Osnova sekce

  • Oznámení a fórum

    Sbalit vše Rozbalit vše

    Ipuver

    • Sylabus Soubor

      Sylabus kurzu Úvod do literatury starověkého Egypta

    • Oznámení Fórum

      Tato sekce slouží pro novinky a oznámení ze strany vyučujících.

  • Témata prezentací

    Literatura u jednotlivých témat není vyčerpávající a uvádím ji pro případ, že nebudete vědět kudy kam. Můžete vycházet z vlastní literatury. 

    Literatura a politická propaganda (29. 11. 2023)

    Kde hledat: téměř všude 

    G. Posener, Littérature et politique dans l’Égypte de la XIIe Dynastie, Paris: Champion, 1956.

    W. K. Simpson, „Belles lettres and propaganda“, in: A. Loprieno, Ancient Egyptian Literature. History and Forms, Leiden – New York – Köln: Brill, 1996, 435-446.

    H. W. Fischer-Elfert, Die Lehre eines Mannes für seinen Sohn: eine Etappe auf den „Gottesweg“ des loyalen und solidarischen Beamten des Mittleren Reiches, Wiesbaden: Harrassowitz, 1999.

     

    Egyptská literatura folklór / pohádky (6. 12. 2023)

    Kde hledat: Příběh pastevce, papyrus Westcar, Příběh o dvou bratrech …

    S. Hollis, The Ancient Egyptian ‚Tale of Two Brothers‘: the Oldest Fairy Tale in the World, Norman 1990.

    A. Spalinger, Transformation in Egyptian Folktales: the Royal Influence, RdE 28 (200ý), 137-156. 

     

    Satira a humor v egyptské literatuře (20. 12. 2023)

    Kde hledat: Povídky, milostné písně, tzv. Satira na povolání …

    Jasnow, Richard 2001. “And pharaoh laughed ..”: reflections on humor in Setne 1 and Late Period Egyptian literature. Enchoria 27, 62-81

    Houlihan, Patrick F. 2001. Wit & humour in ancient Egypt. London: Rubicon Press.

    Thissen, Heinz J. 1989. Der verkommene Harfenspieler. Zeitschrift für 

    Papyrologie und Epigraphik 77, 227-240.

     

     

    Egyptská literatura a Bible (3. 1. 2024)

                  Kde hledat: naučení, milostné písně …

                                M. V. Fox, The Song of Songs and the ancient Egyptian love songs.

      Madison: University of Wisconsin Press, 1985.

      M. Lichtheim, Late Egyptian Wisdom Literarture in International Context: A study of Demotic Instructions, Freiburg and Göttingen: Vanderhoeck & Ruprecht, 1983.

     

    Poezie a poetičnost – poezie nevokalizovaného jazyka (10. 1. 2024)

    Kde hledat: milostná poezie, písně harfeníků, náboženské hymny…

    K.A. Kitchen, Poetry of Ancient Egypt, Jonsered: Paul Aströms, 1999.

    R. B. Parkinson, Reading Ancient Egyptian Poetry: among other Histories, Chichester and Malden: Wiley-Blackwell, 2009.

    G. Fecht, Wortakzent und Silbenstruktur: Untersuchingen zur Geschichte der ägyptischen Sprache, Glückstadt: Augustin, 1960.

    J. Foster, Thought Couplets anc Clause Sequences in a Literary Text: The Maxims of Ptahhotep, Toronto 1977.

    G. Burkard, „Metrik, Prosodie und formaler Aufbau ägyptsicher literarische Texte,“ in: A. Loprieno, Ancient Egyptian Literature. History and Forms, Leiden – New York – Köln: Brill, 1996, 447-464.


  • Problémy staroegyptské literatury - stručný úvod (4. 10. 2023) FOR ENGLISH, SCROLL DOWN

    Dochování

    Ze staroegyptských textů obecně, a tedy i z textů literárních, se dochovaly jen zlomky (výpočty hovoří o jednotkách nebo dokonce pouhých zlomcích procent). To neznamená, že si nemůžeme dovolit teoretizovat nebo zobecňovat, ale znamená to, že si tohoto faktu vždy musíme být vědomi. 

