Literární historie - srovnání pojetí její výuky na ZŠ a SŠ

Společně budeme přemýšlet nad organizací a obsahem kurikula literárního vzdělávání na 2. stupni ZŠ a na SŠ. Položíme si otázku, zda může být literatura lépe studována v časové perspektivě (sdružovat texty podle toho, kdy byly napsány) nebo pomocí tematického přístupu (sdružovat je podle témat či velkých myšlenek, který sdílí) a jaký mají tyto přístupy dopad na znalost předmětu. Dokážeme si, že tyto dva přístupy mohou být vhodně kombinovány a že nejsou přístupy jedinými: při organizaci kurikula je možné uplatnit také přístup žánrový a "archetypální". Literárněhistorický přístup k literárnímu vzdělávání na 2. stupni ZŠ a na střední škole podrobíme kritickému zkoumání - východiskem k tomu nám budou naše vlastní prekoncepty a zkušenosti, ale také články a konkrétní příklady organizace kurikula, nad nimiž si během třídní diskuze ujasníme vlastní názor na problematiku a nad tím, jakou organizaci kurikula považujeme za optimální. Zamyslíme se nad důsledky "pozitivistické" obsese pojednat všechno a vysvětlíme si, jak funguje ve školní (i společenské) komunikaci tzv. odtržení znakové reprezentace děl. Zajímat nás bude i sebereflexe literární historie jako takové (viz publikace Hledání literárních dějin a Hledání literárních dějin v diskuzi aj.) a zamyslíme se nad tím, jaké důsledky může mít probíhající diskuze a hledání nových cest literární historie pro vzdělávací praxi. Stranou naší pozornosti nezůstane ani historické ohlédnutí na roli literární historie v organizaci kurikula literárního vzdělávání ve 20. století. Problematiku role a podoby literární historie bude nutné pojednat i v souvislosti s faktografickým a inovativním pojetím předmětu, v souvislosti se vzdělávacími cíli a rozvíjenými kompetencemi a v souvislosti s rozvojem čtenářství.