Section outline

  • V návaznosti na možnosti propojení struktury a jednání (tedy důrazu na rozumění jednání aktérů na straně jedné a příčinám tohoto jednání na straně druhé) a zároveň v souvislosti s reflexivním a postkoloniálním obratem se v antropologii opět rozhořela diskuze nad povahou pojmu kultura a jeho možnostem pro analytickou práci. Jde tedy o to, kde a jak se vůbec v současném světě antropologické výzkumy mohou dít, kam mohou cílit, aby zároveň byly stále "antropologické". To se samozřejmě opět nutně snoubí i s tím, co, proč a jak zkoumat. Podívejme se na další z klíčových textů postmoderní antropologie, v němž A. Appadurai navrhuje namísto "kultury" sledovat kulturní aspekty v dimenzích globalizované společnosti a takto epistemologicky i metodologicky rozvíjí koncept multi-sited ethnography.

    Zkuste sledovat a promýšlejte:

    1. co jsou a jak se dějí procesy kulturní homogenizace a heterogenizace. Promýšlejte vlastní příklady re/de/teritorizace;

    2. co všechno jsou "globální toky" a jakou s nimi máte zkušenost.

    • Pro kontext diskuzí o kultuře přikládám rovněž dle mého soudu v češtině nejzdařilejší syntézu diskuze pro x proti kultuře z pera M. Tošnera: Kultura před soudem.

      Sledujte, prosím:  

      1. jaké jsou argumenty "proti kultuře";

      2. jaké jsou argumenty "pro kulturu";

      3. jaká možná nová epistemologicko-metodologická východiska se pro sledování kultury/kultur v současném světě jeví, resp. jak lze metodologicky/analyticky pojem (koncept) kultury nahradit.