Obsahová analýza - OBA

O tom, že je doménová analýza považována za významnou metodu organizace znalostí, svědčí to, že jejím otázkám byla věnovaná dvě zvláštní čísla časopisu Knowledge organization (2003/3-4, 2015/8). Důkazem zralosti metody je i vydaná příručka (učebnice) doménové analýzy[1]. Vyspělost metody a její stěžejní význam pro informační vědu a organizaci znalostí potvrdila rovněž bibliometrická studie z roku 2015,[2] v níž Richard Smiraglia analyzoval 100 doménově analytických studií 80 autorů z 23 zemí, publikovaných v období 1995–2014. Smiraglia doménovou analýzou rozumí sadu technik pro identifikaci specifické poznatkové základny a její význam pro organizaci znalostí zdůvodňuje následovně:

„Doménová analýza je jádrem organizace znalostí, neboť bez ní bychom neměli žádný ontologický materiál pro tvorbu našich systémů organizace znalostí (SOZ). Coby v podstatě empirická taktika zahrnující analýzu specifického prostředí pro zjišťování jeho jazyka, kultury a činností tak doménová analýza využívá všech epistemických přístupů ve své interpretaci a analýze doménových ontologií.“[3]

Klíčovým procesem organizace znalostí je bezesporu obsahová analýza a indexace. Metoda doménové analýzy použitá k analýze obsahu zdůrazňuje jeho sociální a kulturní kontext. Jens-Erik Mai to shrnuje slovy: „Ústřední myšlenkou doménové analýzy je, že organizace a reprezentace informací má začínat analýzou kontextu, diskurzu a aktivit.“[4]