    Datování

    Mnoho egyptských literárních textů se dochovalo v pozdějších opisech. Jelikož jejich autoři nebývají uváděni, popř. jsou texty připisovány významným osobnostem, jejichž autorství je předmětem sporu, není vždy snadné určit ani období, z něhož daný text pochází. Každý text je třeba studovat individuálně, zde uvádíme několik příkladů.

    • Ptahhotepovo naučení je v úvodu textu připsáno vezíru krále 5. dynastie Džedkarea Isesiho Ptahhotepovi. Text naučení se dochoval celkem ve čtyřech kopiích, z nichž dvě pochází z Nové říše a dvě ze Střední říše (mezi nimi i kompletní verze, papyrus Prisse). Badatelé se dnes většinou shodují na datování do Střední říše, nicméně dodnes existují platné názory, podle nichž pochází ze Staré říše (Stauder 2013: 108 s odkazy na příslušnou literaturu). 
    • Papyrus Westcar je dochován v jediném rukopise (pBerlin 3033). Ten bývá obvykle datován do Druhé přechodné doby, nicméně podle nekterých názorů pochází z Nové říše (Stauder 2013: 110 s odkazy na další literaturu). Děj papyru se odehrává na dvoře krále 4. dynastie Chufua, text je však jednoznačně mnohem pozdější. Datování se pohybuje od 13. dynastie do počátku Nové říše. 
    • Nefertiho proroctví je dochováno v nejstarším opise z poloviny 18. dynastie. Dříve se automaticky předpokládalo, že se jedná o text legitimizující nástup 12. dynastie a odrážející zmatky První přechodné doby (viz teoretické přístupy k egyptské literatuře), dnes se názory na jeho dataci liší a často se objevuje počátek nové říše (Stauder 2013: 337-433).

    Performativní literatura

    Egyptská literatura byla vnímána zcela jinak, než jsme zvyklí v moderní společnosti my. Tiché čtení "pro sebe" neexistovalo, literární texty byly předčítány či recitovány nahlas a každá taková "performance" literárního textu se odehrávala v určitém kontextu doby i místa, a byla bezesporu interpretována různými recitátory různě. I tuto zdánlivou banalitu je třeba mít při studiu staroegyptské literatury na paměti. 

    Teoretické přístupy ke staroegyptské literatuře

    • Raná fáze (do konce 70. let 20. stol.) zacházela s texty volně a o definici literárních textu se příliš nepokoušela. Literární texty byly považovány za přímé prameny pro dějiny starého Egypta - tak např. Neferti a jiné "nářky" sloužily k popisu situace v Egyptě v První přechodné době, zároveň ale byly datovány podle toho, že tuto dobu popisují... 
    • První definice pochází  konce 70. let 20. století od Jana Assmanna (Der literarische Text im alten Ägypten. Versuch einer Begriffsbestimmung, in: OLZ 69, 1974, 118-126). Jde o jeho funkční dělení na kulturní a literární texty (které mezitím dále rozpracoval). Podle Assmanna jsou „kulturní“ texty ty, které slouží nějakému společenskému účelu, zatímco „literární“ texty jsou čistou literaturou, nemají přímé praktické využití, nejsou spojeny s žádným rituálem, magickým zaříkáním apod. 
    • Z moderních definic je nejzajímavější přístup Antonia Lopriena (Defining Egyptian Literature, in: A. Loperieno (ed.) Ancient Egyptian literature: history and forms. Leiden: Brill, 1996,  39-58), jehož definice literatury se zakládá na třech kritériích: fictionality / intertextuality / reception. Fictionality (fiktivnost) je jakási „tichá dohoda“ mezi autorem a recipientem, že svět díla nemusí odpovídat reálnému světu. Intertextuality (intertextualita) jako kritériu říká, že text musí být mimo svůj obvyklý rámec (např. autobiografie mimo kontext hrobky v Sinuhetovi), a že text musí být zveřejněn, tzn. přístupný mimo čas a místo svého vzniku. Reception (recepce) předpokládá dlouhou tradici textu (mimo školní opisy).
    • V současné době se nejvíce uplatňují přístupy postmoderní a tzv. New Historicism, které odhlížejí od nutnosti vše binárně kategorizovat a nahlížejí na text v jeho komplexním kontextu (v rámci dějin, společnosti, hmotné kultury). Na text je nutno nahlížet z více úhlů pohledu: konkrétně-individuálního jako způsob vyjádření jednotlivce, konkrétně-sociálního jako způsob vyjádření společenských norem a abstraktně-sociálního jako způsob abstraktní obecně lidské reflexe společnosti a jejich norem. Studují se hlavně. především okrajové jevy a odchylky od norem, které komplikují kategorizaci ale mohou vypovědět mnohem více o fungování společnosti povaze studovaného jevu. Zajímavé je, že tento odklon od jednoznačné kategorizace a binarity, připouštění více než jedné odpovědi a vidění na škále šedé spíše než černo-bílé, odpovídá egyptskému "inkluzivnímu" stylu myšlení. 

