivita, významné vztah vytváří domácí život a spolupracovníci
Celistvost Já (ego) versus zoufalství (období pozdní dospělosti a stáří) – významné vztahy vytvářejí lidé nám podobní nebo v širším pojetí lidstvo jako takové
Dále se zabýval Identitou a krizí identity.
Knihy:
Childhood and society, 1963/1950
Insight and responsibility, 1964
Identity, youth, and crisis, 1968
Gandhi’s truth: On the origins of militant nonviolence, 1969
Dimensions of a new identity, 1974
Young man Luther, 1976/1958
Toys and reasons, 1977
Identity and the life cycle, 1980
Configurations in children’s play, 1982
The life cycle completed, 1986
Zdroj:
SOUDKOVÁ, Miluše. Významné postavy americké psychologie. Brno: Doplněk, 2009. ISBN 978-80-7239-241-4.