Topic outline

  • Úvodní hodina: představení záměru předmětu; jak číst odborný text

    Pro připomenutí tipy pro porozumění odborným textům:

    1) struktura odborného textu: IMRD (Introduction - Methods - Results - Discussion);

    2) zázemí vědního poznání: ontologie (Jaký je svět?) - epistemologie (Jak jej poznávat?) - metoda (Jaký soubor postupů pro poznávání využít?)  

  • Raná antropo: evoluční přístupy a metod. obrat

    Podíváme se na to, jak se děla antropologie ve svých počátcích, tedy na její první konstitutivní momenty (konceptualizace pojmu "kultura" a metodologický obrat). Jako příklad nám bude sloužit první kapitola z knihy L. H. Morgana: Pravěká společnost neboli výzkumy o průběhu lidského pokroku od divošství přes barbarství k civilisaci a první kapitola z knihy B. Malinowskeho: Argonauts of the Western Pacific (s. 1-25 v orig., popř. 15-27 v českém překladu). 

    Prostudujte níže uvedené texty a sledujte:

    Morgan: co, proč a jak sledoval. K tomu vám pomůže identifikovat, kde všude lze v textu nalézt zmínky o autorových ontologických, epistemologických a metodologických pozicích; 

    Malinowski: jak má probíhat antropo výzkum; vztahy mezi teorií a metodou.

    Pozn.: Malinowského nahrávám v originále + ve studentském překladu, který neprošel odbornou editací a korekturami!  

  • Americká antropo první pol. 20. stol.

  • Evropská antropo: britská sociální antropologie a francouzská etnologie

    Oproti americké tradici, která je charakteristická důrazem na systémová studia kultury, je britská i francouzská tradice významněji ovlivněna dobovou sociologií, zejm. její Durkheimovskou linií. Nahlédneme na britský funkcionalismus a strukturální funkcionalismus (Malinowského jsme již četli) a francouzský strukturalismus. Budeme pracovat s kapitolou Indiánské mýty a francouzské pohádky z knihy Clauda Lévi-Strausse: Příběh rysa (1. vyd. 1991; tj. o jeden z Lévi-Straussových pozdních textů, ale může nám ozřejmit principy strukturalistického uvažování). 

    Sledujte a uvažujte (a buďte připraveni odpovídat):

    1. co je to binární opozice, jak funguje;

    2. co je cílem analýzy binárních opozic;

    3. jaká úskalí analytického procesu Lévi-Strauss identifikuje?

       

  • Interpretativní obrat: Clifford Geertz

  • Struktura + jednání: Pierre Bourdieu

    Dosud jsme sledovali dvě odlišné epistemologické pozice: strukturalistickou (ve vrcholné podobě Claude Lévi-Strauss) a interpretativní s důrazem na aktéra (Clifford Geertz). Autorem, který se pokusil vyřešit dilema "struktura x jednání" je Pierre Bourdieu. Zároveň je Bourdieu jedním z představitelů tzv. reflexivního obratu, který bývá datován do 80. let 20. stol. (k reflexivními obratu se ještě vrátíme spolu s dalšími autory). 

    Přečtete si, jak Bourdieuho interpretoval antropolog Louic Wacquant, a promyslete:

    1. Jaké je Bourdieuho pojetí vědy? 

    2. Co je to sociální pole, habitus, kapitály? Jaký je mezi nimi vzájemný vztah? Jak se tyto koncepty vztahují k pojmům "struktura" a "jednání / zaměření na aktéra"? 

    3. Ve vztahu k čemu všemu by měl být výzkumník reflexivní? 

    Povinným textem je Wacquant (2002). Pro zajímavost, případně pro doplnění, přidávám i kap. P. Bourdieu z knihy Teorie jednání, kde je pojednána ot. č. 2 (str. 9-21).  