    Žánry

    Problematika žánrů staroegyptské literatury je komplikovaná a úzce souvisí s definicí literatury jako takovou a teoretickými přístupy k ní. Přehled žánrů staroegyptského písemnictví podle E. Blumenthalové naleznete v pdf dokumentu níže, zde jen stručný přehled toho, jakým žánrům se budeme věnovat a proč. Nejprve tři žánry, které jsou standardní součástí všech antologií egyptské literatury: 

    • Povídky (a "romány"), egyptské příběhy jsou do literatury řazeny všeobecně, byť i ony mohou být svým způsobem "funkční" a obsahovat v sobě další žánry. 
    • Didaktická literatura, naučení a "nářky", texty vysvětlující podstata fungování egyptské společnosti a jejích norem (či naopak jejich "převrácení").
    • Poezie, milostné písně a písně harfeníků, které bývají uváděny jako typický příklad egyptské "zábavní" literatury. 

    Žánry, který se nacházejí na hraně literatury:

    • Autobiografické texty, které jsou sice vázány na hrobku či stélu svého majitele, ale byly široce čteny, reflektovány a tradovány v citacích pozdějších textů. 
    • Královské nápisy, které představují královskou, oficiálnější verzi autobiografických textů nekrálovských osob.

    Náboženské texty, které je alespoň podle některých kritérií rovněž možno považovat za literární:

    • Texty pyramid, Texty rakví a Knihu mrtvých - jedná se o rozsáhlé korpusy náboženských textů rozličného charakteru. Většina textů je rituální nebo magické povahy a navíc předpokládají rozsáhlé znalosti egyptských náboženských představ, bez nichž jsou nesrozumitelné (a náš důvod je vynechat je tedy ponejvíce praktické povahy). 
    • Podsvětní knihy Nové říše představují průvodce podsvětím a encyklopedie magických znalostí. Rovněž nejsou bez literárního aspektu, ale platí o nich totéž, co o Textech pyramid...

    Doporučená literatura

    PARKINSON, R. B. Poetry and culture in Middle kingdom Egypt: a dark side to perfection. London: Equinox, 2010. Studies in Egyptology and the ancient Near East (1. vydání 2002). 

    PARKINSON, R. B. Reading ancient egyptian poetry: among other histories. Chichester, U.K.: Wiley-Blackwell, 2009.

    POSENER, Georges. Littérature et politique dans l'Égypte de la XIIe dynastie. Paris: Champion, 1956.


    Problems of ancient Egyptian literature: a concise introduction

    Preservation

    From ancient Egyptian texts in general, including literary texts, only fragments have been preserved (estimates speak of units or even mere fractions of percent). This does not mean that we cannot theorize or generalize, but it does mean that we must be cautious and aware of this fact.

     

    Dating

    Many Egyptian literary texts have survived in later copies. Since their authors are often not mentioned, or the texts are attributed to significant figures whose authorship is disputed, it is not always easy to determine the period from which a given text originates. Each text must be studied individually, and here are some examples:

    The Instructions of Ptahhotep is attributed in the text’s introduction to the vizier of the 5th Dynasty, Djedkare Isesi’s Ptahhotep. The instruction has been preserved in four copies, two from the New Kingdom and two from the Middle Kingdom (including a complete version, the Prisse Papyrus). Scholars today mostly agree on dating it to the Middle Kingdom, but valid opinions still exist that it comes from the Old Kingdom (Stauder 2013: 108 with references to relevant literature).

