Doménová analýza: studijní opora
Úvod
Nejplodnějším horizontem informační vědy je studium znalostních domén jako myšlenkových nebo diskurzních komunit, jež jsou součástí společenské dělby práce.[1]
Birger Hjørland, 2017
Epistemologickým imperativem pro organizaci znalostí je přijetí doménově-analytického paradigmatu.[2]
Richard Smiraglia, 2012
Pátrání po jistotě, po bezpečné základně znalostí, musí být opuštěno.[3]
Karl Raimund Popper, 1979
Termín doména pochází z latinského dominium (panství, ovládané území, država) a původně byl spojen s fyzickou (zpravidla geografickou) oblastí. Označuje kupříkladu rozsah panství, historickou část Britského impéria, ve virtuálním světě Internetu se v současné době používá pro označení rozsahu množiny internetových adres. V přeneseném slova smyslu se používá i pro označení oblastí vymezených intenzionálně, tj. vnitřními vlastnostmi, například pro oblasti činnosti nebo zkoumání.
V podobném smyslu jako doména se používá termín univerzum diskurzu. Aplikací tohoto obecného pojmu jsou potom nejrůznější doménová univerza a komunity, například bibliografické univerzum, univerzum poznání, informační univerzum, diskurzní komunita apod. V logice je s obdobným cílem používán koncept možných světů, zavedený již G. W. Leibnizem. Spočívá v začlenění uvažované části reality do konkrétního prostoru a času, v jehož rámci je analyzovaný výrok pravdivý.
Metoda doménové analýzy používá termín doména ve významu obor působnosti, odborná oblast nebo diskurzní komunita. Za diskurzní komunitu se obvykle považuje skupina lidí, spjatých společnými zájmy a s nimi spojenou komunikací. Specifickými diskurzními komunitami v oblasti vědy jsou tzv. neviditelné univerzity[4], v současné etapě síťové komunikace jsou často diskutovanými komunitami sociální sítě, resp. jejich segmenty. I když se doménová analýza nezříká kvantitativních metod (viz např. níže uvedená Hjørlandova hlediska 4 a 5), je považována za metodu kvalitativního výzkumu.
Výsledkem doménové analýzy je model domény (doménový model). Tvorba takového modelu je kupříkladu zahrnuta mezi pravidla tvorby aplikačních profilů Dublin Core.[5] Za specifické doménové modely je možné považovat i doménové ontologie. Je vhodné upozornit na to, že pojem doména ve smyslu, v němž je používán v metodě doménové analýzy, vyjadřuje nikoli oblast nebo předmět zájmu samotný, ale konstruovaný artefakt. Hanne Albrechtsenová zdůrazňuje, že domény „nejsou nějaká území tam venku, čekající, až budou popsána a analyzována několika málo zasvěcenci. V podstatě je lze všechny vytvořit“[6]. To, že domény neexistují apriori, samozřejmě neznamená, že je nelze vymezit. Jako každý artefakt se i doména vyznačuje určitou stabilitou a je tedy použitelná k analýze a výzkumu.[7]