Osnova týdnů

  • Úvod

    Sbalit vše Rozbalit vše

    Vážené studentky, vážení studenti, 

     Metodologický seminář – II. je určený studentům, kteří se ve své závěrečné práci zaměřují na téma výzkumného charakteru. Je určený i studentům, kteří uvažují o navazujícím magisterském (případně doktorském) studiu ve společenskovědních oborech na jiných fakultách. Metodologický seminář k empirické práci - II. navazuje na Metodologický seminář I., který je podmínkou pro účast v navazujícím předmětu. V tomto navazujícím kurzu studenti s využitím kombinace teoretických a výzkumných (kvalitativních i kvantitativních) studií samostatně analyzují, posuzují a zobecňují nálezy získané z těchto různých informačních zdrojů. Seminář by měl poskytnout prostor i pro diskuse a porozumění nejasnostem, které souvisejí s výzkumnou metodologií, terminologií a vynořují se během načítání odborné literatury a psaní vlastního odborného textu. Díky oběma kurzům budete lépe rozumět a kriticky posuzovat odborné texty s výzkumným obsahem. Budete tak i lépe vybaveni k samostatnému vypracování odborných a výzkumných textů společenskovědního charakteru.

     Průběh výuky Metodologický seminář – II.:

    Výuka předmětu bude probíhat ve třech fázích:

    (1)     Úvodní seznámení s koncepcí a požadavky předmětu (23.2. od 10.15 hod.) proběhne on-line v MS Teams.

    (2)     Forma samostudia materiálů postupně zveřejňovaných níže na těchto Moodle stránkách. Najdete zde souhrnné a aktuální informace k tomuto předmětu a výukové materiály.

    (3)     Od 20.4. bude na Vaše samostudium navazovat podle epidemiologické situace osobní výuka – buď pomocí MS Teams, nebo prezenčně na HTF. Tato výuka se bude týkat dalších nejčastěji využívaných kvantitativních metod. Bude navazovat na informace o kvantitativním výzkumu z Metodologického semináře I. (Pro případnou potřebu oživení těchto znalostí budete mít v Moodle k dispozici základní informace.) Výuka bude probíhat ve volně dostupném statistickém programu JASP, který si před tímto termínem prosím stáhněte z internetu (https://jasp-stats.org/download/). Poslední 1-2 výukové týdny budeme podle Vaší potřeby věnovat nejasné terminologii výzkumných článků, s níž se při jejich čtení setkáváme. Ve vysílacích hodinách bude vždy prostor i pro konzultace a diskuse. 

    POŽADAVKY K ZÁPOČTU:

    Získání zápočtu bude podmíněno (1) prostudováním zveřejněných podkladů v Moodle, (2) účastí na online výuce a (3) vytvořením vlastního odborného textu, v němž zkombinujete poznatky na jedno zvolené odborné téma z nejméně tří publikovaných vědeckých časopiseckých studií z databází EBSCO, Science Direct či JSTOR s následujícím zaměřením:

    [1] alespoň jedna kvantitativní výzkumná studie,

    [2] alespoň jedna kvalitativní výzkumná studie,

    [3] alespoň jedna přehledová odborná studie.

    Nesmí jít o pouhé výpisky. Půjde o práci, která propojuje prostudované vědecké poznatky do nového odborného textu, provázeného vlastní autorskou invencí: komentováním metodologie zvolené příslušnými autory vědeckých článků, poukazováním na podobnosti, rozdíly, komplementaritu poznatků, se zamyšlením nad příčinami odlišných nálezů apod.

    Zvolené téma je na Vás. Doporučuji zaměřit se v něm na téma Vaší závěrečné práce, na níž pracujete (nebo o takovém tématu uvažujete). Vytvořený text pak můžete podle Vašeho vlastního uvážení zakomponovat do Vašich závěrečných prací přímo jako jejich část.

