5. Oblasti užití informatických ontologií

5.3. Využití ontologií k popisu skutečnosti pro její zpracování / podporu počítačovými systémy

Při úvahách o úloze nástrojů pro zpracování znalostí lze obrazně konstatovat, že zatímco cílem slovníků je nastolit pořádek mezi slovy a systém organizace znalostí se o totéž snaží u pojmů, vlastním zájmem ontologie je realita, již se snaží reprezentovat natolik explicitně, aby to bylo srozumitelné i počítačovým programům.[3] Zdeněk Zdráhal to formuluje následovně:

„Jednou ze základních součástí většiny informačních systémů je explicitní či implicitní popis (model, zobrazení) části reality, ke které se informační systém určitým způsobem vztahuje.“[4]

Tento případ užití chápe ontologii jako účelovou reprezentaci či model znalostí o skutečnosti, určenou k využití počítačovými systémy (tj. informačními systémy, softwarovými aplikacemi a službami). Koresponduje s tím, jak byla popsána úloha ontologií ve znalostních systémech (viz kapitola 4).

Sémiotický trojúhelník zobrazuje tuto úlohu trajektorií ve směru od věcí k pojmům a k jejich označení. V tomto směru ontologie podporují myšlenku sémantického webu, jehož cíl charakterizoval Tim Berners Lee lapidárně jako přechod od webu dokumentů k webu dat (angl. web of data)[5]. Tato vize předpokládá, že počítačové programy, které byly dosud využívány především k rychlé mechanické manipulaci se soubory dat (typicky k uložení a přenosu z jednoho místa na druhé), budou díky ontologiím schopny takových operací, které vyžadují porozumět obsahu dat – kategorizace, klasifikace, určení relevance ad.


[4] ZDRÁHAL, Zdeněk. Ontologie: od filosofie k umělé inteligenci. In: Vladimír MAŘÍK, Olga ŠTĚPÁNKOVÁ, Jiří LAŽANSKÝ a kol. Umělá inteligence. 6. 1. vyd. Praha: Academia, 2013,  s. 21. ISBN 978-80-200-2276-9.

[5] „Data“ jsou v tomto případě metaforou pro informace a znalosti.