  • Vědění, diskurz a moc: Michel Foucault

    Spolu s Bourdieuem jsme otevřeli téma moci. Pojďme se na něj podívat důkladněji. Klíčovým myslitelem, který se zabýval vztahem moci, vědění a jazyka, je Michel Foucault. Z jeho rozsáhlého díla vybírám přednášku Řád diskurzu (1970), v níž je dle mého soudu dobře shrnuta podstata Foucaultova (pozdního) uvažování o produkci a reprodukci moci. Pokuste se na základě studia textu odpovědět:

    1. co rozumí Foucault diskurzem;

    2. jaké identifikuje způsoby produkce diskurzu (= systémy vylučování / ritualizace / kontroly atp.);

    3. jak/kde se ve svém působení ve vztahu k diskurzu/diskurzům (společnosti, moci) nachází autor.

  • Postkoloniální obrat: E. Said a Orientalismus

    Cestu k postkoloniálnímu obratu v antropologii otevřel mj. kulturní historik a literární kritik Edward Said. V kritice koloniálních přístupů vědy (významně i antropologie) teoreticky pracuje mj. s Foucaultovým pojetím diskurzu, analyticky se pak Said zaměřil na produkci diskurzu Orientu. Přečtěte si úvod k této slavné monografii a zvažte, co je to orientalismus, tj:

    1. jakými aktéry a způsoby byl konstruován Orient (co vše je Orient);

    2. proč byl konstruován Orient (zvažte různé moci, jež se na jeho konstrukci podílely, a důsledky, jež tato konstrukce nese);

    3. co je to orientalismus (jak jej analyzovat a jak se mu vyvarovat).      

  • Reflexivní obrat: Clifford - Marcus: Writing Culture

  • Spory o kulturu

    V návaznosti na možnosti propojení struktury a jednání (tedy důrazu na rozumění jednání aktérů na straně jedné a příčinám tohoto jednání na straně druhé) a zároveň v souvislosti s reflexivním a postkoloniálním obratem se v antropologii opět rozhořela diskuze nad povahou pojmu kultura a jeho možnostem pro analytickou práci. Diskuze byla vcelku barvitá, bez evidentního vítěze. Proto tentokrát předkládám k četbě dle mého soudu vcelku zdařilý souhrn oboustranných argumentů z pera Michala Tošnera. Sledujte, prosím:  

    1. jaké jsou argumenty "proti kultuře";

    2. jaké jsou argumenty "pro kulturu";

    3. jaká možná nová epistemologicko-metodologická východiska se pro sledování kultury/kultur v současném světě jeví, resp. jak lze metodologicky/analyticky pojem (koncept) kultury nahradit.

  • Globální toky: A. Appadurai

    Uvažovali jsme dosud epistomologické proměny antropologie ve vztahu k diskuzím o tom, jak, na co a proč by se antropologie měla zaměřovat. Zkusme se nyní podívat podrobněji na to, kde a jak se vůbec v současném světě antropologické výzkumy mohou dít, kam mohou cílit, aby zároveň byly stále "antropologické". To se samozřejmě opět nutně snoubí i s tím, co, proč a jak zkoumat. Předkládám k četbě další z významných textů postmoderní antropologie: A. Appadurai nabízí sledování "kulturních" aspektů v dimenzích globalizované společnosti. Zkuste sledovat a promýšlejte:

    1. co jsou a jak se dějí procesy kulturní homogenizace a heterogenizace. Promýšlejte vlastní příklady re/de/teritorizace;

    2. co všechno jsou "globální toky" a jakou s nimi máte zkušenost.

      

  • This topic

    Cesty k ontologickému obratu

    Dosavadní cesty teoretického myšlení v antropologii a kolem antropologie nás vedly od oproštění se od etnocentrismu ve prospěch kulturního relativismu a kulturního determinismu: sledovali jsme teoretické přístupy, které kladou důraz na kulturu (resp. strukturu), a ty, které zvýznamňují jednání (praxe). Sledovali jsme, jak je možné uvažovat strukturu a jednání jako souvztažné, vzájemně propojené a na sobě závislé, a jak je v tom významná otázka moci a mocenských vztahů. Sledovali jsme, že moc a mocenské vztahy jsou zásadní nejen pro sociální svět sám o sobě, ale i pro analýzu a interpretaci sociálního světa, tedy toho, jak se dělala, může dělat a má dělat věda. V této linii uvažování budeme pokračovat. Jedním z významných trendů (byť nikoli majoritním) současné vědy jsou tzv. studia vědy a technologií (STS) a jedním z klíčových představitelů tohoto směru uvažování je Bruno Latour. Text, který předkládám k četbě, celkem přesvědčivě argumentuje konstruovanost, situovanost a determinovanost vědy a vědění (západního světa) a nabízí východiska k jinému čtení "sociální" "reality". STS studia jsou klíčovými na cestě k tzv. ontologickému obratu, tedy k možnosti razantního přehodnocení dosavadního rozumění světu, jež se přes všechny snahy zakládá na etnocentrickém (přesněji antropocentrickém) předporozumění.