    V případě potřeby delších konzultací Vám budu k dispozici po předchozí dohodě např. mailem (janosovap@seznam.cz) na konkrétním termínu: pomocí MS Teams, nebo ZOOM či Skype (dle Vašich preferencí).

    Přeji vám hodně úspěchů v tomto semestru a těším se „na slyšenou“ s vámi.

    Srdečně vás zdraví

    Pavlína Janošová

  • 23. únor

    Úvodní přednáška k Metodologickému semináři - II. v MS Teams.

    V prezentaci najdete cestu, jak se dostanete k informačním zdrojům (EBSCOhost, JSTOR, Science Direct), které potřebujete pro své seminární práce.

  • 2. březen

    V příloze zajdete základní informace o kvalitativním výzkumu. Jde o opakování z Metodologického semináře - I. Potřebujete se seznámit především se zašeděnými částmi, které uvádějí zestručněné praktické popisy jak při kvalitativní analýze postupovat. Dále soubor obsahuje příklady a ukázky určitých typů analýz (tematická analýza, interpretativní analýza, základní myšlenka diskurzivní analýzy, obsahová analýza).

  • 9. březen

    Níže uvedené poznámky uvedené v souboru "Kvalitativní výzkum - úvod" a v souboru "Základní informace k zakotvené teorii" jsou pouze pracovní (hodně zjednodušující, user-friendly) pomůckou pro vaši základní orientaci v kvalitativním výzkumu a nelze je citovat jako samostatný informační zdroj ve vašich závěrečných pracích. Najdete v nich však odkazy na zdroje, z nichž poznámky vycházejí a které si můžete dohledat.

    V souboru "Kvalitativní výzkum - úvod" najdete rozšiřující informace o tom, jak přistupovat ke kvalitativnímu výzkumu. Uvádí také stručné informace k výzkumným otázkám, jak rozumět povaze kvalitativních dat a jak je interpretovat. 

    V souboru "Základní informace k zakotvené teorii" jsou zmíněny základní principy této kvalitativní metody. Více se jí nezabýváme, protože se v empirických závěrečných pracích příliš často nevyskytuje.

    Níže najdete také ukázku použití základních principů zakotvené teorie, které využil ve své disertační práci náš vyučující, dr. Jakub Marek. Jejím cílem bylo zjistit, jaké mechanismy hrají roli při úspěšné reintegraci do bydlící společnosti u mladých ex-bezdomovců. Podívejte se na popis metodologie v kap. 1.2.5 (s. 89-93) a na výslednou teorii, znázorněnou ve schématu v kap. 3.4. (s. 296-302).  

      

  • 16. březen

    V souboru "Interpretativní fenomenologická analýza" najdete základní informace o výzkumu a jeho jednotlivých fázích pomocí této metody (IPA). Jde ponejvíce o zestručnělé informace ze stejnojmenné kapitoly z knihy Řiháčka a kol. (2013): Kvalitativní analýza textů: Čtyři přístupy (Brno, Masarykova univerzita). Tato knížka je dostupná elektronicky (viz níže) a budeme z ní do značné míry vycházet i při dalších typech kvalitativních analýz v následujících dvou týdnech. 

    Poslední soubor obsahuje ukázku použití interpretativní fenomenologické analýzy v bakalářské práci studenta psychologie na PedF UK, sepsanou pod vedením doc. Chrze, jednoho z našich předních odborníků na metodologii IPA. Za prolistování a inspiraci stojí především výzkumná část a zde práce s daty a transparentnost jednotlivých kroků při analýze dat. 

  • 23. březen

    V textu níže najdete základní informace o principech a možnostech využití narativního analytického přístupu. Podrobnější ukázku narativní analýzy (jejího holistického pojetí, analyzujícího příběh jako celek) dat najdete ve výše uvedené knize Řiháčka a kol. "Čtyři přístupy". Určité principy narativní analýzy využívají i někteří naši studenti ve svých závěrečných pracích.

