6. Složená témata a složené pojmy

6.2. Analýza složených pojmů v praxi organizace znalostí

6.2.1 Hlavní zdroje výskytu složených pojmů během procesu indexace

a) Existence složených pojmů v systému jazyka

b) Informační zdroje, jež obsahují (zahrnují) více témat a polytematické zdroje


6.2.2 Analýza složených pojmů - pro a proti

Rozhodnutí, zda při indexaci ponechat složený pojem či ho rozložit, ovlivňují četné faktory (podrobný popis viz ISO 25964-1, s. 39-42):

  • Sémantické preference

    a) zobecňování vs. specifičnost
    Poznámka: Analýza složených témat na jejich konstituenty možná překvapivě vede k zobecňování (abstrakci) a tím ke ztrátě specifického významu složeného pojmu (např. psychoanalýza = psychika + analýza).

    b) důraz na téma (co je známo) vs. na réma (co je nové)

    c) prekoordinace vs. postkoordinace, resp. enumerace vs. kombinace

  • Uživatelské preference

  • Jazykové preference

    terminologický úzus
    literary warrant

  • Provozní požadavky

    konzistence indexace
    požadavek interoperability (např. prekoordinované systémy se hůře mapují)


6.2.3 Metody analýzy složených pojmů

Jednotlivé metody se navzájem nevylučují, je patrné překrývání některých principů. V praxi se často kombinují navzájem.


1) Fasetová analýza

Teoretickým základem této metody je systémová analýza, propracované techniky fasetové analýzy nabízí informační věda.

Příklad:

Fasetová struktura třídy 2 Náboženství v Mezinárodním desetinném třídění a její využití pro vyjádření složených témat:

  Hlavní znaky        Zvláštní pomocné znaky pro náboženství
233
Hinduismus v užším smyslu, podrobněji     
  2‑18 Člověk. Lidstvo. Lidství. Dogmatická antropologie
24
Buddhismus   2‑36 Svatí. Bóddhisattvové. Osoby, které dosáhly osvícení
27 Křesťanství
 

Kombinace hlavních a zvláštních pomocných znaků umožňující vyjádření složených témat
233‑18   Člověk. Lidstvo v hinduismu
233‑36   Svaté osoby, světci v hinduismu. Osvícení, probuzení
24‑18    Člověk. Lidstvo. Lidství (v buddhismu)
24‑36    Světci. Bódhisattvové. Osvícené, poučené, probuzené osoby (v buddhismu)
27‑18    Člověk, lidstvo, lidství, dogmatická antropologie v křesťanství
27‑36    Křesťanští světci. Hagiologie. Hagiografie


2) Závislostní analýza

Teoretickým základem této metody je lingvistika. Je vhodná zejména pro analýzu pojmů/témat vytvořených podřadným skládáním.

Typická struktura složených pojmů vytvořených podřadným skládáním (Zdroj: ISO 25964-1, s. 38-39)

1. Významové jádro (sémantický důraz, term focus, head)

Obecný pojem, jehož je složený pojem (jako celek) součástí / v němž je složený pojem zahrnut. Obvykle lze vyjádřit substantivem.

2. Rozlišující prvek (term difference, modifier)

Komponenta složeného pojmu, která slouží k zúžení rozsahu významového jádra a tudíž specifikuje jednu z jeho součástí
Uplatňuje se vztah generické hierarchie. Obvykle lze vyjádřit adjektivem.

3. Hledisko (aspekt)

– je-li aplikovatelné
Obecně: komponenta zužující významové jádro podle odlišného kritéria než rozlišující prvek (např. žánr/forma nebo uživatelské určení ve věcné katalogizaci v knihovnách). Obvykle lze vyjádřit slovesem. Aplikace hlediska přibližuje tuto metodu fasetové analýze.

Příklad:

text složenýPojem

Poznámka: Ve skutečnosti je skladba složených pojmů často ještě komplikovanější. To ukazuje termín "meziknihovní", který označuje složený pojem, jenž je rozložitelný na významové jádro "knihovny" a rozlišující prvek "mezi", vyjadřující interakci. Při analýze složených pojmů lze tedy zaznamenat jak generickou, tak partitivní hierarchii.

složený pojem


3) Analýza pro konstrukci předmětových hesel

Metoda je založena na dnes již neplatné ČSN 01 0188 Tvorba předmětových hesel z roku 1983.

Popis metody lze najít např. v publikaci KOVÁŘ, Blahoslav. Obsahová analýza dokumentu. Praha: ÚVTEI, 1974, s. 34-36. Dostupné prostřednictvím Národní digitální knihovny (Díla nedostupná na trhu - DNNT) z https://ndk.cz/view/uuid:f9e5aba0-1f75-11e3-a5bb-005056827e52?page=uuid:d8e5d470-69fd-11e3-af76-5ef3fc9ae867.

Přehled aktuální praxe tvorby předmětových hesel v českých knihovnách: BALÍKOVÁ, Marie. Aplikace věcných autorit v bibliografických záznamech: Předmětové heslo NK ČR - PHNK. Prezentace, 32 snímků. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/vecne-zpracovani-vecne-autority/predmetova-hesla-nkcr-phnk.

Struktura předmětového hesla:

heslo (doplněk hesla) - podheslo (doplněk podhesla)

heslo: významové jádro

podheslo: věcné nebo formální rozlišující prvky

Doplněk hesla či podhesla se uvádí pouze při nutnosti odlišit homonyma - např. RDA (pravidla), RDA (organizace)

Heslo a podheslo / podhesla se oddělují pomlčkou, doplněk se uvádí v kulatých závorkách.


Typy podhesel a pořadí jejich zápisu Příklad
1. věcné upřesnění / zúžení
významu hesla
Akvizice ve veřejných knihovnách
Knihovny veřejné - akvizice
2. pojem ve vztahu k heslu
(např. další téma)
Veřejné knihovny a krajanské spolky
Knihovny veřejné - spolky krajanské
3. vztah hesla a podhesla typu 2
Spolupráce veřejných knihoven
a krajanských spolků

Knihovny veřejné - spolky krajanské - spolupráce
4. zeměpisné určení Spolupráce českých veřejných knihoven
a krajanských spolků

Knihovny veřejné - spolky krajanské - spolupráce - Česko
5. časové určení Spolupráce českých veřejných knihoven
a krajanských spolků ve 21. století
Knihovny veřejné - spolky krajanské - spolupráce - Česko - 21. století
6. forma/žánr Výzkum spolupráce českých veřejných
knihoven a krajanských spolků ve 21. století

Knihovny veřejné - spolky krajanské - spolupráce - Česko - 21. století - studie

Tip:

Podívejte se na předmětová hesla
a) v rejstříku předmětových hesel v katalogu NK ČR (např. báze NKC - rejstříky Předmětová hesla (od r. 1995), Předmětová hesla (do r. 1994, inverze))
b) v katalogu Kongresové knihovny (https://catalog.loc.gov, pole LC Subjects, nebo https://catalog.loc.gov/vwebv/searchBrowse, browse Subjects)