Topic outline

  • Interpretativní obrat: Clifford Geertz

  • Topic 2

    Anketa: jak dál?

    Klikejte níže, dokud se vám nezobrazí pole s výběrem odpovědí. Odměnou za uložení odpovědi vám bude možnost zobrazit ostatní dosavadní odpovědi v různých způsobech (tabulky, grafy) - je to moc pěkný ;)

  • Topic 3

    Struktura + jednání: Pierre Bourdieu

    Dosud jsme sledovali dvě odlišné epistemologické pozice: strukturalistickou (ve vrcholné podobě Claude Lévi-Strauss) a interpretativní s důrazem na aktéra (Clifford Geertz). Autorem, který se pokusil vyřešit dilema "struktura x jednání" je Pierre Bourdieu. Zároveň je Bourdieu jedním z představitelů tzv. reflexivního obratu, který bývá datován do 80. let 20. stol. (k reflexivními obratu se ještě vrátíme spolu s dalšími autory). 

    Přečtete si, jak Bourdieuho interpretoval antropolog Louic Wacquant a promyslete (odpovězte):

    1. Jaké je Bourdieho pojetí vědy? 

    2. Co je to sociální pole, habitus, kapitály? Jaký je mezi nimi vzájemný vztah? Jak se tyto koncepty vztahují k pojmům "struktura" a "jednání / zaměření na aktéra"? 

    3. Ve vztahu k čemu všemu by měl být výzkumník reflexivní? 

    Povinným textem je Wacquant (2002). Pro zajímavost, případně pro doplnění, přidávám i kap. P. Bourdieu z knihy Teorie jednání, kde je pojednána ot. č. 2 (str. 9-21).  

       

  • Topic 4

    Vědění, diskurz a moc: Michel Foucault

    Spolu s Bourdieum jsme otevřeli téma moci. Pojďme se na něj podívat důkladněji. Klíčovým myslitelem, který se zabýval vztahem moci, vědění a jazyka, je Michel Foucault. Z jeho rozsáhlého díla vybírám přednášku Řád diskurzu (1970), v níž je dle mého soudu dobře shrnuta podstata Foucaultova (pozdního) uvažování o produkci a reprodukci moci. Pokuste se na základě studia textu odpovědět:

    1. co rozumí Foucault diskurzem;

    2. jaké identifikuje způsoby produkce diskurzu (= systémy vylučování / ritualizace / kontroly atp.);

    3. jak/kde se ve svém působení ve vztahu k diskurzu/diskurzům (společnosti, moci) nachází autor.

    Deadline: neděle 5.4. 20 hod.      

  • Topic 5

    Postkoloniální obrat: E. Said a Orientalismus

    Cestu k postkoloniálnímu obratu v antropologii otevřel mj. kulturní historik a literární kritik Edward Said. V kritice koloniálních přístupů vědy (významně i antropologie) teoreticky pracuje mj. s Foucaultovým pojetím diskurzu, analyticky se pak Said zaměřil na produkci diskurzu Orientu. Přečtěte si úvod k této slavné monografii a zvažte, co je to orientalismus, tj:

    1. jakými aktéry a způsoby byl konstruován Orient (co vše je Orient);

    2. proč byl konstruován Orient (zvažte různé moci, jež se na jeho konstrukci podílely, a důsledky, jež tato konstrukce nese);

    3. co je to orientalismus (jak jej analyzovat a jak se mu vyvarovat).      

  • Topic 6

  • Topic 7

    Spory o kulturu

    V návaznosti na možnosti propojení struktury a jednání (tedy důrazu na rozumění jednání aktérů na straně jedné a příčinám tohoto jednání na straně druhé) a zároveň v souvislosti s reflexivním a postkoloniálním obratem se v antropologii opět rozhořela diskuze nad povahou pojmu kultura a jeho možnostem pro analytickou práci. Diskuze byla vcelku barvitá, bez evidentního vítěze. Proto tentokrát předkládám k četbě dle mého soudu vcelku zdařilý souhrn oboustranných argumentů z pera Michala Tošnera. Pozn. nejde o zcela jednoduchý text, ale domnívám se, že nyní již k jeho porozumění máte už dost načteno. Sledujte tedy, prosím:  

    1. jaké jsou argumenty "proti kultuře";

    2. jaké jsou argumenty "pro kulturu";

    3. jaká možná nová epistemologicko-metodologická východiska se pro sledování kultury/kultur v současném světě jeví, resp. jak lze metodologicky/analyticky pojem (koncept) kultury nahradit.