    Jako ukázku závěrečné práce uvádím níže Bc. práci z Katedry psychologie PedF UK. Autorka analyzuje příběhy vypravěčů v pokročilém stáří ("věk devátý" popsaný Eriksonovou ženou Joan, jímž doplnila osm věků, které popsal její muž, psycholog E. Erikson).  Oproti výše uvedené knižní ukázce využívá autorka této Bc. práce kategoriální přístup (sleduje především vybrané jevy).

  • 30. březen

    Metoda Diskurzivní analýza se zaměřuje na kritické zkoumání významů písemných textů a ústních sdělení. Není tedy zaměřena na sledování vztahů mezi určitými proměnnými. Studenti většinou využívají její principy okrajově při analýze a interpretaci dat získaných z rozhovorů. Základní informace o této metodě nám můžou pomoci všímat si, co sdělení s druhými lidmi dělá. Můžeme si všimnout, že to, JAK se určité informace sdělují, hraje roli v tom, jak se cítí a jak se hodnotí vypravěč i posluchač (případně i lidé, o nichž je ve vyprávění řeč). Poznatky, které diskurzivní psychologie přináší, mají praktické využití i v profesích zahrnujících práci s lidmi.  

    Základní informace o diskurzivní analýze najdete v první příloze. Ve druhé příloze je uvedena ukázka magisterské práce týkající se analýzy časopiseckých textů o prokrastinaci. Najdete v ní kvalitní a velmi rozpracovanou metodologickou část. V závěrečných pracích bývá většinou stručnější (stačí zpravidla v rozsahu 1-5 stran, podle typu práce a podle toho, zda jde o hlavní výzkumnou metodu, nebo jen o její okrajové využití).

  • 13. duben

    Zopakování základní statistické terminologie a samostatné odzkoušení základních výpočtů v Excelu (Chí kvadrát, t-test a korelační analýza) na základě zde zveřejněných návodů. Opakování z Metodologického semináře - I. ZOPAKUJTE SI PROSÍM INFORMACE V PRVNÍM A PÁTÉM SOUBORU.

    Prosím, nainstalujte si statistický freeware JASP na Vaše domácí počítače (ze stránek https://jasp-stats.org/download/).

    V PRVNÍCH TŘECH SOUBORECH ("CHÍ KVADRÁT") najdete informace k výpočtu "Chí kvadrátu pro čtyřpolní tabulku", který používáme k porovnání rozdílů mezi podsoubory. V prvním PDF je uvedený podrobný návod tohoto výpočtu. Ve druhém PDF najdete tyto podklady ve zjednodušené podobě. V Excelovém souboru je v listech uložené matematické přednastavení téhož výpočtu. dosazujeme do zde uvedené tabulky pouze reálné četnosti. 

    V POSLEDNÍCH ČTYŘECH SOUBORECH máte k dispozici vysvětlení principu směrodatné odchylky a t-testu, dále postupy pro výpočty "průměrů, směrodatných odchylek, t-testů, korelací a Chí kvadrátu v Excelu".  V pátém souboru (PDF) je uvedený podrobný návod těchto výpočtů pro Excel. V šestém PDF najdete výčet základních Excelových příkazů pro tyto výpočty a také odhad významností pro Pearsonův korelační koeficient. V posledním, Excelovém souboru, jsou k dispozici data pro samostatné vyzkoušení výpočtů. - Tato cvičná data slouží pouze vám, proto je prosím neposílejte a nepředávejte nikomu dalšímu.

  • 20. duben

    V níže uvedené přednášce v PDF najdete podklady k úvodní přednášce o statistickém software JASP, o typech proměnných a o práci s dotazníkovou databází v Excelu a v JASP. 

    V dalším PDF souboru jsou tyto informace zestručněné. S tímto souborem se vám bude patrně lépe pracovat při počítání v JASP.

