Topic outline

  • Anotace

    Tento kurz navazuje na Integrovanou didaktiku českého jazyka a literatury a je více zaměřen na specifická literárnědidaktická témata:

    •  Literární historie - srovnání pojetí její výuky na ZŠ a SŠ,
    • Didaktická transformace některých obtížnějších pojmů literární teorie, 
    • Státní maturitní zkouška a její důsledky pro výuku literatury,
    • Poezie - výzkumy její recepce u žáků na 2. stupni ZŠ a na SŠ, tvořívá recepce poezie na 2. stupni ZŠ a na SŠ,
    • Formativní hodnocení v literární výchově.

    Studenti si ovšem i nadále rozšiřují si repertoár metod vhodných pro rozvoj čtenářských dovedností a pro práci s různými literárními druhy, rozvíjejí své reflektivní dovednosti při sledování videonahrávek z hodin literatury a učí se plánovat své hodiny nejen na základě cílů. ale i na základě nosných myšlenek. Své přípravy v semináři průběžně konzultují se svými kolegy a s vedoucím semináře.

    • Studijní literatura a studijní podpora

      HAUSENBLAS, O.: Velké myšlenky ve výuce literatury na ZŠ a SŠ.  Kritické listy [online] roč. 2006, č. 24. [cit. 2011-19-02]. Dostupné z www: <http://www.kritickemysleni.cz/klisty.php?co=klisty24_velkemyslenky>.

      KOŠŤÁLOVÁ, H., STRAKOVÁ, J.: Hodnocení (Důvěra, dialog, růst). SKAV 2008. Dostupný z WWW: <http://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/skav_hodnoceni_web.pdf>

      KOŽMÍN, Z. Interpretace básní. Brno 1997.

       VALA, J., FIC, I. Poezie a mladí čtenáři (Výzkum recepce konkrétních básní).  Olomouc: Hanex 2012.

      VALA, J., SLADOVÁ, J. Vliv vyučovacích metod na vztah studentů k poezii. In Český jazyk a literatura, roč. 64, 2013, č. 1, s.  

      VALA, J. Poezie v literární výchově. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 2011.

      VALA, J. Poezie, studenti a učitelé (Recepce, interpretace, výuka). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 2013.

      WILIAM, D., LEAHY, S. Zavádění formativního hodnocení: praktické techniky pro základní a střední školy. Druhé revidované vydání. Praha: ve spolupráci s nakladatelstvím Martina Romana a projektem Čtení pomáhá vydala EDUkační LABoratoř, [2016]. ISBN 978-80-906082-7-6.

      Časopis Kritická gramotnost. [online] [cit. 2016-22-02]. ISSN 2464-6318. Dostupné z www: <http://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-uspechu/projekt/pedagogicke-inspirace/casopis-kriticka-gramotnost>  

      Seriál Mladé fronty Dnes – Jak naučit děti správně číst. [online] [cit. 2017-22-02]. Dostupné z www: http://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-uspechu/projekt/pedagogicke-inspirace/jak-naucit-deti-spravne-cist

      • Nosné myšlenky a jejich využití při tvorbě hodin

        V rámci tohoto tematického okruhu si ujasníme, co to jsou nosné/velké myšlenky, kde je mohou učitelé nalézat a jak propojují jednotlivé oblasti a obory lidského působení. Společně se budeme učit rozlišit nosnou myšlenku od definice pojmu či výroku, ukážeme si, jak mohou nosné myšlenky pomoci učiteli v tom, aby nejen výuka literatury byla smysluplná, spjatá se životem žáků. Vyzkoušíme si formulovat nosné myšlenky k některým kanonickým dílům a na základě nich plánovat hodinu literatury. Při tom zjistíme, jaká existuje souvislost mezi cíli a nosnou myšlenkou.

        O nosných myšlenkách se můžete více dočíst v tomto článku: HAUSENBLAS, O.: Velké myšlenky ve výuce literatury na ZŠ a SŠ.  Kritické listy [online] roč. 2006, č. 24. [cit. 2011-19-02]. Dostupné z www: <http://www.kritickemysleni.cz/klisty.php?co=klisty24_velkemyslenky>.

        • Státní maturitní zkouška a její důsledky pro výuku literatury

          V rámci tohoto tematického okruhu prostudujete materiály o nové podobě maturitní zkoušky z literatury (didaktický test i podklady pro ústní část maturitní zkoušky). Budeme diskutovat o tom, jaký vliv má či může mít nová podoba státní maturity na výuku literatury na středních odborných školách a na gymnáziích. Pozornost také zaměříme to, zda a jak nová podoba maturitní zkoušky koresponduje s rámcovými vzdělávacími programy pro SOŠ a pro gymnázia.