    The Westcar Papyrus is preserved in a single manuscript (pBerlin 3033). It is usually dated to the Second Intermediate Period, but according to some views, it may come from the New Kingdom (Stauder 2013: 110 with references to further literature). The events of the papyrus take place at the court of the 4th Dynasty king Khufu (Kheops), but the text is clearly much later. Dating ranges from the 13th Dynasty to the beginning of the New Kingdom.

    The Prophecy of Neferti is preserved in the oldest copy from the mid-18th Dynasty. Previously, it was automatically assumed to be a text legitimizing the rise of the 12th Dynasty and reflecting the confusion of the First Intermediate Period (see Theoretical approaches to Egyptian literature below). Today, opinions on its dating vary, often suggesting the beginning of the New Kingdom (Stauder 2013: 337-433).

     

    Performative Literature

    Egyptian literature was perceived very differently from the way we are used to in modern society. Silent reading “for oneself” did not exist (or was very rare); literary texts were recited or read aloud, and each such “performance” of a literary text took place in a specific context of time and place, and was undoubtedly interpreted differently by various reciters. Even this seemingly banal fact should be kept in mind when studying ancient Egyptian literature.

     

    Theoretical Approaches to Ancient Egyptian Literature

    The early phase (until the late 1970s) dealt with texts loosely, without attempting a clear-cut definition of literary texts. Literary texts were considered direct sources for the history of ancient Egypt - for example, Neferti and other “lamentations” were used to describe the situation in Egypt during the First Intermediate Period, and they were dated based on the era they were supposed to describe. 

    The first definitions came at the end of the 1970s from Jan Assmann (“Der literarische Text im alten Ägypten. Versuch einer Begriffsbestimmung”, in: OLZ 69, 1974, 118-126). According to Assmann, “cultural” texts served some social purpose, whereas “literary” texts were pure literature, having no direct practical use, no association with any ritual, magic, etc. 

    Of the modern definitions, the most interesting approach is by Antonio Loprieno (“Defining Egyptian Literature”, in: A. Loperieno (ed.) Ancient Egyptian literature: history and forms. Leiden: Brill, 1996, 39-58), which is based on three criteria: fictionality, intertextuality, and reception.

     

    Genres

    The issue of genres in ancient Egyptian literature is complicated and closely related to the definition of literature as a whole and theoretical approaches to it. Here is a brief overview of the genres in ancient Egyptian literature:

    Stories and “novels” are generally included in literature, although they can also be “functional” and contain other genres.

    Didactic literature, instructions, and “lamentations” explain the functioning of Egyptian society and its norms (or the reversal of these norms).

    Poetry, love songs, and harpers’ songs are often cited as typical examples of Egyptian “entertainment” literature, although they may be cultic and either codify or question norms.

    Genres on the edge of literature:

    Autobiographical texts are tied to the tomb or stela of their owner but were widely read, reflected upon, and handed down in quotations from later texts.

    Royal inscriptions represent a more official version of non-royal autobiographical texts.

    Religious texts, which can also be considered literary based on certain criteria:

    Pyramid Texts, Coffin Texts, and the Book of the Dead are extensive bodies of religious texts of various kinds. Most of them are of a ritual or magical nature and presuppose extensive knowledge of Egyptian religious beliefs, making them mostly practical in nature.

     

    Recommended reading

    PARKINSON, R. B. Poetry and Culture in Middle Kingdom Egypt: A Dark Side to Perfection. London: Equinox, 2010.

    PARKINSON, R. B. Reading Ancient Egyptian Poetry: Among Other Histories. Chichester, U.K.: Wiley-Blackwell, 2009.

    POSENER, Georges. Littérature et Politique dans l'Égypte de la XIIe Dynastie. Paris: Champion, 1956.


    • Úvodní text bloku ve formátu .pdf (česky) Soubor
    • Intrudoctory text in .pdf (English) Soubor
    • Přehled žánrů egyptského písemnictví (česky) Soubor

      Podrobný přehled žánrů egyptského písemnictví (v češtině) podle E. Blumenthal, Prolegomena zu einer Klassifizierung der ägyptischen Literatur, in: Ch. Eyre (ed.), Proceedings of the Seventh International Congress of Egyptologists (OLA 82) Leuven 1998: 173-183.