    V Excelovém souboru najdete cvičná data ve formátu s koncovkou "ods", který je kompatibilní s JASP (jde o Open Offices).  Můžete ale ještě předtím vyzkoušet kompatibilitu těchto dat v běžném Excelovém formátu, zveřejněných v minulém týdnu (viz výše) a zkusit je konvertovat do doporučených formátů, uvedených v podkladech z přednášky. PROSÍM, TATO DATA JSOU K DISPOZICI POUZE VÁM A NENÍ MOŽNÉ JE POSÍLAT NIKOMU DALŠÍMU ANI JE JINÝM ZPŮSOBEM ZVEŘEJŇOVAT.

    Dále zde najdete odkaz na video-seminář z Youtube o JASP od dr. Petra Soukupa. Důležitá je pro naše účely zejména poslední část přednášky od 18. minuty:

  • 27. duben

    V níže uvedeném PDF souboru najdete informace o výpočtu t-testu pro dva nezávislé soubory (Independent samples t-test), párového t-testu pro měření změn v dotazníku u stejné skupiny respondentů po určitém čase (Paired sample t-test), výpočtu analýzy rozptylu (ANOVA) pro porovnávání tří a více podskupin respondentů i tohoto výpočtu se zahrnutím spojité proměnné (ANCOVA). Dále zde najdete i informace týkající se korelační analýzy. 

    Tyto údaje navazují na základní znalosti o t-testu, směrodatné odchylce a rozptylu (viz materiály z 13. dubna). 

    V prvním videu (P: Soukup: Seminář 3 - JASP) jsou uvedeny základní informace o tom, jak tyto výpočty provádět v software JASP. Pro nás je důležitá zejména část videa: od začátku do 17.30 min. a od 25.30 min. do konce., tj. cca 40 minut.

    Ve druhém videu (P: Soukup: Seminář 2 - JASP) se vracíme k základním informacím o typech proměnných (viz ve druhé PDF prezentaci níže - první snímky) a k tomu, jaké informace o nich prezentujeme v závěrečných pracích a jak je můžeme v JASP získat, včetně grafů a tabulek. Pro nás je důležitá zejména část videa: 5.-7. min., dále 33.-44. min. Celkově jde o cca 20 minut.

  • 4. květen

    V PDF prezentaci najdete informace o exploratorní faktorové analýze (EFA), díky níž můžeme z mnohapoložkového dotazníku (či testu), který měří více položkami podobný jev, redukovat data na několik "proměnných" (faktorů), které vycházejí z korelací mezi dílčími položkami. Tyto nové proměnné (faktory) často vyjadřují určitý latentní jev, který bychom přímou cestou měřili jen obtížně. Procedura výpočtu exploratorní faktorové analýzy je krok za krokem popsaná v print screenech z JASP a šipkami jsou naznačeny dílčí postupy. Vycházíme přitom ze tří videí Petra Soukupa na youtube (s názvem "exploratorní faktorová analýza"), který detailněji popisuje přibližně totéž. Link na videa najdete v příloze na 2. snímku. V prvním z níže přiložených PDF počítáme s daty, které máte k dispozici z předchozích týdnů (viz nahoře), takže si můžete samostatně tento výpočet podle PDF návodu či Soukupových videí vyzkoušet.  

    Vzhledem k tomu, že při EFA se využívá téměř všech procedur, kterým jsme se věnovali i minulý a předminulý týden, jde do značné míry o zopakování již sděleného. Vše si můžete zároveň sami vyzkoušet.

    Ve druhém PDF jsou uvedeny hlavní teoretické informace k faktorování, které by vám mohly pomoci vyznat se ve výpočtech uvedených v prvním PDF souboru. Najdete v něm také odkazy na tři videa P. Soukupa o EFA. Z těchto videí také vycházejí všechny informace, které jsou zde uvedeny.