          Katalog požadavků, v němž jsou k dispozici výše zmíněné materiály, naleznete na https://maturita.cermat.cz/menu/katalogy-pozadavku.

        • Poezie - výzkumy její recepce u žáků na 2. stupni ZŠ a na SŠ, tvořivá recepce poezie na 2. stupni ZŠ a na SŠ.

          V rámci tohoto tematického celku budete mít příležitost prostudovat některé novější výzkumy týkající se recepce poezie středoškolskými studenty. V semináři budete mít prostor o nich diskutovat.

          Prostudujete následující publikaci: VALA, J. Poezie v literární výchově. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 2011, s. 28-60.  Vypíšete si z ní deset zjištění, kterými byste se chtěli řídit při práci s básněmi, při výuce poezie. Opět o nich budete moci diskutovat v semináři. 

          Zaměříme se na různé způsoby zprostředkování poezie žákům. V semináři se nad konkrétními básnickými texty pokusíte navrhnout, jak lze žáky přivést k pochopení toho, že obsah a forma básně jsou úzce propojeny, že (a jakým způsobem) vybrané formální prostředky působí na čtenáře a ovlivňují jeho vnímání a chápání básně. Pomůže nám v tom mj. metoda čtení s přemýšlením nahlas. Více o této metodě se dočtete v článku: KOŠŤÁLOVÁ, H.; Čteme si a přemýšlíme o tom nahlas. Kritické listy [online] roč. 2002, č. 6 [cit. 2010-04-04].

          Ověříte si také, jak funguje hlasitý přednes/hlasité čtení jako forma (didaktické) interpretace básně. Ukážeme si také, jak fungují didaktické transformace básní a jaké cíle pomocí nich lze v hodinách literatury naplnit. Východiskem pro didaktické transformace nám bude např. následující publikace: KOŽMÍN, Z. Interpretace básní. Brno 1997.

          • Literární historie - srovnání pojetí její výuky na ZŠ a SŠ

            Společně budeme přemýšlet nad organizací a obsahem kurikula literárního vzdělávání na 2. stupni ZŠ a na SŠ. Položíme si otázku, zda může být literatura lépe studována v časové perspektivě (sdružovat texty podle toho, kdy byly napsány) nebo pomocí tematického přístupu (sdružovat je podle témat či velkých myšlenek, který sdílí) a jaký mají tyto přístupy dopad na znalost předmětu. Dokážeme si, že tyto dva přístupy mohou být vhodně kombinovány a že nejsou přístupy jedinými: při organizaci kurikula je možné uplatnit také přístup žánrový a "archetypální". Literárněhistorický přístup k literárnímu vzdělávání na 2. stupni ZŠ a na střední škole podrobíme kritickému zkoumání - východiskem k tomu nám budou naše vlastní prekoncepty a zkušenosti, ale také články a konkrétní příklady organizace kurikula, nad nimiž si během třídní diskuze ujasníme vlastní názor na problematiku a nad tím, jakou organizaci kurikula považujeme za optimální. Zamyslíme se nad důsledky "pozitivistické" obsese pojednat všechno a vysvětlíme si, jak funguje ve školní (i společenské) komunikaci tzv. odtržení znakové reprezentace děl. Zajímat nás bude i sebereflexe literární historie jako takové (viz publikace Hledání literárních dějin a Hledání literárních dějin v diskuzi aj.) a zamyslíme se nad tím, jaké důsledky může mít probíhající diskuze a hledání nových cest literární historie pro vzdělávací praxi. Stranou naší pozornosti nezůstane ani historické ohlédnutí na roli literární historie v organizaci kurikula literárního vzdělávání ve 20. století. Problematiku role a podoby literární historie bude nutné pojednat i v souvislosti s faktografickým a inovativním pojetím předmětu, v souvislosti se vzdělávacími cíli a rozvíjenými kompetencemi a v souvislosti s rozvojem čtenářství.

          • Formativní hodnocení v literární výchově

            V rámci tématu hodnocení budeme postupně věnovat pozornost různým formám hodnocení v literární výchově. Budeme si ukazovat různé typy testů a optimalizovat jejich zadání, zamýšlet se nad podobami a funkcemi čtenářského deníku a literárního referátu. Také budeme mít příležitost hodnotit žákovský interpretační výkon, a to jak ústní, tak i písemný projev. Budeme přemýšlet nad kriteriálním hodnocením a indikátory jednotlivých kritérií v literární výchově a vyzkoušíme si formulování a optimalizaci kritérií. Ukážeme si důležitost umění klást otázky jako součást formativního hodnocení. Budeme hledat způsob, jak hodnotit nejen znalosti, ale také dovednosti.