    • Overview of genres of Egyptian texts (English) Soubor

      Detailed Overview of Egyptian Literary Genres (in English) according to E. Blumenthal, "Prolegomena zu einer Klassifizierung der ägyptischen Literatur", in: Ch. Eyre (ed.), Proceedings of the Seventh International Congress of Egyptologists (OLA 82) Leuven 1998: 173-183.

    • Jan Assmann, Cultural and Literary Texts Soubor

      Verze článku z roku 1999 v angličtině z G. Moers (ed.) Definitely: Egyptian Literature, Lingua Aegyptia Studia Monographica 2, Göttingen 1999, 1-15.

    • A. Loprieno, Defining Egyptian Literature Soubor

      Článek A. Lopriena z A. Loperieno (ed.) Ancient Egyptian literature: history and forms. Leiden: Brill, 1996,  39-58.

    • Přehled teorií literatury (nejen) v egyptologii Soubor

      Teoretický úvod z knihy Amra el-Hawaryho Wortschöpfung: Die Memphitische theologie und die Siegesstele des Pije - zwei Zehen kultureller Repräsentation in der 25. Dynastie, OBO 243. Fribourg & Göttingen 2010. (Nepovinné, pro zájemce o detailnější informace, jedná se asi o nejlepší přehled tohoto druhu v egyptologické literatuře).

    • K problému datování egyptských literárních textů Soubor

      Článek J. F. Quacka Irrungen, Wirrungen? Forscherische Ansätze zur Datierung der älteren ägyptischen Literatur, in: Moers et al. (eds.), Dating Egyptian Literary texts, Linguae Aegyptia - Studia Monographica 11, Hamburg 2013, 405-469. (Nepovinné, zajímavý přehled problematiky přičemž J. F. Quack je zastáncem datování textů do dřívějších dob.)

  • Povídky v klasické egyptštině (12. - 16. 10. 2020)

    Přečtěte si alespoň po jedné verzi překladu povídek o Sinuhetovi, o Trosečníkovi, papyru Westcar a Příběh pastevce a Neferkarea a Saseneta.

    Otázky k zamyšlení:

    1. Příběh O trosečníkovi a povídky z papyru Westcar mají charakter folklorních vypravování, určených k ústnímu podání. Jaké prvky a motivy v textech tomu nasvědčují? 

    2. Povídka o Sinuhetovi se od ostatních probíraných textů značně liší, a to jak svým zpracováním a stylistikou, tak svým obsahem, především vykreslením hlavního hrdiny. Dokážete tuto odlišnost specifikovat a vyjmenovat některé výrazové prostředky, které jsou k tomu využívány? Které prostředky, typické pro ostatní příběhy, se v tomto textu naopak neobjevují? 

    3. Zkuste v některém z textů najít příklady přirovnání, metafor či jiných obrazných pojmenování, která fungují specificky ve staroegyptské kultuře, případně vysvětlete proč.

    4. Za důvod sepsání papyru Westcar s příběhy o kouzelnících a božském zrození králů 5. dynastie byla dlouho považována krize legitimity na přelomu 4. a 5. dynastie. Proč by ale vznikl, pokud pochází až z Druhé přechodné doby?

    • Trosečník 1 Soubor

      Český anotovaná překlad od D. Míčkové a D. Wollnerové.

    • Trosečník 2 Soubor

      Anglicky překlad od M. Lichtheimové.

    • Trosečník 3 Soubor

      Anglický překlad z antologie W. K. Simpsona (2003).

    • Sinuhet 1 Soubor

      Český anotovaný překlad od D. Míčkové a D. Wollnerové.

    • Sinuhet 2 Soubor

      Anglický překlad od M. Lichtheimové (1975), dlouho nejcitovanější a "standardní" překlad v egyptologii. 

    • Sinuhet 3 Soubor

      Anglický překlad Richarda Parkinsona (2009), jednoho z největších žijících odborníků na literaturu Střední říše. 

    • pWestcar 1 Soubor

      Český anotovaný překlad od D. Míčkové a D. Wollnerové.

    • pWestcar 2 Soubor

      Anglický překlad od M. Lichtheimové

    • pWestcar 3 Soubor

      Překlad z antologie W. K. Simpsona.