  • 11. květen

    Cílem lineární regresní analýzy je zjistit, jak moc (=jaké množství rozptylu v procentech) nezávisle proměnná vysvětluje proměnnou závislou. Pokud např. máme údaje o známce z matematiky u většího počtu žáků a také jejich dosažený skór v inteligenčním testu, můžeme díky lineární regresi zjistit, že známka z matematiky vysvětluje do značné míry (v procentech) i skór v IQ testech. Čistě jen díky známce z matematiky pak můžeme do určité míry odhadnout i IQ dalších žáků z podobné populace (věkem apod.), aniž by tito žáci museli podstoupit IQ testování. K tomu se používá výpočet lineární regresní analýzy, který lze zapsat regresní rovnicí  (Y = b0 + b1.x) a znázornit regresní přímkou. Její směr naznačuje přímou nebo nepřímou úměrnost mezi oběma proměnnými. Princip regresní analýzy je velmi srozumitelně vysvětlený na níže uvedeném videu Petra Soukupa (Přednáška 11 [2. část] Lineární regresní analýza). Je v něm zároveň ukázka tohoto výpočtu v Excelu. DŮLEŽITÁ ČÁST JE OD 4. MINUTY. Jde cca o 55 resp. 52 minut:

    Zájemci o tutéž přednášku se stejným výpočtem v JASP na ni najdou odkaz na druhém snímku v níže uvedené příloze v PDF (tato přednáška je v angličtině, ale analyzuje stejná data jako výše uvedené video).

    Pokud vycházíme pouze z jedné nezávisle proměnné, je výpočet lineární regrese v podstatě totožný s výpočtem korelačního koeficientu - přesněji řečeno s výpočtem koeficientu determinace (R2), který z korelačního koeficientu vychází (R2 = r2 . 100). 

    Do regresní analýzy však můžeme zahrnout i více než jednu nezávisle proměnnou. Tím se pak přibližujeme víc běžné sociální realitě, v níž také předpokládáme, že jeden jev vzniká v důsledku většího počtu různých činitelů (např. citová deprivace v důsledku odmítání nebo nepřítomnosti obou rodičů a zároveň při absenci dalších citově angažovaných osob - prarodičů, starších sourozenců apod.). Závisle proměnná musí být proměnnou spojitou/kardinální. Všechny nezávisle proměnné musí být také buď spojité/kardinální, anebo dichotomní/binární (tj. takové, které mají pouze dvě varianty odpovědi - např. "ANO" nebo "NE", "muž" nebo "žena", "onemocněl" nebo "neonemocněl" apod.). Ukázku výpočtu vícenásobné regresní analýzy provedenou v JASP najdete v níže uvedené první příloze v PDF. Najdete v ní také uvedené základní podmínky pro kontrolu dat pro tento výpočet. 

    - Vzhledem k tomu, že data v ukázce níže v prvním PDF souboru nesplňují požadavky pro volbu tohoto výpočtu, najdete na konci PDF prezentace stejný výpočet provedený v logistické binární regresi. (Důvodem je, že data nezávisle proměnné nejsou kardinální a závisle proměnná nemá normální rozdělení dle Gaussovy křivky. Proto jsem obě tyto proměnné převedla na proměnné dichotomní). V logistické binární regresi musí být závisle proměnná dichotomní. V logistické binární regresi vycházejí výsledky našeho příkladu podobně jako v předchozí lineární regresi, pouze se silnějšími významnostmi. Více se lze s tímto typem výpočtu seznámit v knize: Rabušic, Soukup, Mareš: Statistická analýza sociálněvědních dat (prostřednictvím SPSS). Výsledky obou typů regresních analýz lze zobrazit i graficky (viz předposlední snímek v PDF prezentaci).

    Ve druhé příloze v PDF najdete základní teoretické údaje k výpočtu lineární regresní analýzy z výše uvedeného videa a z videa o výpočtu v JASP (které je k dispozici na Youtube v angličtině). 

  • 18. květen

    Prostor pro případné konzultace při samostatné tvorbě Vašeho odborného textu pro získání zápočtu - v MS Teams.