Cesty k postmoderní antropologii
Osnova sekce
-
Pro připomenutí tipy pro porozumění odborným textům:
1) struktura odborného textu: IMRD (Introduction - Methods - Results - Discussion);
2) zázemí vědního poznání: ontologie (Jaký je svět?) - epistemologie (Jak jej poznávat?) - metoda (Jaký soubor postupů pro poznávání využít?)
-
-
Podíváme se na to, jak se děla antropologie ve svých počátcích, tedy na její první konstitutivní momenty (konceptualizace pojmu "kultura" a metodologický obrat). Jako příklad nám bude sloužit první kapitola z knihy L. H. Morgana: Pravěká společnost neboli výzkumy o průběhu lidského pokroku od divošství přes barbarství k civilisaci a první kapitola z knihy B. Malinowskeho: Argonauts of the Western Pacific (s. 1-25 v orig., popř. 15-27 v českém překladu).
Prostudujte níže uvedené texty a sledujte:
Morgan: co, proč a jak sledoval. K tomu vám pomůže identifikovat, kde všude lze v textu nalézt zmínky o autorových ontologických, epistemologických a metodologických pozicích;
Malinowski: jak má probíhat antropo výzkum; vztahy mezi teorií a metodou.
Pozn.: Malinowského nahrávám v originále + ve studentském překladu, který neprošel odbornou editací a korekturami!
-
-
-
Studenti musíOznačit jako hotovo
Posuneme se do počátku 20. století a pokusíme se ozřejmit kořeny tzv. kulturní antropologie, jak byla budována v severoamerickém kulturním prostoru: budeme diskutovat tamější založení antropo jako obecné antropologie, zvažovat linie uvažování od evolucionismu přes difusionismus po konfiguracionismus. Tj. klíčovými tématy budou biolog. x kult. determinismus, obrat ke kulturnímu relativismu a společensko-etické konsekvence vědeckého bádání. Podkladem nám budou opět dva texty: Boas, F.: Stabilita kultury (1. vyd. 1928 in Anthropology and Modern Life) a Benedictová, R.: úvodní kapitoly ke knize Kulturní vzorce (1. vyd. 1934) - lze vynechat 32-41 nahoře a 44-46.
Prostudujte oba texty a zvažujte (= poznámkujte si, podtrhávejte, promýšlejte):
Boas: 1. zda a jak jsou v textu přítomné nějaké ontologické předpoklady k povaze světa? Uvažuje Boas o nějaké (bio-psychologické) jednotě lidstva? 2. Jak Boas přistupuje k epistemologii, tj. co je podle něj na místě zkoumat? 3. tj. jak Boas rozumí kultuře?
Benedictová: 1. rozlišení etnocentrismu a kult. relativismu (jak diskutuje s evolucionismem, resp. jak uvažuje vědu ve vztahu k dobovým okolnostem?); 2. jak zvažuje dilema kult. x biol. determinismu (navazuje nějak na Boase?); 3. jak Benedictová rozumí kultuře (tj. proč "konfiguracionismus")?
Jsem si vědoma toho, že jde o hodně četby. Nyní už je to naposled - další texty nebudou tak rozsáhlé, ale možná budou obtížnější...
-
-
-
-
Oproti americké tradici, která je charakteristická důrazem na systémová studia kultury, je britská i francouzská tradice významněji ovlivněna dobovou sociologií, zejm. její Durkheimovskou linií. Nahlédneme na britský funkcionalismus a strukturální funkcionalismus (Malinowského jsme již četli) a francouzský strukturalismus. Budeme pracovat s kapitolou Indiánské mýty a francouzské pohádky z knihy Clauda Lévi-Strausse: Příběh rysa (1. vyd. 1991; tj. o jeden z Lévi-Straussových pozdních textů, ale může nám ozřejmit principy strukturalistického uvažování).
Sledujte a uvažujte (a buďte připraveni odpovídat):
1. co je to binární opozice, jak funguje;
2. co je cílem analýzy binárních opozic;
3. jaká úskalí analytického procesu Lévi-Strauss identifikuje?
-
-
-
Studenti musíOznačit jako hotovo
Interpretativní obrat v antropologii je spjat s několika významnými myšlenkovými kroky: a) zaměření na aktéra, b) tázání se po významu, c) nesamozřejmost psaní etnografického textu.