    • Příběh pastevce Soubor

      Článek J. Darnella s plným zněním a interpretací dochovaného textu Příběhu pastevce. 

    • Neferkare a Sasenet Soubor

      Článek J. van Dijka s interpretací (a plným zněním) dochované části příběhu o králi Neferkareovi a generálu Sasenetovi.

  • Náboženské texty - texty pro dosažení zásvětí (25. 10. 2023)

    Otázky k zamyšlení

    1. Najděte v textech, které jste přečetli, příklady konkrétních míst, kde se poukazuje na mytologické události. Na jaké příběhy se zde naráží a proč se o nich říkání zmiňuje? Zamyslete se obecně nad tím, jaké mohou být důvody zapracování nějakého mytologického příběhu do magického textu, jehož primární účel je zcela jiný.

    2. Jak se do textů tohoto druhu mohou promítat skutečné pohřební praktiky či prvky zádušního kultu. Při jakých příležitostech mohly být takové texty recitovány?  

    3. Vzpomenete si na příklady skutečných magických či náboženských praktik a představ, které se objevují v egyptských literárních příbězích.

    4. Napadají vás příklady, kdy by staroegyptský kněz či hodnostář mohl (ve skutečném životě, nikoli v literatuře) některá z uvedených říkání nebo jejich část použít jako magický text v jiném než funerálním kontextu?

    5. Texty pyramid byly původně určeny pouze pro krále. Je možné, že už v této době k nim (nebo části z nich) měli přístup někteří hodnostáři nebo členové královské rodiny? Jaké doklady by mohly svědčit nebo svědčí pro či proti tomu?



  • Povídky v novoegyptštině (30. 10 - 3. 11. 2023)

    Otázky k zamyšlení

    1. Příběh O sporu Hora se Sutechem je laděn velmi satiricky. Dokážete v textu najít některá konkrétní místa, která to dokládají, případně vysvětlit, co se na tomto místě zesměšňuje?
    2. Zamyslete se nad tím, proč je pro satiru použit právě tento námět. Jaké mohou být důvody parodovat jeden z klíčových mýtů dané kultury? Znáte příklad textu z jiného kulturního okruhu, kde se satiricky vykreslují či zesměšňují vlastní bohové nebo nějaký základní kulturní mýtus či text? 
    3. Příběh O princi s předurčeným osudem není dochován celý. Na základě analogií nebo vlastního uvážení navrhněte jeho konec a vysvětlete, proč si myslíte, že by staroegyptská povídka mohla skončit právě takto.
    4. Přečtěte si příběh O dvou bratrech. Zamyslete se nad tím, jak by se na základě textu(!) dala odůvodnit víra v převtělování ve starověkém Egyptě, a druhý o tom, co by mohlo svědčit proti tomu.
    5. Znáte nějaké příběhy z jiné kultury, kde se objevují tytéž motivy jako v probíraných textech?

  • Démotické povídky a "romány" (6. - 10. 11. 2023)

    Otázky k zamyšlení

    1. Porovnejte motiv pátrání po tajné Thovtově knize, jak se objevuje v příbězích Setne I, Setne II a na papyru Westcar. Jak se tyto Thovtovy knihy liší? Proč jsou uloženy právě na dotyčných místech? Co mají společného lidé, kteří po nich pátrají, a v čem se odlišují? Proč je jediným člověkem, kterému je knihu dovoleno beztrestně využívat, právě Hor, syn Šakala?

    2. Na základě četby blíže charakterizujte postavu Setneho. Co je pro něj typické? V čem se podobá či liší od protagonistů jiných staroegyptských povídek? Jeví se jeho charakter stejně v příbězích Setne I a Setne II? Které postavy v textu mohou být chápany jako jeho kontrast a v čem?

    3. Najděte v textu některé motivy typické pro staroegyptskou kulturu, které by se v příběhu z jiného prostředí nedaly použít (případně vysvětlete proč). Napadají vás naopak některé konkrétní náměty v textu, které by mohly odkazovat k inspiraci v jiné kultuře?  

    4. Zamyslete se, co by mohlo být důvodem, proč Thovt vypráví rozzuřené bohyni-slunečnímu oku právě bajky. Co jí chce na takových příbězích ukázat? Co je na tomto žánru specifického?