          • Didaktické uchopení různých literárních druhů

            Nad úryvkem dramatického textu si společně vyzkoušíme metodu Literárních kroužků II.Metoda literárních kroužků, jejíž anglická zkratka je BAR (B=book, A=author, R=reader), nabízí obecně formulované a poměrně univerzální otázky, které lze využít pro nejrůznější  (především prozaické) texty. Jak napovídá anglická zkratka této metody, tyto otázky jsou vnitřně rovnoměrně členěny podle svého zaměření na knihu (text), autora a čtenáře. Tyto otázky čtenáři ukazují, na co může při čtení zaměřovat svou pozornost, jejich zodpovídání mu pomáhá jít při přemýšlení o textu více do hloubky.Ukážeme si, jak by bylo možné tuto metodu přizpůsobit i dalším literárním druhům.

            Podklady k této metodě si můžete stáhnout v přílohách tohoto tematického okruhu. Poezii, jako mezi učiteli i žáky nejméně čtenému a oblíbenému literárnímu druhu, bude věnován samostatný tematický okruh.

          • Didaktická transformace některých obtížnějších pojmů literární teorie

            Společně projdeme lekcí zaměřenou na vypravěče a vypravěčskou perspektivu a určenou pro sedmý ročník 2. stupně ZŠ. Společně budeme reflektovat, jak se v této lekci projevila didaktická transformace pojmů vypravěč a vypravěčská perspektiva, respektive co všechno vyučující při plánování lekce udělal pro to, aby žáci měli možnost těmto pojmům porozumět, osvojit si je. Opět se budeme dívat na výkony žáků (ve formě pracovního listu a videonahrávky) a sledovat, zda a do jaké míry se podařilo žákům dosáhnout cíle lekce.

            Podrobněji je celá tato lekce popsána v následujících 2 článcích (součástí prvního jsou i vyplněné pracovní listy a videonahrávka sdílení žáků při jejich vyplňování):

            KLUMPAROVÁ, Š. (2017) Vypravěčská perspektiva a didaktická spolupráce. Kritická gramotnost [online], roč. 3, č. 4. [cit. 2019-01-07]. Dostupný z www: <https://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-uspechu/download/1066/kritickagramotnost-4-3-2017-final.pdf > ISSN 2464-6318

            ŠLAPAL, M., KLUMPAROVÁ, Š. (2017) Další příležitosti pro práci s vypravěčskou perspektivou. Kritická gramotnost [online], roč. 3, č. 4. [cit. 2019-01-07]. Dostupný z www: <https://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-uspechu/download/1066/kritickagramotnost-4-3-2017-final.pdf > ISSN 2464-6318

            • Tvorba příprav a jejich průběžné konzultování v rámci semináře

              Při tvorbě přípravy a při dávání a dostávání zpětné vazby k ní se budeme opírat o kritéria, která naleznete v příloze tohoto tematického okruhu. Výběr textu, formulaci nosné myšlenky, cíle a další důležité náležitosti budete mít příležitost v semináři konzultovat nejen se svými kolegy, ale i s vedoucím semináře. Inspiraci pro tvorbu příprav můžete také nalézt na stránkách www.nacteno.cz v sekci přípravy (popř. v sekci didaktický potenciál textu). Login a heslo se dozvíte od vedoucího semináře na začátku semestru. 

               

            • Sledování videonahrávek - moderace nad žákovskými výkony

              Tento semestr pozornost zaměříme na videonahrávky z výuky literatury na střední odborné škole a na gymnáziu.

               

              Videonahrávka ze střední odborné školy se zaměřuje na výuku poezie. Při jejím sledování si budeme všímat toho, jak chorálové čtení básně může umocnit zážitek z její četby a jak metoda poslední slovo patří mně může pomoci žákům lépe proniknout do smyslu básně.  Nejprve si ovšem obě metody vyzkoušíme, abychom následně mohli reflektovat přínosy a případná úskalí obou způsobů čtení, ocenit výkony žáků atd. 

               

              Videonahrávka z gymnázia ukazuje, jak lze žáky pomocí jednoduchého nástroje vést k systematické literárně teoretické analýze prozaického díla pocházejícího z 19.století. Společně opět prodiskutujeme přínosy a úskalí tohoto nástroje.