Prostudujte celou kapitolu "Zhuštěný popis: k interpretativní teorii kultury" a str. 455-460 (Zátah) z kap. "Záludná hra: poznámky ke kohoutím zápasům na Bali" a promýšlejte:
1) Proč je podle Geertze kultura veřejná? Jak tomu rozumět?
2) Vyberte příklad, který ukazuje, že významy (a symboly) jsou sdíleny v procesu sociální interakce.
3) Co rozumí Geertz etnografií? Liší se to nějak od toho, jak o etnografii uvažoval Malinowski?
4) Vysvětlete, co je to zhuštěný popis. Dejte příklad.
5) Proč se v souvislosti s Geertzem (a dalšími, samozřejmě) mluví o interpretativním obratu?
-
-
-
-
Dosud jsme sledovali dvě odlišné epistemologické pozice: strukturalistickou (ve vrcholné podobě Claude Lévi-Strauss) a interpretativní s důrazem na aktéra (Clifford Geertz). Autorem, který se pokusil vyřešit dilema "struktura x jednání" je Pierre Bourdieu. Zároveň je Bourdieu jedním z představitelů tzv. reflexivního obratu, který bývá datován do 80. let 20. stol. (k reflexivními obratu se ještě vrátíme spolu s dalšími autory).
Přečtete si, jak Bourdieuho interpretoval antropolog Louic Wacquant, a promyslete:
1. Jaké je Bourdieuho pojetí vědy?
2. Co je to sociální pole, habitus, kapitály? Jaký je mezi nimi vzájemný vztah? Jak se tyto koncepty vztahují k pojmům "struktura" a "jednání / zaměření na aktéra"?
3. Ve vztahu k čemu všemu by měl být výzkumník reflexivní?
Povinným textem je Wacquant (2002). Pro zajímavost, případně pro doplnění, přidávám i kap. P. Bourdieu z knihy Teorie jednání, kde je pojednána ot. č. 2 (str. 9-21).
-
-
Spolu s Bourdieuem jsme otevřeli téma moci. Pojďme se na něj podívat důkladněji. Klíčovým myslitelem, který se zabýval vztahem moci, vědění a jazyka, je Michel Foucault. Z jeho rozsáhlého díla vybírám přednášku Řád diskurzu (1970), v níž je dle mého soudu dobře shrnuta podstata Foucaultova (pozdního) uvažování o produkci a reprodukci moci. Pokuste se na základě studia textu odpovědět:
1. co rozumí Foucault diskurzem;
2. jaké identifikuje způsoby produkce diskurzu (= systémy vylučování / ritualizace / kontroly atp.);
3. jak/kde se ve svém působení ve vztahu k diskurzu/diskurzům (společnosti, moci) nachází autor.
-
-
Cestu k postkoloniálnímu obratu v antropologii otevřel mj. kulturní historik a literární kritik Edward Said. V kritice koloniálních přístupů vědy (významně i antropologie) teoreticky pracuje mj. s Foucaultovým pojetím diskurzu, analyticky se pak Said zaměřil na produkci diskurzu Orientu. Přečtěte si úvod k této slavné monografii a zvažte, co je to orientalismus, tj:
1. jakými aktéry a způsoby byl konstruován Orient (co vše je Orient);
2. proč byl konstruován Orient (zvažte různé moci, jež se na jeho konstrukci podílely, a důsledky, jež tato konstrukce nese);
3. co je to orientalismus (jak jej analyzovat a jak se mu vyvarovat).
-
-
-
Studenti musíOznačit jako hotovo
Po exkurzech do textů antropologii blízkým se vrátíme opět do středu našeho oboru. Na dobové teoretické trendy, z nichž některé jsme si naznačili, reaguje řada antropologů, mezi nimi i James Clifford a George E. Marcus, kteří v roce 1986 vydávají ve spolupráci s řadou významných antropologů kolektivní monografii Writing Culture: Poetics and Politics of Ethnography. Podívejme se na její úvodní stať, která je považována za jeden z manifestů postmoderní antropologie. Sledujte:
1. jak zde Clifford uvažuje o kultuře;
2. co kritizuje na dosavadních antropologických textech;
3. jak uvažuje etnografii a její možnosti v současné společnosti;
4. co by měl vědec vždy reflektovat.
Níže předkládám jak originál, tak i studentský (needitovaný!) překlad. Čtěte alespoň v originále zaškrtnutou pasáž, ale ideálně celou kapitolu.
-
-
-
Studenti musíOznačit jako hotovo
-