    5. Porovnejte bajku, kterou jste přečetli, s příběhem O princi s předurčeným osudem, kde také vystupují zvířata, která mluví lidskou řečí a chovají se zvláštním způsobem. Jak se liší pojetí zvířat v těchto dvou příbězích? Čím je právě bajka o myši a lvu v porovnání s jinými egyptskými příběhy, kde vystupují zvířata, zvláštní či specifická?


  • Didaktická a dialektická literatura Staré a Střední říše

    Otázky k zamyšlení

    1. Na základě textů, které jste přečetli, si pokuste definovat, co si Egypťané představovali pod pojmem maat. Co znamenala maat pro různé vrstvy egyptské společnosti, co pro společnost jako celek, co pro jedince?

    2. Žánr naučení byl dlouho považován za čistě „školní“ texy. Pokuste se na jednu stranu obhájit názor Jana Assmanna (naučení jsou texty primárně určené pro výuku v písařských školách) a na druhou Richarda Parkinsona (naučení jsou primárně literární texty, které rozhodně nebyly sepisovány pro účely výuky písařů).

    3. Jak je v Naučení krále Amenemheta prezentován královský úřad? Na základě vaší odpovědi se zamyslete, zda je legitimizace nástupu Senusreta I. na trůn jediným a hlavním významem textu.

    4. Jak se prezentace královského úřadu liší v Naučení pro Merikarea? Najděte v něm argumenty pro historizující čtení (text je dílem herakleopolských panovníků a přímo odráží situaci té doby) a proti němu. 

    5. Je Chetiho naučení skutečně satirou? Proč?


  • Novoegyptská a démotická didaktická literatura

    Otázky k zamyšlení

    1. Jaké jsou hlavní rozdíly mezi naučeními psanými v klasické egyptštině, novoegyptštině a démotštině? Zamyslete se nad vývojem žánru.

    2. Vyberte si jedno (jakékoli) téma, které přetrvalo po celou dobu existence žánru, a sledujte, jak se mění přístup k němu v naučeních od nejstarší doby po démotická.

    3. Srovnejte démotická naučení a biblickou Knihu přísloví.  

    4. Podle některých badatelů je Chašešonkovo naučení skutečně komponováno tak, aby vypadalo, že bylo původně zapsáno na střepy nádob. Proč? Napadá vás jiné vysvětlení tohoto rysu textu?

    5. Porovnejte vztah naučení jednotlivých období k bohu/bohům. Zamyslete se nad tím, proč se tento vztah vyvíjel právě tímto způsobem. 


  • Staroegyptská poezie

    1. Někteří egyptologové se domnívali, že písně harfeníků vyzývající k užívání života jsou svým myšlením neegyptské, a písně harfeníků, které oslavují smrt a říši mrtvých považovali za “egyptskou odpověď” na ně. Je carpe diem skutečně tak neegyptské? Proč?

    2. Milostné písně mohly zaznívat při oslavách Hathořina kultu. Najděte důvody, proč tomu tak mohlo být. Hledat můžete v písních samotných I v tom, co víte o bohyni Hathor, jejím kultu a oslavách.

    3. Čteme-li egyptské milostné písně, máme často pocit jakési nadčasovosti. Jedním z důvodů může být řada folklorních motivů, které v nich nalezneme. Dokážete některé identifikovat?

    4. Egyptská milostná lyrika je plná metafor a přirovnání. Jedná se podle vás spíše o obecné metafory, které jsou snadno srozumitelné napříč kulturami, nebo spíše o metafory ryze staroegyptské? Najděte příklady obou.

    5. Co vypovídají milostné písně o vztazích a seznamování ve starém Egyptě? Zkuste porovnat jejich svědectví s tím, co víte z jiných zdrojů.  


    • Staroegyptské milostné písně Soubor
      Z knihy R. Landgráfová, Písně Zlaté bohyně. Staroegyptská milostá poezie, Praha 2007. Autorem přebásnění je Jan Krejčí. 
    • Písně harfeníků Soubor

      Úvod (anglicky) a překady písní harfeníků od M. Lichtheimové.

  • Životopisné nápisy od Staré do Střední říše