    Sledujte u Latoura:

    1. co je objektivita (co to znamená "objektovat");

    2. jaký je vztah objekt x subjekt - co je "věc";

    3.  jaký je resp. jak může být uvažován vztah mezi přírodou a kulturou;

    4. jak si v tom všem stojí či mohou stát společenské vědy;

    5. jak se tedy má dělat věda, co má být vědou.

    Pro další kontext přidávám (nepovinně) celkem hezký a čtivý rozhovor s dalším z klíčových představitelů ontol. obratu P. Descolou a jeden z mála pokusů o výklad ontol. obratu v čj z pera Jana Kapusty (kap. 1-3). 

  • Shrnutí

  • ATESTACE

    Napište kritickou reflexi ke kap. Co je antropologie: teoretická a metodologická paradigmata (s. 11-14 scanu) z textu Nešpor, Z.R. - Jakoubek, M.: Co je a co není kulturní/sociální antropologie? Námět k diskusi. Český lid 91 (1), 2004: 53-79. 

    Využijte v maximální míře literaturu z předmětu Cesty k postmoderní antropologii (popř. klidně i jinou relevantní literaturu).

    Tzn.: předmětná kapitola k atestaci (Nešpor, Jakoubek 2004, str. 11-14 scanu) je textem, ve vztahu k němuž byste se mohli z různých pozic kriticky postavit, nikoli textem, který byste měli převyprávět! To, na co konkrétně / na co všechno se ve své kritické reflexi zaměříte, nechávám plně na vás. 

    Budu hodnotit (bez nároku na pořadí významnosti, jen upozorňuji, že mě zajímá i):

    - celková forma textu (seminární práce = akademický text se všemi náležitostmi - viz Prosemináře k akademickým dovednostem);

    - struktura a logika textu (= i seminární práce má mít záměr);

    - logika argumentace (= práce s literaturou);

    - množství zapojené literatury / hloubka ponoření se do vybrané literatury (= lze komentovat různorodé aspekty / zaměřit se důsledně na jednu rovinu tématu/argumentace ... méně může být více a naopak ... není nutné pracovat se vším, je na místě pracovat alespoň s něčím: přímá ne/úměra množství a hloubky);

    - evidence argumentace (= explicitní práce s literaturou ... publikační etika - viz Prosemináře);

    - způsob psaní (= jazyková kultura adekvátní sockult. antropologii);

    - neodbytý text (= i stylistika a gramatika...) ... lze odevzdávat texty v češtině a slovenštině, velmi výjimečně a pouze po předchozí dohodě i v angličtině;

    - pozn. pro jistotu: teoretická úvaha o čemkoliv by neměla obsahovat cokoliv typu "a já si myslím, že něco je nějak...".

    Rozsah: 3-5 NS.   

    Tj. souhrnně: jde mi jen a pouze o standardní seminární práci na vysoké škole. Tj. výše uvedené aspekty považujte spíše za standardní kritéria pro jakoukoliv seminární práci, kterou ve svém studiu odevzdáváte. Těším se na veškeré vaše texty (= odborně podložené rozvahy k tématu Cesty k postmoderní antropologii), a to:  

    Termín: kdykoliv do čtvrtka 3.2.2022 do 16 hod. Pokud potřebujete zadat známku dříve (zejm. kvůli SZZ), počítejte, prosím, s tím, že potřebuji týden na opravu, a upozorněte mě na odevzdání mailem. Jinak termín atestace (zapsání známky): do konce zk. obd. ZS, tj. do 11.2. včetně.