Maturita pro mě byla formálním završením středoškolského studia a symbolickým přechodem do nové etapy života, kdy už mám větší svobodu rozhodování než během let na střední škole. Maturitní otázky jsem začal zpracovávat již od Vánoc a měl pocit, že čtyři předměty jsou příliš. Učit jsem se začal až během "svaťáku", kdy jsem získal bezpečný přehled a jistotu nad maturitními otázkami.
Např. rodiče a prarodiče moji maturitu prožívali více slavnostně - jako velký životní milník a vstupenku do dospělého života - což připisuje spíše "rodičovskému sentimentu" spojeného s dospíváním svého dítěte - mě.
Z vlastní zkušenosti bych řekl, že maturita prověřuje schopnost memorovat fakta, osvojit si strukturu učiva a mluvit o určitém tématu pod tlakem, spíše než k prověření hlubšího porozumění a znalosti. Maturita se navíc výrazně liší mezi jednotlivými středními školami.
Myslím si, že by maturita mohla lépe sloužit jako feedback pro další směřování studenta - nejen jako zkouška, ale i reflexe jeho silných a slabých stránek. Namísto důrazu na memorování faktů by mohla kombinovat didaktické testy s maturitním projektem, který by lépe prověřil schopnost samostatně pracovat, prezentovat a přemýšlet v souvislostech.