    Úkol odevzdejte jako obvykle do následujícího pondělí, tedy do 11.5. do 10 hod. 

      

  • Topic 8

    Cesty k ontologickému obratu

    Dosavadní cesty teoretického myšlení v antropologii a kolem antropologie nás vedly od oproštění se od etnocentrismu ve prospěch kulturního relativismu a kulturního determinismu: sledovali jsme teoretické přístupy, které kladou důraz na kulturu (resp. strukturu), a ty, které zvýznamňují jednání (praxe). Sledovali jsme, jak je možné uvažovat strukturu a jednání jako souvztažné, vzájemně propojené a na sobě závislé, a jak je v tom významná otázka moci a mocenských vztahů. Sledovali jsme, že moc a mocenské vztahy jsou zásadní nejen pro sociální svět sám o sobě, ale i pro analýzu a interpretaci sociálního světa, tedy toho, jak se dělala, může dělat a má dělat věda. V této linii uvažování budeme pokračovat. Jedním z významných trendů (byť nikoli majoritním) současné vědy jsou tzv. studia vědy a technologií (STS) a jedním z klíčových představitelů tohoto směru uvažování je Bruno Latour. Text, který předkládám k četbě, celkem přesvědčivě argumentuje konstruovanost, situovanost a determinovanost vědy a vědění (západního světa) a nabízí východiska k jinému čtení "sociální" "reality". STS studia jsou klíčovými na cestě k tzv. ontologickému obratu, tedy k možnosti razantního přehodnocení dosavadního rozumění světu, jež se přes všechny snahy zakládá na etnocentrickém (přesněji antropocentrickém) předporozumění.

    Sledujte u Latoura:

    1. co je objektivita (co to znamená "objektovat");

    2. jaký je vztah objekt x subjekt - co je "věc";

    3.   jaký je resp. může být uvažován vztah mezi přírodou a kulturou;

    4. jak si v tom všem stojí či mohou stát společenské vědy

    5. jak se tedy má dělat věda, co má být vědou.

    Pozn.: nestihli jsme přečíst, ale četli jste v Úvodu do soc.kult. antropo: Appadurai: globální toky. Připomeňte si, pomůže. Plus všechny odkazy v přednáškách z Úvodu do soc.kult. antropo k obratu k tělu a tělesnosti, materialitě, prostoru, krajině, paměti atp.

    Pro další kontext přidávám (nepovinně) celkem hezký a čtivý rozhovor z dalším z klíčových představitelů ontol. obratu  P. Descolou a jeden z mála pokusů o výklad ontol. obratu v čj z pera Jana Kapusty (kap. 1-3).

  • Topic 9

    Dodatek k poslední hodině

    Velmi trefné shrnutí dějin antropologie v kostce naleznete v článku M. Pflegerové, s. 370-378.

  • This topic

    Topic 10

    ATESTACE

    Napište kritickou reflexi kap. Co je antropologie: teoretická a metodologická paradigmata (s. 11-14 scanu) z textu Nešpor, Z.R. - Jakoubek, M.: Co je a co není kulturní/sociální antropologie? Námět k diskusi. Český lid 91 (1), 2004: 53-79. 

    Využijte v maximální míře literaturu z předmětu.

    Rozsah: 3-5 NS.   

    Termín: kdykoli do 6.9. včetně. Pokud potřebujete zadat známku dříve (zejm. kvůli SZZ), počítejte s tím, že potřebuji týden na opravu a upozorněte mě na odevzdání mailem.