Klíčové otázky sociální antropologie JSM026
Aperçu des sections
-
Klíčové otázky sociální antropologie
Vyučující: Jakub Grygar, Zdeněk Uherek, Ema Hrešanová
Studijní zátěž: 5 ECTS kreditů (150 hodin)
Výuka: pondělí, 12:30 - 13:50
Učebna P104Anotace kursu: Semestrální kurs probíhající ve čtrnáctidenních intervalech. Kurs probírá vybrané teoretické a epistemologické problémy diskutované v současné sociální antropologii. Těžiště leží v moderované debatě studentů a vyučujících založené na důkladné znalosti zadaných textů.
Povinná literatura k celému kursu:
Fay, Brian. 2002. Současná filosofie sociálních věd. Multikulturní přístup. SLON: Praha. -
-
Téma 1: Identita jako příběh
klíčové pojmy: Heritage, tradiční x moderní, identita, narativita
(Zdeněk Uherek)
Záznam přednášky
Passcode: tkE7q!6fGellner, Anderson, Hobsbawm, či Anthony Smith ve svých teoriích nacionalismů ukazovali, že smyslem konstruování kontinuity národa do předindustriální epochy bylo vytváření sociální koheze, ustavování „imagined communities“, velkých skupin lidí, které se budou vnímat jako jedno společenství, přestože se navzájem neznají.
Současná postmoderní společnost je již schopna vysvětlit, proč k tomu národní společenství potřebovala pojmy „tradiční“ a „moderní“ a proč k legitimizaci národního společenství potřebovali tehdejší architekti moderních politických národů kontinuitu a historii. Člověk potřebuje nejen důkaz o funkčnosti a o racionalitě svého jednání. Potřebuje k odůvodnění svého jednání příběh. Uvažuje v příbězích. Samotné členění času, společností, úkonů nebo chování na tradiční a moderní má řadu úskalí. Je ale narativní figurou, která pomáhá dát toku událostí smysl, pomáhá recipientovi určitého příběhu zorientovat se v čase. Nalezení, či vytvoření kontinuity je součástí identifikace se světem, který jedince nebo dané společenství obklopuje.
V nejobecnějším smyslu slova lze vyjít z jednoduchého konstatování Bergera a Luckmana, že realita každodenního života je organizovaná kolem našeho těla a toho, co ho obklopuje, co je „zde“ v probíhajícím čase – „nyní“ (Berger, Luckman 1991: 36). K podchycení probíhajících procesů habitualizace a institucionalizace, které s touto realitou v Bergerovském a Luckmanovském světě souvisí, se jako standardním výchozím bodem jeví vzájemná rozprava a v jejím rámci spoluvytváření a následné analyzování příběhu o minulosti, současnosti a budoucnosti, jako časových dimenzí procesu konstituování lidské identifikace se světem. Máme za to, tato identifikace se prostřednictvím vyprávěného příběhu nejen sděluje, ale též utváří. Narace identitu konstituují (Olson, Witt 2019).
Příběh o konstruování národů je mi blízký. Ne všechny identifikace jsou však prozkoumané. Na několik dalších bychom se mohli soustředit v rámci semináře.
-
-
Téma: Pandemie
klíčové pojmy: pandemická vitalita; epidemiologické imaginace; pandemická zranitelnost; koro-konspirace; nekropolitika
(Ema Hrešanová)
Záznam přednášky
Passcode: n7m+3^.J -
Téma: Pandemie - seminář
(Ema Hrešanová)
Záznam přednášky
Passcode: MY7H#k2jPovinná literatura:
Reubi D. (2020). Epidemiological Imaginaries of the Social: Epidemiologists and Pathologies of Modernization in Postcolonial Africa. Medical anthropology quarterly, 34(3), 438–455. https://doi.org/10.1111/maq.12609 -
Téma 3: Klimatická změna
Environmentální antropologie; modernita; nature vs. nurture: přehled debaty; antropocén; socio-příroda; kapitalocen; green economy; důvěra; vědění; teorie světového systému; teorie závislostí; kolonialismus a neokolonialismus; overheating; politická ekologie; klimatická spravedlnost
(Jakub Grygar)
PŘEDNÁŠKA ZAČNE VE 12:45
Přednáška probíhá distančně prostřednictvím platformy Zoom; odkaz pro připojení zde.
Povinná četba
ERIKSEN, Thomas Hylland. Overheating: An Anthropology of Accelerated Change. London: Pluto Press. Pp. 1-32.
TSING, A. L. 2015. The Mushroom at the End of the World: On the Possibility of Life in Capitalist Ruins. Princeton: Princeton University Press.Doporučená četba
Moore, J., W. 2017. The Capitalocene, Part I: on the nature and origins of our ecological crisis, The Journal of Peasant Studies
Dalsgaard, S. 2013. The commensurability of carbon. Making value and money of climate change. HAU: Journal of Ethnographic Theory 3 (1): 80–98.
CRATE, S., NUTTALL, M. (ed). 2016. Anthropology and Climate Change: From Encounters to Actions. Routledge.
CRATE, S., NUTTALL, M. (ed). 2016. Anthropology and Climate Change: From Actions to Transformations. Routledge.
Hastrup, K., Rubow, C. (Ed.). 2014. Waterwolds. Living with Environmental Change. London: Routledg
Tsing, A., Swanson, H., Gan, E., Bubandt, N. (eds.). 2017. Arts of Living on a Damaged Planet. Ghosts and Monsters of the Anthropocene. University of Minnesota Press.Doporučená webová stránka
https://feralatlas.org/
http://anthropoceneprimer.org/
https://ourworldindata.org/Doporučený podcastDoporučené video
Thomas Hylland Eriksen: An Overheated World (2019)Naomi Klein: This Changes Everything - Capitalism vs. The Climate
-
Klimatická změna. Seminář
(Jakub Grygar)
Ve skupině 2-3 osob zpracujte vybrané téma / problém představený na včerejší přednášce. Na semináři 20. 12. pak zpracované téma/ problém představte. Vaše prezentace by měla obsahovat: a) vymezení problému a jeho zarámování v odborné diskusi; b) představení 1-2 výzkumů zvoleného tématu; c) diskuse širšího přesahu tématu do veřejného prostoru.
-
Jazyk a kultura
(Zdeněk Uherek)
Povinná četba
Ingold, Tim (ed.). 1996. Key Debates in Anthropology. Routledge: N.Y., London. Str. 120-160.Doporučená četba
Salzmann, Zdenek. 1997. Jazyk, kultura společnost. Úvod do lingvistické antropologie. Praha: Ústav pro etnografii a folkloristiku AV ČR: 20 - 38.
Sapir, Edward. 1912. Language and Environment. American Anthropologist 14 (2): 226-242.
Corballis, Michael C. 2009. The Evolution of Language. In: The Year in Cognitive Neuroscience 2009: Ann. N.Y. Acad. Sci. 1156: 19-43.
Chomsky, Noam 1995. Language and Nature. Mind, New Series 104 (413): 1-61.